[Katastr] V jakém měřítku se ve Stabilním katastru skutečně mapovalo?

Čtvrtek Září 28 18:57:39 CEST 2017

Dobrý večer.

Protože se rychle blíží "kulaté" výročí 200 let od vzniku "Stabilního katastr" a vydání císařského patentu Františka I. z 23. 12. 1817: "Grundsteuerpatent PSG Nr. 162/1817  "Einführung eines neuen Grundsteuer-Systems", možná neuškodí, když se po předchozí diskusi téma způsobu výpočtu výměr parcel ve "Stabilním katastru" dnes zaměřím na další možné (a neméně polemické) téma, a to: jaké bylo skutečné měřítko mapování pro "Stabilní katastr" ?

Obecně se uvádí, že sekční listy byly ve Stabilním katastru vyhotoveny v měřítku 1 palec : 40 sáhům, tj. 1 : 2 880 a od toho různí autoři zpravidla odvíjejí i své úvahy o jakési globální výsledné (grafické) přesnosti celého tohoto mapového díla jako celku. Obecně známé je nakonec i to, že v hustě zastavěných městských aglomeracích se pro "Stabilní katastr" mapovalo i v měřítku dvojnásobném (1 : 1440) či někde snad i dokonce čtyřnásobném (1 : 720). K případným požadavkům na mapování ve větších měřítkách než 1 : 2880 František Novotný ve své publikaci z r. 1897 uvádí: "Za tyto částě, ve větším měřítku provedené, platiti musely obce zvláštní příplatek. Rovněž i města, která žádala, aby mapa zhotovena byla v měřítku 1 : 1440 aneb 1 : 720, platiti musela zvláštní příplatky."

Mnohým však možná uniklo, že v dobové literatuře jsou i nepřehlédnutelné zmínky o tom, že v některých "katastrálních obcích" (resp. dnešních k. ú.) se mohlo jednat i o mapovací měřítko poloviční (tj. 1 palec : 80 sáhům, neboli 1 : 5 760) a do výsledného měřítka 1:2880 byly takové případné výsledky původního mapování toliko jen později finálně "zvětšeny" (tj. ve své době zřejmě pantografem při litografickém zpracování).

Svědčí o tom např. následující zdroje:

1. Instrukce z r. 1824 ku provedení zemského měření pro všeobecný katastr nařízeného v §§ 8 a 9 nejvyššího patentu ze dne 23. prosince 1817, (1824) kapitola "II. O přípravných pracích pro podrobné měření", podkapitola "4. Ustanovení polovičního měřítka". Stručný (jen rekapitulační) překlad této instrukce vydal VÚGTK Zdiby v r. 2001-2002 na CD ROM "Zeměměřictví a katastr III.".
"II. O přípravných pracích pro podrobné měření
4. Ustanovení polovičního měřítka
§ 197 Měření mohlo býti vykonáno v celém nebo polovičním měřítku; zpravidla se provedlo v celém katastrálním měřítku, t. j. 1 palec = 40 sáhům.
§ 198 Jakmile byly skončeny předběžné práce, totiž grafická triangulace a popsání hranic, měla uvážiti zemská komise se zřením na následující podrobné měření, zda má býti zaměřena jedna každá obec v katastrálním měřítku celém anebo polovičním.
§ 199 K tomu používala zemská komise návrhy grafického triangulátora, výkazy o kulturách, které obdržela od vrchností a konečně po ruce jsoucí dobré mapy.
§ 200 Obec byla způsobilá k zaměření v polovičním měřítku, jestliže její pozemky se vyskytují jen v málo způsobech obdělávání a bude možno v parcelách zřetelně zapsati parcelní čísla. Proto budou se hoditi k mapování v polovičním měřítku zpravidla takové obce, v nichž větší část území tvoří horstva, rozsáhlejší spojené lesy, louky nebo pastviny.
§ 201  Je-li v obci jen málo územních částí, které jsou rozděleny na tak malé parcely, které nepřipouštějí zřetelné jejich číslování, může tato obec přece býti mapována v polovičním měřítku, ale geometr má dotčené partie za účelem číslování parcel vyhotoviti v celém katastrálním měřítku a takové mapy se mají považovati za mapy příložené (Beimappen), v nichž jsou zapsána parcelní čísla. Toho se však užije jen, je-li území, které nepřipouští poloviční měřítka skutečně jen malé; je-li značnější a přesahuje-li rozloha všech parcel v obci, jež nelze zobraziti v polovičním měřítku 500 jiter (tj. dnes = cca 288 ha), nepoužije se toho a provede se zaměření celé obce v celém měřítku
§ 202  Při zahájení polních prací dal měřiti inspektor nejprve ony obce, u nichž mělo býti použito celého měřítka, a při revisních cestách se předběžně přesvědčiti, zda obce určené k zaměření v polovičním měřítku jsou skutečně k tomu způsobilé. Zjistil-li, že některá taková obec se zřením na ustanovení § 200 není k tomu způsobilá, oznámí to s uvedením důvodů a vyžádá si rozhodnutí.
§ 203 Zaměření obce se musí ostatně provésti vždy zcela buď v celém nebo polovičním měřítku a je výslovně zakázáno jednu a touž obec zaměřiti z části v celém a z části v polovičním měřítku."

