K otazkam rozsahu verejnosti katastru a zpoplatnovani informaci.

[Ing. Lumír Nedvídek]

K dotazu Alese Cepka, zda jsem se do konference prihlasil jako Nedvidek nebo jako CUZK sdeluji, ze pochopitelne pouze jen jako Nedvidek, a to jeste vice mene trapnym omylem, protoze jsem si nevsimnul, ze informace o Bulletinu ISKN je obecne znama. Uz se vsak stalo.

Chce-li tedy nekdo verejne exhibovat svymi vtipnymi postrehy na ucet CUZK nebudu se tim citit nijak osobne dotcen ale ani marnit svuj cas reagovanim. 

Mam vazne pochyby, zda se konference ujme, presto organizatorum z katedry mapovani dekuji za zasluzny pokus a vytvoreni prostoru. Pochybnosti vyplyvaji z toho, ze dnesni katastr nemovitosti CR je naprosto multidisciplinarni zalezitost (jinak relativne samostatnych oboru prava, geodezie a informatiky), a obavam se, ze diskutovany uhel pohledu se bude tykat predevsim informatiky (a nevyuzitych nebo dosud spatne vyuzivanych moznosti teto discipliny), coz by mohlo byt pro celkove zavery ponekud zavadejici. 

Domnivam se, ze od doby vzniku novodobeho katastru (1817) az dodnes, je jeho naprosto prioritnim ucelem slouzit predevsim pravu (zpocatku jen financnimu, od r. 1874 pak predevsim obcanskemu). Katastr nemovitosti CR je od r. 1993 technicko-pravnim instrumentem, ktery integralne spojuje obe nejvyznamnejsi historicke pozemkove evidence. Klasicky pozemkovy katastr a pozemkove knihy. Take dnesni katastralni urady plni jak funkci klasickych prvorepublikovych katastralnich uradu tak i byvalych pozemnokniznich soudu. Historickym smyslem katastru (krome zabezpeceni fiskalniho zajmu statu) ani tak nebylo poskytnout vlastnikum ochranu jejich vlastnictvi jako spise zabezpecit pravni ochranu bezpecnemu trhu s nemovitostmi (t.j. chranit predevsim treti osoby neboli jistoty tech co kupuji). 

Jen za poslednich padesat let byl vsak katastr periodicky decimovan a nicen tak spatnymi a nekompetentnimi zasahy statu (plynoucimi z jeho politickych a hospodarskych pomeru ), ze dnes mame to, co mame.

Domnivam se proto, ze prvotnim problemem je, jak obnovit a zabezpecit verohodna a spolehliva data o nemovitostech (a jejich nepreztrzitou aktualizaci) a teprve druhotnym problemem jak tato data zpracovavat a prenaset nebo dokonce jak (a zda vubec) s nimi obchodovat. Sebelepsi informacni system na kterem budou behat nesmysly nebude nicim jinym nez virtualnim katastrem a nikoliv skutecne potrebnym katastrem nemovitosti. 

CUZK je v podstate staven pred problem za pochodu resit vsechny otazky soucasne.  Za naprosto nevhodnym nazvem (velmi zuzujicim a zavadejicim) DIGITALIZACE KATASTRU NEMOVITOSTI se v podstate skryva generalni revizitace, rektifikace a rekonstrukce vsech relevantnich dat katastru za celych 200 let jeho novodobeho vyvoje s jejich soucasnou transformaci do forem a prostredi odpovidajicich soucasnym technickym a financnim moznostem naseho statu. Je nutne systematicky  vyhledavat a napravovat nedostatky zpusobene 10 generacemi pravniku a techniku (soukromych i statnich). V mnoha pripadech se muze jednat i o technickou trivialnost, ale vyzadujici pravne komplikovany a casove narocny postup upraveny zvlastnimi procesnimi normami. Kdyby se jednalo jen o prevedeni stavajiciho katastru do digitalni formy, tak by byl problem pomerne primitivni (a dodnes bychom meli v katastru poznamky o uzivani nemovitosti socialistickou organizaci, pokud bychom tam vubec neco meli).

Nyni k nekterym v konferenci nadhozenym tematum.

K otazce verejnosti dat katastru (t.j. kdo bude mit k jakym datum pristup). 

