<html>
<head>
<meta content="text/html; charset=ISO-8859-2"
http-equiv="Content-Type">
</head>
<body bgcolor="#FFFFFF" text="#000000">
<div class="moz-cite-prefix">Dobrý den,<br>
i přes vyčerpávající komentář Ing. Nedvídka se vracím k tématu
rozhrad.<br>
<br>
V textu důvodové zprávy k NOZ je uvedeno, že "Rozhrady ukazují
patrné hranice mezi pozemky, ...". O tuto funkci rozhrad se opírá
i § 1026 ("... Dojde-li však k takovému <u>narušení rozhrady</u>,
že hrozí, že <u>se hranice</u> mezi pozemky <u>stane neznatelná</u>,
má každý soused právo požadovat opravu nebo <u>obnovení rozhrady</u>.").
Konstrukce plotů, zdí a jiná zařízení nemohou tedy být považovány
za rozhrady, pokud tuto funkci neplní. Tam, kde není jasné, kudy
vede hranice pozemku, není tedy jasné, zda se jedná o rozhradu, či
nikoliv.<br>
<br>
Geodeti se podle mých zkušeností často zabývají právě tím, zda je
plot na hranici, nebo ne - vlastnictví plotu už řeší málokdo
(obdivuji entuziasmus pana Holého, který, jak plyne z jeho
příspěvku z 5.2.2013 8:31, toto řeší - dovedu si představit
pracnost studia nabývacích titulů a zjišťování, jak bylo k převodu
vlastnictví popsáno příslušenství k pozemku, konkrétně vlastnictví
nebo spoluvlastnictví plotu, nebo v jakém znění bylo vydáno
kolaudační rozhodnutí po stavbě plotu a zda je v něm uvedena
majetková příslušnost stavebníkovi coby majiteli pozemku atd.). <br>
<br>
Při vytyčování hranic vedených v grafické mapě 1:2880 hledám na
vytyčených "souřadnicích" v terénu něco, co by mohlo rozhradu
tvořit. Když tam najdu 60 cm tlustou kamennou zídku, mez nebo něco
podobného, většinou provedu následující úvahu: "Je-li rozhrada
společná, hranice mezi pozemky vede v ose rozhrady. Je-li rozhrada
vlastnictvím pouze jednoho souseda, vede hranice mezi pozemky po
vnější straně rozhrady z pohledu příslušného pozemku." Jenomže to
se v obou případech pouze "vyvratitelně domnívám".<br>
"<br>
Jde mi o to, že §§ 1024 až 1028 NOZ ani vládní návrh nového
katastrálního zákona neobsahují vztah rozhrady a hranice. Podle
NOZ jsou mezi sousedními pozemky rozhrady, podle KatZ hranice. Je
rozhrada součástí pozemku? Může mít rozhrada jiného vlastníka, než
je jeden ze sousedů nebo oba společně? Když si oba sousedi koupili
pozemek a ve smluvě mají "pozemek parc.č. XXX včetně
příslušenství", komu patří ten plot?<br>
<br>
Jan Šafář<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Dne 5.2.2013 13:02, <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Lumir.Nedvidek@cuzk.cz">Lumir.Nedvidek@cuzk.cz</a> napsal(a):<br>
</div>
<blockquote
cite="mid:E57C0AD0E786B3499191611729CFE18887F937F037@E200003.katastr.int"
type="cite">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=ISO-8859-2">
<meta name="Generator" content="Microsoft Word 14 (filtered
medium)">
<style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
@font-face
{font-family:"MS Shell Dlg 2";
panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:12.0pt;
font-family:"Times New Roman","serif";
color:black;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed
{mso-style-priority:99;
color:purple;
text-decoration:underline;}
span.StylE-mailovZprvy17
{mso-style-type:personal-reply;
font-family:"Arial","sans-serif";
color:#0070C0;
font-weight:normal;
font-style:normal;
text-decoration:none none;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
font-size:10.0pt;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapedefaults v:ext="edit" spidmax="1026" />
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapelayout v:ext="edit">
<o:idmap v:ext="edit" data="1" />
</o:shapelayout></xml><![endif]-->
<div class="WordSection1">
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">Dobrý
den.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">Pokud
se týká <b>zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</b>
(jinak též <i>„nový občanský zákoník“</i>, nebo jen zkratka
<i>„<b>NOZ</b>“</i>), pak doporučuji stáhnout si ze serveru
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR <b><u>důvodovou zprávu</u></b>,
k vládnímu návrhu tohoto zákona. Výsledné schválené znění
NOZ se sice od vládního návrhu liší (je změněno např. i
číslování paragrafů), ale <i>„spasovat“</i> původní
důvodovou zprávu (vztahující se k vládnímu návrhu) s platným
schváleným zněním se k nějakému jednotlivému ustanovení NOZ
po určitém úsilí většinou podaří.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><u><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">K
§ 1024 až 1028 NOZ lze z původní důvodové zprávy vyčíst
následující</span></u></b><b><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">:<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-autospace:none"><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">„Rozhrady ukazují patrné
hranice mezi pozemky, ať již jsou přirozené či umělé
(zeď, živý plot, mez atp.); jsou-li takové, třeba
stanovit základní pravidla. <u>Stávající</u> občanský
zákoník stanovil jen možnost soudního uložení povinnosti
pozemek oplotit (§ 127 odst. 2). Toto opatření, svým
charakterem mimořádné, přejímá § 1021 </span></span></i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">[pozn.
