<div>Dobrý den,</div>
<div> </div>
<div>domnívám se, že v případě plotu (zmíněného na závěr Vašeho příspěvku) půjde s velkou pravděpodobností o součást pozemku. Dle § 506 odst. 1 nového občanského zákoníku je součástí pozemku mj. to, co je zapuštěno v pozemku - což bude, jak předpokládám, případ většiny plotů. Vlastníkem takového plotu tak bude vlastník pozemku. V případě převodu pozemku nehrozí riziko, že by takový plot nebyl převeden, protože součást věci vždy sleduje právní osud věci, jejíž je součástí. Součást nemovitosti nemusí být ani v převodní smlouvě specifikována - právě proto, že se převádí automaticky s věcí, jejíž je součástí.</div>

<div> </div>
<div>Ke zmíněnému prověřování vlastníka příslušenství ještě doplním, že (narozdíl od současného stavu) již po účinnosti nového občanského zákoníku nebude nutné provádět výčet převáděného příslušenství v převodní smlouvě, protože § 510 odst. 2 nového občanského zákoníku stanoví vyvratitelnou domněnku o tom, že s věcí je převáděno i příslušenství dané věci. Pokud tedy strany příslušenství pozemku nevyloučí, je převedeno současně s pozemkem.</div>

<div> </div>
<div>S pozdravem</div>
<div>JUDr. Ing. Martin Kraft</div>
<div> </div>
<div>Dne 16.2.2013 04:14, <strong>Jan Šafář</strong> <a title="[Katastr] Rozhrady v novém ObčZ" href="mailto:katastr%40fsv.cvut.cz?Subject=%5BKatastr%5D%20Rozhrady%20v%20%3D%3FISO-8859-2%3FQ%3Fnov%3DE9m_Ob%3DE8Z%3F%3D&In-Reply-To=E57C0AD0E786B3499191611729CFE18887F937F037%40E200003.katastr.int">jan.safar na geoprogres.cz </a> napsal(a):</div>