2. Novotný František: O rakouském katastru a knihách pozemkových se zvláštním zřetelem na Král. české, nakladatel Alois Wiesner, knihtiskárna, Praha 1897. Faksimile na CD-ROM "Zeměměřictví a katastr 1999", VÚGTK 1999. Digitalizovaná verze dostupná prostřednictvím Internetu na URL: http://www.cuzk.cz/CUZK/media/knihy/Novotny%20F%20Nauka%20o%20rakouskem%20katastru/00_obs.htm. Autor se v kapitole "§ 16 Měření detailní stolem měřickým" (na str. 45 své knihy) výslovně o mapování v polovičním měřítku 1:5760 zmiňuje.
III. STABILNÝ KATASTR A JEHO ZAŘÍZENÍ (1817-1869)
A. Mapa stabilního katastru
b) Postup měřických prací stabilního katastru
§ 16 Měření detailní stolem měřickým
"Obsahovala-li osada velké komplexy lesů aneb pozemků méně výnosných, bylo dovoleno zhotoviti listy sekční v měřítku 1" = 80° (1 : 5760). Mapa obce sdělána byla později opět v měřítku 1 : 2880 a to zvětšením těchto listů. Obsahovala-li obec převahou malé parcely, bylo dovoleno jen výminečně se svolením zem. finan. ředitelství provésti sekce v měřítku 1" = 20° (1 : 1440) a to jen ve vlastním obvodu obce. Mapa ostatních pozemků téže obce zhotovena byla v měřítku 1 : 2880 a plocha pro zastavený obvod obce zůstala prázdnou. Označena byla ona prázdná plocha jedině písmenou, která udávala číslo příslušné přílohy. Při lithografické reprodukci map katastrálných zmenšena byla ona čásť na 1" = 40°, ale vedle toho část tato samostatně se reprodukovala. Někdy vyskytovaly se v obci tak malé stavební parcely (masné krámy a p.), které nebylo možno ani v měřítku 1 : 1440 zřetelně zobraziti. V tom případě stanoveno bylo, že mají se vynésti stranou na sekčním listu, pokud to místo dovoluje, v měřítku 1 : 720."
Byla-li pak výsledná katastrální mapa už vždy ve finálním měřítku 1:2880, čehož se dle Novotného dosáhlo "zvětšením" (listů původně mapovaných v měřítku 1:5760), tak už dnes nemáme vůbec žádnou šanci zjistit ta dnešní k. ú. (resp. ty dřívější "katastrální obce"), která byly fakticky měřickým stolem zmapována v "polovičním" měřítku 1:5760. Výsledné "originály" map "Stabilního katastru" uchované do dnešní doby v archivech, jsou totiž logicky už v požadovaném výsledném (byť možná jen toliko "zvětšeném") měřítku 1:2880.

