RE: [Katastr] vytyčení hranice dle soudní mapy

Úterý Květen 25 12:05:06 CEST 2004

Dobrý den,

k problému nastíněnému v příspěvku pana Arnošta Poláka:

vytyčil jsem hranici jako přímku , protože je v náčrtu z roku 1926 a v mapě KN zobrazena 
jako přímka. Soudní znalec toto vytyčení zpochybnil a tvrdí ve svém znaleckém posudku,
že hranice dle zákresu v soudní mapě není přímka ale lomená čára.
      Je přípustné určovat průběh hranice na základě zákresu v soudní mapě ??? 
Postupoval jsem dle vyhl.č.190/1996 Sb. , § 5 ,odst.1 , písm.b , c kde je závazné pro geometrické
a polohové určení ZPMZ (dříve uváděn název Polní náčrt) , v případě že náčrt neexistuje ,
je závazným zobrazení v mapě katastru nemovitostí. Vyhláška se o soudní mapě vůbec nezmiňuje.
Je můj postup správný nebo je nutno vytyčení opravit dle soudní mapy?

mohu na úvod jen velmi stručně poznamenat svůj názor, nechť se jtím problémem nijak moc netrápí, protože jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr se při ověřování dokumentace o vytyčení hranice pozemku zřejmě vůbec žádného pochybení nedopustil.

A nyní trochu mých podrobnějších a obšírnějších poznámek:

Podle ustanovení § 75 odst. 1 platného znění vyhlášky č. 190/96 Sb.:

"Vytyčení hranic pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 64 odst. 2)."

Podle ustanovení § 64 odst. 2 platného znění vyhlášky č. 190/96 Sb. (na který je v § 75 odst. 1 odkazováno):

"Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru."

Mapa pozemkových knih, jak vyplývá již z jejího názvu, byla částí pozemkových knih, a nikoliv částí bývalého pozemkového katastru. Měřickým operátem bývalého pozemkového katastru byla mapa katastrální. Jedním z možných podkladů pro vytyčování hranic pozemků podle katastru, ve smyslu oddílu desátého platného znění vyhlášky č. 190/96 Sb., je tedy především katastrální mapa bývalého pozemkového katastru a nikoliv mapa pozemkových knih. 

K činnosti znalců v oboru geodézie a kartografie (jejichž úloha je poněkud odlišná od úlohy úředně oprávněných zeměměřických inženýrů) pak uvádím svůj následující názor:

Úlohou znalců, jmenovaných podle zákona č. 36/1967 Sb., je výkon znalecké činnosti v řízení před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací. Úkolem znalce je posuzování určitých skutečností, vyžadující jeho odborných znalostí, a tento úkol je vymezen v opatření příslušného orgánu, který v řízení ustanovil znalce, nebo v dohodě uzavřené mezi znalcem a občanem nebo organizací. Úkoly znalců v oboru geodézie a kartografie, které souvisejí s pozemkovou držbou, mohou být velmi rozmanité a obecně nemusí být tyto úkoly zadávané znalcům nijak vázány na zcela speciální právní úpravu některých zeměměřických činností a postupů, provedenou zákonem č. 344/1992 Sb., a vyhláškou č. 190/1996 Sb. Jako jeden z příkladů je možno uvést, že vyhláška č. 190/1996 Sb., závazně stanovuje postup a náležitosti dokumentace pro vytyčování platných hranic pozemku podle katastru, včetně obligatorního stanovení priority podkladů pro takové vytyčení, zatímco úkolem znalce může být posouzení průběhu hranice nějakého pozemku podle podkladu předem určeného zadavatelem úkolu. Zadaným úkolem znalci a předmětem jeho znalecké činnosti může být například i posuzování průběhu takových hranic, které se v katastru nemovitostí ani neevidují, nebo hranic, které již v pozemkových evidencích v minulosti zanikly. Úkoly znalců, týkající se pozemkové držby, jsou tedy velmi často takového specifického rázu, že postupy, kterými lze získat výsledky nezbytné pro posouzení věci, nebo zodpovězení zadaných otázek, nejsou platným právním řádem vůbec nijak upraveny. Znalec je pak v takových případech vázán při volbě vhodného postupu pouze nestranností a svým nejlepším vědomím a je povinen plně využít všech svých odborných znalostí. Znalec rovněž nemá v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti žádnou stanovenou povinnost předávat výsledky své znalecké činnosti orgánům státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí (ledaže by ho tyto orgány v nějakém řízení, které před nimi probíhá, samy ustanovily znalcem). Naopak, znalec je povinen zachovat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu své znalecké činnosti dozvěděl. výsledky znaleckých činností nejsou samy o sobě závazné, nejsou zákonem stanoveným podkladem pro vedení nebo obnovu katastrálních operátů a nejsou tedy obecně ani součástí dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací katastru, ve smyslu § 4, odst. 2, písm. d) zákona č. 344/1992 Sb.. Výsledky znaleckých činností nemohou nahrazovat přílohy geometrického plánu nebo dokumentaci vytyčené platné hranice pozemku podle katastru, které jsou obligatorně právním řádem předepsány. Výsledky znaleckých činností nemohou rovněž nahrazovat geometrický plán, obligatorně stanovený v § 19 zákona č. 344/1992 Sb., jako neoddělitelnou součást listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. Takový geometrický plán pak musí být vyhotoven postupem, s přílohami a s náležitostmi plánu i těchto příloh tak, jak je předepsáno ve vyhlášce č. 190/1996 Sb.

