[Katastr] Stanovisko ČÚZK k opravě chyby

Pondělí Srpen 19 17:20:31 CEST 2024

Dobrý den všem,

před nějakou dobou bylo zveřejněno stanovisko ČÚZK k opravě chyby nazvané 
Žádost o aplikační výklad k problematice opravy geometrického a polohového 
určení ve formátu PDF formát souboru PDF, č.j. ČÚZK-52872/2023 ze dne 19.12.
2023.

Jaký je váš názor? S vyřčenými názory podstatně nesouhlasím. Poznámky níže 
červeně:

Současné právní předpisy neobsahují možnost realizovat nové zpřesnění 
podrobného bodu

již jednou odsouhlaseného vlastníky a vyznačeného s kódem kvality 3, tj. 
provést ztotožnění

rozdílných souřadnic polohy a souřadnic obrazu u podrobných bodů evidovaných
s kódem

kvality 3. Shodných souřadnic polohy a obrazu tak lze u takových podrobných 
bodů

v současné době docílit pouze na základě obnovy katastrálního operátu novým 
mapováním

nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.

NE. UZNÁVÁM, ŽE KATASTRÁLNÍ PŘEDPISY VÝSLOVNĚ TUTO VĚC OPOMENULY A NIKDO 
NEMĚL DOST VŮLE VĚC NAPRAVIT.

POKUD ALE PŘEDPISY NA TUTO POTŘEBU VÝSLVONĚ NEREAGUJÍ, PAK JE PODLE MĚ 
POVINNOSTÍ STÁTNÍ SPRÁVY HLEDAT MOŽNOSTI, JAK UVEDENÉ PŘEKLENOUT VÝKLADEM A 
APLIKACÍ NĚČEHO, CO POUŽÍT LZE. A TÍM JE ZA MĚ PŘEČÍSLOVÁNÍ BODU, KDE NOVÝ 
BOD DOSTANE SOBR TOTOŽNÉ SE SPOL. Netvrdím tím však, že takovýto postup 
prochází.

K Vašemu dotazu, zda lze považovat za zřejmý omyl ve smyslu § 36 odst. 1 
písm. a)

katastrálního zákona, pokud byl obnovou katastrálního operátu novým mapování
v terénu

určen rozdílný průběh hranice, která byla v minulosti jednoznačně určena 
body s kódem kvality

3, konstatujeme, že v takovém případě se o zřejmý omyl nejedná. Obnova 
katastrálního

operátu mapováním je zcela specifický institut, jehož účelem je vytvoření 
nového katastrálního

operátu, jehož stav bude v co nejvyšší možné míře odrážet stav skutečný. 
Zásadní vliv

na výsledek obnovy katastrálního operátu mapováním má z tohoto důvodu 
zjišťování průběhu

hranic, kdy se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se 
porovnává s jejím

zobrazením v katastrální mapě. Zjišťování hranic je upraveno v § 42 
katastrálního zákona a

postup při zjišťování hranic dále podrobněji upravuje § 48 a násl. vyhlášky 
č. 357/2013 Sb.,

o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Zjišťování hranic provádí 
komise, a to za účasti

vlastníků a jiných oprávněných (dále jen „vlastníci“). Vlastníci jsou na 
zjišťování průběhu hranic

zváni písemnou pozvánkou, kde je mj. upozorněno na povinnost vlastníka 
označit trvalým

způsobem hranice svých pozemků (pokud již nejsou označeny) a dále na 
skutečnost,

že neúčast vlastníka při zjišťování hranic není na překážku využití výsledků
zjišťování hranic

k vyhotovení nového souboru geodetických a popisných informací. Pokud komise
v daném

případě při zjišťování hranic dospěla k závěru, že přítomnými vlastníky 
označený průběh

hranice odpovídá jejímu zobrazení v katastrální mapě a současně ani nic 
nenasvědčovalo

tomu, že by byl označený průběh odchylný od skutečného průběhu hranice 
uznávaného

vlastníky, je zcela v souladu s postupy při zjišťování průběhu hranic, že se
na podkladě takto

vyšetřeného průběhu hranice obnoví soubor geodetických informací.

NE. ZAKÍNADLO KATASTRU, KTERÉ SE (můj názor) NEZAKLÁDÁ NA PLATNÉ PRÁVNÍ 
ÚPRAVĚ.

Bohužel, bez správní žaloby se nejspíše ledy nepohnou...

Rozumím, jak to ČÚZK myslí, ale s jeho názorem rezolutně nesouhlasím. A 
vysvětlím proč.

Ano, komise je zvláštní případ a nové mapování je zvláštní institut založený
na komsním šetření. Ale:

1) Nikde není řečeno, že komise nemůže způsobit zřejmý omyl ve smyslu § 36 
katastrální vyhlášky, ZVLÁŠTĚ KDYŽ ČLENEM KOMISE JE ZÁSTUPCE KATASTRÁLNÍHO 
ÚŘADU. Výklad ČÚZK dlouhodobě razí teto názor, kdy v podstatě říká, že 
komise mohla k výsledku dospět na základě nějaké úvahy a nelze prokázat 
zřejmý omyl (který musí být zřejmý a nejlépe zřejmější než zřejmý...), tedy 
jinými slovy v podstatě říká, že pokud něco prošlo komisí, tak se nemůže 
jednat o zřejmý omyl (resp. abych nebyl špatně pochopen - ono k tomuto 
závěru opravdu vedou některé rozsudky, kterými se ČÚZK nepochybně a 
přirozeně snaží řídit...).

2) Nevím, jak by vůbec mohl být obhájem postup, kdy ČLEN KOMISE ZA 
KATASTRÁLNÍ ÚŘAD ODSOUHLASÍ PŘI MÍSTNÍM ŠETŘENÍ JINÉ HRANICE, NEŽ KTERÉ 
TVOŘÍ ZÁVAZNÉ GEOMETRICKÉ A POLOHOVÉ URČENÍ ZAPSANÉ V KATASTRU NEMOVITOSTÍ A
VYTVÁŘÍ TAK  PŮVODNÍ VÝSLEDEK ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI DOLOŽENÝ GEOMETRICKÝM 
PLÁNEM A SOUHLASNÝM PROHLÁŠENÍM O SHODĚ NA PRŮBĚHU VLASTNICKÉ HRANICE (...A 
TO ANI ZA PODMÍNKY, KDY BY NA TOM PANOVALA SHODA MEZI VLASTNÍKY!!!).

Ano, umím si představit, pokud hranice byla určena třeba jako pohyblivá, 
nestálá. Tj. určitě nechci tvrdit, že každý rozdíl mezi geometrickým a 
polohovým určením před obnovou dle GP a souhlasného prohlášení a po obnově 
se má rovnat zřejmý omyl. Ale pokud budou např. - školský příklad - v terénu
původní stabilizace, jejichž poloha po zaměření bude odpovídat původnímu GP 
a přesto by komise za účasti člena katastrálního úřadu dospěla k jinému 
výsledku aniž by k tomu byl zjevný důvod (nejlépe doložený a popsaný v 
protokolu, náčrtu místního šetření...), tak jde o zřejmý omyl (prostě proto,
že z podstaty neexistuje žádná správní úvaha, která by tento postup 
ospravedlnila). Protože pokud vlastníci budou tvrdit jiný průběh, tak člen 
komise za katastrální úřad neměl takovýto průbě odsouhlasit (a jestli někdo 
chce tvrdit, že toto není zřejmý omyl podle § 36 katZ, ale nějaký "jiný 
omyl", tak na toto nikdy nepřistoupím. A pokud se zpětě prokáže, že tento 
jiný průběh označil pouze jeden z vlastníků, pak je sitauce ještě hůře 
obhajitelná (byť je nutné připustit a contrario, že neúčast vlastníka 
neomlouvá...).

Tedy jinak řečeno - podmínka ve stanovisku "ani nic nenasvědčovalo tomu, že 
by byl označený průběh odchylný od skutečného průběhu hranice uznávaného 
vlastníky" je mylný předpoklad ČÚZK k vyslovení obecného závěru. Protože 
naopak může nastat případ, že "něco nasvědčovalo tomu, že by byl označený 
průběh odchylný od skutečného průběhu hranice uznávaného vlastníky". A 
dokonce může nastat případ, že "něco zjevně nasvědčovalo tomu, že by byl 
označený průběh odchylný od skutečného průběhu hranice uznávaného vlastníky"
 (třeba listina založená ve sbírce listin katastrálního úřadu spolu s 
geometrickým plánem a souhlasným prohlášením).

Rozumím tomu, že tento můj komentář a můj výklad je pro katastrální úřady z 
praktického pohledu "nepohodlný", protože pokud by na tuto argumentaci 
přitoupili, tak by se jim značně zkomplikovalo místní šetření, kdy by si 
museli mnohem více hlídat stávající stav uložený ve sbírce listin. Resp. 
tento názor neprošel žádnou žalobou a soudním rozhodnutím, aby na něj ČÚZK 
byl ochoten/schopen přistoupit. Ale stávající výklad je za mě o to více 
neobhajitelný vzhledem k samotnému závěru, na který se stanovisko odkazuje -
tj. že obnovou katastrálního operátu se obecně nemění právní vztahy k 
nemovitostem.

Naopak za mě právě stávající výklad zpochybňuje právní jistotu listin 
zapsaných v katastru nemovitostí, a to konkrétně souhlasných prohlášení a 
geometrických plánů na zpřesnění průběhu vlastické hranice (proč bych si 
jako vlastník měl platit za toto zpřesnění, když stejně mám jistotu jen do 
nového mapování, kde opět nemám jistotu... a kde naopak musím spoléhat na 
svým způsobem černou skříňku úřadu, která vyprodukuje nový soubor 
geodetických informací x zatímco já jsem si zaplatil AZI s kulatým razítkem,
kterému důvěřuji...).

Jsem si přitom vědom i jistých úskalí např. stabilizace rohem budovy - 
zpřesnění a zápis do katastru, následné zateplení +40 cm, následné mapování 
atp. Podobných příkladů půjde nalézt jistě více.

Berte to prosím jako případný podnět k zamyšlní. Případně budu rád, když 
napíšete, v čem se mýlím.

S pozdravem

zrczadlo na post.cz

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20240819/9a49cff7/attachment.htm>