
<html><body>Ještě jednou jsem zkopíroval pro přehlednost celý text ustanovení přílohy 10.2 vyhl. 31/1995:<br><br>bod h) <br>Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky<br>(je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší<br>části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být větší, než je<br>délka k nejvzdálenějímu orientačnímu bodu.<br><br>Z odpovědí jsem vyrozuměl toto:<br><br>Příklad 1:<br>Měřická přímka 4001-4002, délka mezi body je 100 m.<br>Uprostřed této přímky určím bod 4003 o staničení 50,00 m. Potom rajón 4004 určený z bodu 4003 (orientace pouze na 4001 a 4002) může být délky maximálně 50*1,33 = 66,67m.<br>Délka orientace na bodě 4003 je tedy 50 m a 50 m. Maximální délka záměry je tady 1,33x větší než délka orientace.<br><br>Příklad 2:<br>Stanovisko 4001 s orientací na body 4002 a 4003. Délka orientací je 50m a 50 m.<br>Maximální délka rajónu 4004 určeného z bodu 4001 může být 50*1=50 m. Maximální délka záměry je stejná jako délka (delší) orientace.<br><br>Na první pohled mi není zřejmé, v čem je přesnější postup ad 1, když délka orientací je stejná (50m). Ledaže by to vyplývalo z rozborů přesnosti, které jsem neprováděl.<br><br>A teď, co kdybych uvažoval speciální příklad 3:<br>Měřická přímka 4001-4002, délka mezi body je 50m.<br>Na měřické přímce určím bod 4003 o staničení 0,00. Bod 4003 = 4001. K tomu jedna kontrolní orientace o délce 40 m aby "byly orientace dvě".<br>Je maximální délka rajónu nyní 50*1,33=66,67m (jsem přece na měřické přímce)?<br><br><br>V čem je měřická přímka "lepší" než polární metoda se dvěmi orientacemi?<br>Shrnuto: stále se mi nedaří proniknout do "problému". Asi jsem zbytečný šťoural.<br><br>Josef Bártek<br><br><br></body></html>