Zmeny vymer pri tvorbe KMD + neco navic

[Lumir.Nedvidek na cuzk.cz]

Dobry vecer,
 dovolim si pokracovat ve sve zapocate reakci na prispevek Martina Forejta.

> 3. Samostatnou kapitolou je pak "prirazeni zmeny" do KM-D, ktera se v 
> graficke mape provadela "od oka", coz se opravdu ve vetsine 
> programu obtizne 
> provadi. To je skutecne specifikum KM-D. Tady jsme se v 
> posledni verzi 
> naseho programu o jakousi podporu pokusili. Uvidime, jak bude 
> uspesna v 
> praxi (tak jsem sem preci jenom tu reklamu propasoval). Ale 
> rekl bych, ze 
> tato funkce primo nesouvisi s problemem rozdilu vymer urcenych z KM-D 
> graficky a digitalne, tedy celkove s moznosti zpracovavat 
> KM-D digitalne. 
> Shodnostni transformace (ktera nemeni tvar a rozmer 
> zamerovanych novych 
> prvku) je preci predepsana bez ohledu na moznosti SW (domnivam se, ze 
> vetsina SW ji vsak umi, i kdyz treba ne "od oka").

To je asi skutecne pro tvurce SW docela orisek (ne-li primo "kokosovy
orech").
Predevsim si je treba uvedomit, ze stavajici technologie digitalizace
sahovych map (t.j. tvorba KM-D), si neklade ambice a ani se nepokousi o
nejake zasadni presnostni vylepseni puvodniho dila (byt je to stale
predmetem diskusi ci kritiky). Obraz, v digitalni forme, je tedy proti
skutecnosti stale zdeformovan tak, jak tomu bylo u analogove predlohy. Tyto
deformace maji tak nesmirne rozmanite priciny, rozsah, puvod i velikost, ze
jsou matematickym aparatem prakticky neuchopitelne a nelze tedy
algoritmizovat (vytvorit SW) jak by si s nimi mel pocitac sam o sobe bez
zasahu cloveka poradit. Pri praci se sahovou katastralni mapou vzdy hrala
naprosto nezastupitelnou ulohu rozhodovaci funkce lidskeho faktoru (a to
dokonce konkretne toho, kdo byl skutecne venku v terenu a videl "TO" na
vlastni oci) a prosta vektorizace takoveho dila na tomto faktu vubec nic
nezmenila.
Jedna se zejmena o naprosto klicovou fazi prvotniho prirazeni zmeny do mapy,
nebo-li vulgarizovano prvotniho soupani pauzaku se zamerenou zmenou (starym
a novym stavem) po mape, nebo-li v terminologii Ing. Cady o "smoulani",
nebo-li o jakousi prvotni shodnostni transformaci s klicem "ad hoc"
stanovenym clovekem.
O rozmanitosti pricin deformaci sahove katastralni mapy (t.j. v podstate o
tom proc mi "TO" do te mapy nepasuje) jsem se jiz v roce 1999 v teto
konferenci zminoval a mohu ty priklady jen opakovat:

Po 150 letech nelze obecne jiz nijak ze samotne kresby v sahove mape zjistit
napriklad:

1) Ktere body jsou z puvodniho mapovani a byly zamerene grafickym protinanim
z techze stanovisek merickeho stolu.
2) Ktera cast byla zamerovana polarne s graficky urcenym smerem a primo
merenou delkou merickym retezcem (a nikoliv tedy grafickym protinanim).
3) Ktere lokalni casti byly zamereny ortogonalne s primym merenim delek
(mericka sit vznikla grafickym protinanim a detail byl zameren ciselne
ortogonalne - delky merickymi retezci ci latemi)
4) Ktere lokalni casti byly "zamereny" jen krokovanim (bylo to povoleno -
napr. horske oblasti, lesni a skalni komplexy)
5) Ktere domy jsou puvodni a byly tedy mereny s presahy stresnich plastu a
nikoliv prunikem zdiva s terenem (prunik zdiva s terenem se zacal merit az
koncem 19. stoleti a nikdo nevi presne kdy).
6) Ktere pozemky se do mapy dostaly az pri uspechane a nekvalitni reambulaci
(jiste politicky terminovane :-))) v druhe polovine 19. stoleti a treba i
jen odhadem (zejmena budovy).
7) Ktere prvky se do mapy dostaly na zaklade ciselneho mereni z
geometrickeho planu a existuji mozna i presne dokumentovane ciselne udaje
(je nutne vzdy prohledavat archiv pro cele kat. uzemi casto jen pro to,
abych nic nenasel - instrument GP existuje uz od r. 1883).
8) Ktere hranice byly zamereny jen v hrubych rysech napr. tachymetricky na
svislou lat (nebot se kdysi jednalo jen o zmenu kultury a predpisy pro
vedeni EN to sveho casu umoznovaly).
9) Ktere hranice se do sahove mapy dostaly s vyuzitim fotogrammetrie pri
vedeni EN.
10) Ze samotne sahove mapy ani nepoznam, zda nektere body nejsou dokonce
urceny nedavno a treba i v S-JTSK (systematicky prehled o ZPMZ je veden az
od poloviny sedmdesatych let)
A tak bych mohl asi i pokracovat.

V soucasne dobe se zrejme jiz pri samotne praci v terenu nikdo zvlast
nezdrzuje peclivym zkoumanim skutecne identity bodu geometrickeho zakladu.
To bylo naprosto nezbytne zejmena v hlubsi minulosti, kdy zmeny byly
zamerovany prevazne ortogonalni metodou a takove dodatecne zjisteni, ze
zvolena mericka primka do mapy "nepasuje" znamenalo prakticky novou cestu
vlakem a novy den mereni.
S dnesni technikou neni zadny problem zamerit jako geometricky zaklad velmi
rychle a velmi presne hodne nadbytecny pocet prvku v blizkem i vzdalenem
okoli zmeny a v pripade potreby treba i detailneji "zmapovat" nejakou
existujici lokalni situaci v terenu (okraje lesu, osy komunikaci, linie
mezi). Podrobnym hodnocenim skutecne identity zamerenych prvku se netreba v
terenu prilis zabyvat, protoze pri jejich hodne nadbytecnem poctu lze
duvodne predpokladat, ze pri kancelarskem zpracovani se alespon ty 3 nejmene
pozadovane a vhodne rozlozene vzdy najdou.
A to prvotni globalni vyhodnocovani skutecne situace (v podstate podrobnejsi
zkoumani toho, co jsem vlastne venku zameril) se deje az v kancelari, prave
pri tom "soupani" pauzaku po mape, coz vnitroresortni navod nazyva procesem
"prirazovani zmeny" (srv. "Prozatimni navod pro obnovu katastralniho operatu
prepracovanim souboru geodetickych informaci a pro jeho vedeni", ze dne 21.
12. 1998, c.j. CUZK: 5238/1998-23). Na rozdil od pocitace dokaze clovek pri
tom "soupani" pauzaku po mape vnimat situaci komplexne a zapojovat znalosti
konkretni situace z terenu, ktere pocitac vubec nema (aha, ta garaz u toho
domu byla asi pristavena a proto mi to o 3,5 metru nejde avsak musi to tedy
byt alespon na prodlouzene lini celni steny domku, ten okraj lesa je
rozsireny o nalet, ta cesta byla opravdu vyjeta jinak, tady by to mela byt
tutovka, byl tam preci meznik na rohu plotu, a co ta zamerena nova hranice ?
- vzdyt by si mi mela "sednout" na obou koncich na dosavadni stav, atd.,
atd.). Pocitac je mi schopen, na rozdil od toho "soupani" pauzaku po mape,
nabidnout velikosti odchylek na jednotlivych bodech a moznost vylucovani
bodu, ktere urcim (napr. kde jsou ty odchylky nejvetsi). Je vsak zpravidla
dost v "haji", mam-li v nejakem pustem extravilanu zamereny vetsinou misto
konkretnich bodu prevazne liniove prvky a tezko pri te "sve" praci bude
soucasne jeste zohlednovat, jak se mi blizi ci neblizi napojeni noveho stavu
na hranice dosavadni.

