[Katastr] vytyčení hranice pozemku + stabilizace

Pondělí Květen 20 11:00:02 CEST 2013

Dobrý den,
podobné téma se nedávno řešilo i v časopise Zeměměřič. Zaslal jsem 
redakci vlastní názor na věc. Otištěn nebyl, tak ho po čase posílám sem 
do diskuse. Netýká se přímo vytyčení, ale mezníkování ano.

Se zájmem jsem si v minulém čísle přečetl články "Jaký mezník patří do 
katastru" a "Odpor ke stabilizaci". Musím říct, že mě oba tyto články 
sice dost oslovily, ale zčásti nemile překvapily svým, biblicky řečeno, 
"zákonictvím". V minulých letech se vyhotovovalo velké množství 
geometrických plánů, jejichž jediným smyslem bylo narovnat papírové 
právní vytahy k pozemkům, s tím, že se v mnoha případech vůbec 
nepředpokládalo fyzické převzetí pozemku podle zaměřené hranice. Takové 
plány se stále ještě vyhotovují, a vždycky se budou vyhotovovat, i když 
dnes už jich je menšina. V takových případech je mezníkování někdy "jen" 
naprosto zbytečné, jindy vysloveně kontraproduktivní nebo vyloženě 
hloupé. Většina geometrických plánů by samozřejmě měla být řádně 
omezníkována, ale co s tou menšinou, kde mezníkování nedává praktický 
smysl? Předstírat na papíře mezníky, nebo se hádat s některými 
potvrzovateli plánů o oprávněnosti použití toho kterého paragrafu na 
vyjímku ze stabilizace? Asi jsem naivní, ale vždycky jsem měl silný 
pocit, že kolečko s uchem v náčrtu by mělo představovat skutečný mezník 
v terénu. Na druhé straně mi vždycky přišlo hloupé umisťovat nesmyslné 
mezníky a ještě tahat z objednatele peníze na tyto zbytečné mezníky. 
Bylo mnoho konkrétních případů, kde jsem o praktickém smyslu mezníkování 
nebyl přesvědčený ani já, ani objednatel, ale vyhláška při striktním 
výkladu nedovolovala použít vyjímku. V takovém případě bylo třeba najít 
nějaký přibližně příhodný paragraf, a obhájit jeho ne úplně přesné 
použití před potvrzovatelem. Někdy to šlo, jindy to ale byl kámen úrazu 
... Nerozumím tomu, proč má o potřebě mezníkování v konkrétním případě 
rozhodovat potvrzovatel plánu, který nemůže znát praktické aspekty 
zakázky. Proč se to nemůže nechat na zhotoviteli, případně ověřovateli, 
kteří by se z podstaty věci měli plánem zabývat podrobněji?

Zkrátka mi ve vyhlášce chybí paragraf přibližně tohoto znění:
"Lomové body se nestabilizují v případě, že je geometrický plán 
vyhotovován za účelem narovnání vlastnických vztahů bez fyzického 
převzetí oddělovaných částí pozemků. Lomové body se nemusí stabilizovat 
také v případě delší prodlevy mezi vyhotovením geometrického plánu a 
fyzickým převzetím pozemků, během které by mezníky zarostly a poztrácely 
se. Obdobně se lomové body nemusí stabilizovat ve všech případech, kdy 
by stabilizace lomových bodů byla samoúčelná nebo předčasná. Odpovědnost 
za správné posouzení každého konkrétního případu má především zhotovitel 
plánu, a to především vůči objednateli, podle obecných předpisů. 
"Trvalé" hraniční znaky, vyznačené v dokumentaci, musí v terénu skutečně 
existovat (respektive musely existovat k datu měření). Ověřovatel v této 
věci odpovídá především za dostatečně podrobné, jednoznačné a určité 
zpracování dokumentace, aby bylo možné všechny lomové body geodetickými 
metodami nalézt nebo je jednoznačně osadit novými mezníky. Ověřovatel, 
Katastrální úřad ani ZKI nepřezkoumávají rozhodnutí zhotovitele o 
potřebě nebo nepotřebě trvalé stabilizace lomových bodů."

Jsem přesvědčený, že taková nebo obdobná právní úprava by vnesla do 
katastru větší pořádek, než je dnes. Jestli při práci něco nemám rád, 
tak je to "věštění", které mezníky jiné firmy má cenu hledat, a které 
ne, protože jsou jsou jen na papíře. Historie zná bezpočet případů, kdy 
nesmyslně velká restrikce přinesla především předstírání a neúnosnou 
míru formalismu a pokrytectví. Domnívám se, že katastrální formalismus 
už dávno překročil únosnou míru, a že se situace každým rokem ještě 
zhoršuje.

Ještě bych dodal, že mě nekvalitní mezníky (především mezníky jedné 
konkrétní firmy, od které jsem kvůli tomu před lety přestal odebírat) 
taky štvou. Na druhé straně: když předpisy nutí geodety stabilizovat i 
tam, kde je to prakticky k ničemu, tak je tlak na nízkou cenu mezníku 
daleko větší, než v případě, že se mezníkuje jen to, co je opravdu 
potřeba. Když třeba vidím v lese hranici chráněného území uvnitř 
vlastnictví, na které je každý lomový bod označený plastovým mezníkem, 
tak si vždycky pomyslím něco o Kocourkově.
Odhaduju, že 3 ze 4 mezníků, které jsem během své praxe umístil, byly v 
následujících letech vyorány nebo zničeny stavbami. A většina těch 
zbývajících není k nalezení, protože zarostla travou. Pomocí krokování 
se dá najít tak jeden plastový mezník z 10 umístěných. Když se člověk po 
čase vrací na pozemek, kde před lety měřil, tak je to dost často 
přehlídka zbytečně vykonané práce ... Zrovna před týdnem jsem navazoval 
na vlastní, pět let starý geometrický plán. Ačkoli šlo o lokalitu, kde 
se ani neoře, ani nestaví, tak jsem pochůzkou nenašel ani jeden mezník. 
Mezníky jsme našli až po vytyčení strojem a stržení 1-3 cm tlustého drnu.

Petr Holý
------------- další část ---------------
_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr na fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr