<html>
<head>
<meta content="text/html; charset=UTF-8" http-equiv="Content-Type">
</head>
<body bgcolor="#FFFFFF" text="#000000">
<div class="moz-cite-prefix"> Dobrý den,<br>
<br>
děkuji panu ing. Nedvídkovi za naprosto luxusně zpracovaný text z
níže citovaných zdrojů, kdy právě instrukci z roku 1824 (dále se
na tuto budu odvolávat, i když bez plných citací <b>původního</b>
textu) považuji pro mapování stabilního katastru (SK) (v Českých
zemích 1824-1843, např. tehdejší Plzeňský kraj zahájil mapováním
prozatímním popisem katastrálních hranic v letech 1837-38) za
relevantní. Diskuse o kvalitě katastrálního mapování vedeme s
panem ing. Nedvídkem již více než 25 let, on mé argumenty velice
podrobně zná, a já bohužel nemám důvod a ani nechci v této
konferenci snášet argumenty na obhajobu svých zjištění...<br>
Pan inženýr Nedvídek opět brilantně rozvedl jednu jedinou větu
údajně mé reakce bez toho, že by vůbec bral ohled na vlastní
vlákno původního příspěvku "<b>Vyrovnání výměr budov</b>" na které
jsem reagoval. S čím samozřejmě souhlasím, že "<span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">Mapování
pro stabilní katastr nikdo z nás nezažil, a všichni už jenom
různá moudra opisujeme od jiných (dříve narozených). Třeba mi
nějaká literatura unikla. Samotné tvrzení o </span><i><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:#996633">„donekonečna
omílaném nesmyslu“</span></i><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black"> <b>bez
argumentace</b>, zůstává jen jakýmsi <i>„výkřikem“</i>."</span><br>
Tak pouze několik skutečností, které snad alespoň lidem, kteří se
při podrobném měření pohybují v terénu, budou něco říkat a tyto
informace <b>nejsou vyčtené a pouze opisované</b>, ale získané z
relevantních archiválií jak našich, tak zahraničních archivů...<br>
1) Abych mohl cokoli odměřit z <b>originální mapy stabilního
katastru, </b>tak nejprve podrobný polohopis musím zobrazit.
Zaměření podrobného polohopisu SK vycházelo ze známých <b>honů</b>,
jejichž hranice byly mapovaným obrazem přirozených hranic v terénu
(komunikace, polní cesty, obvody lesů,...), segmenty hranic obcí
(hranic katastrů) a hranice "intravilánů obcí"(zastavěných částí
obcí). Stolovou metodou se zaměřovaly pouze <b>významné lomové
body</b> <b>hranic</b>, které následně posloužily pro další
detailní měření (méně významných lomových bodů hranic) pomocí
přímého měření délek s příslušnou terénní generalizací nepřímých
hranic. Jestliže hon byl vyplněn systémem řemenovitých parcel
(jejich tvar byl převážně dán dlouhým historickým vývojem způsobu
obhospodařování, především orby s omezenou tažnou silou), tak
pakliže pro konstrukci polohopisu je využito měření délek, proč
tyto délky (šířky řemenovitých parcel) nepoužít pro výpočet výměr
(použití multiplikačních tabulek je historicky doloženo) a i text
vyhlášky tento postup uvádí (§308). Je též známo, že zákon
hromadění chyb je v tomto směru průkazný z hledisky chyby určení
rozměrů parcely, jestliže jeden rozměr je výrazně (řádově)
převažující...<br>
2) Body grafické triangulace (IV řád) předávané pro podrobné
měření polohopisu map SK jsou dohledatelné v triangulačním
operátu a jedná se o 3 až 6 bodů na mapový list (včetně bodů v
blízkosti rámu na sousedních mapových listech). Je
nepředstavitelné, že by měřič (v lepším případě s adjunktem) při
vlastním podrobném měření polohopisu SK vytvářel další síť
podrobných stanovisek tak, aby každý podrobný lomový bod zaměřil
metodou měřického stolu grafickým protínáním směrů minimálně ze
dvou stanovisek měřického stolu.<br>
Měřič měl dále povinnost svoje každodenní výsledky terénního
měření (z ML přilepeného na desce měřického stolu) přenést a
zpracovat na <b>list originální mapy stabilního katastru</b>. A
skutečně se domníváte, že se mu toto zpracování provádělo odsunem
(odměřením) pořadnic (např. od rámu ML) průsečíků grafického
protínání lépe než zpracování přímého délkového měření? Uvědomme
si prosím, že měřická skupina pro zaměření podrobného polohopisu
byla významně časově limitována, protože za letní sezonu musela
zmapovat 2 až 4 katastry (doložená analýza dle datace na OMSK v
Plzeňském kraji). Krásné svědectví je např ze zdroje Cejnarovy
kroniky o příchodu a práci měřičů ve Frýdštejně (viz. např
publikace v Zeměměřič), kdy za 32 dnů (24. května až 26. června)
zaměřili 711 ha což je denně asi 22 ha (nekamenujte mě prosím,
pakliže se změnila velikost katastru stabilního od současně
publikované výměry <span class="moz-smiley-s1"><span>:-)</span></span>).
