[Katastr] mereni GNSS
Jan Pěčonka
peconka na hdgeo.cz
Čtvrtek Prosinec 11 20:33:42 CET 2025
Dobrý den, viz níže barevně. Nemohu souhlasit s mnohými závěry, ale obecně máte pravdu. Opět jsem musel samozřejmě nahlédnout pod pokličku chytrých knih a tady je výcuc. Tím přátelé končím s tímto tématem.
Jan Pěčonka
-----Original Message-----
From: Katastr <katastr-bounces na zememeric.cz> On Behalf Of Jiri Libal via Katastr
Sent: Thursday, December 11, 2025 12:38 PM
To: katastr na zememeric.cz
Cc: Jiri Libal <jiri.libal na seznam.cz>
Subject: Re: [Katastr] mereni GNSS
Dobrý den,
v několika věcech máte pravdu, ale v několika se mýlíte. Bohužel z časových důvodů se nemohu vyjadřovat ke všemu, vyzdvihnu jenom pár bodů co mě zaujaly:
1. Zastínit anténu, vypnout/zapnout příjímač nic neovlivní. Příjímač si pamatuje poslední polohu (a to dokonce i když byste vyndal baterku, protože pro takový případ má většina přístrojů ještě založní malou knoflíkovou baterku). Vždy potom svoji polohu začne počítat od té posledně znamé. Proto taky fixace trvá poměrně krátkou dobu.
Každý musí znát svou sestavu, prostě v tomto případě musí postupovat tak, ať to nastartování je nezávislé – a jde to.
1. Vliv výšky antény na polohu je pro nás zanedbatelný.
Toto jsem netestoval, ale vždy se o tom mluví, tak je to jistě podmínka důležitá, nepodceňoval bych ji. Možná můžete každý udělat testy a pak zde napsat. Test však není to udělat u tří bodů, ale nějak robustněji a s více změn výšek.
1. Metod měření je celá řada, stejně tak i metod výpočtu. Podle zvolené metody dokážate určit mnohem přesnější výsledek než nějakým alchymistickým odhadem opakovaného měření. Ja osobně jsem zastáncem dvojího měření, ale zdůrazňuji, že proměnná "n" ve vzorci 9.5 je absolutně scestná. Povinnost měřit aspoň po hodině Vám žádnou kvalitativní změnu nepřinese.
Toto tvrzení je zcela jistě nepravdivé, protože nejde jen o geometrii připojení, ale také o prostředí které se významně podílí na přesnosti.
A bohužel tento požadavek absolutně diskvalifikuje použití GPS při měření podrobných bodů. Jestliže používáte GPS na nesprávném místě (typicky uzavřena údolí s lesním porostem), tak vám to vyjde pokaždé špatně a to ještě pokaždé stejně špatně i když budete měřit po hodině i po třech hodinách.
Toto také není pravda. Vlastní testy měření ukazují, že zaměřený bod v lese v údolí je shodný v přesnosti s bodem zaměřeným klasicky z polygonu. Ale není možné z toho udělat závěr, protože každý bod má jinou charakteristiku a někdy je to OK, jindy NE. Proto je nutné měřit i jiné kontrolní míry. Že to zaměří pokaždé stejně špatně (tedy v dopustné odchylce a vlastně jste systematicky mimo toleranci) být pravda může, ale také mnohdy není. Zde musí rozhodnout AZI – to je jeho odpovědnost.