Ke vzniku a (vždy spornému) právnímu významu map pozemkových knih lze získat mnohem více podrobnějších informací (které jsem líný všechny přepisovat) v literatuře a doporučuji:

1) Novotný, F.: Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových, se zvláštním zřetelem na království České, nakl. Alois Weisner, Praha 1896, velmi záslužná reedice této knihy na CD-ROM "Zeměměřictví a katastr 1999" byla realizována VÚGTK. V této publikaci pak zejména kap. "VII. Poměr knih pozemkových ku mapám katastrálným" na str. 190 až 205.

2) Rouček, F., Sedláček, J.: "Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi", nakl. V. Linhart, Praha 1935. Reprint původního vydání CODEX Bohemia, s.r.o., 1998. V dílu II. na str. 517 se mapám pozemkových knih uvádí:
"Pro zakládání pozemkových knih bylo optřiti snímky katastrální mapy, které zůstaly pak mapou pozemkových knih. Jsou proto také částí pozemkové knihy, jak vyplývá z ustanovení zákonů o zakládání pozemkových knih (§§ 16, 21, 28), z dřívějšího zákona o udržování evidence katastru z 23. května 1883 č. 83 ř. z. (§§ 11, 40, 43) a nyní z katastrálního zákona ze 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a n. (zejména §§ 42, 43). Přesto jest právní význam mapy pozemkové sporný.  Výn. m. spr. z 11. dubna 1878, č. 3676, ji prohlásil za část pozemkových knih. Praxe (rozh. Gl.U. 12.489, 12.721, 14.958) ji uznávala za integrující část pozemkových knih, která podávala plný důkaz nejen o tom, komu náležejí pozemky, nýbrž i o rozsahu parcel, zapsaných na listu statkové podstaty, jejich poloze a ohraničení, jinak (rozh. Vážný 2022), že ani katastrální ani pozemkové mapě nelze přiznati konstitutivní význam pro skutečnou výměru nebo rozsah a polohu parcel. Krčmář ("Práva věcná", str. 9) ji uznává za část knihy, Svoboda ("Právo knihovní", str. í) za velmi cennou pomůcku orientační, která však nemá právních účinků, které by mohly určovati nebo měniti právní stav knihovní. Ale pozemkové knihy i jejich mapa musí býti udržovány v stálém souladu s pozemkovým katastrem i skutečným stavem, děliti parcely v knihách lze jen podle geometrických plánů, které vyhovují zákonným ustanovením (§§ 42, 80 kat. zák., § 43 vl. n. č. 64/1930 Sb. z. a n.) a veškeré změny zakresluje měřický úředník katastrálního úřadu též do mapy pozemkových knih.".

Odhlédneme-li od hodnocení právního významu map pozemkových knih, provedeného různými dobovými kapacitami vědy právní, a budeme-li hodnotit jejich technickou hodnotu z pohledu geodeta, je závěr jednoznačný. Mapy pozemkových knih vznikly derivativně z map katastrálních, a odvozené mapové dílo nemůže mít nikdy vyšší měřickou výpovědní hodnotu, než originál, od kterého bylo odvozeno. Nelze však nikdy vyloučit, že při údržbě map a zákresu konkrétních pozdějších změn měřickými úředníky, došlo k chybnému zákresu změny do mapy katastrální a správnému zákresu změny do mapy pozemkové knihy.

V případě popsaném v příspěvku pana Arnošta Poláka je prostě možné, že vytyčení podle katastru bylo správné, správný byl i znalecký posudek (odpovídal svému konkrétnímu zadání, kterým nemuselo být vytyčení podle katastru)  a správné a spravedlivé bylo i rozhodnutí soudu (který se k výsledkům vytyčení podle katastru při svém rozhodování nepřiklonil).
Dokumentaci o vytyčení hranic podle katastru by však znalec, ani soud, neměl hodnotit jako chybnou či nesprávnou jen z toho důvodu, že podkladem pro takové vytyčení nebyla mapa pozemkové knihy, ale katastrální mapa bývalého pozemkového katastru.

S omluvou za nadměrnou obšírnost přeje hezký den
Lumír Nedvídek
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20040525/4982de3b/attachment-0001.htm>