Ing. Kriz ve svem prispevku do konference z 11. 2. 1999 uvedl, ze stanovovat, kdo ma narok na data a kdo ne v dobe projednavani zakona o povinnosti poskytovat informace je podivne. Protoze Ing. Krize dobre znam, mohu si dovolit takovy prispevek pratelsky a nadnesene oznacit jen za jeden z emotivnich pavlacovych vykriku, jake asi konferenci odborne neobohati (obavam se vsak ze budou prevazovat). Katastr je ze zakona (a na nasem uzemi tradicne) verejny. Otazka miry teto verejnosti pak neni vubec otazkou technickou, ale pravni a politickou. Moznosti informacnich technologii se nam dnes zdaji az zavratne. Soucasti katastru jsou napr. i miliony pravnich listin o nemovitostech, ktere je mozne prostrednictvim informacnich technologii rovnez publikovat (a zdokonaleny ISKN s touto vyhledovou moznosti technicky pocita). Je spravne, aby byly pro kazdeho publikovany (jako soucast katastru) napr. i rozsudky o rozvodech, a kazdy se mohl v jejich oduvodneni napr. docist i o tom, jak dlouho jiz manzele nevykonavali pohlavni styk ??? Nepochybne kazdy by mel dostat informaci o tom, kdo vlastni nejakou konkretni nemovitost. Je vsak spravne, aby byly kazdemu pristupne informace o uplnem nemovitem vlastnictvi konkretni soukrome osoby ??? Ve svete je tato otazka posuzovana ruzne. Na Slovensku napr. prestali jiz v katastru zverejnovat vysi pohledavek zajistenych zastavnim pravem. Nejedna se tedy vubec o to co chce CUZK (natoz ZU), ale co chce vule zakonodarne, vykonne a soudni moci statu. Necht si kazdy sam pro sebe tuto otazku polozi. Odpoved neni vubec jednoznacna a problem se netyka jen katastru. Budou napr. na serveru obchodniho rejstriku zverejnovany i spolecenske smlouvy ??? Bude justice zverejnovat rozsudky (samotna soudni jednani jsou take ze zakona az na zcela vyjimecne pripady verejna) ???

K otazce poplatku za poskytovane informace:

Nevim, zda si ucastnici uvedomuji, ze resort CUZK neni na poplatcich ani halerem zainteresovan. Stat (zatim ?) nepredepisuje resortu ani kolik ma na poplatcich vybrat a ani mu z vybrane castky nic nenechava. Vse jde na jednu hromadu (zrovna tak jako napr. poplatky soudni nebo nakonec i dane) a z teto hromady stat kazdy rok kazdemu resortu nadeluje (deje se tak v Parlamentu zakonem o statnim rozpoctu). Otazka tedy neni o tom jestli CUZK chce ci potrebuje vybirat poplatky (CUZK rozhodne nepotrebuje, kdyz z nich zhola nic nema) ale o tom, zda  chce ci nechce vybirat poplatky stat, potazmo zda je to dobre a vhodne. Poplatky v zadnem pripade katastr nezaplati (tak jako soudni poplatky v zadnem pripade nestaci na cinnost justice). V obecne rovine je to o tom, zda je ci neni dobre aby na funkci katastru prispivali do spolecne hromady statu vice ti, kteri ho potrebuji a vyuzivaji ho, nez vsichni danovi poplatnici, znichz mnozi nevlastni ani kvetinac pudy a katastr vubec nepotrebuji a potrebovat nikdy nebudou. Ve zdravotnictvi je např. otazka zcela jasna (je nemoralni aby vice prispivali nemocni). V katastru to jiz vsak tak zrejme byt nemusi. V souvislosti s budovanym ISKN pak je otazka o tom, zda je dobre, aby za lepsi sluzbu pozadoval stat vice nez za sluzbu horsi. (V resortu ministerstva vnitra se napr. za zhotoveni pasu za kratsi dobu vybira vice nez za zhotoveni pasu za delsi dobu). Moznost vzdaleneho pristupu k datum katastru je jiste zadouci a vyborna avsak stat neco (a nemalo) stoji. Jsme chudy stat, ktery nema mnoho penez. Maji se tedy financne podilet na realizaci teto moznosti bez rozdilu vsichni danovi poplatnici (i ti kteri katastr nepotrebuji vubec) nebo maji vice prispivat ti kteri katastr potrebuji, nebo jeste o neco vice ti, kteri vyuziji moznosti vzdaleneho pristupu (t.j. ti kterym tato nova technicka moznost vubec nejaky uzitek prinese). Je zcela nespravne primo spojovat resort CUZK s otazkou vybirani penez (takovy zamer statu muze resort jen realizovat). Resort muze byt primo spojovan jen s otazkou utr
dostal ve statnim rozpoctu prideleny (to je pak zejmena v kompetemnci Nejvyssiho kontrolniho uradu). Otazka vybirani penez statem od obcanu je ostatne vzdy resena pravnimi predpisy sily zakona.

Zbytecne mnoho jsem se rozpovidal. Uz jsem vsak dostatecne odrostl nazoru, ze je potrebne si  na kazdou otazku nejdrive odpovedet, a pak si ji  teprve polozit. Proto jsem spise zatim jen ty spravne otazky hledal, nez abych ostatnim pod dojmem sveho bozskeho osviceni nejake zavery vnucoval. Otazky verejnosti katastru ci zpoplatnovani informaci pak rozhodne nejsou jednoznacne, avsak pro soucany katastr ani nijak kardinalni.

Dekuji za usili, s kterym jste docetli az sem a budu vdecny, budete-li me jmeno v teto konferenci spojovat spise s katastrem nez s mym zamestnavatelem (CUZK).

Lumir Nedvidek