Slušný výkon i na dnešní poměry, není liž pravda <span
class="moz-smiley-s3"><span>;-)</span></span>...<br>
3) Můj zásadní nesouhlas se týká <b>tvrzení, že výměry SK byly
určovány planimetry</b>. Instrukce z roku 1824 nikde neuvádí, že
výměry byly určovány planimetricky, nebo že by povinnou výbavou
měřiče měl být <b>jakýkoli planimetr</b>. Veškeré ostatní
citované zdroje jsou z výrazně pozdější doby a také první zmínky o
nasazení planimetrů jsou z pozdější doby než bylo v našich zemí
konané katastrální mapování SK.<br>
3) Avšak abychom se vůbec dostali k výměrám zastavěných částí
obcí. Instrukce říká, že grafickým protínáním byly určeny významné
lomové body na obvodu a některé objekty uvnitř obce, které se
následně propojily sítí přímek pro <b>přímé měření pořadnic </b>lomových
bodů hranic společného vlastnictví (tedy nikoli budov uvnitř
jednoho vlastnictví, či hranic mezi zastavěnou částí, a zahradami,
případně dalších pozemků). Vnitřní kresba budov mohla být dokonce
krokována. Délková měření bylo možné svěřit adjunktovi (byl-li
měřiči přidělen...). Z výčtu pouze některých přípustných
"zjednodušení" je zřejmé, že na kvalitu výměr zastavěného území se
nekladl mimořádný důraz, neboť tyto parcely nepodléhaly v době SK
zdanění, dokonce původně intravilány obcí neměly vůbec být
součástí operátu SK...<br>
<br>
Co já si však z poznatků o mapování k založení SK osobně odnáším,
je především:<br>
- srozumitelnost a návodnost Instrukce 1824,<br>
- jednoznačnost kontrolních postupů při přebírání výsledků
podrobného mapování (postačilo jim jediné kritérium "dopustné
odchylky" přímo měřené délky v terénu a na mapě 1/200 nebo 1/100
pro méně kvalitní pozemky). Skutečně se lze domnívat, že by toto
kritérium bylo zkoumáno pro veškeré délky i za podmínky budování
průseků v lesích?<span class="moz-smiley-s3"><span>;-)</span></span>,<br>
- významná volnost a důvěra nadřízených v profesionalitu měřičů,
kteří si této důvěry vážili a nepotřebovali kdejaký dílčí krok
měřického postupu mít Instrukcí podrobně a ve všech možných
situacích definovaný,<br>
- rychlost a kvalita postupu mapování a založení celého operátu
SK. <br>
Tohle je pouze několik málo důvodů k argumentaci, že tehdy jsme
pozemkovou evidenci měli na nejvyšší světové úrovni, a pakliže
vlastníky byly vznášeny námitky na kvalitu KO, tak nikoli na
"technické aspekty mapování", kam si dovolím řadit i určení výměr,
ale většinou pouze na zatřídění a následnou výši pozemkové daně. A
důležité je zjištění (alespoň pro mě...) že <b>nepotřebovali
žádné zákonné ustanovení o "nezávazném parametru katastru"</b>.