L.N.: v platném znění § 1028]</span><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">. Jemu předcházejí ustanovení §
1017 a 1018 </span></span></i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">[pozn.L.N.:
v platném znění § 1024 a 1025] </span><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">vztahující se k běžným
záležitostem soukromého života.</span></span></i><span
style="font-size:8.5pt;font-family:"MS Shell Dlg
2","sans-serif";color:windowtext"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">Předně se navrhuje stanovit <b><u>vyvratitelnou</u>
domněnkou</b>, že tam, kde není jasné, komu z
vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, náleží jim
společně. Na společné rozhrady se použijí ustanovení o
spoluvlastnictví. To však není z praktického hlediska
možné u společných zdí v tom směru, že nelze pro tyto
případy zvolit pravidlo, že každý ze spoluvlastníků má
právo k celé věci. Z toho důvodu se v § 1017 odst. 2 </span></span></i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">[pozn.
L.N.: v platném znění § 1024 odst.2] </span><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">sleduje odchylná úprava, podle
níž spoluvlastník užívá svou polovinu zdi a má možnost
dělat v ní výklenky (také do ní vestavět skříně apod.),
nesmí však ohrozit její stabilitu a funkce, ani omezit
druhého spoluvlastníka v užívání jeho části. Pokud se
jedná o jiné rozhrady, v tomto odstavci výslovně
nezmiňované, lze si představit některé další případy,
které se mohou raritně vyskytnout (např. v případě
plotů, ohrad, živých plotů atd.). Ohledně nich však
netřeba volit kazuistickou úpravu, nýbrž postačí
analogická aplikace § 1017 odst. 2 </span></span></i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">[pozn.
L.N.: v platném znění § 1024 odst.2]</span><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">, případně využití úpravy
sousedských práv či jiných odpovídajících ustanovení.<o:p></o:p></span></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">V protikladu k předchozímu
ustanovení stanoví § 1018 </span></span></i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">[pozn.
L.N.: v platném znění § 1025]</span><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">, že <b><u>tam, kde je
nepochybné, jaká rozhrada náleží jednomu či druhému
z vlastníků sousedního pozemku, udržuje každý to, co
mu patří</u></b>. Povinnost k údržbě rozhrady však
není absolutní; stanovit ji má význam jen pro případy
odvrácení rizika vzniku škody sousedního pozemku. <o:p></o:p></span></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">Ustanovení § 1019 </span></span></i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">[pozn.
L.N.: v platném znění § 1026] </span><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%"><span
style="color:windowtext">řeší případy jak postupovat v
případě poškozených či rozpadlých rozhrad. Jedním z
těchto pravidel je, že vlastník není povinen rozpadlou
zeď postavit nebo obnovit jinou rozhradu, avšak je
povinen ji udržovat v dobrém stavu, pokud hrozí
sousedovi škoda. Toto ustanovení však nezasahuje do
veřejnoprávních povinností, které stanoví zvláštní
právní předpisy. Jedná se například o povinnosti
vlastníků objektů, které jsou stanoveny právními
předpisy na úseku státní památkové péče.“<o:p></o:p></span></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><b><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">K úvahám
uvedeným ve včerejším nočním příspěvku pana Jana Šafáře
mohu níže poznamenat jen své osobní názory:<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><b><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0">§
1024<br>
(1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné
podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními
pozemky jsou společné.</span></b><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0"><br>
Znamená tento § skutečnost, že když si na své hranici na své
náklady zbuduji oplocení ve formě betonové zdi široké 30cm
(líc k otočený k sousedovi je na hranici, líc otočený do
mého pozemku je 30cm od hranice), pozbývám tímto automaticky
její výhradní vlastnictví a stávám se pouhým
spoluvlastníkem?<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">Neznamená.
Jedná se jen o vyvratitelnou domněnku, která se aplikuje až
v případě, nepodaří-li se zjistit (tj. v případě sporu
prokázat), čí existující rozhrada skutečně je. Za zajímavou
bych považoval i možnou úvahu o tom, zda za takovou rozhradu
bude možné považovat i mezníky na hranicích pozemků. Řešilo
by to totiž otázku, kdo vlastně utrpěl škodu, když jeden ze
sousedů takový mezník zničí.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:6.0pt"><b> </b><b><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0">(2)
Společnou zeď může každý užívat na své straně až do
poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na
druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí
nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.</span></b><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0"><br>
V případě kladné odpovědi na předchozí otázku toto znamená,
že si soused může vesele bourat výklenky v úrovni terénu a
do nich na můj pozemek sázet růže? Hranice je stále totožná
s lícem stěny, na který kouká soused, nebo se tímto §
hranice posunula doprostřed zdi?<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">Neznamená,
protože odpověď na předchozí otázku není dle mého názoru
kladná.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:6.0pt"><b><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0">§
1028<br>
Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má
každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle
poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud
hranici podle slušného uvážení.</span></b><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0"><br>
Budu-li z toho zmaten a na pochybách, obrátím se na soud,
který hranici určí. Tento § nepřipouští, že by tak neučinil
- zřejmě se předpokládá, že soudy budou umět ovládat obsah
pojmu "slušné uvážení" v kontextu určování polohy hranic.
Znamená zde slovo "určit" totéž, co "v terénu označit a do
katastru zaznamenat"? Obzvlášť vtipné mi to přijde v
situaci, kdy je hranice evidovaná lomovými body kk3, je
neznatelná (např. po KPÚ) a sousedé o ní nevedou žádný spor,
jen chtějí vědět, kudy ta hranice jde. Dokážete mi někdo
vysvětlit, proč je v tomto § kromě slova "pochybné" (což
chápu) i slovo "neznatelné"?<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">Na
toto ustanovení NOZ reaguje vládní návrh nového KatZ, kde se
v navrhovaném znění § 48 odst. 1 stanovuje:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">„(1)
Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle
které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba
předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být
zpřesněno jeho geometrické a polohové určení <b><u>nebo
byl-li průběh hranice určen soudem</u></b>.“</span></i><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0"><o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">V navrhované
znění ustanovení § 50 odst. 1 je pak stanoveno:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">„(1)
Změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na
podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků,
upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, nebo <b><u>určení
hranice pozemků</u></b> se zapisuje na podkladě
žádosti vlastníka nebo jiného oprávněného, jejíž přílohou
je<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">a)
listina dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice
pozemků, nebo<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><i><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0">b)
<b><u>rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků</u></b>.“<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">Já
osobně považuji ustanovení § 1028 o možnosti určení hranice
soudem za velmi užitečné a už dlouho potřebné. Od roku 1811
do roku 1950 bylo obdobné ustanovení obsaženo i v Obecném
zákoníku občanském. Jedině nezávislý soud si totiž může
vytvářet i názor na to, nakolik jsou třeba údaje katastru
již „překryty“ institutem vydržení a skutečná (naturální)
vlastnická hranice vede jinudy, než jak je v katastru
evidována (a je úplně jedno s jakým kódem charakteristiky
kvality souřadnic). Dosavadní „náhradní“ praxe (na kterou
např. správně upozornil i pan Blábol) je totiž příliš
složitá a nepraktická.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">Jak
bude po 1.1.2014 vypadat i skutečná aplikační praxe při
využívání NOZ (tak třeba i nového KatZ) lze samozřejmě tušit
jen vzdáleně. Zejména v prvních letech asi nebude vůbec
možné hovořit o nějaké ustálené či konstantní judikatuře.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">Hezký
den přeje<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext">Lumír
Nedvídek<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0"><o:p> </o:p></span></p>
</div>
<br>
<fieldset class="mimeAttachmentHeader"></fieldset>
<br>
<pre wrap="">_______________________________________________
Katastr mailing list
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Katastr@fsv.cvut.cz">Katastr@fsv.cvut.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr">http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr</a>
</pre>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>