Digitalizace map KN

[Ing. Lumír Nedvídek]

Dobry den,
	predevsim dekuji Ing. Cadovi za partnerstvi v diskusi. Pro momentalni
zoufaly nedostatek casu jen rychle reaguji na jeden aspekt.

> > V podstate soudy rozhoduji o obcanskych pravech a nikoliv o zpusobu
jejich
> > evidence (i uplne spatny zpusob evidence t.j. "pravo tabularni" nemuze
> > nijak zmenit pravo skutecne, t.j. "pravo naturalni" - k tomu existuje
> > historicka judikatura od prvni republiky).
>  	O prelozeni teto pasaze do "srozumitelne podoby"  jsem pozadal JUDr.
> prednasejici problematiku obcanskeho prava hmotneho, ani s jeji pomoci
> tomuto konstatovani nerozumim. Neexistuje snad rada rozhodnuti soudu na
> opravu chybneho zapisu do KN? Bylo by mozne nejake podrobnejsi a
> nazornejsi vysvetleni?

	Nejdrive k rozlisovani prava tabularniho (evidovaneho) a prava naturalniho
(skutecneho). 
	Udaje o pravnich vztazich evidovane v katastru  n e j s o u  zavaznymi
udaji katastru (v tom ovsem podleha katastr u verejnosti - a mnohdy i u
odborne pravnicke nebo i u nekterych soudu - mnoha mytum) a ani judikatura
nikdy takovy nazor nevyslovila . 
Vyplyva to nakonec z paragrafu 20 zak. c. 344/92 Sb. Ani v
dobe platnosti obecneho zakoniku obcanskeho (u nas v letech 1811 az 1951),
kdy byly pravni vztahy evidovany v pozemkove knize nebylo mozne absolutne
tvrdit, ze vlastnik evidovany v pozemkove knize je i skutecnym vlastnikem.
Pozemkova kniha predevsim poskytovala ochranu vsem tretim osobam, ktere ze
zapisu v pozemkove knize vychazely a tim v podstate zabezpecovala
bezpecnost pravniho obchodu s nemovitostmi (nemovitostmi ovsem byly pouze
pozemky). Pokud nekdo koupil od vlastnika tabularniho (evidovaneho v
pozemkove knize) byl chranen tak, jako kdyby koupil od vlastnika skutecneho
(naturalniho), i kdyby se pozdeji ukazalo, ze prodavajici skutecnym
vlastnikem vubec nebyl. Takovou ochranu tretich osob dnesni katastr vubec
neposkytuje. Ustanoveni o dobre vire obsazene v paragrafu 11 zakona
265/1992 Sb. je z tohoto pohledu a ponekud zjednodusene receno k nicemu.
	Mohu pouzit analogii: Koupim-li v autobazaru auto, o kterem pozdeji vyjde
najevo, ze bylo kradene, tak dobra vira mne chrani tak, ze nebudu
popotahovan jako prekupnik kradenych veci, ale prakticky vysledek bude v
tom, ze mi to auto (za ktere jsem zaplatil) proste zase seberou. Ani v dobe
pozemkove knihy nebylo mozne evidovane vlastnictvi ztotoznovat s
vlastnictvim skutecnym.
	Jako priklad lze citovat z vice jak 60 let stareho judikatu Nejvyssiho
soudu ze dne 30. 4. 1932 č.j.: Rv I 75/31: 
	"Knihovni prevod bez platneho titulu nema jiny vyznam nez odevzdani pri
movitych vecech, a ma hmotnepravni ucinnost jen, jsou-li splneny veskere
predpoklady, jez predepisuje obcansky zakon pro zamyslenou a chtenou zmenu.
Knihovni prevod zjednava nabyvateli jen knihovni drzbu, jez neni skutecnou
drzbou ve smyslu § 309 obc. zak. a neskyta ani posesorni ochranu." 
(naposledy publikovano v casopise AD NOTAM, c. 1/1998, str. 22-23).
	Muze se tedy napr. po 5 letech ukazat, ze vlastnik zapsany do katastru
napr. vkladem na zaklade darovaci smlouvy skutecnym vlastnikem neni,
protoze smlouva je z nejakeho duvodu absolutne neplatna (kat. urad neni
zmocnen pri vkladovem rizeni zkoumat platnost smluv).
	Je mozne citovat i z pravniho nazoru Vrchniho soudu v Praze vysloveneho
napr. v rozsudku č.j.: 7 A 85/95 z 22. 9. 1995: 
	"Pokud ... nekdo tvrdi, ze je opravnenym v pravnim vztahu k nemovitosti, a
sve tvrzeni nemuze hodnoverne prokazat, popr. tvrdi, ze pravni vztahy
zapsane neodpovidaji soucasnemu pravnimu vztahu, ze k zapisu doslo bez
platneho pravniho duvodu, na zaklade neplatneho pravniho ukonu,
nepravomocneho nebo nicotneho spravniho aktu, je na nem, aby podal kladnou
nebo zapornou urcovaci zalobu a domahal se urceni prava nebo pravniho
vztahu k nemovitosti, pokud je ve svych pravech zkracen. Az pravomocny
rozsudek soudu v takove veci je podkladem pro provedeni zaznamu v katastru
podle § 7 zakona o zapisech do katastru.".
	Vyse uvedenou citaci lze velmi zjednodusene prelozit tak, ze je na tom,
kdo tvrdi, ze zapisy v katastru neodpovidaji skutecnemu pravnimu stavu, aby
podal urcovaci zalobu u prislusneho soudu. Soud ovsem bude rozhodovat o
existenci ci neexistenci prava a nikoliv o tom, co a jak ma byt zapisovano
do katastru.
	Pokud Ing. Cada poukazuje na existenci soudnich rozsudku i ve veci oprav
chyby v katastralnim operatu, tak judikatura v teto oblasti zaznamenala
vyrazny posun a v dnesni dobe jiz vetsina krajskych soudu (t.j. 4 ze 7) v
takovych zalezitostech vubec nerozhoduje (a podle meho nazoru je to
spravne), nebot dospela k nazoru, ze takove rozhodovani je mimo jejich
pravomoc.
Krajsky soud v Plzni v usneseni c.j.: 30 Ca 532/95 z 11. 11. 1997 a v
usnesení c.j.: 30 Ca 251/97 z 11. 12. 1997, Krajsky soud v Ostrave v
usneseni c.j.: 22 Ca 191/98 z 31. 8. 1998, Krajsky soud v Brne v usneseni
c.j.: 29 Ca 114/98 z 23.11.1998 a naposledy Krajsky soud v Hradci Kralove v
usneseni c.j.: 31 Ca 2645/98 z 18. 2. 1999 dospely k shodnemu pravnimu
nazoru, ktery lze charakterizovat touto konkretni citaci: 
	"Za procesni rozhodnuti je nutno povazovat takove rozhodnuti, ktere se
nedotyka primo prav ucastnika rizeni vyplyvajicich z prava hmotneho, ale
zasahuje do prav tykajicich se procesniho postupu spravniho organu.
Rozhodnuti vydana podle § 8 odst. 5 zakona c. 344/1992 Sb., ve zneni
pozdejsich predpisu nezasahuji konecnym zpusobem do sfery hmotnepravnich
opravneni a povinnosti ucastniku rizeni, takze takove rozhodnuti nemuze
vyvolat ucinky majici za nasledek vznik, zmenu nebo zanik vlastnickeho nebo
jineho prava k nemovitostem. Rozhodnuti vydane podle citovaneho ustanoveni
neresi konecnym zpusobem otazku, kdo je vlastnikem a kterych nemovitosti,
ale resi pouze otazku, kdo bude jako vlastnik urcitych nemovitosti v
katastru nemovitosti evidovan. Spor o vlastnictvi k urcitym nemovitostem
nemuze byt resen a vyresen katastralnim uradem prostrednictvim opravy chyb
v katastralnim operatu, ale rozhodnout o nem muze pouze soud v nalezacim
rizeni. Rozhodnuti vydane podle § 8 odst. 5 zakona c. 344/1992 Sb. v
platnem zneni je jako procesni rozhodnuti z prezkumu soudem vylouceno
inkompetencnim ustanovenim § 248 odst. 2 pism. e) o. s. r.". 
(citovano konkretne z usneseni Krajskeho soudu v Ostrave c.j.: 22 Ca 191/98
z 31. 8. 1998). Ve vsech uvedenych pripadech krajske soudy rizeni
zastavily.
	Pokud to zase markantne prezenu, tak soud nemuze a nebude rozhodovat o
tom, zda cara v mape ma byt o 5 milimetru jinde, nebo zda vymera ma byt
evidovana v jine hodnote, nebo zda jako vlastnik ma byt zapsan pan Novak a
ne pan Horak. Takove rozhodovani (t.j. o zpusobu evidence) je zcela svereno
administrativnim organum - v prvni instanci kat. uradu a v druhe instanci
ZKI jako organu odvolacimu.
	Pripady spornych hranic pozemku a jejich eventualni soudni reseni jsou
vsak jeste mnohem komplikovanejsi a proto situaci popisu v dalsim
samostatnem mailu. Uz tak jsem toho popsal moc a ani nevim jestli se mi
vubec dari vec projasnovat.
Dobrou noc.
Lumír Nedvídek