<html>
<head>
<meta content="text/html; charset=ISO-8859-2"
http-equiv="Content-Type">
</head>
<body text="#000000" bgcolor="#FFFFFF">
<div class="moz-cite-prefix"> Dobrý den,<br>
<br>
velice nerad bych kazil lehký tón v duchu velkého Cimrmana, ale
...<br>
<br>
Dne 16.2.2014 17:37, <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Lumir.Nedvidek@cuzk.cz">Lumir.Nedvidek@cuzk.cz</a> napsal(a):<br>
</div>
<blockquote
cite="mid:E57C0AD0E786B3499191611729CFE1888B912A7DBD@E200003.katastr.int"
type="cite">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=ISO-8859-2">
<meta name="Generator" content="Microsoft Word 14 (filtered
medium)">
<style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:Wingdings;
panose-1:5 0 0 0 0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:Wingdings;
panose-1:5 0 0 0 0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-fareast-language:EN-US;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed
{mso-style-priority:99;
color:purple;
text-decoration:underline;}
p.MsoPlainText, li.MsoPlainText, div.MsoPlainText
{mso-style-priority:99;
mso-style-link:"Prostý text Char";
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";}
span.ProsttextChar
{mso-style-name:"Prostý text Char";
mso-style-priority:99;
mso-style-link:"Prostý text";
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-fareast-language:CS;}
span.StylE-mailovZprvy19
{mso-style-type:personal;
font-family:"Arial","sans-serif";
color:windowtext;}
span.StylE-mailovZprvy20
{mso-style-type:personal;
font-family:"Arial","sans-serif";}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-fareast-language:EN-US;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 129.75pt 70.85pt 129.7pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapedefaults v:ext="edit" spidmax="1026" />
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapelayout v:ext="edit">
<o:idmap v:ext="edit" data="1" />
</o:shapelayout></xml><![endif]-->
<div class="WordSection1">
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Dobrý
den.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Pane
Holý navazuji na Vaše „noční“ příspěvky 14.2.2014 22:53 a
15.2.2014 0:10.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Především
Vám za ně děkuji.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Nejste-li
schopen ani popsat všechny možné alternativy, které v praxi
nastávají (a já také ne), tím méně lze očekávat, že by se
někomu mohlo podařit popsat úspěšně ty „správné“ způsoby
jejich řešení (natož formou obecně závazného právního
předpisu, natož způsobem jednoznačným a srozumitelným). Do
čím větších podrobností se kdo pustí, tím horšího a
kontraproduktivnějšího výsledku může také někdy dosáhnout.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Od
1.1.2014 se budou tím, kde ta hranice pozemku na zemském
povrchu vlastně je, také zabývat i civilní soudy.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Takovou
tou základní „příručkou“ pro civilní soud je občanský
zákoník.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Ten
stanoví soudu „algoritmus“ jak má v tom či onom
individuálním konkrétním případu (z jejich nepřeberného
množství) vlastně postupovat, aby tu hranici nějakým
očekávaným a žádoucím způsobem určil.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">V
§ 1028 občanského zákoníku se mu dostává „algoritmu“, že
nepodaří-li se mu zjistit poslední pokojnou držbu, <i>„…
určí soud hranici podle slušného uvážení“</i>. No není to
geniální? Samozřejmě je to „opsáno“ z obecného zákoníku