<br>
V této souvislosti považuji za naprosto podružné, kolik délek bylo
měřeno přímo a kolik graficky pro výpočet výměr, ale <b>výměry SK
skutečně planimetricky určovány nebyly!!!<br>
</b>Hezký den!<br>
V. Čada<b><br>
</b><br>
Dne 28. 8. 2017 v 13:03 <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Lumir.Nedvidek@cuzk.cz">Lumir.Nedvidek@cuzk.cz</a> napsal(a):<br>
</div>
<blockquote
cite="mid:848aaac765f24eeda12951339b64cfd2@E200530.katastr.int"
type="cite">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<meta name="Generator" content="Microsoft Word 15 (filtered
medium)">
<style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:Wingdings;
panose-1:5 0 0 0 0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;
mso-fareast-language:EN-US;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:#0563C1;
text-decoration:underline;}
a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed
{mso-style-priority:99;
color:#954F72;
text-decoration:underline;}
p.MsoListParagraph, li.MsoListParagraph, div.MsoListParagraph
{mso-style-priority:34;
margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:0cm;
margin-left:36.0pt;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;
mso-fareast-language:EN-US;}
span.StylE-mailovZprvy17
{mso-style-type:personal-compose;
font-family:"Calibri",sans-serif;
color:windowtext;}
span.moz-smiley-s1
{mso-style-name:moz-smiley-s1;}
span.moz-smiley-s3
{mso-style-name:moz-smiley-s3;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-fareast-language:EN-US;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
/* List Definitions */
@list l0
{mso-list-id:284392305;
mso-list-type:hybrid;
mso-list-template-ids:1700147894 67436567 67436569 67436571 67436559 67436569 67436571 67436559 67436569 67436571;}
@list l0:level1
{mso-level-number-format:alpha-lower;
mso-level-text:"%1\)";
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
text-indent:-18.0pt;}
@list l0:level2
{mso-level-number-format:alpha-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
text-indent:-18.0pt;}
@list l0:level3
{mso-level-number-format:roman-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:right;
text-indent:-9.0pt;}
@list l0:level4
{mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
text-indent:-18.0pt;}
@list l0:level5
{mso-level-number-format:alpha-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
text-indent:-18.0pt;}
@list l0:level6
{mso-level-number-format:roman-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:right;
text-indent:-9.0pt;}
@list l0:level7
{mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
text-indent:-18.0pt;}
@list l0:level8
{mso-level-number-format:alpha-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
text-indent:-18.0pt;}
@list l0:level9
{mso-level-number-format:roman-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:right;
text-indent:-9.0pt;}
@list l1
{mso-list-id:599684204;
mso-list-type:hybrid;
mso-list-template-ids:-1461699484 67436567 67436569 67436571 67436559 67436569 67436571 67436559 67436569 67436571;}
@list l1:level1
{mso-level-number-format:alpha-lower;
mso-level-text:"%1\)";
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
margin-left:108.0pt;
text-indent:-18.0pt;}
@list l1:level2
{mso-level-number-format:alpha-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
margin-left:144.0pt;
text-indent:-18.0pt;}
@list l1:level3
{mso-level-number-format:roman-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:right;
margin-left:180.0pt;
text-indent:-9.0pt;}
@list l1:level4
{mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
margin-left:216.0pt;
text-indent:-18.0pt;}
@list l1:level5
{mso-level-number-format:alpha-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
margin-left:252.0pt;
text-indent:-18.0pt;}
@list l1:level6
{mso-level-number-format:roman-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:right;
margin-left:288.0pt;
text-indent:-9.0pt;}
@list l1:level7
{mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
margin-left:324.0pt;
text-indent:-18.0pt;}
@list l1:level8
{mso-level-number-format:alpha-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:left;
margin-left:360.0pt;
text-indent:-18.0pt;}
@list l1:level9
{mso-level-number-format:roman-lower;
mso-level-tab-stop:none;
mso-level-number-position:right;
margin-left:396.0pt;
text-indent:-9.0pt;}
ol
{margin-bottom:0cm;}
ul
{margin-bottom:0cm;}
--></style><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapedefaults v:ext="edit" spidmax="1026" />
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapelayout v:ext="edit">
<o:idmap v:ext="edit" data="1" />
</o:shapelayout></xml><![endif]-->
<div class="WordSection1">
<p class="MsoNormal"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif">Dobrý den.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif">Také mne
zarazila v příspěvku Václava Čady (z 22.8.2017, 17:52 hod.)
jeho replika na předcházející příspěvek pana Jana Pěčonky,
ve kterém Jan Pěčonka uvedl:
<i><span style="color:#7030A0">„Mapy stabilního katastru
mají <b><u>převážně</u></b> výměry spočítané právě
z mapy.“</span></i><span style="color:#7030A0">
</span>a Václav Čada k tomu následně poznamenal: <i><span
style="color:#996633">„(…) ale toto je donekonečna
omílaný nesmysl! Pozemky stabilního katastru byly již
zaměřované tak, aby výměry mohly být počítány z přímo
měřených měr rozkladem na jednoduché obrazce. (…)“</span></i>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:0cm;margin-right:0cm;margin-bottom:6.0pt;margin-left:3.0cm"><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif">Dne
22. 8. 2017 v 16:11 Jan Pěčonka napsal(a):<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:0cm;margin-right:0cm;margin-bottom:3.0pt;margin-left:3.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#7030A0">Dobrý
den kolegové,<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:0cm;margin-right:0cm;margin-bottom:3.0pt;margin-left:3.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#7030A0">To
že výměra není závazný údaj katastru víme všichni a také
to, že historicky vznikala výměra různě (napřed přímo
měřená – skládaná z různých obrazců, pak počítaná až
z mapy – opět skládáním obrazců, nitkovými pomůckami,
odpíchnutím souřadnic ….. až do dnešní výpočetní
techniky). Mapy stabilního katastru mají převážně výměry
spočítané právě z mapy.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:0cm;margin-right:0cm;margin-bottom:3.0pt;margin-left:3.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#996633;mso-fareast-language:CS">Omlouvám
se, ale toto je donekonečna omílaný nesmysl! Pozemky
stabilního katastru byly již zaměřované tak, aby výměry
mohly být počítány z přímo měřených měr rozkladem na
jednoduché obrazce. A každý sedlák, který uměl měřit
vodorovné délky latí nebo řetězcem si mohl (pakliže uměl
násobit...<span class="moz-smiley-s1">:-)</span>) své
výměry přeměřit.</span></i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#996633;mso-fareast-language:CS"></span><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;mso-fareast-language:CS">(…)<span
style="color:#996633"><o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:0cm;margin-right:0cm;margin-bottom:3.0pt;margin-left:3.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#996633;mso-fareast-language:CS">Hezký
den!<br>
V. Čada</span></i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#996633;mso-fareast-language:CS"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif">Rád bych se
k panu Pěčonkovi také připojil a ten
<i><span style="color:#996633">„donekonečna omílaný nesmysl“</span></i>
omlel ještě jednou osobně (každé časové nekonečno je ostatně
ještě prodloužitelné).
</span><span style="font-family:Wingdings">J</span><span
style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif">Pokud pan
Pěčonka uvedl svou argumentaci ve svém dalším příspěvku
(z 27.8.2017, 9:25 hod.), ve kterém poukázal na zdroje, o
které svůj názor opírá (za přispění pana Tošnera), tak
doplním ještě některé další možné zdroje:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:3.0pt"><b><u><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red">Instrukce
z r. 1824 ku provedení zemského měření pro všeobecný
katastr nařízeného v §§ 8 a 9 nejvyššího patentu ze dne
23. prosince 1817</span></u></b><span
style="font-family:"Arial",sans-serif">, kapitola
<i>„IV. Výpočet plošné výměry a srovnání výměr“</i>: Stručný
(jen rekapitulační) překlad této instrukce vydal VÚGTK Zdiby
v r. 2001-2002 na CD ROM
<i>„Zeměměřictví a katastr III.“</i>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">„<b>III.
<u>Podrobné měření</u></b><o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">5.
Zaměřování pozemkových parcel<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§
308</span></i></b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">
Ve volné otevřené přírodě používal geometr řetězce a
sáhové tyče zpravidla jen výjimečně pro zcela malé partie;
ležely-li při tom koncové body více parcel v rovné čáře a
byly-li dělicí čáry rovněž rovné, použil geometr v rovině
s výhodou řetězce k určení těchto parcel (§ 307).
<b>Při rovných rovnoběžných úzkých a dlouhých parcelách</b>
měřil geometr <b>šířky na kolmých příčkách</b>, čímž
zabránil značným chybám, které by vznikly při
<b>odměřování</b> takových čar <b>s mapy</b>.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">(…)<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">IV.
<u>Výpočet plošné výměra a srovnání parcel</u><o:p></o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">1.
Rozdělení obrazců pro výpočet.<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§
388</span></i></b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">
Obrazce se rozdělily v trojúhelníky nebo lichoběžníky.
Dal-li se některý obrazec rozložiti v několik velkých
trojúhelníků, což bylo u velkých skupin nebo u velkých,
zejména lesních parcel, rozložil se v trojúhelníky. Mnohé
malé parcely běžící přibližně v témž směru rozdělily se
nejvhodněji v lichoběžníky.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§
389</span></i></b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">
Rozdělení se provedlo v originálních listech, když hranice
parcel byly již černou tuší vytaženy, avšak ještě před
položením barvami a dalším vykreslením. <b>
Obrazce byly děleny</b> jemnými <b>tužkovými čarami</b>.
Při dělení trojúhelníku musil býti dán pozor, aby byly
zachovány společné základy a aby nikdy nepřišel vrchol do
prostředka obrazce a aby byly vedeny trojúhelníky od stran
nepravidelného mnohoúhelníka podle jednoho takového
vrcholu. Byla-li skupina takto rozdělena v trojúhelníky,
byly vedeny
<b>kolmice na každou základnu</b> se vší možnou přesností
velmi jemně <b>tužkou</b>.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§
390</span></i></b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">
Při dělení řady parcel přibližně stejně ležících, jak bývá
často u rolí, postupovalo se takto: Vedla se čára úseček v
takové poloze, aby k ní zřízené pořadnice protínaly pokud
možno pod pravým úhlem dlouhé strany parcel. Na čáru
úseček se nanesly dílce po čtyřech nebo osmi, deseti nebo
dvaceti sáhách, podle toho, byly-li hranice parcel více
nebo méně zakřiveny. Z dělicích bodů vedly se pak s
největší péčí pořadnice a tak byly rozděleny všecky
parcely na lichoběžníky, u nichž jeden počítací faktor byl
neproměnný : 4,8,10 nebo 20 sáhů podle toho jak byly
vzdáleny od sebe pořadnice. Pro ulehčení
<b>kresby</b> lichoběžníků a výpočtů obrazců ohraničených
křivými čarami byl dodán každému geometrovi vlastní
početní přístroj, jehož popis a používání jest obsaženo v
příloze W.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">391</span></i></b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">
Netvořily-li stavební parcely pravidelných obrazců byly
pro výpočet v takové rozděleny. Za faktory se použilo <b>pokud
to šlo</b>, míry řetězcové. <b>Odměření faktorů s mapy</b>
musilo býti provedeno s největší přesností
<b>vlasovým kružidlem</b>. Trojúhelníky, v němž byl
obrazec rozdělen byly označeny písmenami a zapsány do
výpočetního protokolu podle vzorce X. i s faktory.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">§
392</span></i></b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">
Faktory byly vyjádřeny v sáhách na desetiny. U parcel
rozdělených na lichoběžníky byl jeden faktor-úsečka-znám.
Sečetly-li se pak míry pořadnic, odečetla-li se polovina
míry prvé a poslední pořadnice od součtu a násobil-li se
zbytek čtyřmi, osmi, deseti nebo dvaceti podle délky jedné
části úsečky, obdržela se plošná výměra parcely. Ve
výpočetním protokolu muselo býti jasno, v kolik
trojúhelníků nebo lichoběžníků byl obrazec dělen.
<b>U rovnoběžných, přímých, úzkých a dlouhých parcel</b>
byl použit k výpočtu průměr
<b>měřený řetězcem</b> podle § 308.“<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:6.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:3.0pt;margin-left:0cm"><b><i><u><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red">Boguszak
František</span></u></i></b><i><u><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red">,<b>
Císař Jan: Vývoj mapového zobrazení území ČSSR, III.
díl, Mapování a měření českých zemí od poloviny 18.
století do počátku 20. století</b></span></u></i><span
style="font-family:"Arial",sans-serif"> (vydala
ÚSGK v r.
<b>1961</b>), kde na <b>str. 53-54</b> autoři k výpočtu
výměr parcel stabilního katastru uvádějí:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:3.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">„Kancelářské
práce. Po ukončení polních prací se mapa doplnila v zimním
období dorýsováním hranic, vypočetly se výměry parcel,
originální mapa se pak vykolorovala a popsala.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:0cm;margin-right:0cm;margin-bottom:6.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Výměry
se počítaly před kolorováním. Pro kontrolu a pro
zmenšování chyb se postupovalo opět z velkého do malého.
Palcové čtverce (jitra) se vyznačily na celém listě
tužkou, spojením příslušných palcových dílků na sekčních
rámech a tak se vytvořila na listě jitrová síť. Plocha
listu se rozdělila na několik skupin, jejichž výměry se
vypočetly jako součet celých palců v jitrech a zbytků od
nich ke hranicím skupiny. Součet výměr všech ploch skupin
musel dávat výměru celého mapového listu. <b><u>Výměry
jednotlivých parcel se pak počítaly</u></b><u>
<b>z odměřených měr z mapy</b></u> tak, že nepravidelné
parcely se rozdělily na trojúhelníky nebo lichoběžníky a
všechny odměřené určovací míry se zapsaly do výpočetního
protokolu. Kontrolou byl souhlas součtu všech parcel
s výměrou výpočetní skupiny.“</span></i><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:3.0pt"><b><i><u><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red">Ottův slovník
naučný</span></u></i></b><span
style="font-family:"Arial",sans-serif">, 14. díl
(obsahuje hesla
<i>„Kartel – Kraj“</i>), <b>encyklopedické heslo <i>„Katastr“</i></b>
zpracovali autoři pod šiframi
<i>„Blmn.“</i> a <i>„Nov.“</i>, což byli <b>Karel Bloman</b>
(místodržitelský účetní rada) a<b> František Novotný</b>
(inženýr v Praze), vydal J. Otto v Praze
<b>r. 1899</b>, na <b>str. 66 až 69</b> v pasáži věnované
stabilnímu katastru autoři mimo jiné uvedli:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:0cm;margin-right:0cm;margin-bottom:6.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">„Měření
podrobné předcházelo vymezníkování a popis obecních
hranic, vymezníkování a skizzování parcell. Dle
indikačních skizz porovnány byly výsledky měření se
skutečnými poměry, zaneseny kultury, místní názvy, jména
majitelů a značky smluvené dle instrukce z r. 1824.
<b><u>Výpočet ploch provedl se Alderovým planimetrem a
součtovým kružítkem</u>.</b> Pozemkové a stavební
parcelly číslovány arabskými číslicemi v každé obci
samostatně a to parcelly pozemkové rumělkou a parcelly
stavební tuší (čísla parcellní). Dle indikačních skizz
sestaveny seznamy pozemků a budov v jednotlivých
katastrových obcích a uvedena tam jména majitelů. Zvláštní
kommissaři určili pak čistý výnos dle jednotlivých tříd
bonity půdy pro plochu 1 jitra (klassifikační tarif).
