[Katastr] Geometrické a polohové určení

Středa Duben 3 13:41:24 CEST 2013

Dobrý den,
pane docente,
zatím se toho dotazu nikdo z ČÚZK ani KP nechopil a předchozí příspěvyk 
jsou spíš obecné, tak zkusím tu situaci trochu rozebrat především pomocí 
zákona a vyhlášky. Pro odpověď ve vztahu k vytyčování a vyhotovování 
g.p. by to podle mého názoru mělo stačit. Stanoviska ČÚZK jsou podle 
českého právního řádu závazná jen pro subjekty přímo podřízené ČÚZK, 
takže se v daném případě týkají hlavně obnovy katastrálního operátu. Ve 
vztahu k ostatním subjektům (vlastníkům i geodetům) jsou stanoviska z 
právního hlediska jen doporučením a nemůžou na zákonu a vyhlášce změnit 
ani písmenko. Někteří lidé z KP a ČÚZK sice rádi tvrdí, že odborný 
postup znamená především přesný soulad s metodickými návody a stanovisky 
vydanými ČÚZK, to mi ale přijde jako příliš zúžený výklad pojmu "odbornost".

Z § 17 odst. 2 zákona, § 6 odst. 1 vyhlášky a § 20 zákona podle mého 
názoru plyne naprosto nekompromisně, že geometrickým určením předmětných 
nemovitostí je zákres na základě fotogrammetrického zaměření z roku 
1974. Náčrt z roku 1949 vyhlášením obnoveného katastrálního operátu v 
roce 1974 ztratil platnost, není součástí platného operátu, je jen 
archiválií. Podle toho, jak se vyhláška obvykle interpretuje, se náčrt z 
doby před mapováním, nepovažuje za "původní výsledek zeměměřické 
činnosti", ale jen za "jiný výsledek zeměměřických činností". Náčrt z 
doby před fotogrammetrickým mapováním se tedy z formálního hlediska může 
(ale nemusí) použít jen v případě že jsou hranice v terénu neznatelné a 
je třeba je vytyčit. § 85 odst. 1 ale říká že se "jiný výsledek 
zeměměřických činností" (zde archivní náčrt) dá použít jen v případě, že 
není v geometrickém rozporu s fotogrammetrickou mapou.

Pro řešení konkrétního případu hodně záleží na konkrétní situaci. Zkusí 
vytipovat hlavní "výhybky"
1) Znatelnost nebo neznatelnost hranic v terénu a jejich zpochybňování 
nebo nezpochybňování ze strany vlastníků.
2) Geometrický soulad mezi skutečným stavem v terénu, archívním náčrtem 
a platnou fotogrammetrickou mapou.
3) Možnost nebo nemožnost zajistit podpisy všech vlastníků
Případný posun nebo stočení kresby úplně celé lokality v katastrální 
mapě by neměl být zásadním problémem, proto ho neoznačuju za "výhybku". 
Na rozumném katastrálním pracovišti se dá (navzdory tomu že mapa vznikla 
přímo jako dekadická v JTSK), dohodnout, že si člověk mapu 
natransformuje na pevné body v lokalitě a blízkém okolí a tím si ji 
posune směrem k realitě v terénu. Průsvitka pro zákres nového stavu se 
pak dělá bez křížků a lícuje se do mapy na pevné body. Zda se mají 
použít jedny nebo dvojí souřadnice, to záleží hlavně na tom, jakou mají 
na KP představu o budoucí tvorbě DKM nebo KMD. Když už je DKM vyhlášená, 
tak je to v případě posunu nebo stočení kresby určitě na dvojí 
souřadnice. Na rozumném KP, když je doložený posun přes mezní odchylku, 
by měli povolit rozdíl dvojích souřadnic větší než je mezní odchylka. 
Neměli by chtít po geodetovi, aby chybně vytyčoval posunuté hranice nebo 
zaměřil několik hektarů a sehnal desítky nebo stovky podpisů. Možnost, 
že by v takovém případě byli na KP nerozumní, raději nebudu rozvíjet.

Kombinací různých odpovědí na jednotlivé "výhybky" můžou nastat různé 
konkrétní situace.
Když jsou všechny vlastnické hranice v terénu znatelné, tvar a rozměr v 
dopustných mezích odpovídá fotogrammetrické mapě a nikdo nic 
nezpochybňuje, tak je snad prakticky lepší se tím starým náčrtem příliš 
nezabývat. Když jde o zpřesnění a dají se sehnat podpisy, tak se prostě 
zaměří skutečný stav a na ten udělá GP. V tom případě se nevytyčuje, 
nedělá se vytyčovací náčrt ani protokol o vytyčení. Když se dělá třeba 
jen geometrický plán rozdělení pozemku, tak se dosavadní hranice opět 
jen zaměří v terénu bez porovnání se starým gp a není ani nutné sehnat 
podpisy (většinou se to nepodaří ani když se člověk snaží).
Nejhorší kombinace by nastala v případě, že by byl stav v terénu v 
souladu s náčrtem z roku 1949, v rozporu s fotogrammetrickou mapou z 
roku 1974, většina bodů a hranic by byla v terénu znatelných, ale 
některé neznatelné, pozemky by se měly rozdělit a některý ze sousedních 
vlastníků by byl notorický stěžovatel-kverulant nebo kategricky trval na 
aktuální výměře. Jeden trochu podobný případ jsem při dělení pozemku 
před několika lety řešil. Plot byl v mapě zakreslen dobře až do roku 
1987, byl správně vyšetřen pro novou mapu včetně zápisu kontrolní 
oměrné, ale ve vyhlášené mapě zaměřené forogrammetricky byl zakreslen 
hrubě chybně. Sousední vlastník při úvodním ústním jednání uznal 
platnost plotu a potvrdil jeho stáří asi 50 let, ale když mu na KP 
vysvětlili, že plot je v rozporu se zákresem v mapě a výměrou, tak 
otočil, plot zpochybnil a trval čáře v mapě a své výměře. Nakonec se 
muselo provést věcně chybné vytyčení z chybně vykreslené mapy, v rozporu 
se vším ostatním, v rozporu se selským rozumem. Byl jsem tehdy nucen 
kvůli postoji sousedního vlastníka, znění platné vyhlášky a její 
interpretace KP a ZKI spáchat vytyčení, které jsem považoval za hrubě 
nesprávné, jinak by ten pozemek prostě nešel rozdělit. KP by tehdy (a 
asi ani dnes) nepotvrdilo geometrický plán, který by vyšel ze správného 
průběhu hranice v terénu, odlišného od zákresu ve  fotogrammetrické 
mapě. Průběh hranice v terénu přitom byl správný, v souladu se vším, v 
rozporu byl jen se zákresem ve fotogrammetrické mapou.

O tom, jak se má v daném případě udělat obnova katastrálního operátu 
nechci příliš spekulovat, ani mi to nepřísluši. Ale jak znám reálné 
výsledky tvorby podobných DKM a KMD, tak bych byl poměrně skeptický.
Petr Holý

Cada Vaclav napsal(a):
>     Dobrý den,
>
> vím, že bych měl vznést oficiální dotaz na Odbor metodiky ČÚZK, ale 
> snad konference bude operativnější... ;-)
> Co je prosím platným *geometrickým a polohovým určením nemovitostí v 
> katastru* v katastrálním území s *analogovou grafickou mapou*, která 
> byla vyhotovena v letech 1968-74 fotogrammetricky a nezachovaly se 
> žádné souřadnice podrobných bodů. Předmětné nemovitosti byly 
> *vytvořeny geometrickým plánem parcelace v roce 1949* (podotýkám GP 
> vytvořen měřičem ze "staré novoměřické školy", kde je vše zaměřeno na 
> měřické přímky ortogonálně nebo pomocí konstrukčních měr naprosto 
> perfektně) pro:
> - vytyčení vlastnických hranic,
> - vyhotovení geometrického plánu na vlastníky upřesněné hranice pozemků,
> - výpočet výměr parcel a dílů,
> - pro tvorbu DKM přepracováním katastrálního operátu.
>
> Děkuji a omlouvám se, ale nějak jsem se ve vyhlášce č. 26/2007 Sb. v 
> platném znění a systému stanovisek ČÚZK zacyklil a připadám si jak 
> liška honící se za vlastním ocasem... ;-)
> S přáním hezkého večera
>                                                  Václav Čada
> ------------------------------------------------------------------------
>
> _______________________________________________
> Katastr mailing list
> Katastr na fsv.cvut.cz
> http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr
>   