4. Hodiny příjímače do výpočtu polohy vůbec nezasahují, vždy se používá čas z družic (kde je přesnost v nanosekundách). Nemáte přeci pravdu! Nejde o čas v přijímači, ale o synchronizaci. Jak funguje synchronizace:
- Čas z přijímače se používá pro výpočet pseudovzdálenosti
- družicové (atomové – rubidiové a cesiové oscilátory) hodiny jsou velmi přesné, naproti tomu hodiny v přijímači (krystalový oscilátor) jsou méně přesné a vždy se liší od atomových hodin
- družice vysílá signál, který nese informaci o poloze družice a času (z atomových hodin)
- přijímač příjme zprávu a zaznamená si čas příjmu podle svých hodin
- vynásobením rozdílu časů (z družice a z přijímače) s rychlostí světla vypočítá „pseudovzdálenost“ satelitu od centra antény přijímače
- přijímač musí zaměřit nejméně 4 pseudovzdálenosti od 4 různých satelitů (jen ze tří by získal sice polohu XYZ, ale vlivem chyby hodin by se kružnice protínaly v různých bodech)
- právě 4 družice umožňuje matematicky vypočítat časovou odchylku – ofset – hodin přijímače. Řešením soustavy 4 rovnic se vypočítá přesná poloha a pomocí časového ofsetu se synchronizují hodiny (v přesnosti nanosekund s časem atomových hodin ze satelitu, pak je možno přepočítat vzdálenosti z pseudo na korektní)
5. Hodinový odstup nezaručí jiné atmosferické podmínky, zvláště ty, které mají vliv kvalitu.
Opět nemůžu souhlasit. Korelace je závislá na čase a ne že ne. Podívejte se na analýzy a hledejte na internetu.
Měřením a počítáním GPS se věnuji přes 20 let, systém GLONASS jsem studoval kdysi během dvou stáží přímo v Rusku a tak si dovolím tady napsat některá moje doporučení jak kvalitativně zlepšit výsledek:
A. Měřit s optimálním výhledem na družice B. Dostatečná doba observace (ta bývá mnohdy klíčová a např. vyhláška tento parametr vůbec nezohledňuje). Ano souhlasím. Doba je klíčová (delší doba, více dat, lepší statistická analýza; při delším čase observace se vyruší systematické chyby multipathu – jsou podobné s opačným znaménkem; delší doba observace – možnost zajištění lepší konfigurace satelitů a PDOP/ GDOP; delší observace umožňuje lépe modelovat atmosferické vlivy - ionosféru a traposféru
C. Při použití opakovaného měření využít post-procesu (Stop&Go) namísto RTK, při zpracování lze konfrontovat s vhodným výběrem referenční stanice(stanic). Dá se jen souhlasit, chce to ale software pro zpracování a trochu zkušenosti. Metodou PPK (Stop&Go) se dá měřit i v nepříznivých podmínkách – 1 až 3 minuty >> v opravdu špatných podmínkách spíše využít rychlou statickou metodu pro stanoviska – na bodech se stojí 10 až 20 min)
D. Měřit s vícefrekvenční příjímačem (vyhláška opět nezohledňuje), pokud budu měřit s jednofrekvenční GPS, tak jsem kvalitativně jinde i po hodinovém odstupu namísto měření s vícefekvenční např. po 10ti minutách. Dnes asi 99,99 % zeměměřičů jasně používá.
S pozdravem,
Jiří Líbal
On Thu, 11 Dec 2025 09:07:08 +0000
Jan Pěčonka via Katastr <katastr na zememeric.cz> wrote:
> Dobrý den,
>
> Budu se snažit opakovat. Protože mezi nebem a zemí je opravdu dost proměnných v podobě atmosférických korekcí , vlivů blízkých předmětů na šíření signálu a jiné rušení (docela slabého signálu družic).
>
> Děkuji. Téma mě přinutilo přemýšlet a hledat ve svých databázích a samozřejmě i na internetu. Čas strávený tímto nevnímám jako zbytečný a snad již bude jasné, že není možné použít jiný satelitní systém pro odstranění závislosti daného měření.
>
> Např. doporučení pana Ing. Taraby jsou tyto:
>
> * Vím-li, že nemohu v dané lokalitě zůstat déle v daný den,
> * nebo chci mít jistěji postaveno, že mé řešení je správné, pak po první fixaci systému systém vypnu (zastíním anténu na určitou dobu a vypnu a zapnu software pro výpočet, nebo lépe vypnu a zapnu i anténu) a znovu zapnu a nechám se zafixovat znovu
> * při měření nastavím měření jen na jeden satelitní systém, ostatní vypnu. Druhé měření v jiný den, pak mohu jednoznačně určit, kdy jde o nezávislé měření
> * je-li to možné, mít zjištěno kdy je ionosféra příznivá (jsou na to programy zdarma na internetu), ovlivním tak, kdy na lokality pojedu
> * mám zjištěno kde jsou body s KK3 a SPOL v dané lokalitě
> * oměřím si kontrolní oměrné mezi novými body a body původními
>
> Ještě poznámka „Úplně není možné srovnávat měření GNSS s průchodem paprsku při terestrickém měření.