Dle toho a výměry pozemku stanoven pak čistý výnos
pozemku. Jsou pak výsledkem měření katastrového, které
počalo se r. 1817 a skončeno r. 1843, mapy katastru
stabilného, které došly obecného užívání a na jejichž
základě sdělány mapy vojenské.“</span></i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:3.0pt"><b><i><u><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:red">Cafourek
Petr: Stabilní katastr českých zemí a jeho měřické
operáty</span></u></i></b><span
style="font-family:"Arial",sans-serif">
(kandidátská disertační práce) z <b>r. 1967</b>. Vydal VÚGTK
Zdiby v r. 2001-2002 na CD ROM <i>
„Zeměměřictví a katastr III.“</i>. V kapitole 17.
(nazvané <i>„Originální mapy a jejich klad listů“</i>) je
na
<b>str. 67-69</b> podkapitola nazvaná <i>„Měření ploch
tratí a parcel“</i>, která zní:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:9.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">„<b>Měření
ploch tratí a parcel</b><o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Koncem
letního nebo začátkem zimního období se geometr dostal tak
daleko, že mohl svého, byť i nehotového operátu začít
používat k stanovenému účelu – zjišťování výměry pozemků
(215). Postupoval opět – podle zásady: z velkého do
malého. Výpočty prováděl po sekcích. Na každém sekčním
listě změřil nejprve plochy všech tratí každou zvlášť a
teprve potom zjišťoval rozlohy jednotlivých parcel. Po
každé operaci ihned kontroloval správnost vypočtených
hodnot.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Prvním
úkolem tedy bylo rozdělit si sekční list výraznějšími
čarami na jednotlivé trati.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Plocha
tratí se zjišťovala některým z těchto způsobů:<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:42.55pt"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">a)</span></i></b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">
Podle palcového dělení rámu mapy se spočetlo, kolik celých
čtverečních palců (= katastrálních jiter) leží uvnitř
měřené trati. K celkové ploše těchto úplných čtverečních
palců se potom připočetly plochy zbytků čtverců,
protnutých traťovou hranicí. Součet všech zjištěných
hodnot dával plochu trati, resp. té její části, která
ležela v měřené sekci.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:42.55pt"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">b)</span></i></b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Trať
se rozložila na jednoduché obrazce (trojúhelníky,
lichoběžníky, popř. obdélníky), jejichž plochy se snadno
zjistily a sečetly. Polohu dělících čar bylo nutno volit
tak, aby co možno nejčastěji tvořily společné základny pro
výpočet ploch obrazců (co nejméně měření).
<b>Bylo prospěšné vybírat zejména prvky v přírodě přímo
změřené.</b> Stejně se postupovalo při určení rozlohy
nepokreslené části sekčního listu, patřící již k jiným
obcím.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Po
výpočtu všech tratí nebo jejich částí v sekci byl součet
jejich ploch s připočtením nahodilých prázdných prostorů a
s ohledem na změny papíru porovnán s plochou sekce o 500
jitrech. Zjištěný rozdíl nesměl přesahovat 1/200 plochy
sekce, tj. 2,5 jitra. Větší rozdíl musel být novým měřením
a počítáním opraven, kdežto menší rozdíl byl přímo úměrně
rozdělen na jednotlivé trati podle jejich velikosti.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Výpočty
prováděli geometr a adjunkt nebo měřický pomocník (oba
nezávisle na sobě) ve dnech pro polní práce nevhodných a
dokončovali je v zimě. Současně vedli výpočetní protokol,
do něhož zapisovali všechny zjištěné hodnoty a různé
poznámky.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Znalost
plochy každé trati umožnila zahájení dalšího úkonu, totiž
<b>měření parcel. Postup se v podstatě shodoval s postupem
při výpočtu ploch tratí</b>.
<b>Měřená parcela se jemnými čarami tužkou rozdělila na
trojúhelníky nebo celou řadu rovnoběžně vedle sebe
ležících lichoběžníků. Výška lichoběžníků byla s ohledem
na snadný výpočet volena tak, aby dávala celý, pokud
možno okrouhlý, počet sáhů. Naproti tomu délka
lichoběžníků byla měřena s přesností 1/10 sáhu.</b><o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Kontrolu
správnosti výpočtů provedl opět geometr s adjunktem nebo
pomocníkem tak, že sečetli plochy všech parcel téže trati
a součet porovnali s její rozlohou zjištěnou dříve.
Rozdíl, pokud nepřesahoval 1/200, byl opět přímo úměrně
rozdělen na jednotlivé parcely podle jejich velikosti.
