<html xmlns:v="urn:schemas-microsoft-com:vml" xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=iso-8859-2"><meta name=Generator content="Microsoft Word 14 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
@font-face
{font-family:"MS Shell Dlg 2";
panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:12.0pt;
font-family:"Times New Roman","serif";
color:black;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed
{mso-style-priority:99;
color:purple;
text-decoration:underline;}
span.StylE-mailovZprvy17
{mso-style-type:personal-reply;
font-family:"Arial","sans-serif";
color:#0070C0;
font-weight:normal;
font-style:normal;
text-decoration:none none;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
font-size:10.0pt;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapedefaults v:ext="edit" spidmax="1026" />
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapelayout v:ext="edit">
<o:idmap v:ext="edit" data="1" />
</o:shapelayout></xml><![endif]--></head><body bgcolor=white lang=CS link=blue vlink=purple><div class=WordSection1><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>Dobrý den.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>Pokud se týká <b>zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</b> (jinak též <i>„nový občanský zákoník“</i>, nebo jen zkratka <i>„<b>NOZ</b>“</i>), pak doporučuji stáhnout si ze serveru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR <b><u>důvodovou zprávu</u></b>, k vládnímu návrhu tohoto zákona. Výsledné schválené znění NOZ se sice od vládního návrhu liší (je změněno např. i číslování paragrafů), ale <i>„spasovat“</i> původní důvodovou zprávu (vztahující se k vládnímu návrhu) s platným schváleným zněním se k nějakému jednotlivému ustanovení NOZ po určitém úsilí většinou podaří.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal><b><u><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>K § 1024 až 1028 NOZ lze z původní důvodové zprávy vyčíst následující</span></u></b><b><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>:<o:p></o:p></span></b></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal style='text-autospace:none'><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>„Rozhrady ukazují patrné hranice mezi pozemky, ať již jsou přirozené či umělé (zeď, živý plot, mez atp.); jsou-li takové, třeba stanovit základní pravidla. <u>Stávající</u> občanský zákoník stanovil jen možnost soudního uložení povinnosti pozemek oplotit (§ 127 odst. 2). Toto opatření, svým charakterem mimořádné, přejímá § 1021 </span></span></i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>[pozn. L.N.: v platném znění § 1028]</span><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>. Jemu předcházejí ustanovení § 1017 a 1018 </span></span></i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>[pozn.L.N.: v platném znění § 1024 a 1025] </span><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>vztahující se k běžným záležitostem soukromého života.</span></span></i><span style='font-size:8.5pt;font-family:"MS Shell Dlg 2","sans-serif";color:windowtext'><o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>Předně se navrhuje stanovit <b><u>vyvratitelnou</u> domněnkou</b>, že tam, kde není jasné, komu z vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, náleží jim společně. Na společné rozhrady se použijí ustanovení o spoluvlastnictví. To však není z praktického hlediska možné u společných zdí v tom směru, že nelze pro tyto případy zvolit pravidlo, že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci. Z toho důvodu se v § 1017 odst. 2 </span></span></i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>[pozn. L.N.: v platném znění § 1024 odst.2] </span><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>sleduje odchylná úprava, podle níž spoluvlastník užívá svou polovinu zdi a má možnost dělat v ní výklenky (také do ní vestavět skříně apod.), nesmí však ohrozit její stabilitu a funkce, ani omezit druhého spoluvlastníka v užívání jeho části. Pokud se jedná o jiné rozhrady, v tomto odstavci výslovně nezmiňované, lze si představit některé další případy, které se mohou raritně vyskytnout (např. v případě plotů, ohrad, živých plotů atd.). Ohledně nich však netřeba volit kazuistickou úpravu, nýbrž postačí analogická aplikace § 1017 odst. 2 </span></span></i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>[pozn. L.N.: v platném znění § 1024 odst.2]</span><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>, případně využití úpravy sousedských práv či jiných odpovídajících ustanovení.<o:p></o:p></span></span></i></p><p class=MsoNormal><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>V protikladu k předchozímu ustanovení stanoví § 1018 </span></span></i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>[pozn. L.N.: v platném znění § 1025]</span><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>, že <b><u>tam, kde je nepochybné, jaká rozhrada náleží jednomu či druhému z vlastníků sousedního pozemku, udržuje každý to, co mu patří</u></b>. Povinnost k údržbě rozhrady však není absolutní; stanovit ji má význam jen pro případy odvrácení rizika vzniku škody sousedního pozemku. <o:p></o:p></span></span></i></p><p class=MsoNormal><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>Ustanovení § 1019 </span></span></i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>[pozn. L.N.: v platném znění § 1026] </span><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#984807;mso-style-textfill-fill-color:#984807;mso-style-textfill-fill-alpha:100.0%'><span style='color:windowtext'>řeší případy jak postupovat v případě poškozených či rozpadlých rozhrad. Jedním z těchto pravidel je, že vlastník není povinen rozpadlou zeď postavit nebo obnovit jinou rozhradu, avšak je povinen ji udržovat v dobrém stavu, pokud hrozí sousedovi škoda. Toto ustanovení však nezasahuje do veřejnoprávních povinností, které stanoví zvláštní právní předpisy. Jedná se například o povinnosti vlastníků objektů, které jsou stanoveny právními předpisy na úseku státní památkové péče.