>
> Má analýza:
> ----------------------------------------------------------------------
> ------------------------------------------------------------
>
> * Atmosférické vlivy
> * Ionosféra. Docela široké pásmo od 50 do 1000 km nad zemským povrchem. Vrstva obsahuje ionizované částice (iomty a volné elektrony) díky slunečnímu působení. Jev způsobuje zpoždění signálu letícího od satelitu k přijímači a je závislé na denní době, roční době a hlavně aktivitě slunce (s tím je spojené také to, že je to různé v jiných zeměpisných šířkách). Nejlépe se dají eliminovat tak, že touto vrstvou běží dva signály, známe je jako L1 a L2 – tedy dvou-frekvenční aparatury GNSS. Tento vliv je podstatně větší než ten troposférický.
> * Troposféra. Nejnižší vrstva atmosféry, cca do 20 km. Zde vzniká to čemu říkáme počasí a to jak víme je různé. Zpoždění signálu v troposféře je dáno hlavně obsahem vodní páry, dále teplotou a tlakem. Víme, že počasí se špatně modeluje, nicméně tento vliv je menší než z ionosféry.
> * Vliv okolí je nám dobře znám
> * Multipath (vícecestné šíření signálu). Zkráceně řečeno signál se odráží od okolních předmětů a tím zvětšuje svou dráhu a působí chybný výpočet vzdálenosti a tím i polohy. Zde je patrný i malý rozdíl délek, proto je důležité odstínit spodní odrazy (dnes mají antény GNSS spodní část antény odstíněnou.
> * Pozor při naklonění výtyčky to přestává platit, čím je více nakloněná, tím více chytá odražených signálů
> * Stínění signálu (vegetace, úzké prostory apod.), snižuje pouze počet viditelných signálů
> * Do třetice jsou to systémové chyby (opatření)
> * Zpoždění a chyby hodin družice a přijímače. Není-li v pořádku tzv. synchronizace mezi časem družice a časem antény, pak je špatně spočítána pseudovzdálenost a tím i chyba v poloze.
> * Rušení signálu. Signál GNSS je docela slabý a proto jej mohou rušit jiné elektromagnetické signály, např. rádiové signály. Dnes se již dobře ví, že v souvislosti s bojem na Ukrajině je občas signál (řekněme) nejistý
> * Relativistické efekty. Družice mají docela velkou rychlost pohybu a proto se zavádí do výpočtu Einsteinova teorie relativity pro zachování dobrého načasování (obecnou teorii pro zrychlení času vlivem slabší gravitace ve větší výšce) a speciální (zpomalení času vlivem rychlosti)
> * Např. pro GPS platí výška satelitů (stabilní střední oběžná dráha) asi 2200.00 Km a rychlost 14.000 Km/h a otočku Země stihnou za 11h a 58 m. Jiné systémy to mají podobně s malými rozdíly.
> * Zde bych také upozornil, že musíme mít správně zadanou výšku tyče výtyčky, která také ovlivňuje polohu
>
>
>
> Co z toho vyplývá? Dvě věci.
>
>
> 1. Pro velmi nejasné prostředí a laicky řečeno jevy mezi nebem a zemí je potřeba mít při měření takové metody, které nám zabrání do měření vnášet chyby, respektive metody, které chyby eliminují.
> * Jako první je nasnadě, že jsou-li nad terénem stejné satelity ve stejném postavení (rozuměj podobném, neboť vzdálenost je veliká a proto se jedná o podobnost, která zapříčiňuje stejnou chybu), pak je to jako když v inženýrské geodézii měříte kontrolně vytyčený bod a máte stejnou osnovu směrů na stanovisku a stejné úhly (takříkajíc jste si nekopli do stroje a neustavili jste jej znovu, nebo jste jej neposunuli o pár centimetrů až metrů). Pro větší přesnosti jste potom nesplnili podmínku nezávislého měření (i v inženýrské geodézii při klasickém měření). Tedy je nutné se „orientovat“ na jiné satelity.
>
>
> 1. Rozhodující jsou všechny důležité faktory a faktor vlivu průchodu signálu prostředím je stejně zásadní jako ty v bodě 1. Tedy měřím-li na více satelitní systémy, pak jimi neodfiltruji právě závislost průchodu signálu prostředím, který je významnou složkou teorie chyb v šíření signálu. Z tohoto důvodu je nutné měření opakovat a to za jiných atmosférických podmínek. Z nějakého výzkumu vyplývá, že hodina je pro atmosféru dostatečná.
>
>
> * Odlehlost časů kontrolního, nezávislého měření. Tato hodnota se hledá v čase na základě časové korelace chyb a není na otázku jednoznačná odpověď. Ze zkoumání, výsledků je však zřejmé, že hlavní systematické chyby zůstávají korelované (závislé) určitou dobu. Nezávislost měření pak znamená, že chyba v jednom časovém bodě nijak nesouvisí s chybou v bodě následujícím. Toto umožňuje efektivní využití statistických metod (zde základně průměrování) ke zlepšení výsledků a zachování známého principu z geodézie – jedno měření, žádné měření.
> * výsledky stejné přesnosti stejného bodu se statisticky vyhodnotí a výsledkem je hodnota [většinově] oproštěná od systematických chyb [toto se děje v měření hlavně výběrem metody měření] a vyhledána střední hodnota u náhodných chyb na základě statistické analýzy, vyrovnávacího počtu).
> * Zdroje uvádějí, že měření GNSS se stávají skutečně nezávislými až po uplynutí intervalu, který umožní změnu geometrie satelitů a rozptýlení korelovaných atmosférických vlivů a multipathu. V odborné literatuře se tato doba pohybuje od desítek minut po několik hodin (až 4 hodiny pro ZTD chyby – ZTD = časová korelace chyb pozorování zenitového totálního zpoždění (ZTD), což je hlavní chyba způsobená troposférou).
>
> Nalezené zdroje:
>
> * https://rmets.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/qj.3448
> * https://www.researchgate.net/publication/329273358_Estimation_of_ground-based_GNSS_Zenith_Total_Delay_temporal_observation_error_correlations_using_data_from_the_NOAA_and_E-GVAP_networks
> * https://rmets.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/qj.3448
>
> Pro naše zdroje je potřeba oslovit VÚT-Brno, kde dělali právě analýzu časových korelací. Pan Ing. Bureš Vám jistě rád pošle odkaz na tuto práci. Navíc bych doporučil (nemohu předat) práci pro SŽ a pro ŘSD jak vytvářet bodová pole s využitím GNSS tak, ať je dosažena vyšší přesnost v poloze i výšce.
>
> Jan Pěčonka
>
>
>
>
> From: Katastr <katastr-bounces na zememeric.cz> On Behalf Of Ing.Karel
> Maděra, Příčná 1536, Mnichovo Hradiště via Katastr
> Sent: Thursday, December 11, 2025 7:39 AM
> To: katastr na zememeric.cz
> Cc: Ing.Karel Maděra, Příčná 1536, Mnichovo Hradiště
> <madera na geodeziehradiste.cz>
> Subject: Re: [Katastr] mereni GNSS
>
>
> Dobrý den,
>
> pokud plati vyhlaska 31/95 tak je to tam pomerne jasne napsane. Cim lze nahradit druhe mereni a cim ne.
>
> viz. bod 9.8. Nez jedu na akci udelam si prehledku z katastru s body z PS nebo MS ktere maji kk3 nebo se podívám které většinou rohy domů jsou zaměřené.. Pokud na ne ze stanoviska vidim tak si je zamerim do osnovy smeru a merim GPS 1x. Pokud tam žádné nejsou nebo na ne nevidim tak GPS 2x. Je to tam jasně popsané a myslím že celá diskuse je spíš o odstupu měření.
>
>
>
> Selský rozum mi říká že když zapnu jen družice GPS a zaměřím bod a poté zapnu GLONAS tak by to mělo být nezávislé.
>
> Když jsem se bavil s jedním borcem co se v tom vyzná tak počet družic od nějakého množství na přesnost měření prakticky nemá vliv.
>
>
>
> K.Madera
>
>
>
> ÚPLNÉ ZNĚNÍ
>
> VYHLÁŠKA
>
> č. 31/1995 Sb.
>
> ze dne 1. února 1995
>
> č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb., vyhlášky č. 92/2005 Sb. a vyhlášky č. 311/2009 Sb.
>
> From: Ing.Antonín Macháň via Katastr<mailto:katastr na zememeric.cz>
> Sent: Wednesday, December 10, 2025 9:21 PM
> To: katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>
> Cc: machan.antonin na gmail.com<mailto:machan.antonin na gmail.com>
> Subject: Re: [Katastr] mereni GNSS
>
> Dobrý večer, diskuze je to zajímavá a hodně z praxe, proto k tomu také něco přidám:
> Nechal jsem CHAT GPT, aby mi spočítal, když měřím 14.11.2025 v 8h, kdy můžu dne 21.11.2025 provést druhé nezávislé měření. Odpověď byla, že si mám pohlídat pouze GPS a GLONASS, že ostatní 2 systémy nejsou ve vyhlášce explicitně vyžadovány („n“ není stanoveno), protože se jejich dráhy po určité době opakují nahodile (zjednodušeně).
> Dokument z CHATu prikladam – rozklikavaci zdroje jsou pouze v docx.
> Vytvořil mi i tabulku a vypočetl data a časy nezávislých měření až do
> Vánoc (na moji žádost). Berte to prosim s rezervou – je to jen
> sofistikovaný software, a ne myslící člověk 😊
>
> Mimochodem v excelu jsem si vytvořil tabulku dle vzorců ve vyhlášce a pokud se mi někdy stane, že ten stejný den nemám čas provést druhé měření, zkusím si spočítat závislá okna v jiný den. Nejlíp mi z toho ale stejně vychází si ten čas udělat a provést to měření o hodinu později ve stejný den, předejdu těmto komplikacím.
>
> Hezký večer
>
> A.Macháň
>
>
> From: Katastr
> <katastr-bounces na zememeric.cz<mailto:katastr-bounces na zememeric.cz>> On
> Behalf Of Miloš Korger via Katastr
> Sent: Wednesday, December 10, 2025 7:22 PM
> To: katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>
> Cc: mkorger na centrum.cz<mailto:mkorger na centrum.cz>
> Subject: Re: [Katastr] mereni GNSS
>
>
> V poledne začala diskuze o měření GNSS. Zkusím předložit následující úvahu, která není možná bez chyby, ale závěr je ten, že kontrolovat splnění podmínky vyhlášky č.31/1995 Sb. po době několika dní je obtížně splnitelný úkol, nehledě na to, že běžně se nedokumentuje ani na jaký GNSS systém se připojení provádělo a jaké družice se použily.
>
>
>
>
>
> Souhlasím s panem Pečonkou i zde panem Majorníkem. Pokud nemám v okolí body s KK3, tak není terestricky co ověřovat - na co měřit.
>
> [cid:image001.png na 01DC6A78.CE6B71C0]
>
>
>
> K panu Majorníkovi dodávám, že ačkoliv předpis určuje splnění podmínky <-1 + n.k ; n.k + 1> hodin a podle stanoviska p.ing.Taraby - metodika pro GNSS by opakované měření mělo být nezávislé ve všech systémech na které se připojujete. Tedy, aby měření bylo nezávislé, mělo bych vyhovět všem podmínkám pro nezávislé měření současně.
>
>
>
> Dovolím si připomínku: ve vyhlášce je ke vzorečku uveden jako parametr k počet dní. Znamená to tedy, že když měřím jeden den ve 13 hodin a pak znovu další den v 10 hodin, že se jedná o dva dny? Nebo se má za to, že jde o 24.hodinové cykly počítané od okamžiku měření? První výklad by byl špatně, protože by se předpokládalo, že když měřím v 10 hod dopoledne, tak mám stejné postavení družic jako třeba v 17 hod odpoledne¸ protože by se kritická doba počítala od konce dne. Znamenalo by to, že ten, kdo bude měřit v 10 hod by měl stejně jako ten měřící v 17 hodin stejnou dobu, kdy nesmí druhý den měřit. Druhý výklad je taky špatně, protože opakované postavení družic dane hodnotou n není po 24 hodinách, ale liší se podle systému GNSS. Proto by měl být parametr k spíš nazvaný jako počet opakovaných stejných postavení družic.
>
>
>
> Tedy: v případě, že parametr k - to je počet opakovaných stejných postavení družic může podle vyhlášky nabývat jen nezáporných celých čísel (jak je uvedeno ve vyhlášce) a je nula, pak mohu podle vyhlášky měřít za hodinu od doby prvního měření (dobu prvního měření označíme M) až do konce nezávislého postavení družic (pak splním podmínku n.k + 1> hodin).To ale není na konci dne, ani po 24 hodinách, ale opakované postavení se liší podle systému dle n.
>
>
>
> Přitom je zajímavé, že při k= nula GLONASS bude mít v prvním cyklu ZÁVISLÉ postavení družic pro n = 22 hod 30 minut už v M +21 hodin a 30 minut, a bude trvat do M +23 hodin 30 minut. Není tedy pravda, že prvních 24 hodin od měření mohu s vyjímkou první hodiny stále měřit. Zakázané okno závislého postavení družic pro GLONASS tedy skončí ve M +23 hodin a 30 minut.
>
>
>
> Jestliže k - to je počet opakovaných stejných postavení družic je jedna s připojením na GLONASS (pro n = 22 hod 30 minut ), pak mohu podle vzorečku provést další měření od těch M +23 hodin a 30 minut.
>
>
>
> Ale pozor!!, pokud je to stejný den, tak pro GLONASS splním podmínku i tentýž den ve 23 hodin a 30 minut!
>
> Jestliže se ale připojím zároveň na NAVSTAR, tak závislé postavení družic začíná při n = 23 hod 56 minut v M + 22 hodin a 56 minut a mohu se připojit až v M + 24 hodin a 56 minut.
>
>
>
> Tedy - měřím-li na GLONASS a NAVSTAR, mělo by platit, že nesmím v prvním cyklu opakovaného stejného postavení družic měřit v době M + 21 hodin a 30 minut do M +24 hodin 56 minut od prvního měření.
>
>
>
> Jestliže však zároveň měřím i na BEIDOU (n = 25 hod 46 minut), pak od prvního měření nemohu měřit stejně jako v předchozím v M + 21 hodin a 30 minut do M + 24 hodin a 56 minut, protože mezitím začíná v M + 24 hodin a 46 minut kritická doba BEIDOU do M + 26 hodin a 46 minut. Měřit tedy mohu zase až od M + 26 hodin 46 minut.
>
>
>
> Jestliže ale zároveň měřím i na GALILEO (n = 28 hod 10 minut), pak platí to předchozí a mohu měřit od M + 26 hod 46 minut – ale pozor!! jen do M +27 hodin 10 minut, kdy začíná kritická doba pro GALILEO. Pak zase mohu od 29 hodin 10 minut měřit.
>
>
>
> Shrnutí pro měření v prvním cyklu opakovaných stejných postavení družic, kdy k = 1 v případě využití GLONASS, NAVSTAR, BEIDOU A GALILEO:
>
> mohu měřit jen do M+21 hodin 30 minut, pak od M+26 hodin 46 minut do M+27 hodin 10 minut a pak od M+29 hodin 10 minut.
>
>
>
> Třetí a další 24.hodinový cyklus jsem přestal řešit, protože dochází ke stále se měnící kombinaci kritických dob a pro ilustraci o problému to stačí. Otázkou je, jakým způsobem kontrolovat dodržení uvedené podmínky, jestliže od prvního měření uplynul měsíc, půl roku... Taky jsem měl takovéto případy. Pak už je lepší staré měření zahodit a opakovaně změřit znova.
>
>
>
> Kdysi jsem zjišťoval, jestli někdo používá program nebo nějakou pomůcku pro určení, kdy je možné při delším časovém odstupu opakovaně nezávisle měřit, ale bez úspěchu. Pokud se mi někdo ozve s nápadem, jak uvedený problém řešit, velice to uvítám.
>
>
>
> Korger
>
>
>
> Přeji pěkný den. Korger
>
>
>
> ______________________________________________________________
> > Od: "Jan Pěčonka via Katastr"
> > <katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>>
> > Komu: "katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>"
> > <katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>>
> > Datum: 10.12.2025 12:23
> > Předmět: Re: [Katastr] mereni GNSS
> >
> Dobrý den,
>
> Nevím zda přesně chápu, ale předpokládám, že máte pomocný měřický bod (na kterém stojí stroj a měří vše ostatní) určen 1x GNSS. Otázka je, zda postačí zaměření 1x GNSS v případě, kdy je z tohoto stanoviska (z tohoto bodu) zaměřena taková osnova směrů, kde je použito jako orientací další body (měřeny jindy nezávisle) s SPOL vyhovujících KK3.
>
> Ano.
>
> Určím-li GNSS bod 1x, pak mám možnost jeho kontrolu provést několika způsoby, tak jak o tom mluví příloha č. 9 vyhlášky 31/1995 k zeměměřickému zákonu. Je potřeba se s ní důkladně seznámit.
>
> Podotýkám, že takto určený bod nemá souřadnice z jednoho měření GNSS, ale jako průměr z určení GNSS a z druhé metody (např. z určení volného stanoviska z bodů s SPOL). Poté je možno přistoupit ke klasickému výpočtu např. polární metody. Výsledný bod tak (nejlépe) bude určen 2x nezávisle a vzájemně porovnán a jeho souřadnice jsou průměrem.
>
> Bod přílohy 9.8 umožňuje k 1x určenému bodu pomocí GNSS nahradit druhé měření GNSS jen ověřením vzájemné polohy nově určovaného bodu nebo ověřením jeho polohy vůči stávajícímu bodu pomocí vhodně zvoleného počtu kontrolně měřených délek, úhlů nebo jejich kombinací.
>
> Pak má bod jako výsledek souřadnice z 1x měření GNSS a má kontrolní
> výpočet určení jeho polohy z nezávislých hodnost (oměrné, úhly délky
> apod.)
>
> Na druhou stranu jsem zastánce dvojího ověření GNSS, nikdy nevíte co vám v kanceláři vyjde a zda se jedná opravdu o identické body (např. roh budovy zaměřený po zateplení není identickým bodem s bodem před zateplením, i když je v dostupné odchylce).
>
> Jan Pěčonka
>
> From: Katastr
> <katastr-bounces na zememeric.cz<mailto:katastr-bounces na zememeric.cz>> On
> Behalf Of Linda Poustková via Katastr
> Sent: Wednesday, December 10, 2025 11:39 AM
> To: katastr na zememeric.cz<mailto:katastr na zememeric.cz>
> Cc: Linda Poustková <lin.p na centrum.cz<mailto:lin.p na centrum.cz>>
> Subject: [Katastr] mereni GNSS
>
>
> Dobry den,
>
> je prosim dle platnych predpisu pripustne zamerit pomocny mericky bod pouze 1x technologii GNSS a jeho souradnice pouzit jako vysledne a na takovem pomoc. ner. bode polarne zamerit body s evidovanymi souradnicemi polohy jako orienatce? Povazuje se toto za "vhodne zvolene omerne miry nebo jine kontrolni miry" ? ci dokonce nezavisle urceni? Je toto dle predpisu pripustne?
>
>
>
> Ja totiz standarne merim stanoviska 2x GNSS (min. po hodine), prestoze mam v orietacich i podrobne body (3-5b.) se SPOL. Kolegove mi tu tvrdi, ze to delam zbytecne a zbytecne tak napr. pri zamereni RD cekam hodinu....
>
>
>
>
>
> Dekuji za nazory.
>
>
>
> Hezky den, Linda Poustkova
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20251211/7bbda1d6/attachment-0001.htm>
Další informace o konferenci Katastr