<html xmlns:v="urn:schemas-microsoft-com:vml" xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40">
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
<meta name="Generator" content="Microsoft Word 15 (filtered medium)">
<style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;
color:windowtext;
mso-fareast-language:EN-US;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:#0563C1;
text-decoration:underline;}
a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed
{mso-style-priority:99;
color:#954F72;
text-decoration:underline;}
p
{mso-style-priority:99;
mso-margin-top-alt:auto;
margin-right:0cm;
mso-margin-bottom-alt:auto;
margin-left:0cm;
font-size:12.0pt;
font-family:"Times New Roman",serif;
color:black;}
p.msonormal0, li.msonormal0, div.msonormal0
{mso-style-name:msonormal;
mso-margin-top-alt:auto;
margin-right:0cm;
mso-margin-bottom-alt:auto;
margin-left:0cm;
font-size:12.0pt;
font-family:"Times New Roman",serif;
color:windowtext;}
span.StylE-mailovZprvy18
{mso-style-type:personal-compose;
font-family:"Calibri",sans-serif;
color:windowtext;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
font-size:10.0pt;
mso-fareast-language:EN-US;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapedefaults v:ext="edit" spidmax="1026" />
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapelayout v:ext="edit">
<o:idmap v:ext="edit" data="1" />
</o:shapelayout></xml><![endif]-->
</head>
<body lang="CS" link="#0563C1" vlink="#954F72">
<div class="WordSection1">
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Dobrý večer.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Protože se rychle blíží „kulaté“ výročí 200 let od vzniku
<i>„Stabilního katastr“</i> a vydání <b>císařského patentu Františka I. z 23. 12. 1817:</b>
<b><i>„Grundsteuerpatent PSG Nr. 162/1817 "Einführung eines neuen Grundsteuer-Systems"</i></b>, možná neuškodí, když se po předchozí diskusi téma způsobu výpočtu výměr parcel ve
<i>„Stabilním katastru“</i> dnes zaměřím na další možné (a neméně polemické) téma, a to:
<b>jaké bylo skutečné měřítko mapování pro <i>„Stabilní katastr“ </i>?</b><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Obecně se uvádí, že sekční listy byly ve
<i>Stabilním katastru</i> vyhotoveny v měřítku <b>1 palec : 40 sáhům</b>, tj. <b>
1 : 2 880</b> a od toho různí autoři zpravidla odvíjejí i své úvahy o jakési globální výsledné (grafické) přesnosti celého tohoto mapového díla jako celku. Obecně známé je nakonec i to, že v hustě zastavěných městských aglomeracích se pro
<i>„Stabilní katastr“</i> mapovalo i v měřítku dvojnásobném (1 : 1440) či někde snad i dokonce čtyřnásobném (1 : 720). K případným požadavkům na mapování ve větších měřítkách než 1 : 2880 František Novotný ve své publikaci z r. 1897 uvádí<i><span style="color:#7030A0">:
„</span></i></span><i><span style="font-family:"Arial",sans-serif;color:#7030A0">Za tyto částě, ve větším měřítku provedené, platiti musely obce zvláštní příplatek. Rovněž i města, která žádala, aby mapa zhotovena byla v měřítku 1 : 1440 aneb 1 : 720, platiti
musela zvláštní příplatky.“</span></i><span style="font-family:"Arial",sans-serif">
<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Mnohým však možná uniklo, že v dobové literatuře jsou i nepřehlédnutelné zmínky o tom, že v některých
<i>„katastrálních obcích“</i> (resp. dnešních k. ú.) se mohlo jednat i o <b><u>mapovací měřítko poloviční</u></b> (tj.
