<html><head><meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8" /></head><body style='font-size: 10pt; font-family: Verdana,Geneva,sans-serif'>
<p>Dobrý den,</p>
<p>domnívám se, že příloha  10.2 h) vyhl. 31/1995 v podstatě jen povýšila vnitroresortní předpis  na   předpis obecně závazný.</p>
<p>Text se  s drobnými odchylkami (doslovně jsem  nesrovnával)    opakuje (možná  i  opisuje)  již  od  prozatímního návodu pro  obnovu operátu z roku 1995 a ani   tam  není  jeho  původ. Ten  by se  našel  někde  v   předpřevratových  technologických postupech   či  metodických  návodech.</p>
<p>Na  tom   není  nic   nepatřičného,   protože   geometrie  má     stále  stejná pravidla  a  diskuze na  toto téma   je spíše   úsměvná.  </p>
<p>V  popisovaném případě  měřické  přímky dané např.     body 4001  a  4002  vzdálenými 100 m na  této přímce staničením mezilehlý bod 4003.  Pokud  nemám na  tomto  bodě  jinou  orientaci  než 4001 a 4002, může  být  délka   rajonu  maximálně  o 1/3 .....,  pokud z  bodu 4003   mohu  vzít  orientaci  na  jiný  bod (kostel 3 km vzdálený) může  být  délka  rajonu větší. (do   vzdálenosti     tohoto  bodu,  ale  nejvýše 1000m)</p>
<p>Problém tohoto  předpisu  je,    že  se  tváří,     že  požadované  přesnosti  výsledných  souřadnic  nelze  dosáhnout  jinak  než  splněním v  něm  uvedených   pravidel.</p>
<p>Toto pojetí  bylo snad  odůvodněné v  době  (cca před  třiceti lety) kdy  výpočty  bylo možné provádět  maximálně  na   programovatelné kalkulačce.</p>
<p>Už tehdejší předpisy však byly  postavené tak,   že   měřiči usnadňovaly   rozhodovací proces.   Např. pro  polygonové pořady  to  byly  tabulky  délkových tvarových parametrů  a přípustných  odchylek.  Zjednodušeně  platilo:  tohle   splním,  a   bez  nějakého složitého    vyrovnávání  a  rozborů přesnosti  mohu pokládat výslednou přesnost   za  vyhovující.</p>
<p>Pokud nastavené    parametry  měřických úloh nebylo možno   dodržet  bylo  předepsáno vyrovnání MNČ a popsáno,   jak   má  být   výsledná přesnost    testována.</p>
<p>Dnes většina programového vybavení  pro   zeměměřiče vyrovnání i  testování zvládá.  V příloze proto  postrádám     větu   ve  smyslu   "není-li  výsledná přesnost doložena jiným způsobem".</p>
<p>Za  povšimnutí  stojí   bod e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2 000 m.</p>
<p>Pokud  bude  brána  doslova, tak v lokalitách kde  nelze  použít GNSS by  to  nařizovalo  budování PBPP  na  vlastní náklady.</p>
<p> </p>
<p>S  pozdravem Daniel Svoboda</p>
<p><span style="font-family: LuxiMono; font-size: small;"></span> </p>
<p> </p>
<p>  </p>
<p>   </p>
<p> </p>
<p> </p>
<p> </p>
<p>Příloha</p>
<p>Dne 18.02.2016 06:52, Lubos.Vanek@cuzk.cz napsal:</p>
<blockquote type="cite" style="padding: 0 0.4em; border-left: #1010ff 2px solid; margin: 0"><!-- html ignored --><!-- head ignored --><!-- meta ignored --><!-- meta ignored --><!-- node type 8 --><!-- node type 8 -->
<div class="WordSection1">
<p class="MsoNormal"><span style="font-size: 11.0pt; font-family: 'Calibri','sans-serif'; color: #1f497d;">Dobrý den,<br />já tomu rozumím tak, že se jedná o dvě různé věci nešťastně formulované do jednoho souvětí. První část je dávno používaný způsob, kdy třeba v historických částech města je měřeno ortogonální metodou a z měřické přímky je polárně zaměřeno další stanovisko do dvora, s orientací na body této měřické přímky. A za slovem „nebo" je ošetřena polární metoda obecně, bez zohlednění tohoto postupu s využitím orientace v měřické přímce.<!-- o ignored --></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-size: 11.0pt; font-family: 'Calibri','sans-serif'; color: #1f497d;"><!-- o ignored --> </span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-size: 11.0pt; font-family: 'Calibri','sans-serif'; color: #1f497d;">Hezký den, Luboš Vaněk<!-- o ignored --></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="font-size: 11.0pt; font-family: 'Calibri','sans-serif'; color: #1f497d;"><!-- o ignored --> </span></p>
<div>
<div style="border: none; border-top: solid #B5C4DF 1.0pt; padding: 3.0pt 0cm 0cm 0cm;">
<p class="MsoNormal"><strong><span style="font-size: 10.0pt; font-family: 'Tahoma','sans-serif';">From:</span></strong><span style="font-size: 10.0pt; font-family: 'Tahoma','sans-serif';"> katastr-bounces@fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces@fsv.cvut.cz] <strong>On Behalf Of </strong>bartekj1@seznam.cz<br /><strong>Sent:</strong> Thursday, February 18, 2016 12:18 AM<br /><strong>To:</strong> katastr@fsv.cvut.cz<br /><strong>Subject:</strong> [Katastr] příloha 10.2 vyhl. 31/1995<!-- o ignored --></span></p>
</div>
</div>
<p class="MsoNormal"><!-- o ignored --> </p>
<p class="MsoNormal">Dobrý den,<br />rozumí někdo formulaci v příloze 10.2 h) vyhl. 31/1995?<br /><br />"Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 delší než délka měřecké přímky .... nebo nesmí být větší než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu"<br />Mám problém zorientovat se, jaký je rozdíl mezi pojmem "měřická přímka" a "stanovisko-orientační bod". <br />Odpověděl někdo p. Neužilovi?<br /><br />Děkuji<br />Josef Bártek<!-- o ignored --></p>
</div>
<!-- html ignored --><br />
<div class="pre" style="margin: 0; padding: 0; font-family: monospace">_______________________________________________<br /> Katastr mailing list<br /> <a href="mailto:Katastr@fsv.cvut.cz">Katastr@fsv.cvut.cz</a><br /> <a href="http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr">http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr</a></div>
</blockquote>
</body></html>