GP v prostorach s KM-D

[Tomáš Babický]

Dva priklady z praxe k D-SGI a KMD:

1. Asi mame trochu stesti?, ale diky restitucim v nekterych k.ú. mame k
dispozici rozsahle GP, ktere souvisle pokryvaji pomerne znacnou cast k.ú.
(odhadem treba 15-20%). V poslednich nekolika dnech jsem si s jednim takovym
pripadem hral v ramci D-SGI a tvorby KM-D. Zde jsou k dipozici samozrejme
natransformované mapy BPK i stavajici KM a dochazi ke kombinaci vektorizace
a prevzeti. Rastry na sebe sedi vcelku vyhovujicne (az prekvapive). Pokousel
jsem se na sebe natransformovat tyto rozdilne podklady, tam i zpet vsemi
snad moznymi zpusoby. Vyzkousel jsem snad vsechny mozne a dostupne druhy
transformaci. Nakonec jako nejlepsi se ukazala (vcelku pochopitelne a
oduvodnitelne) transformace afinni. Identickych bodu bylo cca 40 (mohlo by
jich byt i vice), ale vykazovaly pomerne znacne a rozdilne odchylky. Ani
volba vyssi transformace (kolinearni ci polynomicka 2. a 3. stupne) vsak jiz
str. souradnicove chyby vyrazne nezlepsovala (nelze usuzovat na systematicky
vliv). Stredni souradnicova chyba z vypoctu tr. klice se bez eliminace bodu
pohybovala nekde u 2,0 m. Vyjimkou vsak nebyly odchylky na bodech tr. klice
3-5 m.
    Po eliminaci (vyberu) bodu pro transformaci se podarilo stlacit str.
sour. chybu na cca 0,7 m! Pokud vsak melo dojit k napojeni vektoru z GP a z
trans. rastru, na pripojovacich bodech vcelku samozrejmne byly (zustaly)
odchylky v několika m. Nezkoumal jsem zmenu vymer u vsech moznych
navazujicich pripadu, ale "narovnani" - prirazeni linií, aby to netahalo moc
za oci, predstavovalo zmeny vymer az ve stovkach m (zase vcelku
pochopitelne)! Postup pripojeni a prirazeni byl tedy uplatnen v souladu s
prozatimnim navodem.
    Pri sledovani vektoru odchylek se jednoznacne projevil (vcelku
ocekavane) urcity posun, rotace i zmena meritka (afinní tr. je plne
oduvodnitelna), ale mel jsem vsak pocit, ze nejak nelinearně, podle jakesi
nedefinovane nelinearni funkce.
    Chapu, ze napr. jednim z rozhodujicich vlivu muze byt nesouhlasna
identifikace hranic. Daji se vsak nejak komplexne postihnout nejakou funkci
a tedy korigovatelne vsechny mozne vlivy? Mam za to, ze ne. Napr. verim, ze
dalsi eliminaci bodu pro urceni tr. klice jsem schopen dosahnout i lepsich
tr. charakteristik (u 3 bodu i nulu). Je ale vubec ale spravne a prijatelne?

    Timto prikladem nechci tvrdit, ze to nekde jinde neni lepsi ci horsi.
Pouze chci poukazat na fakt, ze ani nejlepsi postupem (kancelarskym)
nezlepsim co je jiz jednou dano, o cem vlastne nic kloudneho nevim. Pred
timto faktem nema smysl zavirat oci a snazit se to ruznymi postupy (fintami)
"zlepsovat" a zastirat.

2. Mame jiz vyhlaseny nektera k.ú. jako obnovena prepracovanim - tedy za
vzniku KM-D. Samozrejmne se dostavame do problemu vedeni SGI (teto KM).
    GP na presne zamereni casti pozemku. Jiz drive zakresleno do KM, ale
sluckovane do okolni parcely, nyni urcena jako samostatna parcela (napr. c.
2) se zmenou kultury. Pomerne banalni pripad. Vezmu GP, natransformuji
(pripojim)  a zakreslim (priradim). V pripade vymery vezmu vymeru okolni
parcely (napr. c. 1) z SPI, opravim a protokolem OR resim zmenu vymery parc.
c.1 (pokud to primo neresi vlastni GP - nema duvod).
    Soucasne vsak se zamerenim teto jedine (ciste "interni" parcely (c. 2))
nebyl zameren v souradnicich i obvod okolni ("externi") parcely (c. 1).
Pominu, zda byla tato hranice projednana se sousedy. Co to vsak v uvedenem
pripade znamena v pripade KM-D. Tedy pripojim a priradim. S vymerami parcel
c. 1 a c. 2 jiste nemam problemy, jsou urceny ze souradnic a do SPI zanesu
vymery z mereni. Tyto vymery vsak samozrejmne nebudou ve shode s grafikou. V
danem pripade se vsak upravi prubeh hranic a tedy i zmeni vymery vsech
sousednich parcel (asi 20). Tedy KU musi resit opravu chyby v katastru pro
vsechny tyto navazujici parcely, protoze je nezbytna shoda ploch z grafiky a
vymer z SPI!! Musim pripomenout, ze i pres promitnuti zmeny by zmena vymer
byla u techto sousednich parcel v toleranci odchylek podle vyhlasky (pr.
c.13). Myslim, ze by tento stav a postup sel nazvat "paradoxem KM-D".


    Je mi jasne, ze nerikam asi nic noveho. Kazdy kdo jednou "cuchnul" k
digitalizaci KM (sahove) asi dospel k obdobnemu zaveru. Timto bych rad
nejradeji podtrhl, ze asi nema smysl venovat mnoho sil a energie do neceho,
kde stejne nemohu zarucit objektivni vysledek. Povazoval bych proto
navrhnout a prijmout v praxi jiny postup, ktery by tato fakta respektoval.
Tim nemam na mysli pracovat s rastrovou mapou jako zakladnim digitalnim
podkladem.
    Pritom si myslim, ze k tomu svym zpusobem plne overenemu postupu mame
velmi blizko. Jak se dana situace resi tam, kde neni jeste digitalizovano a
SGI vlastne tvori analogova KM? Zjednodusene - zememeric se podiva do mapy,
pripadne si poridi snimek, mrkne do PCB a RES a jde merit. Pritom je jasne v
cem muze a musi merit i to, ze musi respektovat RES. Svuj vysledek prace
prinese na KÚ, tam se "nacmara" do KM a doplni RES a PCB. Vyraz "nacmara"
jsem uvedl zcela zamerne a jiste se to dotkne mnoha zememericu, ale jen z
cilem a potrebou nejak vyjadrit, ze se nejedna o nic jineho nez rucni
prekresleni (zpravidla) - tedy nic exaktniho.
    Co to tedy udelat v ramci D-SGI obdobne. Tedy vest uplnou KM-D, sice
uplnou ve shode z SPI, ale vymery by nesouhlasily a hranice by byly, tam kde
jsou. Tedy jen a jako orientacni podklad. A pak vest i DKM, presne ze
souradnic, s PCB a seznamem souradnic, neuplny ve shode z SPI, ale zavazny
pro vsechny zememericke prace v KN. V tomto pojeti by i KM-D tedy byla
vlastne koncipovana jako docasna zalezitost. Konce docasnosti se vsak asi
nedozijem.

    Vim, ze asi takovy navrh jiz drive padl, nevim proc se vsak pristupuje
na jiny postup a co bylo hlavnim duvodem volby stavajiciho postupu (napr.
dosud ne plne ujasneneho principu vice souradnic). Mam vsak za to, ze prave
praxe ukazuje urcite nedostatky "oficialniho" a urcite vyhody
"neoficialniho" postupu, nebo take na neseznamenost s tim spravnym postupem?

Namet k zamysleni?

Z Lito-meric klidne odpocinkove nocni hodiny preje TB.