<b>1 palec : 80 sáhům</b>, neboli <b>1 : 5 760</b>) a do výsledného měřítka 1:2880 byly takové případné výsledky původního mapování toliko jen později finálně
<b><i>„zvětšeny“</i></b> (tj. ve své době zřejmě pantografem při litografickém zpracování).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><u><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Svědčí o tom např. následující zdroje</span></u></b><b><span style="font-family:"Arial",sans-serif">:<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><u><span style="font-size:14.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:red">1.</span></u></b><b><u><span style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red"> Instrukce z r. 1824 ku provedení zemského měření pro všeobecný katastr nařízeného
v §§ 8 a 9 nejvyššího patentu ze dne 23. prosince 1817</span></u></b><span style="font-family:"Arial",sans-serif">,</span><span style="font-family:"Arial",sans-serif"> (<b>1824</b>) kapitola
<i>„II. O přípravných pracích pro podrobné měření“</i>, podkapitola <i>„</i>4. <i>
Ustanovení polovičního měřítka“</i>. Stručný (jen rekapitulační) překlad této instrukce vydal VÚGTK Zdiby v r. 2001-2002 na CD ROM
<i>„Zeměměřictví a katastr III.“</i>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="mso-margin-top-alt:3.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:0cm">
<span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">„<b>II.
<u>O přípravných pracích pro podrobné měření</u><o:p></o:p></b></span></p>
<p class="MsoNormal" style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:0cm">
<b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">4.
<u><span style="letter-spacing:4.0pt">Ustanovení polovičního měřítka</span></u></span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§ 197
</span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Měření
<b><u>mohlo</u></b> býti vykonáno v celém nebo <b><u>polovičním měřítku</u></b>; zpravidla se provedlo v celém katastrálním měřítku, t. j. 1 palec = 40 sáhům.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§ 198</span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"> Jakmile byly skončeny předběžné práce, totiž grafická triangulace
a popsání hranic, <u>měla uvážiti zemská komise</u> se zřením na následující podrobné měření,
<u>zda má býti zaměřena jedna každá obec v <b>katastrálním měřítku</b> celém</u> anebo
<b><u>polovičním</u></b>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§ 199</span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"> K tomu používala zemská komise
<u>návrhy grafického triangulátora</u>, výkazy o kulturách, které obdržela od vrchností a konečně po ruce jsoucí dobré mapy.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§ 200
</span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Obec byla způsobilá k zaměření
<b><u>v polovičním měřítku</u></b>, jestliže její pozemky se vyskytují jen v málo způsobech obdělávání a bude možno v parcelách zřetelně zapsati parcelní čísla. Proto budou se hoditi k mapování v polovičním měřítku zpravidla takové obce, v nichž větší část
území tvoří horstva, <u>rozsáhlejší spojené lesy, louky nebo pastviny</u>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§ 201</span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"> Je-li v obci jen málo územních částí, které jsou rozděleny na tak
malé parcely, které nepřipouštějí zřetelné jejich číslování, <b><u>může</u></b> tato obec přece býti mapována v
<b><u>polovičním měřítku</u></b>, ale geometr má dotčené partie za účelem číslování parcel vyhotoviti v celém katastrálním měřítku a takové mapy se mají považovati za mapy příložené
<i>(Beimappen)</i>, v nichž jsou zapsána parcelní čísla. Toho se však užije jen, je-li území, které nepřipouští poloviční měřítka skutečně jen malé; je-li značnější a přesahuje-li rozloha všech parcel v obci, jež nelze zobraziti v polovičním měřítku 500 jiter
<i>(tj. dnes = cca 288 ha)</i>, nepoužije se toho a provede se zaměření celé obce v celém měřítku<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§ 202</span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"> Při zahájení polních prací dal měřiti
<b><u>inspektor</u></b> nejprve ony obce, u nichž mělo býti použito celého měřítka, a při revisních cestách se předběžně přesvědčiti, zda obce určené k zaměření v polovičním měřítku jsou skutečně k tomu způsobilé. Zjistil-li, že některá taková obec se zřením
na ustanovení § 200 není k tomu způsobilá, oznámí to s uvedením důvodů a <u>vyžádá si rozhodnutí</u>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§ 203</span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"> Zaměření obce se musí ostatně provésti vždy zcela buď v celém nebo
polovičním měřítku a <b><u>je výslovně zakázáno jednu a touž obec zaměřiti z části v celém a z části v polovičním měřítku</u></b>.“</span><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><u><span style="font-size:14.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:red">2.</span></u></b><b><u><span style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red"> Novotný František</span></u></b><b><span style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red">:</span></b><b><span style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red">
<u>O rakouském katastru a knihách pozemkových se zvláštním zřetelem na Král. české</u></span></b><span style="font-family:"Arial",sans-serif">, nakladatel Alois Wiesner, knihtiskárna, Praha
<b>1897</b>. Faksimile na CD-ROM <i>„Zeměměřictví a katastr 1999“</i>, VÚGTK 1999. Digitalizovaná verze dostupná prostřednictvím Internetu na URL:
<a href="http://www.cuzk.cz/CUZK/media/knihy/Novotny%20F%20Nauka%20o%20rakouskem%20katastru/00_obs.htm">
http://www.cuzk.cz/CUZK/media/knihy/Novotny%20F%20Nauka%20o%20rakouskem%20katastru/00_obs.htm</a>. Autor se v kapitole
<i>„§ 16 Měření detailní stolem měřickým“</i> (na <b>str. 45</b> své knihy) výslovně o mapování v polovičním
<b>měřítku 1:5760</b> zmiňuje.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">III.
<u>STABILNÝ KATASTR A JEHO ZAŘÍZENÍ (1817-1869)</u><o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">A.
<u>Mapa stabilního katastru</u><o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal" style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:0cm">
<b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">b)
<u>Postup měřických prací stabilního katastru</u><o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal" style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:0cm">
<b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§ 16
<u><span style="letter-spacing:4.0pt">Měření detailní stolem měřickým</span></u></span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">„<u>Obsahovala-li osada velké komplexy lesů aneb pozemků méně výnosných, bylo dovoleno zhotoviti listy sekční v měřítku 1" = 80° (1 : 5760). Mapa obce sdělána
byla později opět v měřítku 1 : 2880 a to<span style="letter-spacing:4.0pt"> zvětšením
</span>těchto listů.</u></span></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"> Obsahovala-li obec převahou malé parcely, bylo dovoleno jen výminečně se svolením zem. finan. ředitelství provésti sekce v měřítku 1" = 20° (1 : 1440)
a to jen ve vlastním obvodu obce. Mapa ostatních pozemků téže obce zhotovena byla v měřítku 1 : 2880 a plocha pro zastavený obvod obce zůstala prázdnou. Označena byla ona prázdná plocha jedině písmenou, která udávala číslo příslušné přílohy. Při lithografické
reprodukci map katastrálných zmenšena byla ona čásť na 1" = 40°, ale vedle toho část tato samostatně se reprodukovala. Někdy vyskytovaly se v obci tak malé stavební parcely (masné krámy a p.), které nebylo možno ani v měřítku 1 : 1440 zřetelně zobraziti. V
tom případě stanoveno bylo, že mají se vynésti stranou na sekčním listu, pokud to místo dovoluje, v měřítku 1 : 720.“<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Byla-li pak výsledná katastrální mapa už vždy ve finálním měřítku 1:2880, čehož se dle Novotného dosáhlo<b>
<i>„<u>zvětšením</u>“</i></b> (listů původně mapovaných v měřítku 1:5760), tak už dnes nemáme vůbec žádnou šanci zjistit ta dnešní k. ú. (resp. ty dřívější
<i>„katastrální obce“</i>), která byly fakticky měřickým stolem zmapována v <i>„polovičním“</i> měřítku
<b>1:5760</b>. Výsledné <i>„originály“</i> map <i>„Stabilního katastru“</i> uchované do dnešní doby v archivech, jsou totiž logicky už v požadovaném výsledném (byť možná jen toliko
<i>„zvětšeném“</i>) měřítku 1:2880.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:3.0pt"><b><span style="font-size:14.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:red">3.</span></b><b><span style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red">
<u>Cafourek Petr</u>: <u>Stabilní katastr českých zemí a jeho měřické operáty</u></span></b><span style="font-family:"Arial",sans-serif"> (kandidátská disertační práce) z <b>r. 1967</b>. Vydal VÚGTK Zdiby v r. 2001-2002 na CD ROM
<i>„Zeměměřictví a katastr III.“</i>. V kapitole 12. (nazvané <i>„Soustava katastrálních map“</i>) je na
<b>str. 40</b> odstavec nadepsaný <i>„Měřítka sekčních listů“</i> , který zní:</span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">12)
<u>Soustava katastrálních map</u><o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><a name="12)_2._Měřítka_sekčních_listů"><b><u><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000;letter-spacing:4.0pt">Měřítka sekčních listů</span></u></b></a><b><u><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000;letter-spacing:4.0pt"><o:p></o:p></span></u></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Vznik nejčastěji užívaného měřítka 1 : 2 880 a přepočet palců na mapě na jitra ve skutečnosti je vysvětlen v
<a href="file:///D:/DOKUMENTY/WEBS/WEB_ZKI%20aktuální/op/op_00200/op00206/op00206_07.htm#07)">
<span style="color:#C00000">7. kapitole</span></a>.<br>
<b><u>Obsahovala-li osada velké komplexy lesů, méněcenné půdy, ledovců, bažin nebo podobně a pokud bylo v parcelách dost prostoru k zřetelnému zapsání čísel, mohla zemská komise podle návrhu grafického triangulátora rozhodnout, aby bylo užito polovičního měřítka
1 : 5 760, v němž 1 palec rovná se 80 sáhům a 1 čtvereční palec se rovná 6 400 čtverečním sáhům čili 4 jitrům (2 ha 3 a 19 m</u></b></span><b><u><sup><span style="font-size:8.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">2</span></sup></u></b><b><u><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">).</span></u></b><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"><br>
V opačném případě, kdy bylo nutno znázornit s požadovanou přesností a úplností i drobné parcely (zejména v zastavěné části obce), se zhotovila mapa v dvojnásobném měřítku, v němž 1 palec = 20 sáhů a 1 čtvereční palec = 400 čtver. sáhů = 1/4 jitra (14 a 39 m</span><sup><span style="font-size:8.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">2</span></sup><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">).<br>
Za zcela výjimečných okolností vznikla mapa ve čtyřnásobném měřítku 1 : 720, v němž 1 palec = 10 sáhů a 1 čtver. palec = 100 čtver. sáhů = 1/6 jitra (3 a 60 m</span><sup><span style="font-size:8.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">2</span></sup><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">).
Z instrukce z r. 1824, § 203, vyplývá, že obec musela být ve zvoleném měřítku znázorněna celá. Platil výslovný zákaz znázornit část obce v jednom měřítku a část obce v druhém měřítku.<br>
Aby se dala stanovit srážka papíru (tj. porušení původního rozměru a tím i změna měřítka), byly po celém rámečku vymezujícím mapové zrcadlo vyrýsovány dílky po jednom palci. Pozdější kontrolou délky těchto palcových úseků se mohla určit velikost srážky papíru
a při měřeních a výpočtech stanovit příslušná oprava.</span><b><span style="font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"><o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Proti hypotéze, že některá k. ú. byla ve stabilním katastru původně mapována v polovičním měřítku
<b>1 : 5760</b> a do výsledného měřítka 1 . 2880 byla „jen“ později zvětšena. jsem našel (zatím) jen jediný zdroj.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><span style="font-size:14.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:red">4.</span></b><b><span style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red">
<u>Pešl Ivan</u>: <u>Katastr nemovitostí po kapkách</u></span></b><span style="font-family:"Arial",sans-serif">. Časopis
<i>Zeměměřič č. 1+2, č. 3+4, č. 5+6, č. 7+8, č. 9+10/1998</i>. V části publikované v časopisu Zeměměřič č. 3+4/1998 je na
<b>str. 12 </b>mimo jiné publikován tento text:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Po vydání patentu byla vyhlášena
<i>prozatímní měřická instrukce ze dne 28. března 1818</i> a po získání dobrých zkušeností se zaměřením pozemků v rozsahu čtvereční vídeňské míle (asi 50 km<sup>2</sup>) byla vydána
<i>definitivní měřická instrukce ze dne 28. února 1824</i> pod názvem <i>"Instruction zur Ausführung der zum Behufe des 8-ten und 9-ten Paragraphes des Allerhöchsten Patentes von 23. December 1817 angeordneten Landes-Vermessung"</i> (<i>Instrukce k provádění
zemského vyměřování nařízeného podle nejvyššího patentu ze dne 23. prosince 1817</i>).<br>
Tato instrukce stanovila měřítko <b>1:2 880</b>, pouze<b> <u>pro rozsáhlé lesy a pastviny a pro horská území se mohlo použít měřítko poloviční 1:5 760</u>. Toto
<u>menší měřítko se však v českých zemích <span style="letter-spacing:4.0pt">nepoužilo</span></u>.</b> Přesnost zobrazení délek byla stanovena tak, že rozdíl měřené délky a délky odsunuté na mapě neměl překročit 1/200 délky a pouze u pozemků malé ceny mohl
rozdíl činit až 1/100.<br>
Původní <i>instrukce z roku 1824</i> byla přepracována a podstatně doplněna, aby vyhovovala i odchylným poměrům v uherských zemích. Jako prozatímní pak byla vydána v roce 1856 a jako definitivní v roce 1865, tedy již po založení katastru v rakouských zemích.
