[Katastr] příloha 10.2 vyhl. 31/1995

Čtvrtek Únor 18 09:27:18 CET 2016

Dobrý den, 

domnívám se, že příloha 10.2 h) vyhl. 31/1995 v podstatě jen povýšila
vnitroresortní předpis na předpis obecně závazný. 

Text se s drobnými odchylkami (doslovně jsem nesrovnával) opakuje (možná
i opisuje) již od prozatímního návodu pro obnovu operátu z roku 1995 a
ani tam není jeho původ. Ten by se našel někde v předpřevratových
technologických postupech či metodických návodech. 

Na tom není nic nepatřičného, protože geometrie má stále stejná pravidla
a diskuze na toto téma je spíše úsměvná. 

V popisovaném případě měřické přímky dané např. body 4001 a 4002
vzdálenými 100 m na této přímce staničením mezilehlý bod 4003. Pokud
nemám na tomto bodě jinou orientaci než 4001 a 4002, může být délka
rajonu maximálně o 1/3 ....., pokud z bodu 4003 mohu vzít orientaci na
jiný bod (kostel 3 km vzdálený) může být délka rajonu větší. (do
vzdálenosti tohoto bodu, ale nejvýše 1000m) 

Problém tohoto předpisu je, že se tváří, že požadované přesnosti
výsledných souřadnic nelze dosáhnout jinak než splněním v něm uvedených
pravidel. 

Toto pojetí bylo snad odůvodněné v době (cca před třiceti lety) kdy
výpočty bylo možné provádět maximálně na programovatelné kalkulačce. 

Už tehdejší předpisy však byly postavené tak, že měřiči usnadňovaly
rozhodovací proces. Např. pro polygonové pořady to byly tabulky
délkových tvarových parametrů a přípustných odchylek. Zjednodušeně
platilo: tohle splním, a bez nějakého složitého vyrovnávání a rozborů
přesnosti mohu pokládat výslednou přesnost za vyhovující. 

Pokud nastavené parametry měřických úloh nebylo možno dodržet bylo
předepsáno vyrovnání MNČ a popsáno, jak má být výsledná přesnost
testována. 

Dnes většina programového vybavení pro zeměměřiče vyrovnání i testování
zvládá. V příloze proto postrádám větu ve smyslu "není-li výsledná
přesnost doložena jiným způsobem". 

Za povšimnutí stojí bod e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými
body nesmí být větší než 2 000 m. 

Pokud bude brána doslova, tak v lokalitách kde nelze použít GNSS by to
nařizovalo budování PBPP na vlastní náklady. 

S pozdravem Daniel Svoboda 

Příloha 

Dne 18.02.2016 06:52, Lubos.Vanek na cuzk.cz napsal: 

> Dobrý den,
> já tomu rozumím tak, že se jedná o dvě různé věci nešťastně formulované do jednoho souvětí. První část je dávno používaný způsob, kdy třeba v historických částech města je měřeno ortogonální metodou a z měřické přímky je polárně zaměřeno další stanovisko do dvora, s orientací na body této měřické přímky. A za slovem „nebo" je ošetřena polární metoda obecně, bez zohlednění tohoto postupu s využitím orientace v měřické přímce. 
> 
> Hezký den, Luboš Vaněk 
> 
> FROM: katastr-bounces na fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces na fsv.cvut.cz] ON BEHALF OF bartekj1 na seznam.cz
> SENT: Thursday, February 18, 2016 12:18 AM
> TO: katastr na fsv.cvut.cz
> SUBJECT: [Katastr] příloha 10.2 vyhl. 31/1995 
> 
> Dobrý den,
> rozumí někdo formulaci v příloze 10.2 h) vyhl. 31/1995?
> 
> "Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 delší než délka měřecké přímky .... nebo nesmí být větší než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu"
> Mám problém zorientovat se, jaký je rozdíl mezi pojmem "měřická přímka" a "stanovisko-orientační bod". 
> Odpověděl někdo p. Neužilovi?
> 
> Děkuji
> Josef Bártek 
> 
> _______________________________________________
> Katastr mailing list
> Katastr na fsv.cvut.cz
> http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr [1]

Links:
------
[1] http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20160218/e6fa58bb/attachment-0001.htm>