[Katastr] mereni GNSS

Čtvrtek Prosinec 11 17:14:00 CET 2025

Dobrý den,

Pořád se točíte kolem postavení družic, ale to je málo, je potřeba také zajistit jiné podmínky atmosféry a to chce prostě čas.. Už nevím jak to napsat.

Např. na Slovensku (pokud mám správné informace) je povoleno jen jedno měření, ale na daném bodě musíte splnit několikaminutové odečty. Nevím přesně, muselo by se to zjistit. Okolní státy netuším, ale nezávislost je zkoumána nejen v ČR, ale i jinde, viz předchozí text.

Jan Pěčonka

From: Katastr <katastr-bounces na zememeric.cz> On Behalf Of Ing. Vladimír Hrubý via Katastr
Sent: Thursday, December 11, 2025 11:08 AM
To: katastr na zememeric.cz
Cc: Ing. Vladimír Hrubý <geodet1 na seznam.cz>
Subject: Re: [Katastr] mereni GNSS

Dobrý den,
důkladně jste to rozepsal. Já se přikláním k názoru I. Majorníka -  "... když mám v nezávislém postavení např. 15 družic GPS, GLONASS, BEIDOU a v obdobné konfiguraci jako prvotní postavení 5 družic GALILEO, přece nemůže znamenat, že měření nemohu použít? Troufám si tvrdit, že je nezávislé postavení družic dostatečné."

Docela by mě zajímalo, jak dvojí měření GNSS řeší v zahraničí - je povinné? Pokud ano -  v jakém minimálním intervalu? Jak je je řešeno druhé měření v jiný den? Abychom tu nevymýšleli nějaké české složitosti, na což jsme odborníci 😉

Hezký den
V.Hrubý

Dne 11.12.2025 v 10:07 Jan Pěčonka via Katastr napsal(a):
Dobrý den,

Budu se snažit opakovat. Protože mezi nebem a zemí je opravdu dost proměnných v podobě atmosférických korekcí , vlivů blízkých předmětů na šíření signálu a jiné rušení (docela slabého signálu družic).

Děkuji. Téma mě přinutilo přemýšlet a hledat ve svých databázích a samozřejmě i na internetu. Čas strávený tímto nevnímám jako zbytečný a snad již bude jasné, že není možné použít jiný satelitní systém pro odstranění závislosti daného měření.

Např. doporučení pana Ing. Taraby jsou tyto:

  1.  Vím-li, že nemohu v dané lokalitě zůstat déle v daný den,

     *   nebo chci mít jistěji postaveno, že mé řešení je správné, pak po první fixaci systému systém vypnu (zastíním anténu na určitou dobu a vypnu a zapnu software pro výpočet, nebo lépe vypnu a zapnu i anténu) a znovu zapnu a nechám se zafixovat znovu
     *   při měření nastavím měření jen na jeden satelitní systém, ostatní vypnu. Druhé měření v jiný den, pak mohu jednoznačně určit, kdy jde o nezávislé měření
     *   je-li to možné, mít zjištěno kdy je ionosféra příznivá (jsou na to programy zdarma na internetu), ovlivním tak, kdy na lokality pojedu
     *   mám zjištěno kde jsou body s KK3 a SPOL v dané lokalitě
     *   oměřím si kontrolní oměrné mezi novými body a body původními

Ještě poznámka „Úplně není možné srovnávat měření GNSS s průchodem paprsku při terestrickém měření.

Má analýza:
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  1.  Atmosférické vlivy

     *   Ionosféra. Docela široké pásmo od 50 do 1000 km nad zemským povrchem. Vrstva obsahuje ionizované částice (iomty a volné elektrony) díky slunečnímu působení. Jev způsobuje zpoždění signálu letícího od satelitu k přijímači a je závislé na denní době, roční době a hlavně aktivitě slunce (s tím je spojené také to, že je to různé v jiných zeměpisných šířkách). Nejlépe se dají eliminovat tak, že touto vrstvou běží dva signály, známe je jako L1 a L2 – tedy dvou-frekvenční aparatury GNSS. Tento vliv je podstatně větší než ten troposférický.
     *   Troposféra. Nejnižší vrstva atmosféry, cca do 20 km. Zde vzniká to čemu říkáme počasí a to jak víme je různé. Zpoždění signálu v troposféře je dáno hlavně obsahem vodní páry, dále teplotou a tlakem. Víme, že počasí se špatně modeluje, nicméně tento vliv je menší než z ionosféry.

  1.  Vliv okolí je nám dobře znám

     *   Multipath (vícecestné šíření signálu). Zkráceně řečeno signál se odráží od okolních předmětů a tím zvětšuje svou dráhu a působí chybný výpočet vzdálenosti a tím i polohy. Zde je patrný i malý rozdíl délek, proto je důležité odstínit spodní odrazy (dnes mají antény GNSS spodní část antény odstíněnou.

        *   Pozor při naklonění výtyčky to přestává platit, čím je více nakloněná, tím více chytá odražených signálů

     *   Stínění signálu (vegetace, úzké prostory apod.), snižuje pouze počet viditelných signálů

  1.  Do třetice jsou to systémové chyby (opatření)

     *   Zpoždění a chyby hodin družice a přijímače. Není-li v pořádku tzv. synchronizace mezi časem družice a časem antény, pak je špatně spočítána pseudovzdálenost a tím i chyba v poloze.
     *   Rušení signálu. Signál GNSS je docela slabý a proto jej mohou rušit jiné elektromagnetické signály, např. rádiové signály. Dnes se již dobře ví, že v souvislosti s bojem na Ukrajině je občas signál (řekněme) nejistý
     *   Relativistické efekty. Družice mají docela velkou rychlost pohybu a proto se zavádí do výpočtu Einsteinova teorie relativity pro zachování dobrého načasování (obecnou teorii pro zrychlení času vlivem slabší gravitace ve větší výšce) a speciální (zpomalení času vlivem rychlosti)
     *   Např. pro GPS platí výška satelitů (stabilní střední oběžná dráha)  asi 2200.00 Km a rychlost 14.000 Km/h a otočku Země stihnou za 11h a 58 m. Jiné systémy to mají podobně s malými rozdíly.
     *   Zde bych také upozornil, že musíme mít správně zadanou výšku tyče výtyčky, která také ovlivňuje polohu

Co z toho vyplývá? Dvě věci.

  1.  Pro velmi nejasné prostředí a laicky řečeno jevy mezi nebem a zemí je potřeba mít při měření takové metody, které nám zabrání do měření vnášet chyby, respektive metody, které chyby eliminují.

     *   Jako první je nasnadě, že jsou-li nad terénem stejné satelity ve stejném postavení (rozuměj podobném, neboť vzdálenost je veliká a proto se jedná o podobnost, která zapříčiňuje stejnou chybu), pak je to jako když v inženýrské geodézii měříte kontrolně vytyčený bod a máte stejnou osnovu směrů na stanovisku a stejné úhly (takříkajíc jste si nekopli do stroje a neustavili jste jej znovu, nebo jste jej neposunuli o pár centimetrů až metrů). Pro větší přesnosti jste potom nesplnili podmínku nezávislého měření (i v inženýrské geodézii při klasickém měření). Tedy je nutné se „orientovat“ na jiné satelity.

  1.  Rozhodující jsou všechny důležité faktory a faktor vlivu průchodu signálu prostředím je stejně zásadní jako ty v bodě 1. Tedy měřím-li na více satelitní systémy, pak jimi neodfiltruji právě závislost průchodu signálu prostředím, který je významnou složkou teorie chyb v šíření signálu. Z tohoto důvodu je nutné měření opakovat a to za jiných atmosférických podmínek. Z nějakého výzkumu vyplývá, že hodina je pro atmosféru dostatečná.

  1.  Odlehlost časů kontrolního, nezávislého měření. Tato hodnota se hledá v čase na základě časové korelace chyb a není na otázku jednoznačná odpověď. Ze zkoumání, výsledků je však zřejmé, že hlavní systematické chyby zůstávají korelované (závislé) určitou dobu. Nezávislost měření pak znamená, že chyba v jednom časovém bodě nijak nesouvisí s chybou v bodě následujícím. Toto umožňuje efektivní využití statistických metod (zde základně průměrování) ke zlepšení výsledků a zachování známého principu z geodézie – jedno měření, žádné měření.

     *   výsledky stejné přesnosti stejného bodu se statisticky vyhodnotí a výsledkem je hodnota [většinově] oproštěná od systematických chyb [toto se děje v měření hlavně výběrem metody měření] a vyhledána střední hodnota u náhodných chyb na základě statistické analýzy, vyrovnávacího počtu).
     *   Zdroje uvádějí, že měření GNSS se stávají skutečně nezávislými až po uplynutí intervalu, který umožní změnu geometrie satelitů a rozptýlení korelovaných atmosférických vlivů a multipathu. V odborné literatuře se tato doba pohybuje od desítek minut po několik hodin (až 4 hodiny pro ZTD chyby – ZTD = časová korelace chyb pozorování zenitového totálního zpoždění (ZTD), což je hlavní chyba způsobená troposférou).