občanského z roku 1811, který ve svém § 852 ještě pro to,
z čeho má to <i>„slušné uvážení“</i> vycházet, poskytoval i
jakési metodické rámcové vodítko, když uváděl: <i>„Nejdůležitější
pomůcky při úpravě hranic jsou: vyměření a popsání nebo
také okreslení sporného pozemku; pak k tomu se vztahující
veřejné knihy a jiné listiny; konečně výpovědi svědků věcí
znalých a dobré zdání, dané znalci po ohledání.“</i> Soud
si prostě (dle individuální povahy každého případu) může
opatřit různé možné užitečné podklady (třeba i včetně
znaleckých posudků, zaplněných vzorci, kódy kvality a
středními chybami), ale vše nakonec stejně opanuje finální
lidská úvaha.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Je
mnoho zkušených katastrálních praktiků, kteří prostě mají to
slušné katastrální uvážení v krvi a zpravidla mají také
pravdu. Ty pak jakékoliv podrobnější předpisy (natož jejich
některé méně srozumitelné pasáže) docela ničí. Takové
předpisy ale nakonec ničí i ty méně zkušené (či začínající),
protože ti v nich zase nenajdou „úplně“ všechno, co by
potřebovali.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Katastrální
vyhláška také v posledních letech dost nešťastně balancuje
mezi odbornými pojmy technickými a pojmy, které jsou jen
právní definicí pro účely právního předpisu.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Například
samotnou střední chybu souřadnic podrobných bodů sáhových
katastrálních map si za 190 let nikdo netroufnul nějakými
matematicky podloženými postupy spočítat (a proč by to také
dělal, když se žádné souřadnice u takových bodů nepočítaly a
neevidovaly). Až 1.3.2007 (vyšla vyhláška č. 26/2007 Sb.)
začalo „přihořívat“ a bylo deklarováno, že se jedná o body,
jejichž souřadnice byly určeny se střední souřadnicovou
chybou větší než půl metru (byť se u podrobných bodů
sáhových katastrálních map žádné souřadnice neurčovaly, a
samotná kresba vznikala grafickou konstrukcí přímo na
mapovém listu) a takovému parametru přesnosti <i>„větší než
půl metru“</i> bezpečně vyhovovala třeba i mapa světa.
Vědecké bádání však rychle pokračovalo a tak 1.7.2009
(novela 164/2009 Sb.) už bylo známo, že základní střední
souřadnicová chyba těchto bodů (ale až poté, co byly určeny
digitalizací z analogové mapy libovolného měřítka s výjimkou
měřítek 1:1000, 1250, 2000, a 2500) je<b> přesně jeden metr.</b>
</span></p>
</div>
</blockquote>
...bylo by dobré neztrácet historickou paměť doby a doplnit, jak
byla tato hodnota "vybádána"... <span class="moz-smiley-s1"><span>
:-) </span></span><br>
Když se po roce 2003-04 opustila původní myšlenka provádět
digitalizaci grafických katastrálních map separátně pro každý mapový
list v samostatném souřadnicovém systému (aby se neztrácela
relativní přesnost polohopisu grafických katastrálních map<span
class="moz-smiley-s3"><span> ;-) </span></span>) a na základě
výsledků vedení a údržby lokalit s mapou KM-D v S-SK v "metrických"
souřadnicových systémech bylo zřejmé, že ani toto asi není "to pravé
ořechové", byla v radě pro digitalizaci (kde od zahájení její
činnosti se utvořily dva naprosto protichůdné myšlenkové proudy
zastánců vedení a údržby katastrálních map klasickou "průsvitkovou
metodou" (okenní afinita) v digitální podobě a skupinou prosazující
myšlenku sjednocení vedení a údržby zdigitalizovaných katastrálních
map v S-JTSK na základě jednotného měření a šetření změn a
postupného zpřesňování stávajícího obsahu ) nastolen skupinou první
problém "dobře, když změny číselně, pak je nutné stanovit přesnost
zdigitalizovaného polohopisu". Po úmorném celodenním jednání, které
nepřinášelo žádné výsledky přišel Ing. Vjačka, který pospíchal na
vlak s řešením "tak tam <b>napište třeba metr</b>", protože všem
bylo jasné, že je to hodnota, která by měla pouze hrubě rozlišit
prostory, ve kterých je polohopis katastrální mapy zatížen
předchozími neodbornými postupy a vyskytují se hrubé chyby v kresbě
polohopisu, a v těchto případech nastolit jiný režim údržby než v
prostorech, kde katastrální mapa byla vyhotovena v souladu s tehdy
platnými předpisy. Žádný jiný smysl takto stanovená hodnota původně
neměla...<br>
O tom, že parametr přesnosti "větší než metr" splňuje i mapa
světa však nemůže být u původních map stabilního katastru ani řeč,
protože přesnost byla stanovena naprosto jednoznačně a hlavně
jednoduše a všem srozumitelně jako odchylka mezi délkou odměřenou na
mapě a ve skutečnosti (1/200 měřené délky, v lesích a u kultury
neplodná 1/100). I když je to pouze relativní chyba, polohovou
přesnost zajišťovaly geodetické základy určené číselně (velká a malá
síť vyrovnané odděleně) na které navazovala síť grafické
triangulace. Systematické chyby původních geodetických základů,
které se v těchto sítích samozřejmě vyskytly byly eliminovány
sestavením GTK pro systém gusterbergský a svatoštěpánský. Přesnost
těchto základů je samozřejmě známá a doložitelná řadou provedených
analýz...<br>
Je to asi ve stejném duchu, jako kdyby dnes někdo zpochybňoval,
že převodní koeficient mezi sáhem a metrem není 1,89648 m, protože
nikdo nevzal vídeňský sáh na komparátor a neporovnal s délkou
normálního metru. Ano, nikdo to neudělal, neudělá a přesto to
všichni uznávají a s takto definovanou přesností i funguje...<br>
<blockquote
cite="mid:E57C0AD0E786B3499191611729CFE1888B912A7DBD@E200003.katastr.int"
type="cite">
<div class="WordSection1">
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Pro
katastr se jednalo samozřejmě o objev stejného významu,
jakým byl třeba pro fyziky objev Higgsova bosonu. Protože
teprve poté, když už jsme konečně věděli (díky právní
deklaraci), jak vlastně veliká ta základní střední
souřadnicová chyba podrobných bodů digitalizovaného sáhového
katastru opravdu je, bylo možné plně aplikovat vědecký
aparát matematické statistiky (vyrovnávacího počtu) a skrz
různé jednouché či složitější vzorce dovozovat výpočty
čísla, skrz která se mají činit úsudky, zda s tím sáhovým
katastrem pracuje dobře nebo ne. Od 1.1.2014 (vyhláška č.
357/2013 Sb.) došlo ještě dalšímu formulačnímu upřesnění,
když ona základní střední souřadnicová chyba 1 metr už
nenáleží souřadnicím podrobných bodů určeným digitalizací z <u>analogové</u>
mapy, ale určeným digitalizací z katastrální mapy vedené na
<u>plastové fólii</u>. A můžete znovu bádat, jak se
digitalizací získaly souřadnice těch podrobných bodů, které
zrovna na plastové fólii vůbec nebyly, ale byly jen na
papíru nějaké již neplatné katastrální mapy historické.
V jiných případech se zase některé virtuální hypotetické
body, toliko matematicky vyprojektované, jejichž souřadnice
nikdy nebyly určeny z nějaké množiny statisticky
zpracovatelných (vyrovnatelných) měření, pro účely právní
normy <i>„… <u>považují</u> za body určené se základní
střední souřadnicovou chybou m</i></span><i><span
style="font-size:8.0pt;font-family:"Arial","sans-serif"">xy</span></i><i><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""> = 0,14 m“</span></i><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">
a tímto (zdánlivě technickým) atributem jsou obdařeny
právním aktem <i>„schválení návrhu pozemkových úprav“</i>.
Tím promiskuitním mícháním pojmů techniky a práva někdy
dochází až k úplné ztrátě či vážnému oslabování informací
důležitých pro budoucno (a to jak pro technika, tak pro
právníka). Pokud třeba dělíte nějakou čtvercovou
„osmičkovou“ parcelu jedinou čarou na dvě půlky, a
nedojde-li současně ke zpřesnění hranic původních, musíte i
ty své dva nové body obdařit „osmičkou“ a o finálně
evidovaných souřadnicích se pak podává budoucím generacím
informace, že mají základní střední souřadnicovou chybu 1
metr. Přitom technickou pravdou je, že tu linii nové hranice
je možné obnovit s přesností „trojkovou“ (a spolehlivě
„rozpískat“ budoucí hraniční spor, vlastníků kdysi nově
vzniklých dvou nových pozemků). Ta „osmičková“ nejistota se
totiž vůbec netýká samotné linie té nové hranice, ale týká
se toliko umístění jejich dvou koncových bodů a to ještě jen
v jediném směru (zda jste se s nimi „strefil“ na hranici
původní). A právní předpis by tudíž bylo možné ještě dále
zkomplikovat i o zavedení chybových elips.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Nakonec
se také lze ve všech těch paragrafech, ustanoveních a
výjimkách z nich zamotat tak, že člověk začne pochybovat zda
ještě vůbec ví, co to je střední chyba a zda celému našemu
odbornému školství přeci jen neuniklo, že už koncem 19.
století byl Gauss se svojí střední chybou zásadně překonán
českým géniem Cimrmanem, a jeho progresivní teorií chyb
předních, zadních a bočních, která vyústila v objev jeho <i>Metody
největších čtverců</i> (samotným Cimrmanem suše
komentované větou <i>„My Češi, přece nebudeme takovými
troškaři jako Němec Gauss“</i>). </span><span
style="font-family:Wingdings">J</span></p>
</div>
</blockquote>
...jinak samozřejmě s panem ředitelem souhlasím, že v řadě případů
nařízení mnohdy "méně znamená více". O tom, že délka je vždy míněna
vodorovná (případně redukovaná do nulové referenční plochy a o vliv
zobrazení (pakliže tyto vlivy na přesnost jsou smysluplné)) je
zřejmé, i když to není nikde v platných legislativních předpisech
předepisováno. Naopak jedná-li se o délku jinou než vodorovnou, je
to nutné specifikovat...<br>
<blockquote
cite="mid:E57C0AD0E786B3499191611729CFE1888B912A7DBD@E200003.katastr.int"
type="cite">
<div class="WordSection1">
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">A
proč se předpisy do těch stále větších podrobností pouští?<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Potřebu
stále podrobnějšího popisu a jednoznačnější algoritmizaci si
přímo vynucuje čím dál větší operabilita komerční sféry mimo
své kdysi původní „domácí“ regiony (práce je málo, cenová
hladina klesá, je nutné brát vše a všude), specializace na
dílčí činnosti a dělba práce u větších firem (někdo měří,
jiný zpracovává i když na místě vůbec nebyl a nic neviděl, a
někdy nakonec „razítkuje“ dokonce i ten, kdo o konkrétních
okolnostech už neví vůbec nic), </span></p>
</div>
</blockquote>
...to se ale nezmění zamotanými a protichůdnými ustanoveními stále
obsáhlejších metodik...<br>
S přáním hezkého dne<br>
Václav Čada<br>
<blockquote
cite="mid:E57C0AD0E786B3499191611729CFE1888B912A7DBD@E200003.katastr.int"
type="cite">
<div class="WordSection1">
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">masivní
aplikace výpočetní techniky (potřeba lidské úvahy je pro
stroj nepřekonatelná a fatálně zdržující), tlak byznysu
s geoinformacemi a využívání katastru pro nepřebernou škálu
různých užitečných geoinformačních aplikací (já to potřebuju
vidět hlavně v mobilu a je mi zrovna jedno, že to má nějaké
souřadnice o 2 metry jinde), čím dál větší odtrženost státní
správy od skutečné praxe a skutečných problémů při tvorbě
GP, na kterých je přitom založen celý systém údržby
geodetické části KN (takoví potvrzovatelé GP na KP, kteří
uměli sami skutečně dělat to, co mají dnes kontrolovat už