Proto si myslim, ze by mohlo byt treba i docela uzitecne (pro nektere
pripady urcite), aby bylo mozne na vypocetni technice dostatecne verohodne
SIMULOVAT praci v analogove forme. T.j. aby bylo mozne pomoci mysi volne
pohybovat a otacet na obrazovce zamerenym stavem po mapovem podkladu. Neni
pritom treba zadne velke "jemnosti" kroku, protoze v analogove forme tak
vidim 0,1 mm (cca 30 cm skutecnych) a zpravidla resim diference vetsi
(samotne zvetseni obrazu vypocetni technikou je jen mamivym klamem o nejake
vetsi presnosti ci dokonalosti). Ac vnitroresortni navod hovori o shodnostni
transformaci (t.j. bez zmeny meritka) uvital bych, i kdybych pri tom
"soupani" po obrazovce mel moznost (napr. tocenim stredniho kolecka
nekterych mysi) menit (zase max. v jemnosti 30 skutecnych cm) i meritko
zobrazeni prirazovane zmeny. Myslim, ze s takovym SW bych se velice rychle
vyporadal s tou prvotni a klicovou selekci verohodnosti prvku geometrickeho
zakladu (mohl bych to velmi rychle a orientacne vyzkouset na mnoho ruznych
zpusobu). Konkretni transformaci na ty jiz vybrane identicke prvky bych pak
ponechal pocitaci (at se trapi treba s MNC), nebo kdyby to nedokazal
zvladnout (slozite pripady vice linii), necht si odecte sam "obrazove"
souradnice noveho stavu (t.j. Gusterberg ci Svaty Stepan) z meho "lidskeho"
nastaveni, jak jsem ho napr. zaaretoval pravym tlacitkem mysi.
Zbytek prace - t.j. presne a uplne napojeni kresby na dosavadni stav je uz
skutecne praci toliko pro pocitac (vypocty pruseciku nebo u velmi sikmych
napojeni spousteni kolmic).
Zajimave by jiste bylo i reseni pripadu, kdy zmena nejde do mapy vubec
najednou priradit a je nutne ji "rozlamat" a prirazovat do stavajici kresby
mapy zvlast, po jednotlivych castech (napr. 2 km dlouhy melioracni odpad).
A nepominutelna je i otazka protokolovani toho, co se pri zobrazeni zmeny do
KM-D vlastne delo = podklad pro posouzeni dosazene presnosti zobrazeni, jak
o tom v obecne rovine hovori zememericky zakon a jak je naznaceno v Priloze
c. 7 citovaneho vnitroresortniho "Prozatimniho navodu pro obnovu ...".

> 4. Snad by v nekterych SW mohl jeste byt problem se 
> souradnicovymi systemy 
> Sv.Stepan a Gusterberg. Ale asi spis ne.

Rovnez si myslim, ze to zasadni problem neni.

> 5. Zadna dalsi specifika KM-D, z hlediska SW, kterym je 
> zpracovavan GP, mne 
> uz nenapadaji. Dle meho jsou pak tyto dalsi problemy spolecne vsem 
> digitalnim katastralnim mapam (zaokrouhlovani souradnic na 
> centimetry pred 
> vypoctem vymer... apod.). Tim jsem se dostal "k jadru pudla": 
> Co dalsiho by 
> mel umet SW, aby vyhovoval praci s KM-D beze zbytku?

Zde se musim opet vratit asi na zacatek svych uvah, ze je asi skutecne spise
"na tahu" ta statni sprava, zejmena ve stabilizaci nazorovych proudu na
generalni koncepci digitalizace sahovych map, stanoveni obecne zavaznych
pravidel pro jejich udrzbu a v konkretni specifikaci dat a jejich formatu
potrebnych pro vzajemnou vymenu s komercni sferou.

Bude-li se opravdu definovat zvlastni vymenny format prizpusobeny specialne
pro potreby vyhotovovani GP, nelze dle meho nazoru vubec pominou konzultace
s komercni sferou, ktera se tvorbou SW pro tyto ucely zabyva.

Preji panu Forejtovi i firme Geus (jakoz i jinym) dost trpelivosti i dobre
obchody.

Dobrou noc.

Lumir Nedvidek