Větší rozdíl musel být vyšetřen a opraven. Přesto však
bylo nutno zapsat do výpočetního protokolu, jaké byly
rozdíly mezi součtem ploch parcel a plochou trati, zda
byla chyba nalezena a zda nebo jak byl rozdíl v mírách
rozdělen mezi parcely. Plochy parcel přecházejících z
listu na list mohly být zjištěny až součtem dílčích
výsledků z jednotlivých sekcí.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Plocha
obytných budov se zahrnovala do plochy stavebních parcel.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><b><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Složitost
a obtížnost práce spojené se zjišťováním ploch vedla ke
konstrukci několika přístrojů k měření ploch
nepravidelných tvarů (planimetrů).<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Nejstarší
planimetr (Posenerův) byl tvořen pravítkem 15 palců
dlouhým a dvěma pravoúhlými trojúhelníky (218). Na
pravítku byly vyznačeny tři stupnice: jedna umožňovala
odečítání 1,6 sáhu ve skutečnosti nebo odhad 0,8 sáhu,
podle druhé bylo možno měřit po jednom sáhu ve skutečnosti
a nebo odhadnout 0,5 sáhu a třetí ukazovala osmisáhové a
dvacetisáhové vzdálenosti. Větší trojúhelník byl upraven
tak, aby poměr přepony k menší odvěsně se rovnal 2 : 1,
kdežto z menšího trojúhelníka se přepona k menší odvěsně
měla jako 4 : 1. Podstata práce s tímto plochoměrem
spočívala v tom, že se trojúhelník posunoval svou přeponou
podél pravítka a v určitých vzdálenostech se tužkou
rýsovaly rovnoběžky přes měřenou parcelu, jimiž se pozemek
rozdělil na řadu lichoběžníků a jeden trojúhelník ve
špičce obrazce. Vzdálenost rovnoběžek od sebe (= výška
lichoběžníků) záležela na použité stupnici a poměru stran
trojúhelníka. Tento plochoměr byl později zdokonalen
českým geodetem Fr. Horským tak, že bylo možno přímo
odečísti výměru bez násobení prvků odměřených na mapě.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Největšího
rozšíření došel nitkový čili harfový planimetr
zkonstruovaný katastrálním inspektorem Alderem. Tento
plochoměr je tvořen obdélníkovým rámem, mezi jehož
kratšími stranami jsou v určitých vzdálenostech (219)
napnuty různobarevné nitky nebo žíně. Přiložením
plochoměru na mapu se měřená parcela rozdělí právě tak
jako výše popsaným planimetrem, jenže mnohem rychleji a
také přesněji. Pak stačí středem (osou) lichoběžníků
odměřovat vzdálenosti odpichovátkem opatřeným zarážkou.
Velikost odpichovátka je určena měřítkem mapy. Pak se
sečte, kolikrát bylo odpichovátko roztaženo až k zarážce.
Tím se vlastně měří délka velmi dlouhého obdélníka o známé
šířce. Plocha tohoto obdélníka se rovná ploše parcely.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Srovnání
plochy tratí s plochou celé sekce a plochy všech parcel
trati s plochou celé trati poskytlo sice geometrovi
určitou jistotu, že svou práci provedl dobře, avšak
inspektor, zodpovídající za výsledky vyměřování, se musel
sám přesvědčit, zda se postupovalo přesně ve smyslu
předpisu. Zejména si ověřil, zda geometr rozdělil trati a
parcely účelně a zda narýsoval dělící čáry skutečně
rovnoběžně. Potom si odměřil z mapy několik vzdáleností a
výpočty znovu opakoval. Pokud se jeho výsledek lišil od
výsledku geometrova o méně než 1/200 plochy, byl rozdíl
zanedbatelný; v opačném případě se musela najít chyba. K
usnadnění kontroly výpočtů byl každý inspektor opatřen
skleněnými deskami, jejichž čtverce o straně 1 palec byly
rozděleny na 100 čtverečků po 16 čtverečních sázích.
Geometr těchto desek nesměl používat a inspektor je musel
uschovávat sám. Inspektor vedle toho dohlížel na řádné
vedení výpočetních protokolů.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000">Dokud
nebyl výpočet inspektorem prozkoumán a shledán správným,
nesměly být pomocné čáry pro výpočet ploch tratí a parcel
vymazány. Chtěl-li tedy geometr po výpočtu přikročit k
definitivnímu dokončení listu, musel si nejdříve vyžádat
na inspektorovi provedení kontroly.“</span></i><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"
style="mso-margin-top-alt:1.0pt;margin-right:0cm;margin-bottom:1.0pt;margin-left:1.0cm"><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#C00000"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif">Jistě
existovaly (zejména v intravilánech s velkým množstvím
poměrně malých pozemků) i takové parcely, pro které bylo
pravdivé tvrzení:
<i><span style="color:#996633">„Pozemky stabilního katastru
byly již zaměřované tak, aby výměry mohly být počítány z
přímo měřených měr rozkladem na jednoduché obrazce.“</span></i><span
style="color:#996633">.