v resortu nezadržitelně vymírají, a ti co to nikdy sami
nedělali potřebují mít někde jasně napsáno, co jak má být),
pociťovaná informační „díra“ mezi komerční sférou a státní
správou (v jednom státním podniku nebyl problém během týdne
výklad či i faktickou aplikaci nějakého záměru sjednotit),
atd., atd.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Takže
zase nic pozitivního.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span
style="font-family:"Arial","sans-serif"">Lumír
Nedvídek</span><span
style="font-family:"Arial","sans-serif""><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoPlainText"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoPlainText">> -----Original Message-----</p>
<p class="MsoPlainText">> From: <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:katastr-bounces@fsv.cvut.cz">katastr-bounces@fsv.cvut.cz</a>
[<a class="moz-txt-link-freetext" href="mailto:katastr-bounces@fsv.cvut.cz">mailto:katastr-bounces@fsv.cvut.cz</a>] On</p>
<p class="MsoPlainText">> Behalf Of Petr Holý</p>
<p class="MsoPlainText">> Sent: Saturday, February 15, 2014
12:09 AM</p>
<p class="MsoPlainText">> To: Katastr nemovitosti</p>
<p class="MsoPlainText">> Subject: Re: [Katastr] Neznatelná
hranice</p>
<p class="MsoPlainText">> </p>
<p class="MsoPlainText">> ... teď ještě koukám, že jsem v
těch pokusech o "definice případů</p>
<p class="MsoPlainText">> vytyčování" úplně vynechal rozdíl
mezi úseky kde hranice v terénu vůbec</p>
<p class="MsoPlainText">> není, kde je k nalezení jen
částečně, kde sice je ale není jistá, kde je jasná</p>
<p class="MsoPlainText">> nebo víceméně jasná. Pak ještě
rozdíl mezi extravilánem a intravilánem,</p>
<p class="MsoPlainText">> stísněnými a naopak velkými
pozemky, lesy a polmi atd.</p>
<p class="MsoPlainText">> Každý ten úsek opět vyžaduje úplně
jiný přístup, někde vůbec nemá cenu</p>
<p class="MsoPlainText">> nějak hranici upřesňovat nějakým
pátráním po původních náčrtech a</p>
<p class="MsoPlainText">> historických podkladech, někde to
je nutné, někde něco mezi tím. Snad je</p>
<p class="MsoPlainText">> aspoň trochu pochopitelné v čem
polemizuji s oficiální linií ČÚZK. Další</p>
<p class="MsoPlainText">> popisné pokusy předem vzdávám, těch
druhů případů a kombinací je prostě</p>
<p class="MsoPlainText">> moc, neumím je všechny
zaškatulkovat a roztřídit a popsat vhodný postup.</p>
<p class="MsoPlainText">> Praktici a bývalí praktici stejně
vědí.</p>
<p class="MsoPlainText">> PH</p>
<p class="MsoPlainText"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">-----Original
Message-----<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">From:
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:katastr-bounces@fsv.cvut.cz">katastr-bounces@fsv.cvut.cz</a>
[<a class="moz-txt-link-freetext" href="mailto:katastr-bounces@fsv.cvut.cz">mailto:katastr-bounces@fsv.cvut.cz</a>] On Behalf Of Petr Holý<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Sent: Friday,
February 14, 2014 10:51 PM<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">To: Katastr
nemovitosti<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Subject: Re:
[Katastr] Neznatelná hranice<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Dobrý večer,<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">pane inženýre
Nedvídku,<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">je pravda, že
Váš závěr vzhledem k budoucímu dění okolo neznatelných
znatelných hranic je docela pesimistický. Přiznávám, že jsem
nějaký takový názor obecně vzato čekal, přesto jsem tak
nějak musel napsat dalších pár řádek k absurdnosti situace.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">S většinou
toho co píšete rozhodně souhlasím a podepisuji. Především s
tím, že vyhodnocení kontrolního měření (fakticky znatelné
hranice) nelze algoritmizovat.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Na dvě nebo
tři věci ale mám trochu jiný názor, těm bych chtěl věnovat
následující řádky.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Předně si
myslím, že špatná definice geometrického a polohového
určení, a několik absurdních ustanovení týkajících se
vytyčování, více ohrožují vlastníky pozemků než soukromé
geodety. Na různých místech republiky se ve zvýšené míře
objeví vytyčovatelé, kteří budou plně a bezvýhradně
respektovat katastrální vyhlášku. Místo kontrolního zaměření
a vyhodnocení nalezené (respektive tvrzené) hranice skutečně
provedou vytyčení. Těmto geodetům nic nehrozí, jejich
činnost bude plně legální, ale v některých případech budou
škodit vlastníkům, protože naruší pokojnou držbu. Naopak,
hrozit bude vytyčovatelům, kteří budou provádět vytyčení "po
selsku" a budou jako dříve kontolně zaměřovat a individuálně
vyhodnocovat, jestli rozdíly vyvrací domněnku správnosti
nalezené nebo tvrzené hranice.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Při pohledu ze
ZKI a ČÚZK by se někomu mohlo zdát, že je většina hranic
sporných, protože nesporné případy se ke kontrole "výš"
dostanou jen zřídka. Z pohledu pěšáka, který se nijak
nespecializuje na vytyčení sporných hranic (ani se jim
nevyhýbá), to vypadá úplně jinak. 90% (nebo takové nějaké
číslo) označených hranic je vlastníky respektováno. V
takových případech nikdo nestojí o jejich zpochybňování
vytyčováním, o které nikdo nežádal, a které geodet provádí
(z pohledu vlastníků) svévolně.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">S tím souvisí
další věc. Pamatuju doby, kdy bylo vytyčování spíš
vyjímečnou záležitostí. Tehdy se protokolární vytyčení
dělalo převážně jen v případě, že<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">a) někdo
nevěděl kde je hranice (nebo si nebyl jistý natolik aby
postavil plot na dosud neoploceném pozemku),<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">b) měl spor se
sousedem.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Po roce 1991 k
těmto druhům vytyčení přibyly další typické případy:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">c) vytyčuje se
jen proto, že to objednal Pozemkový úřad nebo velký
investor,<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">d) vytyčuje se
jen proto, že to v daném případě požaduje ČÚZK (vyhláška),
ZKI (nález v obdobném případě) nebo KÚ (KP) Problém je v
tom, že v případě b) je třeba při vytyčování zvolit výrazně
jiný přístup k vytyčování, než v případech a), c), d). Navíc
se i v případech a), c), d) může objevit úsek, kde je spor
nebo napětí mezi sousedy. A naopak, i v případě b) se
vyskytují body nebo úseky hranice, které nikdo
nezpochybňuje, a které jsou v objednávce jen proto "ať se to
vyřeší celé".<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">V tomhle
odstavci zatím určitě píšu věci, které jsou Vám známé.
Řekněme, že to byl úvod k tomu, co chci říct. Je třeba jinak
vytyčovat v případě<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">b) a jinak v
případech a), c), d). Myslím, že v posledně jmenovaných
případech je vytyčovatel z obecnějšího hlediska povinen
respektovat především ústavní a zákonné principy,
nesklouznout k mechanicky tupému technickému vytyčování,
hledat skutečnou polohu vyšetřené nebo kdysi zaměřené
hranice a respektovat faktické hranice pokud výslovně
neodporují katastrální dokumentaci. Dokonce si myslím že se
má v takovém případě i přimhouřit oko, když hranice v
nějakém detailu o malinko nesouhlasí a ví se, že ji nikdo
nezpochybňuje. Jenže při takovém přístupu člověk dříve nebo
později narazí na nějaké KP (to spíš vyjímečně), kde si
příslušný pracovník vykládá geometrické a polohové určení a
vytyčování zcela technokraticky, nebo narazí na dohled ZKI.
<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Předpokládám,
že s druhou částí tohoto odstavce bude část pracovníků KP a
zejména ZKI nesouhlasit. Vím i to, že je takový přístup na
hraně katastrálních předpisů. Jenže co dělat, když člověk
nechce být za vola, nechce zbytečně rozeštvávat sousedy a
nechce škodit vlastníkům? Ono je něco úplně jiného, když se
vlastníkům řekne "no nesedí to úplně přesně, ale ten rozdíl
může být způsobený chybou nebo nepřesností v katastru" <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">(nebo když si
je vytyčovatel jistý že jde jen o měřickou odchylku tak to
ani neřekne) a když se tam z vůle vyšší moci zatluče kolík
kus od plotu. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">To první
obvykle zapadne v řadě slov, to druhé může způsobit rozbroj
mezi sousedy. V případedech a), c), d) (a u
nezpochybňovaných úseků v případě b)) se podle mého názoru
musí ve zvýšené míře ztotožňovat vytyčené body s těmi v
terénu, i když to naráží na zákonnou definici vytyčování i
na striktní výklad uplatňovaný ZKI.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Problém
střešních přesahů je taky docela složité téma. Někdy se dá k
jasnějšímu názoru dostat vyhledáním všech historických
náčrtů v dokumentaci, jindy by bylo lepší ty náčrty nevidět
protože si vzájemně odporují a většinou se nenajde nic.
Zkusím přetlumočit názor jednoho zkušeného katastrálního
praktika a zároveň tuším rodáka z menší obce. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">"Tehdy
(myšlena doba zhruba do roku 1955) by nikdo nedovolil
sousedovi, aby si postavil střechu nad cizím pozemkem."
Většinou mu musím dát za pravdu, že to tak bylo. Problém ale
je v tom, že vlastníci kolikrát dneska tu hranici uznávají
na zdi, i když se někdy dá doložit že historicky ta hranice
byla pod okapem. Tady asi nepomůže nic jiného než
individuální řešení, i s rizikem omylu jak píšete. Znám
případy, kde by vytyčení technicky vyšlo skoro do obýváku,
přesto byl upřesněný bod pod okapem (někdy s ohledem na
šířku domu logicky, jindy se mi to nezdálo ale vůli
vlastníků jsem respektoval). Dokud se dělalo kontrolní
měření nebo zpřesnění fakticky znatelných hranic bez
vytyčení, tak se to vždycky dalo nějak vyřešit. Poslední
léta ale roste ze strany ČÚZK, ZKI a některých KP tlak na
algoritmická řešení, tak bude skutečnost a zobrazení
reálných vlastnických vztahů častěji dostávat na frak.
Dokonce bych řekl, že závazné nekompromisní algoritmy
dostanou faktickou kvalitu vytyčování a geometrických plánů
ještě niž, než kam se dostala v letech zpevňování norem po
roce 1980, odkdy klesala ke svému minimu okolo roku 1990.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoPlainText"><span style="color:black">Petr Holý<o:p></o:p></span></p>
</div>
<br>
<fieldset class="mimeAttachmentHeader"></fieldset>
<br>
<pre wrap="">_______________________________________________
Katastr mailing list
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Katastr@fsv.cvut.cz">Katastr@fsv.cvut.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr">http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr</a>
</pre>
</blockquote>
<br>
<br>
<pre class="moz-signature" cols="72">--
---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://www.kma.zcu.cz/vcada">http://www.kma.zcu.cz/vcada</a>
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:E-mail:cada@kma.zcu.cz">E-mail:cada@kma.zcu.cz</a>
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------
</pre>
</body>
</html>