Nalezené zdroje:

  1.  https://rmets.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/qj.3448
  2.  https://www.researchgate.net/publication/329273358_Estimation_of_ground-based_GNSS_Zenith_Total_Delay_temporal_observation_error_correlations_using_data_from_the_NOAA_and_E-GVAP_networks
  3.  https://rmets.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/qj.3448

Pro naše zdroje je potřeba oslovit VÚT-Brno, kde dělali právě analýzu časových korelací. Pan Ing. Bureš Vám jistě rád pošle odkaz na tuto práci. Navíc bych doporučil (nemohu předat) práci pro SŽ a pro ŘSD jak vytvářet bodová pole s využitím GNSS tak, ať je dosažena vyšší přesnost v poloze i výšce.

Jan Pěčonka

From: Katastr <katastr-bounces na zememeric.cz><mailto:katastr-bounces na zememeric.cz> On Behalf Of Ing.Karel Maděra, Příčná 1536, Mnichovo Hradiště via Katastr
Sent: Thursday, December 11, 2025 7:39 AM
To: katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>
Cc: Ing.Karel Maděra, Příčná 1536, Mnichovo Hradiště <madera na geodeziehradiste.cz><mailto:madera na geodeziehradiste.cz>
Subject: Re: [Katastr] mereni GNSS

Dobrý den,

pokud plati vyhlaska 31/95 tak je to tam pomerne jasne napsane. Cim lze nahradit druhe mereni a cim ne.

 viz. bod 9.8.  Nez jedu na akci udelam si prehledku z katastru s body z PS nebo MS ktere maji kk3 nebo se podívám které většinou rohy domů jsou zaměřené..  Pokud na ne ze stanoviska vidim tak si je zamerim do osnovy smeru a merim GPS 1x. Pokud tam žádné nejsou nebo na ne nevidim tak GPS  2x. Je to tam jasně popsané a myslím že celá diskuse je spíš o odstupu měření.

Selský rozum mi říká že když zapnu jen družice GPS a zaměřím bod a poté zapnu GLONAS tak by to mělo být nezávislé.

Když jsem se bavil s jedním borcem co se v tom vyzná tak počet družic od nějakého množství na přesnost měření prakticky nemá vliv.

 K.Madera

ÚPLNÉ ZNĚNÍ

VYHLÁŠKA

č. 31/1995 Sb.

ze dne 1. února 1995

č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb., vyhlášky č. 92/2005 Sb. a vyhlášky č. 311/2009 Sb.

From: Ing.Antonín Macháň via Katastr<mailto:katastr na zememeric.cz>
Sent: Wednesday, December 10, 2025 9:21 PM
To: katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>
Cc: machan.antonin na gmail.com<mailto:machan.antonin na gmail.com>
Subject: Re: [Katastr] mereni GNSS

Dobrý večer, diskuze je to zajímavá a hodně z praxe, proto k tomu také něco přidám:
Nechal jsem CHAT GPT, aby mi spočítal, když měřím 14.11.2025 v 8h, kdy můžu dne 21.11.2025 provést druhé nezávislé měření. Odpověď byla, že si mám pohlídat pouze GPS a GLONASS, že ostatní 2 systémy nejsou ve vyhlášce explicitně vyžadovány („n“ není stanoveno), protože se jejich dráhy po určité době opakují nahodile (zjednodušeně).
Dokument z CHATu prikladam – rozklikavaci zdroje jsou pouze v docx. Vytvořil mi i tabulku a vypočetl data a časy nezávislých měření až do Vánoc (na moji žádost). Berte to prosim s rezervou – je to jen sofistikovaný software, a ne myslící člověk 😊

Mimochodem v excelu jsem si vytvořil tabulku dle vzorců ve vyhlášce a pokud se mi někdy stane, že ten stejný den nemám čas provést druhé měření, zkusím si spočítat závislá okna v jiný den. Nejlíp mi z toho ale stejně vychází si ten čas udělat a provést to měření o hodinu později ve stejný den, předejdu těmto komplikacím.

Hezký večer

A.Macháň

From: Katastr <katastr-bounces na zememeric.cz<mailto:katastr-bounces na zememeric.cz>> On Behalf Of Miloš Korger via Katastr
Sent: Wednesday, December 10, 2025 7:22 PM
To: katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>
Cc: mkorger na centrum.cz<mailto:mkorger na centrum.cz>
Subject: Re: [Katastr] mereni GNSS

V poledne začala diskuze o měření GNSS. Zkusím předložit následující úvahu, která není možná bez chyby, ale závěr je ten, že kontrolovat splnění podmínky vyhlášky č.31/1995 Sb. po době několika dní je obtížně splnitelný úkol, nehledě na to, že běžně se nedokumentuje ani na jaký GNSS systém se připojení provádělo a jaké družice se použily.