“<o:p></o:p></span></span></i></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal style='margin-bottom:6.0pt'><b><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>K úvahám uvedeným ve včerejším nočním příspěvku pana Jana Šafáře mohu níže poznamenat jen své osobní názory:<o:p></o:p></span></b></p><p class=MsoNormal><b><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'>§ 1024<br>(1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.</span></b><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'><br>Znamená tento § skutečnost, že když si na své hranici na své náklady zbuduji oplocení ve formě betonové zdi široké 30cm (líc k otočený k sousedovi je na hranici, líc otočený do mého pozemku je 30cm od hranice), pozbývám tímto automaticky její výhradní vlastnictví a stávám se pouhým spoluvlastníkem?<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal style='margin-top:3.0pt'><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>Neznamená. Jedná se jen o vyvratitelnou domněnku, která se aplikuje až v případě, nepodaří-li se zjistit (tj. v případě sporu prokázat), čí existující rozhrada skutečně je. Za zajímavou bych považoval i možnou úvahu o tom, zda za takovou rozhradu bude možné považovat i mezníky na hranicích pozemků. Řešilo by to totiž otázku, kdo vlastně utrpěl škodu, když jeden ze sousedů takový mezník zničí.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal style='margin-top:6.0pt'><b> </b><b><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'>(2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.</span></b><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'><br>V případě kladné odpovědi na předchozí otázku toto znamená, že si soused může vesele bourat výklenky v úrovni terénu a do nich na můj pozemek sázet růže? Hranice je stále totožná s lícem stěny, na který kouká soused, nebo se tímto § hranice posunula doprostřed zdi?<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal style='margin-top:3.0pt'><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>Neznamená, protože odpověď na předchozí otázku není dle mého názoru kladná.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal style='margin-top:6.0pt'><b><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'>§ 1028<br>Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.</span></b><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'><br>Budu-li z toho zmaten a na pochybách, obrátím se na soud, který hranici určí. Tento § nepřipouští, že by tak neučinil - zřejmě se předpokládá, že soudy budou umět ovládat obsah pojmu "slušné uvážení" v kontextu určování polohy hranic. Znamená zde slovo "určit" totéž, co "v terénu označit a do katastru zaznamenat"? Obzvlášť vtipné mi to přijde v situaci, kdy je hranice evidovaná lomovými body kk3, je neznatelná (např. po KPÚ) a sousedé o ní nevedou žádný spor, jen chtějí vědět, kudy ta hranice jde. Dokážete mi někdo vysvětlit, proč je v tomto § kromě slova "pochybné" (což chápu) i slovo "neznatelné"?<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal style='margin-top:3.0pt'><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>Na toto ustanovení NOZ reaguje vládní návrh nového KatZ, kde se v navrhovaném znění § 48 odst. 1 stanovuje:<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>„(1) Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení <b><u>nebo byl-li průběh hranice určen soudem</u></b>.“</span></i><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'><o:p></o:p></span></i></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>V navrhované znění ustanovení § 50 odst. 1 je pak stanoveno:<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>„(1) Změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků, upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, nebo <b><u>určení hranice pozemků</u></b> se zapisuje na podkladě žádosti vlastníka nebo jiného oprávněného, jejíž přílohou je<o:p></o:p></span></i></p><p class=MsoNormal><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>a) listina dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků, nebo<o:p></o:p></span></i></p><p class=MsoNormal><i><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>b) <b><u>rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků</u></b>.“<o:p></o:p></span></i></p><p class=MsoNormal style='margin-top:3.0pt'><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>Já osobně považuji ustanovení § 1028 o možnosti určení hranice soudem za velmi užitečné a už dlouho potřebné. Od roku 1811 do roku 1950 bylo obdobné ustanovení obsaženo i v Obecném zákoníku občanském. Jedině nezávislý soud si totiž může vytvářet i názor na to, nakolik jsou třeba údaje katastru již „překryty“ institutem vydržení a skutečná (naturální) vlastnická hranice vede jinudy, než jak je v katastru evidována (a je úplně jedno s jakým kódem charakteristiky kvality souřadnic). Dosavadní „náhradní“ praxe (na kterou např. správně upozornil i pan Blábol) je totiž příliš složitá a nepraktická.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>Jak bude po 1.1.2014 vypadat i skutečná aplikační praxe při využívání NOZ (tak třeba i nového KatZ) lze samozřejmě tušit jen vzdáleně. Zejména v prvních letech asi nebude vůbec možné hovořit o nějaké ustálené či konstantní judikatuře.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>Hezký den přeje<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>Lumír Nedvídek<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'><o:p> </o:p></span></p></div></body></html>