RE: [Katastr] Rozhrady v novém ObčZ

Úterý Únor 5 13:02:05 CET 2013

Dobrý den.
Pokud se týká zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (jinak též "nový občanský zákoník", nebo jen zkratka "NOZ"), pak doporučuji stáhnout si ze serveru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR důvodovou zprávu, k vládnímu návrhu tohoto zákona. Výsledné schválené znění NOZ se sice od vládního návrhu liší (je změněno např. i číslování paragrafů), ale "spasovat" původní důvodovou zprávu (vztahující se k vládnímu návrhu) s platným schváleným zněním se k nějakému jednotlivému ustanovení NOZ po určitém úsilí většinou podaří.

K § 1024 až 1028 NOZ lze z původní důvodové zprávy vyčíst následující:

"Rozhrady ukazují patrné hranice mezi pozemky, ať již jsou přirozené či umělé (zeď, živý plot, mez atp.); jsou-li takové, třeba stanovit základní pravidla. Stávající občanský zákoník stanovil jen možnost soudního uložení povinnosti pozemek oplotit (§ 127 odst. 2). Toto opatření, svým charakterem mimořádné, přejímá § 1021 [pozn. L.N.: v platném znění § 1028]. Jemu předcházejí ustanovení § 1017 a 1018 [pozn.L.N.: v platném znění § 1024 a 1025] vztahující se k běžným záležitostem soukromého života.
Předně se navrhuje stanovit vyvratitelnou domněnkou, že tam, kde není jasné, komu z vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, náleží jim společně. Na společné rozhrady se použijí ustanovení o spoluvlastnictví. To však není z praktického hlediska možné u společných zdí v tom směru, že nelze pro tyto případy zvolit pravidlo, že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci. Z toho důvodu se v § 1017 odst. 2 [pozn. L.N.: v platném znění § 1024 odst.2] sleduje odchylná úprava, podle níž spoluvlastník užívá svou polovinu zdi a má možnost dělat v ní výklenky (také do ní vestavět skříně apod.), nesmí však ohrozit její stabilitu a funkce, ani omezit druhého spoluvlastníka v užívání jeho části. Pokud se jedná o jiné rozhrady, v tomto odstavci výslovně nezmiňované, lze si představit některé další případy, které se mohou raritně vyskytnout (např. v případě plotů, ohrad, živých plotů atd.). Ohledně nich však netřeba volit kazuistickou úpravu, nýbrž postačí analogická aplikace § 1017 odst. 2 [pozn. L.N.: v platném znění § 1024 odst.2], případně využití úpravy sousedských práv či jiných odpovídajících ustanovení.
V protikladu k předchozímu ustanovení stanoví § 1018 [pozn. L.N.: v platném znění § 1025], že tam, kde je nepochybné, jaká rozhrada náleží jednomu či druhému z vlastníků sousedního pozemku, udržuje každý to, co mu patří. Povinnost k údržbě rozhrady však není absolutní; stanovit ji má význam jen pro případy odvrácení rizika vzniku škody sousedního pozemku.
Ustanovení § 1019 [pozn. L.N.: v platném znění § 1026] řeší případy jak postupovat v případě poškozených či rozpadlých rozhrad. Jedním z těchto pravidel je, že vlastník není povinen rozpadlou zeď postavit nebo obnovit jinou rozhradu, avšak je povinen ji udržovat v dobrém stavu, pokud hrozí sousedovi škoda. Toto ustanovení však nezasahuje do veřejnoprávních povinností, které stanoví zvláštní právní předpisy. Jedná se například o povinnosti vlastníků objektů, které jsou stanoveny právními předpisy na úseku státní památkové péče."

K úvahám uvedeným ve včerejším nočním příspěvku pana Jana Šafáře mohu níže poznamenat jen své osobní názory:
§ 1024
(1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.
Znamená tento § skutečnost, že když si na své hranici na své náklady zbuduji oplocení ve formě betonové zdi široké 30cm (líc k otočený k sousedovi je na hranici, líc otočený do mého pozemku je 30cm od hranice), pozbývám tímto automaticky její výhradní vlastnictví a stávám se pouhým spoluvlastníkem?
Neznamená. Jedná se jen o vyvratitelnou domněnku, která se aplikuje až v případě, nepodaří-li se zjistit (tj. v případě sporu prokázat), čí existující rozhrada skutečně je. Za zajímavou bych považoval i možnou úvahu o tom, zda za takovou rozhradu bude možné považovat i mezníky na hranicích pozemků. Řešilo by to totiž otázku, kdo vlastně utrpěl škodu, když jeden ze sousedů takový mezník zničí.
(2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.
V případě kladné odpovědi na předchozí otázku toto znamená, že si soused může vesele bourat výklenky v úrovni terénu a do nich na můj pozemek sázet růže? Hranice je stále totožná s lícem stěny, na který kouká soused, nebo se tímto § hranice posunula doprostřed zdi?
Neznamená, protože odpověď na předchozí otázku není dle mého názoru kladná.
§ 1028
Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.
Budu-li z toho zmaten a na pochybách, obrátím se na soud, který hranici určí. Tento § nepřipouští, že by tak neučinil - zřejmě se předpokládá, že soudy budou umět ovládat obsah pojmu "slušné uvážení" v kontextu určování polohy hranic. Znamená zde slovo "určit" totéž, co "v terénu označit a do katastru zaznamenat"? Obzvlášť vtipné mi to přijde v situaci, kdy je hranice evidovaná lomovými body kk3, je neznatelná (např. po KPÚ) a sousedé o ní nevedou žádný spor, jen chtějí vědět, kudy ta hranice jde. Dokážete mi někdo vysvětlit, proč je v tomto § kromě slova "pochybné" (což chápu) i slovo "neznatelné"?
Na toto ustanovení NOZ reaguje vládní návrh nového KatZ, kde se v navrhovaném znění § 48 odst. 1 stanovuje:
"(1) Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení nebo byl-li průběh hranice určen soudem."
V navrhované znění ustanovení § 50 odst. 1 je pak stanoveno:
"(1) Změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků, upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, nebo určení hranice pozemků se zapisuje na podkladě žádosti vlastníka nebo jiného oprávněného, jejíž přílohou je
a) listina dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků, nebo
b) rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků."
Já osobně považuji ustanovení § 1028 o možnosti určení hranice soudem za velmi užitečné a už dlouho potřebné. Od roku 1811 do roku 1950 bylo obdobné ustanovení obsaženo i v Obecném zákoníku občanském. Jedině nezávislý soud si totiž může vytvářet  i názor na to, nakolik jsou třeba údaje katastru již "překryty" institutem vydržení a skutečná (naturální) vlastnická hranice vede jinudy, než jak je v katastru evidována (a je úplně jedno s jakým kódem charakteristiky kvality souřadnic). Dosavadní "náhradní" praxe (na kterou např. správně upozornil i pan Blábol) je totiž příliš složitá a nepraktická.

Jak bude po 1.1.2014 vypadat i skutečná aplikační praxe při využívání NOZ (tak třeba i nového KatZ) lze samozřejmě tušit jen vzdáleně. Zejména v prvních letech asi nebude vůbec možné hovořit o nějaké ustálené či konstantní judikatuře.

Hezký den přeje
Lumír Nedvídek

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20130205/f723893a/attachment.htm>
------------- další část ---------------
_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr na fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr