<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN">
<HTML><HEAD>
<META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=iso-8859-2">
<META content="MSHTML 6.00.2800.1400" name=GENERATOR>
<STYLE></STYLE>
</HEAD>
<BODY bgColor=#ffffff>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>Dobrý
den,</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>k problému
nastíněnému v příspěvku pana Arnošta Poláka:</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>
<BLOCKQUOTE dir=ltr
style="PADDING-LEFT: 5px; MARGIN-LEFT: 5px; BORDER-LEFT: #0000ff 2px solid; MARGIN-RIGHT: 0px">
<DIV><FONT face=Arial color=#800080 size=2>vytyčil jsem hranici jako přímku ,
protože je v náčrtu z roku 1926 a v mapě KN zobrazena </FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial color=#800080 size=2>jako přímka. Soudní znalec toto
vytyčení zpochybnil a tvrdí ve svém znaleckém posudku,</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial color=#800080 size=2>že hranice dle zákresu v
soudní mapě není přímka ale lomená čára.</FONT></DIV>
<DIV><FONT color=#800080><FONT face=Arial
size=2> <STRONG><U>Je přípustné
určovat průběh hranice na základě zákresu v soudní mapě
???</U></STRONG></FONT> </FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial color=#800080 size=2>Postupoval jsem dle vyhl.č.190/1996
Sb. , § 5 ,odst.1 , písm.b , c kde je závazné pro geometrické</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial color=#800080 size=2>a polohové určení ZPMZ (dříve
uváděn název Polní náčrt) , v případě že náčrt neexistuje ,</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial color=#800080 size=2>je závazným zobrazení v mapě
katastru nemovitostí. Vyhláška se o soudní mapě vůbec nezmiňuje.</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial color=#800080 size=2><STRONG><U>Je můj postup správný
nebo je nutno vytyčení opravit dle soudní
mapy?</U></STRONG></FONT></DIV></BLOCKQUOTE></SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>mohu na úvod jen
velmi stručně poznamenat svůj názor, nechť se jtím problémem nijak moc
netrápí, protože jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr se při ověřování
dokumentace o vytyčení hranice pozemku zřejmě vůbec žádného pochybení
nedopustil.</SPAN></FONT><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>A nyní trochu mých
podrobnějších a obšírnějších poznámek:</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>Podle ustanovení §
75 odst. 1 platného znění vyhlášky č. 190/96 Sb.:</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004><EM>"Vytyčení hranic
pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových
bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v
katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 64 odst.
2)."</EM></SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004><EM></EM></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>Podle ustanovení §
64 odst. 2 platného znění vyhlášky č. 190/96 Sb. (na který je v § 75 odst. 1
odkazováno):</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004><EM>"Mapa bývalého
pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s
příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových
evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k
nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných
informací katastru."</EM></SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004><EM></EM></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>Mapa pozemkových
knih, jak vyplývá již z jejího názvu, byla částí pozemkových knih, a nikoliv
částí bývalého pozemkového katastru. Měřickým operátem bývalého pozemkového
katastru byla mapa katastrální. Jedním z možných podkladů pro vytyčování hranic
pozemků podle katastru, ve smyslu oddílu desátého platného znění vyhlášky č.
190/96 Sb., je tedy především katastrální mapa bývalého pozemkového katastru a
nikoliv mapa pozemkových knih. </SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004><U><STRONG>K
činnosti znalců v oboru geodézie a kartografie</STRONG></U> (jejichž úloha je
poněkud odlišná od úlohy úředně oprávněných zeměměřických inženýrů) pak uvádím
svůj následující názor:</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>Úlohou znalců,
jmenovaných podle zákona č. 36/1967 Sb., je výkon znalecké činnosti v řízení
před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů, jakož i
znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony občanů nebo
organizací. Úkolem znalce je posuzování určitých skutečností, vyžadující jeho
odborných znalostí, a tento úkol je vymezen v opatření příslušného orgánu, který
v řízení ustanovil znalce, nebo v dohodě uzavřené mezi znalcem a občanem nebo
organizací. Úkoly znalců v oboru geodézie a kartografie, které souvisejí s
pozemkovou držbou, mohou být velmi rozmanité a obecně nemusí být tyto úkoly
zadávané znalcům nijak vázány na zcela speciální právní úpravu některých
zeměměřických činností a postupů, provedenou zákonem č. 344/1992 Sb., a
vyhláškou č. 190/1996 Sb. Jako jeden z příkladů je možno uvést, že vyhláška č.
190/1996 Sb., závazně stanovuje postup a náležitosti dokumentace pro vytyčování
platných hranic pozemku podle katastru, včetně obligatorního stanovení priority
podkladů pro takové vytyčení, zatímco úkolem znalce může být posouzení průběhu
hranice nějakého pozemku podle podkladu předem určeného zadavatelem úkolu.
Zadaným úkolem znalci a předmětem jeho znalecké činnosti může být například i
posuzování průběhu takových hranic, které se v katastru nemovitostí ani
neevidují, nebo hranic, které již v pozemkových evidencích v minulosti zanikly.
Úkoly znalců, týkající se pozemkové držby, jsou tedy velmi často takového
specifického rázu, že postupy, kterými lze získat výsledky nezbytné pro
posouzení věci, nebo zodpovězení zadaných otázek, nejsou platným právním řádem
vůbec nijak upraveny. Znalec je pak v takových případech vázán při volbě
vhodného postupu pouze nestranností a svým nejlepším vědomím a je povinen plně
využít všech svých odborných znalostí. Znalec rovněž nemá v souvislosti s
výkonem své znalecké činnosti žádnou stanovenou povinnost předávat výsledky své
znalecké činnosti orgánům státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí
(ledaže by ho tyto orgány v nějakém řízení, které před nimi probíhá, samy
ustanovily znalcem). Naopak, znalec je povinen zachovat mlčenlivost o
skutečnostech, o nichž se při výkonu své znalecké činnosti dozvěděl. výsledky
znaleckých činností nejsou samy o sobě závazné, nejsou zákonem stanoveným
podkladem pro vedení nebo obnovu katastrálních operátů a nejsou tedy obecně ani
součástí dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru
geodetických informací katastru, ve smyslu § 4, odst. 2, písm. d) zákona č.
344/1992 Sb.. Výsledky znaleckých činností nemohou nahrazovat přílohy
geometrického plánu nebo dokumentaci vytyčené platné hranice pozemku podle
katastru, které jsou obligatorně právním řádem předepsány. Výsledky znaleckých
činností nemohou rovněž nahrazovat geometrický plán, obligatorně stanovený v §
19 zákona č. 344/1992 Sb., jako neoddělitelnou součást listin, podle nichž má
být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do
katastrální mapy. Takový geometrický plán pak musí být vyhotoven postupem, s
přílohami a s náležitostmi plánu i těchto příloh tak, jak je předepsáno ve
vyhlášce č. 190/1996 Sb.</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004><STRONG><U>Ke vzniku
a (vždy spornému) právnímu významu map pozemkových knih</U></STRONG> lze
získat mnohem více podrobnějších informací (které jsem líný všechny přepisovat)
v literatuře a doporučuji:</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>1) Novotný, F.:
<EM>Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových, se zvláštním zřetelem na
království České,</EM> nakl. Alois Weisner, Praha 1896, velmi záslužná reedice
této knihy na CD-ROM <EM>"Zeměměřictví a katastr 1999"</EM>
byla realizována VÚGTK. V této publikaci pak zejména kap. <EM>"VII. Poměr
knih pozemkových ku mapám katastrálným"</EM> na str. 190 až
205.</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>2) Rouček, F.,
Sedláček, J.: <EM>"Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a
občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi"</EM>, nakl. V.
Linhart, Praha 1935. Reprint původního vydání CODEX Bohemia, s.r.o., 1998. V
dílu II. na str. 517 se mapám pozemkových knih uvádí:</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004><EM>"Pro zakládání
pozemkových knih bylo optřiti snímky katastrální mapy, které zůstaly pak mapou
pozemkových knih. Jsou proto také částí pozemkové knihy, jak vyplývá z
ustanovení zákonů o zakládání pozemkových knih (§§ 16, 21, 28), z dřívějšího
zákona o udržování evidence katastru z 23. května 1883 č. 83 ř. z. (§§ 11,
40, 43) a nyní z katastrálního zákona ze 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a n.
(zejména §§ 42, 43). <STRONG>Přesto jest právní význam mapy pozemkové
sporný</STRONG>. Výn. m. spr. z 11. dubna 1878, č. 3676, ji prohlásil za
část pozemkových knih. Praxe (rozh. Gl.U. 12.489, 12.721, 14.958) ji uznávala za
integrující část pozemkových knih, která podávala plný důkaz nejen o tom, komu
náležejí pozemky, nýbrž i o rozsahu parcel, zapsaných na listu statkové
podstaty, jejich poloze a ohraničení, jinak (rozh. Vážný 2022), že ani
katastrální ani pozemkové mapě nelze přiznati konstitutivní význam pro skutečnou
výměru nebo rozsah a polohu parcel. Krčmář ("Práva věcná", str. 9) ji uznává za
část knihy, Svoboda ("Právo knihovní", str. í) za velmi cennou pomůcku
orientační, která však nemá právních účinků, které by mohly určovati nebo měniti
právní stav knihovní. Ale pozemkové knihy i jejich mapa musí býti udržovány v
stálém souladu s pozemkovým katastrem i skutečným stavem, děliti parcely v
knihách lze jen podle geometrických plánů, které vyhovují zákonným ustanovením
(§§ 42, 80 kat. zák., § 43 vl. n. č. 64/1930 Sb. z. a n.) a veškeré změny
zakresluje měřický úředník katastrálního úřadu též do mapy pozemkových
knih.".</EM></SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004><EM></EM></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>Odhlédneme-li od
hodnocení právního významu map pozemkových knih, provedeného různými dobovými
kapacitami vědy právní, a budeme-li hodnotit jejich technickou hodnotu z pohledu
geodeta, je závěr jednoznačný. Mapy pozemkových knih vznikly derivativně z map
katastrálních, a odvozené mapové dílo nemůže mít nikdy vyšší měřickou výpovědní
hodnotu, než originál, od kterého bylo odvozeno. Nelze však nikdy vyloučit, že
při údržbě map a zákresu konkrétních pozdějších změn měřickými úředníky, došlo k
chybnému zákresu změny do mapy katastrální a správnému zákresu změny do mapy
pozemkové knihy.</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>V případě popsaném v
příspěvku pana Arnošta Poláka je prostě možné, že vytyčení podle katastru bylo
správné, správný byl i znalecký posudek (odpovídal svému konkrétnímu zadání,
kterým nemuselo být vytyčení podle katastru) a správné a spravedlivé bylo
i rozhodnutí soudu (který se k výsledkům vytyčení podle katastru při svém
rozhodování nepřiklonil).</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>Dokumentaci o
vytyčení hranic podle katastru by však znalec, ani soud, neměl hodnotit
jako chybnou či nesprávnou jen z toho důvodu, že podkladem pro takové vytyčení
nebyla mapa pozemkové knihy, ale katastrální mapa bývalého pozemkového
katastru.</SPAN></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN
class=415450207-25052004></SPAN></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>S omluvou za
nadměrnou obšírnost přeje hezký den</SPAN></FONT></SPAN></FONT><FONT face=Arial
size=2><SPAN class=415450207-25052004></SPAN></FONT></DIV></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><SPAN class=415450207-25052004>Lumír
Nedvídek</SPAN></FONT></DIV></BODY></HTML>