Souhlasím s panem Pečonkou i zde panem Majorníkem. Pokud nemám v okolí body s KK3, tak není terestricky co ověřovat - na co měřit.

[cid:image001.png na 01DC6AC1.89008FA0]

K panu Majorníkovi dodávám, že ačkoliv předpis určuje splnění podmínky <-1 + n.k ; n.k + 1> hodin a podle stanoviska p.ing.Taraby - metodika pro GNSS by opakované měření mělo být nezávislé ve všech systémech na které se připojujete. Tedy, aby měření bylo nezávislé, mělo bych vyhovět všem podmínkám pro nezávislé měření současně.

Dovolím si připomínku: ve vyhlášce je ke vzorečku uveden jako parametr k počet dní. Znamená to tedy, že když měřím jeden den ve 13 hodin a pak znovu další den v 10 hodin, že se jedná o dva dny? Nebo se má za to, že jde o 24.hodinové cykly počítané od okamžiku měření? První výklad by byl špatně, protože by se předpokládalo, že když měřím v 10 hod dopoledne, tak mám stejné postavení družic jako třeba v 17 hod odpoledne¸ protože by se kritická doba počítala od konce dne. Znamenalo by to, že ten, kdo bude měřit v 10 hod by měl stejně jako ten měřící v 17 hodin stejnou dobu, kdy nesmí druhý den měřit. Druhý výklad je taky špatně, protože opakované postavení družic dane hodnotou n není po 24 hodinách, ale liší se podle systému GNSS. Proto by měl být parametr k spíš nazvaný jako počet opakovaných stejných postavení družic.

Tedy: v případě, že parametr k - to je počet opakovaných stejných postavení družic může podle vyhlášky nabývat jen nezáporných celých čísel (jak je uvedeno ve vyhlášce) a  je nula, pak mohu podle vyhlášky měřít za hodinu od doby prvního měření (dobu prvního měření označíme M) až do konce nezávislého  postavení družic (pak splním podmínku n.k + 1> hodin).To ale není na konci dne, ani po 24 hodinách, ale opakované postavení se liší podle systému dle n.

Přitom je zajímavé, že při k= nula GLONASS bude mít  v prvním cyklu ZÁVISLÉ  postavení družic pro n = 22 hod 30 minut už v M +21 hodin a 30 minut, a bude trvat do M +23 hodin 30 minut. Není tedy pravda, že prvních 24 hodin od měření mohu s vyjímkou první hodiny stále měřit.  Zakázané okno závislého postavení družic pro GLONASS tedy skončí ve M +23 hodin a 30 minut.

Jestliže k - to je počet opakovaných stejných postavení družic je jedna s připojením na GLONASS (pro n = 22 hod 30 minut ), pak mohu podle vzorečku provést další měření od těch M +23 hodin a 30 minut.

  Ale pozor!!, pokud je to stejný den, tak pro GLONASS splním podmínku i tentýž den ve 23 hodin a 30 minut!

Jestliže se ale připojím zároveň na NAVSTAR, tak závislé postavení družic začíná při n = 23 hod 56 minut v M + 22 hodin a 56 minut a mohu se připojit až v M + 24 hodin a 56 minut.

Tedy - měřím-li na GLONASS a NAVSTAR, mělo by platit, že nesmím v prvním cyklu opakovaného stejného postavení družic měřit v době M + 21 hodin a 30 minut do M +24 hodin 56 minut od prvního měření.

Jestliže však zároveň měřím i na BEIDOU (n = 25 hod 46 minut), pak od prvního měření nemohu měřit stejně jako v předchozím v M + 21 hodin a 30 minut do M + 24 hodin a 56 minut, protože mezitím začíná v M + 24 hodin a 46 minut kritická doba BEIDOU do M + 26 hodin a 46 minut. Měřit tedy mohu zase až od M + 26 hodin 46 minut.

Jestliže ale zároveň měřím i na GALILEO (n = 28 hod 10 minut), pak platí to předchozí a mohu měřit od M + 26 hod 46 minut – ale pozor!! jen do M +27 hodin 10 minut, kdy začíná kritická doba pro GALILEO. Pak zase mohu od 29 hodin 10 minut měřit.

Shrnutí pro měření v prvním cyklu opakovaných stejných postavení družic, kdy k = 1 v případě využití GLONASS, NAVSTAR, BEIDOU A GALILEO:

mohu měřit jen do M+21 hodin 30 minut, pak od M+26 hodin 46 minut do M+27 hodin 10 minut a pak od M+29 hodin 10 minut.