3. Cafourek Petr: Stabilní katastr českých zemí a jeho měřické operáty (kandidátská disertační práce) z r. 1967. Vydal VÚGTK Zdiby v r. 2001-2002 na CD ROM "Zeměměřictví a katastr III.".  V kapitole 12. (nazvané "Soustava katastrálních map") je na str. 40 odstavec nadepsaný "Měřítka sekčních listů"  , který zní:
12) Soustava katastrálních map
Měřítka sekčních listů
Vznik nejčastěji užívaného měřítka 1 :  2 880 a přepočet palců na mapě na jitra ve skutečnosti je vysvětlen v 7. kapitole<file:///D:/DOKUMENTY/WEBS/WEB_ZKI%20aktuální/op/op_00200/op00206/op00206_07.htm#07)>.
Obsahovala-li osada velké komplexy lesů, méněcenné půdy, ledovců, bažin nebo podobně a pokud bylo v parcelách dost prostoru k zřetelnému zapsání čísel, mohla zemská komise podle návrhu grafického triangulátora rozhodnout, aby bylo užito polovičního měřítka 1 : 5 760, v němž 1 palec rovná se 80 sáhům a 1 čtvereční palec se rovná 6 400 čtverečním sáhům čili 4 jitrům (2 ha 3 a 19 m2).
V opačném případě, kdy bylo nutno znázornit s požadovanou přesností a úplností i drobné parcely (zejména v zastavěné části obce), se zhotovila mapa v dvojnásobném měřítku, v němž 1 palec = 20 sáhů a 1 čtvereční palec = 400 čtver. sáhů = 1/4 jitra (14 a 39 m2).
Za zcela výjimečných okolností vznikla mapa ve čtyřnásobném měřítku 1 : 720, v němž 1 palec = 10 sáhů a 1 čtver. palec = 100 čtver. sáhů = 1/6 jitra (3 a 60 m2). Z instrukce z r. 1824, § 203, vyplývá, že obec musela být ve zvoleném měřítku znázorněna celá. Platil výslovný zákaz znázornit část obce v jednom měřítku a část obce v druhém měřítku.
Aby se dala stanovit srážka papíru (tj. porušení původního rozměru a tím i změna měřítka), byly po celém rámečku vymezujícím mapové zrcadlo vyrýsovány dílky po jednom palci. Pozdější kontrolou délky těchto palcových úseků se mohla určit velikost srážky papíru a při měřeních a výpočtech stanovit příslušná oprava.

Proti hypotéze, že některá k. ú. byla ve stabilním katastru původně mapována v polovičním měřítku 1 : 5760 a do výsledného měřítka 1 . 2880 byla "jen" později zvětšena. jsem našel (zatím) jen jediný zdroj.

