[Katastr] Rozhrady v novém ObčZ

Sobota Únor 16 04:14:24 CET 2013

Dobrý den,
i přes vyčerpávající komentář Ing. Nedvídka se vracím k tématu rozhrad.

V textu důvodové zprávy k NOZ je uvedeno, že "Rozhrady ukazují patrné 
hranice mezi pozemky, ...". O tuto funkci rozhrad se opírá i § 1026 
("... Dojde-li však k takovému _narušení rozhrady_, že hrozí, že _se 
hranice_ mezi pozemky _stane neznatelná_, má každý soused právo 
požadovat opravu nebo _obnovení rozhrady_."). Konstrukce plotů, zdí a 
jiná zařízení nemohou tedy být považovány za rozhrady, pokud tuto funkci 
neplní. Tam, kde není jasné, kudy vede hranice pozemku, není tedy jasné, 
zda se jedná o rozhradu, či nikoliv.

Geodeti se podle mých zkušeností často zabývají právě tím, zda je plot 
na hranici, nebo ne - vlastnictví plotu už řeší málokdo (obdivuji 
entuziasmus pana Holého, který, jak plyne z jeho příspěvku z 5.2.2013 
8:31, toto řeší - dovedu si představit pracnost studia nabývacích titulů 
a zjišťování, jak bylo k převodu vlastnictví popsáno příslušenství k 
pozemku, konkrétně vlastnictví nebo spoluvlastnictví plotu, nebo v jakém 
znění bylo vydáno kolaudační rozhodnutí po stavbě plotu a zda je v něm 
uvedena majetková příslušnost stavebníkovi coby majiteli pozemku atd.).

Při vytyčování hranic vedených v grafické mapě 1:2880 hledám na 
vytyčených "souřadnicích" v terénu něco, co by mohlo rozhradu tvořit. 
Když tam najdu 60 cm tlustou kamennou zídku, mez nebo něco podobného, 
většinou provedu následující úvahu: "Je-li rozhrada společná, hranice 
mezi pozemky vede v ose rozhrady. Je-li rozhrada vlastnictvím pouze 
jednoho souseda, vede hranice mezi pozemky po vnější straně rozhrady z 
pohledu příslušného pozemku." Jenomže to se v obou případech pouze 
"vyvratitelně domnívám".
"
Jde mi o to, že §§ 1024 až 1028 NOZ ani vládní návrh nového 
katastrálního zákona neobsahují vztah rozhrady a hranice. Podle NOZ jsou 
mezi sousedními pozemky rozhrady, podle KatZ hranice. Je rozhrada 
součástí pozemku? Může mít rozhrada jiného vlastníka, než je jeden ze 
sousedů nebo oba společně? Když si oba sousedi koupili pozemek a ve 
smluvě mají "pozemek parc.č. XXX včetně příslušenství", komu patří ten plot?

Jan Šafář

Dne 5.2.2013 13:02, Lumir.Nedvidek na cuzk.cz napsal(a):
>
> Dobrý den.
>
> Pokud se týká *zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník* (jinak též 
> /"nový občanský zákoník"/, nebo jen zkratka /"*NOZ*"/), pak doporučuji 
> stáhnout si ze serveru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR *_důvodovou 
> zprávu_*, k vládnímu návrhu tohoto zákona. Výsledné schválené znění 
> NOZ se sice od vládního návrhu liší (je změněno např. i číslování 
> paragrafů), ale /"spasovat"/ původní důvodovou zprávu (vztahující se 
> k vládnímu návrhu) s platným schváleným zněním se k nějakému 
> jednotlivému ustanovení NOZ po určitém úsilí většinou podaří.
>
> *_K § 1024 až 1028 NOZ lze z původní důvodové zprávy vyčíst 
> následující_**:*
>
> /"Rozhrady ukazují patrné hranice mezi pozemky, ať již jsou přirozené 
> či umělé (zeď, živý plot, mez atp.); jsou-li takové, třeba stanovit 
> základní pravidla. _Stávající_ občanský zákoník stanovil jen možnost 
> soudního uložení povinnosti pozemek oplotit (§ 127 odst. 2). Toto 
> opatření, svým charakterem mimořádné, přejímá § 1021 /[pozn. L.N.: v 
> platném znění § 1028]/. Jemu předcházejí ustanovení § 1017 a 1018 
> /[pozn.L.N.: v platném znění § 1024 a 1025] /vztahující se k běžným 
> záležitostem soukromého života./
>
> /Předně se navrhuje stanovit *_vyvratitelnou_ domněnkou*, že tam, kde 
> není jasné, komu z vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, 
> náleží jim společně. Na společné rozhrady se použijí ustanovení o 
> spoluvlastnictví. To však není z praktického hlediska možné u 
> společných zdí v tom směru, že nelze pro tyto případy zvolit pravidlo, 
> že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci. Z toho důvodu se v § 
> 1017 odst. 2 /[pozn. L.N.: v platném znění § 1024 odst.2] /sleduje 
> odchylná úprava, podle níž spoluvlastník užívá svou polovinu zdi a má 
> možnost dělat v ní výklenky (také do ní vestavět skříně apod.), nesmí 
> však ohrozit její stabilitu a funkce, ani omezit druhého 
> spoluvlastníka v užívání jeho části. Pokud se jedná o jiné rozhrady, v 
> tomto odstavci výslovně nezmiňované, lze si představit některé další 
> případy, které se mohou raritně vyskytnout (např. v případě plotů, 
> ohrad, živých plotů atd.). Ohledně nich však netřeba volit 
> kazuistickou úpravu, nýbrž postačí analogická aplikace § 1017 odst. 2 
> /[pozn. L.N.: v platném znění § 1024 odst.2]/, případně využití úpravy 
> sousedských práv či jiných odpovídajících ustanovení./
>
> /V protikladu k předchozímu ustanovení stanoví § 1018 /[pozn. L.N.: v 
> platném znění § 1025]/, že *_tam, kde je nepochybné, jaká rozhrada 
> náleží jednomu či druhému z vlastníků sousedního pozemku, udržuje 
> každý to, co mu patří_*. Povinnost k údržbě rozhrady však není 
> absolutní; stanovit ji má význam jen pro případy odvrácení rizika 
> vzniku škody sousedního pozemku. /
>
> /Ustanovení § 1019 /[pozn. L.N.: v platném znění § 1026] /řeší případy 
> jak postupovat v případě poškozených či rozpadlých rozhrad. Jedním z 
> těchto pravidel je, že vlastník není povinen rozpadlou zeď postavit 
> nebo obnovit jinou rozhradu, avšak je povinen ji udržovat v dobrém 
> stavu, pokud hrozí sousedovi škoda. Toto ustanovení však nezasahuje do 
> veřejnoprávních povinností, které stanoví zvláštní právní předpisy. 
> Jedná se například o povinnosti vlastníků objektů, které jsou 
> stanoveny právními předpisy na úseku státní památkové péče."/
>
> *K úvahám uvedeným ve včerejším nočním příspěvku pana Jana Šafáře mohu 
> níže poznamenat jen své osobní názory:*
>
> *§ 1024
> (1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené 
> nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.*
> Znamená tento § skutečnost, že když si na své hranici na své náklady 
> zbuduji oplocení ve formě betonové zdi široké 30cm (líc k otočený k 
> sousedovi je na hranici, líc otočený do mého pozemku je 30cm od 
> hranice), pozbývám tímto automaticky její výhradní vlastnictví a 
> stávám se pouhým spoluvlastníkem?
>
> Neznamená. Jedná se jen o vyvratitelnou domněnku, která se aplikuje až 
> v případě, nepodaří-li se zjistit (tj. v případě sporu prokázat), čí 
> existující rozhrada skutečně je. Za zajímavou bych považoval i možnou 
> úvahu o tom, zda za takovou rozhradu bude možné považovat i mezníky na 
> hranicích pozemků. Řešilo by to totiž otázku, kdo vlastně utrpěl 
> škodu, když jeden ze sousedů takový mezník zničí.
>
> ***(2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny 
> její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. 
> Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v 
> užívání jeho části.*
> V případě kladné odpovědi na předchozí otázku toto znamená, že si 
> soused může vesele bourat výklenky v úrovni terénu a do nich na můj 
> pozemek sázet růže? Hranice je stále totožná s lícem stěny, na který 
> kouká soused, nebo se tímto § hranice posunula doprostřed zdi?
>
> Neznamená, protože odpověď na předchozí otázku není dle mého názoru 
> kladná.
>
> *§ 1028
> Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused 
> právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. 
> Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.*
> Budu-li z toho zmaten a na pochybách, obrátím se na soud, který 
> hranici určí. Tento § nepřipouští, že by tak neučinil - zřejmě se 
> předpokládá, že soudy budou umět ovládat obsah pojmu "slušné uvážení" 
> v kontextu určování polohy hranic. Znamená zde slovo "určit" totéž, co 
> "v terénu označit a do katastru zaznamenat"? Obzvlášť vtipné mi to 
> přijde v situaci, kdy je hranice evidovaná lomovými body kk3, je 
> neznatelná (např. po KPÚ) a sousedé o ní nevedou žádný spor, jen 
> chtějí vědět, kudy ta hranice jde. Dokážete mi někdo vysvětlit, proč 
> je v tomto § kromě slova "pochybné" (což chápu) i slovo "neznatelné"?
>
> Na toto ustanovení NOZ reaguje vládní návrh nového KatZ, kde se 
> v navrhovaném znění § 48 odst. 1 stanovuje:
>
> /"(1) Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které 
> má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit 
> do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové 
> určení *_nebo byl-li průběh hranice určen soudem_*."///
>
> V navrhované znění ustanovení § 50 odst. 1 je pak stanoveno:
>
> /"(1) Změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na 
> podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků, upřesnění nebo 
> rekonstrukce přídělů, nebo *_určení hranice pozemků_* se zapisuje na 
> podkladě žádosti vlastníka nebo jiného oprávněného, jejíž přílohou je/
>
> /a) listina dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků, nebo/
>
> /b) *_rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků_*."/
>
> Já osobně považuji ustanovení § 1028 o možnosti určení hranice soudem 
> za velmi užitečné a už dlouho potřebné. Od roku 1811 do roku 1950 bylo 
> obdobné ustanovení obsaženo i v Obecném zákoníku občanském. Jedině 
> nezávislý soud si totiž může vytvářet  i názor na to, nakolik jsou 
> třeba údaje katastru již "překryty" institutem vydržení a skutečná 
> (naturální) vlastnická hranice vede jinudy, než jak je v katastru 
> evidována (a je úplně jedno s jakým kódem charakteristiky kvality 
> souřadnic). Dosavadní "náhradní" praxe (na kterou např. správně 
> upozornil i pan Blábol) je totiž příliš složitá a nepraktická.
>
> Jak bude po 1.1.2014 vypadat i skutečná aplikační praxe při využívání 
> NOZ (tak třeba i nového KatZ) lze samozřejmě tušit jen vzdáleně. 
> Zejména v prvních letech asi nebude vůbec možné hovořit o nějaké 
> ustálené či konstantní judikatuře.
>
> Hezký den přeje
>
> Lumír Nedvídek
>
>
>
> _______________________________________________
> Katastr mailing list
> Katastr na fsv.cvut.cz
> http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20130216/2bd36f5d/attachment-0001.htm>