Třetí a další 24.hodinový cyklus jsem přestal řešit, protože dochází ke stále se měnící kombinaci kritických dob a pro ilustraci o problému to stačí. Otázkou je, jakým způsobem kontrolovat dodržení uvedené podmínky, jestliže od prvního měření uplynul měsíc, půl roku... Taky jsem měl takovéto případy. Pak už je lepší staré měření zahodit a opakovaně změřit znova.

Kdysi jsem zjišťoval, jestli někdo používá program nebo nějakou pomůcku pro určení, kdy je možné při delším časovém odstupu opakovaně nezávisle měřit, ale bez úspěchu. Pokud se mi někdo ozve s nápadem, jak uvedený problém řešit, velice to uvítám.

Korger

Přeji pěkný den. Korger

______________________________________________________________
> Od: "Jan Pěčonka via Katastr" <katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>>
> Komu: "katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>" <katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>>
> Datum: 10.12.2025 12:23
> Předmět: Re: [Katastr] mereni GNSS
>
Dobrý den,

Nevím zda přesně chápu, ale předpokládám, že máte pomocný měřický bod (na kterém stojí stroj a měří vše ostatní) určen 1x GNSS. Otázka je, zda postačí zaměření 1x GNSS v případě, kdy je z tohoto stanoviska (z tohoto bodu) zaměřena taková osnova směrů, kde je použito jako orientací další body (měřeny jindy nezávisle) s SPOL vyhovujících KK3.

Ano.

Určím-li GNSS bod 1x, pak mám možnost jeho kontrolu provést několika způsoby, tak jak o tom mluví příloha č. 9 vyhlášky 31/1995 k zeměměřickému zákonu. Je potřeba se s ní důkladně seznámit.

Podotýkám, že takto určený bod nemá souřadnice z jednoho měření GNSS, ale jako průměr z určení GNSS a z druhé metody (např. z určení volného stanoviska z bodů s SPOL). Poté je možno přistoupit ke klasickému výpočtu např. polární metody. Výsledný bod tak (nejlépe) bude určen 2x nezávisle a vzájemně porovnán a jeho souřadnice jsou průměrem.

Bod přílohy 9.8 umožňuje k 1x určenému bodu pomocí GNSS nahradit druhé měření GNSS jen ověřením vzájemné polohy nově určovaného bodu nebo ověřením jeho polohy vůči stávajícímu bodu pomocí vhodně zvoleného počtu kontrolně měřených délek, úhlů nebo jejich kombinací.

Pak má bod jako výsledek souřadnice z 1x měření GNSS a má kontrolní výpočet určení jeho polohy z nezávislých hodnost (oměrné, úhly délky apod.)

Na druhou stranu jsem zastánce dvojího ověření GNSS, nikdy nevíte co vám v kanceláři vyjde a zda se jedná opravdu o identické body (např. roh budovy zaměřený po zateplení není identickým bodem s bodem před zateplením, i když je v dostupné odchylce).

Jan Pěčonka

From: Katastr <katastr-bounces na zememeric.cz<mailto:katastr-bounces na zememeric.cz>> On Behalf Of Linda Poustková via Katastr
Sent: Wednesday, December 10, 2025 11:39 AM
To: katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>
Cc: Linda Poustková <lin.p na centrum.cz<mailto:lin.p na centrum.cz>>
Subject: [Katastr] mereni GNSS

Dobry den,

je prosim dle platnych predpisu pripustne zamerit pomocny mericky bod pouze 1x technologii GNSS a jeho souradnice pouzit jako vysledne a na takovem pomoc. ner. bode polarne zamerit body s evidovanymi souradnicemi polohy jako orienatce? Povazuje se toto za "vhodne zvolene omerne miry nebo jine kontrolni miry" ? ci dokonce nezavisle urceni? Je toto dle predpisu pripustne?

Ja totiz standarne merim stanoviska 2x GNSS (min. po hodine), prestoze mam v orietacich  i podrobne body (3-5b.)  se SPOL. Kolegove mi tu tvrdi, ze to delam zbytecne  a zbytecne tak napr.  pri zamereni RD cekam hodinu....

Dekuji za nazory.

Hezky den, Linda Poustkova

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20251211/2940f011/attachment-0001.htm>
------------- další část ---------------
A non-text attachment was scrubbed...
Name: image001.png
Type: image/png
Size: 121180 bytes
Desc: image001.png
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20251211/2940f011/attachment-0001.png>