</span><span style="color:black">Ale ve zcela obecné rovině
(tj. vztahující se k celému stabilnímu katastru) to nemohu
akceptovat a budu onen
<i>„nesmysl“</i> o graficky určovaných výměrách (jako o
dominantní a převažující metodě při jejich určování ve
stabilním katastru) v dobré víře
<i>„omílat“</i> dál.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">Při
mapování pro stabilní katastr bylo (v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku) zaměřeno celkem 12 691 katastrálních obcí (v
dnešní terminologii = k.ú.)<br>
a celkem <b>15 359 518 parcel</b>, o celkové výměře cca <b>79
328 km<sup>2</sup></b>. Jenom pro srovnání, podle údajů KN
k 31.12.2016 dnes v ČR evidujeme 13 091 k.ú.,
<i>22 514 604 parcel KN a 594 595 parcel ZE</i>, o celkové
výměře cca <i>78 870 km<sup>2</sup></i>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">Pokud
by mělo být v době podrobného měření pro stabilní katastr
(tj. mezi roky 1826 a 1843) těch skoro 15,5 miliónů parcel
měřeno v terénu tak, aby jejich výměry mohly být spočítány </span><i><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:#996633">„z přímo
měřených měr rozkladem na jednoduché obrazce“</span></i><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">
tak nechápu (mělo-li se jednat o dominantní a převažující
praxi), proč byla výsledná mapa tvořena grafickým protínáním
a nebyla převážně konstruována z těch desítek miliónů přímo
změřených měr (tj. ve své době zřejmě sáhovými latěmi či
měřickými řetězci). Zejména u lesních parcel (a lesy ještě
dnes tvoří cca 1/3 z výměry celé ČR) se mi nechce věřit, že
by u nich byly skutečně v terénu přímo měřeny délkové míry,
umožňující z nich vypočítat výměru lesních parcel rozkladem
na jednoduché obrazce (no to by muselo být vykáceno množství
překážejících stromů
<i>„větší než malé“</i>).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">Pokud
si také někdo myslí, že výměry parcel ve stabilním katastru
byly počítány (a to
<u>převážně</u>, ať už k počtu parcel nebo k celkové výměře
Čech, Moravy a Slezska) z přímo měřených měr budu rád, pokud
mne se svými argumenty seznámí. Mapování pro stabilní
katastr nikdo z nás nezažil, a všichni už jenom různá moudra
opisujeme od jiných (dříve narozených). Třeba mi nějaká
literatura unikla. Samotné tvrzení o </span><i><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:#996633">„donekonečna
omílaném nesmyslu“</span></i><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">
bez argumentace, zůstává jen jakýmsi <i>„výkřikem“</i>. Sám
jsem plně přesvědčen o tom, že pan Pěčonka má úplnou pravdu
ve své úvaze, že výměry ve stabilním katastru byly
<b><u>převážně</u></b> spočítané z mapy, což samozřejmě
vůbec nevylučuje, že některé byly spočítány i z přímo
měřených měr, či alespoň s částečným využitím přímo měřených
měr (např. u řemenovitých parcel s přímo měřenými šířkami).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">Ve
specializovaném <i>Ústředním archivu zeměměřictví a katastru</i>
(vedeném Zeměměřickým úřadem) jsou ke
<b>stabilnímu katastru</b> dochovány (bohužel jen na cca 25
% státního území) i originální dokumenty, které zaměstnanci
archivu považují za dobové
<b><i>„polní náčrty“</i></b>. Když jich pár shlédnete, tak
zjistíte, že nějaké přímo měření míry obsahují jen ojediněle
a velice vzácně (možná jsem měl ale jen smůlu s jejich
namátkovým výběrem). <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">Za
poněkud obšírný exkurs do historie se moc omlouvám.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">Hezký
zbytek prázdnin přeje<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><b><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black">Lumír
Nedvídek<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:black"></span><span
style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:6.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:3.0pt"><span
style="font-size:10.0pt;font-family:"Arial",sans-serif;color:#996633;mso-fareast-language:CS"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom:3.0pt"><span
style="font-family:"Arial",sans-serif;color:#996633"><o:p> </o:p></span></p>
</div>
<br>
<fieldset class="mimeAttachmentHeader"></fieldset>
<br>
<pre wrap="">_______________________________________________
Katastr mailing list
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Katastr@fsv.cvut.cz">Katastr@fsv.cvut.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr">http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr</a>
</pre>
</blockquote>
<br>
<p><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">--
-----------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
vedoucí katedry geomatiky <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.kgm.zcu.cz/vcada">www.kgm.zcu.cz/vcada</a>
Fakulta aplikovaných věd <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:E-mail:cada@kgm.zcu.cz">E-mail:cada@kgm.zcu.cz</a>
Zapadoceska univerzita Tel: +420-377639200
Univerzitni 8 +420 377639205
306 14 Plzeň
-----------------------------------------------------------------------
</pre>
</body>
</html>