Platila pro celé území Rakouska-Uherska, tedy pro založení katastru v uherských zemích a obnovu katastru v zemích rakouských. Pro města a cennou půdu umožňovala použití dalších měřítek 1:720 a 1:1 440. Měřické instrukce propracovaly a zavedly promyšlené kontrolní
postupy v průběhu celého procesu, jejichž principy se používají dodnes.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Zdroj svého tvrzení (či hypotézy), že v českých zemích se ustanovení
<i>Instrukce z r. 1824</i> o použití menšího měřítka <i>„<u>nepoužilo</u>“</i> však Ivan Pešl neuvádí. Ještě mne napadlo, že kniha Františka Novotného (prvně vydaná v r. 1897) doznala ještě svého dalšího (doplněného) vydání v roce 1911 a zda se autor v tomto
doplněném dalším vydání své knihy k této otázce nějak nevyjádřil. Novější vydání knihy z r. 1911 jsem nečetl.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">V dnešní době se případné použití nebo (naopak) nepoužití primárního mapovacího
<b>měřítka 1:5760</b> už prakticky nijak prokázat nedá (když je vše archivováno ve výsledném finálním měřítku 1:2880) a jde tedy v obou případech jen o pouhé
<i>„hypotézy“</i>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Možnost případného použití mapovacího měřítka 1:5760 by mohla třeba v některých případech vysvětlit existenci takových k. ú., ve kterých se celé generace geodetů nemohly
(v rámci očekávaných tolerancí) nikdy pořádně <i>„doměřit“</i>, ač se jednalo o lokality původních pozemků (zmapovaných ještě v původním
<i>„Stabilním katastru“</i>), které nebyly nijak fatálně „postiženy“ jeho pozdější
<i>„reambulací“</i> nebo nějakými rozsáhlými a „neumětelskými“ (resp. špatně připojenými) geometrickými plány.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><b><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Historická zkušenost</span></b><span style="font-family:"Arial",sans-serif"> nám přitom říká, že vyskytla-li se v dějinách katastrálních evidencí nějaká možnost, jak
práce nějak zjednodušit = urychlit = zlevnit (byť na úkor její původně zamýšlené a očekávané kvality), tak byla většinou taková možnost vždy aplikována (a nezřídka ještě
<i>„tvůrčím“</i> způsobem od „vynálezců“ takových technologických nebo i právních „zjednodušení“).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Zamyslíme-li se nad tím, kolik i dnes existuje (resp. v 1. polovině 19. století existovalo) celých katastrálních území, ve kterých většinu plochy tvoří
<i>„rozsáhlejší spojené lesy, louky nebo pastviny“</i> nebo slovy Fr. Novotného <i>„velké komplexy lesů a pozemků méně výnosných“</i>, tak nějaké příklady takových k. ú. by asi mohl uvést skoro každý. A pro úplnost jen zase připomínám, že cca 1/3 našeho státního
území tvoří lesy.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Možnost případného použití polovičního mapovacího měřítka 1:5760 už v 1. polovině 19. století při měření pro
<i>„Stabilní katastr“ </i>v některých takových lokalitách bych proto striktně nevylučoval (a dokonce ji spíše považuji za pravděpodobnou). Kde je pravda samozřejmě nevím.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Hezký konec dnešního svátečního dne přeje všem „katastralistům“<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><b><span style="font-family:"Arial",sans-serif">Lumír Nedvídek<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-top:3.0pt"><span style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
</div>
</body>
</html>