4. Pešl Ivan: Katastr nemovitostí po kapkách. Časopis Zeměměřič č. 1+2, č. 3+4, č. 5+6, č. 7+8, č. 9+10/1998. V části publikované v časopisu Zeměměřič č. 3+4/1998 je na str. 12 mimo jiné publikován tento text:
Po vydání patentu byla vyhlášena prozatímní měřická instrukce ze dne 28. března 1818 a po získání dobrých zkušeností se zaměřením pozemků v rozsahu čtvereční vídeňské míle (asi 50 km2) byla vydána definitivní měřická instrukce ze dne 28. února 1824 pod názvem "Instruction zur Ausführung der zum Behufe des 8-ten und 9-ten Paragraphes des Allerhöchsten Patentes von 23. December 1817 angeordneten Landes-Vermessung" (Instrukce k provádění zemského vyměřování nařízeného podle nejvyššího patentu ze dne 23. prosince 1817).
    Tato instrukce stanovila měřítko 1:2 880, pouze pro rozsáhlé lesy a pastviny a pro horská území se mohlo použít měřítko poloviční 1:5 760. Toto menší měřítko se však v českých zemích nepoužilo. Přesnost zobrazení délek byla stanovena tak, že rozdíl měřené délky a délky odsunuté na mapě neměl překročit 1/200 délky a pouze u pozemků malé ceny mohl rozdíl činit až 1/100.
    Původní instrukce z roku 1824 byla přepracována a podstatně doplněna, aby vyhovovala i odchylným poměrům v uherských zemích. Jako prozatímní pak byla vydána v roce 1856 a jako definitivní v roce 1865, tedy již po založení katastru v rakouských zemích. Platila pro celé území Rakouska-Uherska, tedy pro založení katastru v uherských zemích a obnovu katastru v zemích rakouských. Pro města a cennou půdu umožňovala použití dalších měřítek 1:720 a 1:1 440. Měřické instrukce propracovaly a zavedly promyšlené kontrolní postupy v průběhu celého procesu, jejichž principy se používají dodnes.
Zdroj svého tvrzení (či hypotézy), že v českých zemích se ustanovení Instrukce z r. 1824 o použití menšího měřítka "nepoužilo" však Ivan Pešl neuvádí. Ještě mne napadlo, že kniha Františka Novotného (prvně vydaná v r. 1897) doznala ještě svého dalšího (doplněného) vydání v roce 1911 a zda se autor v tomto doplněném dalším vydání své knihy k této otázce nějak nevyjádřil. Novější vydání knihy z r. 1911 jsem nečetl.

V dnešní době se případné použití nebo (naopak) nepoužití primárního mapovacího měřítka 1:5760 už prakticky nijak prokázat nedá (když je vše archivováno ve výsledném finálním měřítku 1:2880) a jde tedy v obou případech jen o pouhé "hypotézy".
Možnost případného použití mapovacího měřítka 1:5760 by mohla třeba v některých případech vysvětlit existenci takových k. ú., ve kterých se celé generace geodetů nemohly (v rámci očekávaných tolerancí) nikdy pořádně "doměřit", ač se jednalo o lokality původních pozemků (zmapovaných ještě v původním "Stabilním katastru"), které nebyly nijak fatálně "postiženy" jeho pozdější "reambulací" nebo nějakými rozsáhlými a "neumětelskými" (resp. špatně připojenými) geometrickými plány.
Historická zkušenost nám přitom říká, že vyskytla-li se v dějinách katastrálních evidencí nějaká možnost, jak práce nějak zjednodušit = urychlit = zlevnit (byť na úkor její původně zamýšlené a očekávané kvality), tak byla většinou taková možnost vždy aplikována (a nezřídka ještě "tvůrčím" způsobem od "vynálezců" takových technologických nebo i právních  "zjednodušení").
Zamyslíme-li se nad tím, kolik i dnes existuje (resp. v 1. polovině 19. století existovalo) celých katastrálních území, ve kterých většinu plochy tvoří "rozsáhlejší spojené lesy, louky nebo pastviny" nebo slovy Fr. Novotného  "velké komplexy lesů a pozemků méně výnosných", tak nějaké příklady takových k. ú. by asi mohl uvést skoro každý. A pro úplnost jen zase připomínám, že cca 1/3 našeho státního území tvoří lesy.
Možnost případného použití polovičního mapovacího měřítka 1:5760 už v 1. polovině 19. století při měření pro "Stabilní katastr" v některých takových lokalitách bych proto striktně nevylučoval (a dokonce ji spíše považuji za pravděpodobnou). Kde je pravda samozřejmě nevím.

Hezký konec dnešního svátečního dne přeje všem "katastralistům"
Lumír Nedvídek

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20170928/e506c4c3/attachment.htm>
------------- další část ---------------
_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr na fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr