Re: [Katastr] VB - měřit či neměřit

Středa Červenec 9 22:38:32 CEST 2014

Dobrý den pane Šafáři,

níže Vám ve zkratce odpovím (červeně) a děkuji za Vaši reakci.

From: Jan Šafář 
Sent: Monday, July 7, 2014 5:29 PM
To: katastr na fsv.cvut.cz 
Subject: Re: [Katastr] VB - měřit či neměřit

Vážený pane Pěčonko, dovolím s Vámi v některých otázkách polemizovat s využitím stejně striktního způsobu uvažování. Účelem polemiky není zpochybňování Vaší argumentace, ale poukázání na poněkud zvláštní vlastnosti  bodu 16.3 přílohy NKatV:

Dne 4. 7. 2014 18:11, Jan Pěčonka napsal(a):

  ...

  Tedy, neměřil-li ono DSPS sám, pak by měl nějak měření ověřit.
Vyhláška v § 81 ani jinde nijak neupravuje možnost tuto povinnost obejít v případě, kdy je ověřovatel DSPS a GP tou samou osobou. Ověření souladu dřívějších měření se skutečným stavem nelze provést využitím toho samého (vlastního) měření. Takže i po sobě si to zřejmě musíte zkontrolovat měřením v terénu. 
Jenže ta samá vyhláška také netvrdí, že nemůžete použít Vaše měření a netvrdí, že Vaše měření staré 6 měsíců je nevyhovující a podobně. Klidně si vezměte Váš zápisník z měření DSPS a nemusíte vlastně ani ono DSPS využít. Využijete skutečné měření, skutečný zápisník a ne souřadnice. Jste-li si jist, že se v návaznosti na katastrální mapu nic nezměnilo, pak do terénu jet opravdu nemusíte. Nebo např. prostě při cestě (při jiném měření) zaměříte pár oměrek  a pak se vaše jistota třeba potvrdí.   

  DSPS je vždy měřené i s částí viditelného polohopisu, neboť i směrnice jednotlivých správců požadují ověření měření na nějakých identických bodech a nejméně ty je možno zaměřit.
Vyhláška se nezmiňuje o inženýrských sítích, ani o ochranných pásmech. V bodě 16.2 písm. c) se hovoří o "kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení změny (včetně údajů o ověření) a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,". Odkaz na směrnice převážně soukromoprávních subjektů je proto irelevantní. Je otázkou, co autor vyhlášky míní "liniovým nebo bodovým prvkem".
Tak tedy využijte z DSPS vše co je pro Vás potřebné, to je celé. Poznámka na směrnici jen říkala, že i podzemní sítě nejsou zpravidla měřeny bez návaznosti na skutečnost a proto je možné ověřit přesnost určení této podzemní sítě (obecně prvku DSPS) odvozeně od jiného viditelného prvku měřeného v jednom měření.

  Budu-li ono DSPS dělat sám, pak klidně GP vyhotovím, neboť jsem splnil všechny podmínky, tedy ověřil-li jsem při měření DSPS mapu a správně se připojil do S-JTSK.
Vyhláška paradoxně nijak blíže nestanovuje podmínky, za kterých je možné DSPS převzít. Dovětek bodu 16.3 dokonce umožňuje využít DSPS provedené s nižší přesností. Každopádně zde dochází k podivné vazbě mezi výsledky ZČ ve výstavbě (ověřeno ÚOZI s "razítkem c)") a v katastru (ověřeno ÚOZI s "razítkem a)"). Nesystémovost takového řešení je patrná i u geometrických plánů pro vyznačení budovy - zde je využití DSPS zcela vyloučeno. 
U budov nejspíše proto, že je preferován skutečný stav právě zaměřený. Ovšem znovu, zaměřil-li jste tuto budovu vy, tak přeci můžete použít vaše měření (viz výše). S tou přesností to zase tak černě nevidím. Budu-li mít na vlastním pozemku odvodňovací drenáž pod povrchem a budu někomu zřizovat VB, pak dokumentace DSPS této drenáže není zeměměřickou činností ve veřejném zájmu, neboť jsem k ní nepotřeboval žádné rozhodnutí úřadu. Je to zcestné, ale tato dokumentace klidně může být zaměřena v místním systému a klidně starým optickým Zeissem s trigonometrickým určováním vzdálenosti na nivelační lati a podobně.
  Proto opakuji svůj názor, že GP bez měření není a neměl by existovat.
Váš názor považuji za správný ve smyslu platné legislativy. V lokalitách, kde KM vznikla na základě výsledků KoPÚ a většina hranic je výsledkem činností projekčních, nikoliv zeměměřických, si ale dovedu představit např. GP pro rozdělení pozemku v případě, kdy se pouze spojí dva existující body, nebo se situace doplní projektem parcelace (mnoho investorů požaduje provedení dělení pozemků přesně podle projektu, aby se jim neměnily předpokládané výměry). O účelnosti  měřických prací v terénu v podobných případech, kdy navíc objednatelé výslovně nechtějí vyznačení hranic v terénu, silně pochybuji.
Tak v tomto případě se naše názory opravdu různí. Jednak podle mě se při KoPÚ musí všechny nové hranice vytyčit v terénu. Tedy všechny projekční práce se přeci vyznačují na terén. Při dělení parcel jak uvádíte musí být podle mě zajištěn soulad skutečnost / mapa a proto tot není možné udělat od stolu neměřickým náčrtem. Takto vznikají mapy KMD a sami víme, kolik je tam problémů. Při označování hranic v terénu je dnes striktně dáno, že body s KK 3 musí být trvale označeny, ledaže jsou ohroženy stavení činností, nebo je stabilizace nemožná, brání užívání.
I když tady si také myslím, že nechce-li vlastník stabilizovat bod trvale, tak proč ho k tomu nutit. 

S pozdravem Pěčonka Jan

Jan Šafář
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20140709/e1bf7c9d/attachment-0001.htm>