<div> </div>
<div><em>Dobrý den,<br>i přes vyčerpávající komentář Ing. Nedvídka se vracím k tématu rozhrad.<br><br>V textu důvodové zprávy k NOZ je uvedeno, že "Rozhrady ukazují patrné <br>hranice mezi pozemky, ...". O tuto funkci rozhrad se opírá i § 1026 <br>
("... Dojde-li však k takovému _narušení rozhrady_, že hrozí, že _se <br>hranice_ mezi pozemky _stane neznatelná_, má každý soused právo <br>požadovat opravu nebo _obnovení rozhrady_."). Konstrukce plotů, zdí a <br>
jiná zařízení nemohou tedy být považovány za rozhrady, pokud tuto funkci <br>neplní. Tam, kde není jasné, kudy vede hranice pozemku, není tedy jasné, <br>zda se jedná o rozhradu, či nikoliv.<br><br>Geodeti se podle mých zkušeností často zabývají právě tím, zda je plot <br>
na hranici, nebo ne - vlastnictví plotu už řeší málokdo (obdivuji <br>entuziasmus pana Holého, který, jak plyne z jeho příspěvku z 5.2.2013 <br>8:31, toto řeší - dovedu si představit pracnost studia nabývacích titulů <br>
a zjišťování, jak bylo k převodu vlastnictví popsáno příslušenství k <br>pozemku, konkrétně vlastnictví nebo spoluvlastnictví plotu, nebo v jakém <br>znění bylo vydáno kolaudační rozhodnutí po stavbě plotu a zda je v něm <br>
uvedena majetková příslušnost stavebníkovi coby majiteli pozemku atd.).<br><br>Při vytyčování hranic vedených v grafické mapě 1:2880 hledám na <br>vytyčených "souřadnicích" v terénu něco, co by mohlo rozhradu tvořit. <br>
Když tam najdu 60 cm tlustou kamennou zídku, mez nebo něco podobného, <br>většinou provedu následující úvahu: "Je-li rozhrada společná, hranice <br>mezi pozemky vede v ose rozhrady. Je-li rozhrada vlastnictvím pouze <br>
jednoho souseda, vede hranice mezi pozemky po vnější straně rozhrady z <br>pohledu příslušného pozemku." Jenomže to se v obou případech pouze <br>"vyvratitelně domnívám".<br>"<br>Jde mi o to, že §§ 1024 až 1028 NOZ ani vládní návrh nového <br>
katastrálního zákona neobsahují vztah rozhrady a hranice. Podle NOZ jsou <br>mezi sousedními pozemky rozhrady, podle KatZ hranice. Je rozhrada <br>součástí pozemku? Může mít rozhrada jiného vlastníka, než je jeden ze <br>
sousedů nebo oba společně? Když si oba sousedi koupili pozemek a ve <br>smluvě mají "pozemek parc.č. XXX včetně příslušenství", komu patří ten plot?<br><br>Jan Šafář<br><br></em><br>Dne 5.2.2013 13:02, <a href="http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr">Lumir.Nedvidek na cuzk.cz</a> napsal(a):<br>
><i><br></i>><i> Dobrý den.<br></i>><i><br></i>><i> Pokud se týká *zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník* (jinak též <br></i>><i> /"nový občanský zákoník"/, nebo jen zkratka /"*NOZ*"/), pak doporučuji <br>
</i>><i> stáhnout si ze serveru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR *_důvodovou <br></i>><i> zprávu_*, k vládnímu návrhu tohoto zákona. Výsledné schválené znění <br></i>><i> NOZ se sice od vládního návrhu liší (je změněno např. i číslování <br>
</i>><i> paragrafů), ale /"spasovat"/ původní důvodovou zprávu (vztahující se <br></i>><i> k vládnímu návrhu) s platným schváleným zněním se k nějakému <br></i>><i> jednotlivému ustanovení NOZ po určitém úsilí většinou podaří.<br>
</i>><i><br></i>><i> *_K § 1024 až 1028 NOZ lze z původní důvodové zprávy vyčíst <br></i>><i> následující_**:*<br></i>><i><br></i>><i> /"Rozhrady ukazují patrné hranice mezi pozemky, ať již jsou přirozené <br>
</i>><i> či umělé (zeď, živý plot, mez atp.); jsou-li takové, třeba stanovit <br></i>><i> základní pravidla. _Stávající_ občanský zákoník stanovil jen možnost <br></i>><i> soudního uložení povinnosti pozemek oplotit (§ 127 odst. 2). Toto <br>
</i>><i> opatření, svým charakterem mimořádné, přejímá § 1021 /[pozn. L.N.: v <br></i>><i> platném znění § 1028]/. Jemu předcházejí ustanovení § 1017 a 1018 <br></i>><i> /[pozn.L.N.: v platném znění § 1024 a 1025] /vztahující se k běžným <br>
</i>><i> záležitostem soukromého života./<br></i>><i><br></i>><i> /Předně se navrhuje stanovit *_vyvratitelnou_ domněnkou*, že tam, kde <br></i>><i> není jasné, komu z vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, <br>
</i>><i> náleží jim společně. Na společné rozhrady se použijí ustanovení o <br></i>><i> spoluvlastnictví. To však není z praktického hlediska možné u <br></i>><i> společných zdí v tom směru, že nelze pro tyto případy zvolit pravidlo, <br>
</i>><i> že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci. Z toho důvodu se v § <br></i>><i> 1017 odst. 2 /[pozn. L.N.: v platném znění § 1024 odst.2] /sleduje <br></i>><i> odchylná úprava, podle níž spoluvlastník užívá svou polovinu zdi a má <br>
</i>><i> možnost dělat v ní výklenky (také do ní vestavět skříně apod.), nesmí <br></i>><i> však ohrozit její stabilitu a funkce, ani omezit druhého <br></i>><i> spoluvlastníka v užívání jeho části. Pokud se jedná o jiné rozhrady, v <br>
</i>><i> tomto odstavci výslovně nezmiňované, lze si představit některé další <br></i>><i> případy, které se mohou raritně vyskytnout (např. v případě plotů, <br></i>><i> ohrad, živých plotů atd.). Ohledně nich však netřeba volit <br>
</i>><i> kazuistickou úpravu, nýbrž postačí analogická aplikace § 1017 odst. 2 <br></i>><i> /[pozn. L.N.: v platném znění § 1024 odst.2]/, případně využití úpravy <br></i>><i> sousedských práv či jiných odpovídajících ustanovení./<br>
</i>><i><br></i>><i> /V protikladu k předchozímu ustanovení stanoví § 1018 /[pozn. L.N.: v <br></i>><i> platném znění § 1025]/, že *_tam, kde je nepochybné, jaká rozhrada <br></i>><i> náleží jednomu či druhému z vlastníků sousedního pozemku, udržuje <br>
</i>><i> každý to, co mu patří_*. Povinnost k údržbě rozhrady však není <br></i>><i> absolutní; stanovit ji má význam jen pro případy odvrácení rizika <br></i>><i> vzniku škody sousedního pozemku. /<br></i>><i><br>
</i>><i> /Ustanovení § 1019 /[pozn. L.N.: v platném znění § 1026] /řeší případy <br></i>><i> jak postupovat v případě poškozených či rozpadlých rozhrad. Jedním z <br></i>><i> těchto pravidel je, že vlastník není povinen rozpadlou zeď postavit <br>
</i>><i> nebo obnovit jinou rozhradu, avšak je povinen ji udržovat v dobrém <br></i>><i> stavu, pokud hrozí sousedovi škoda. Toto ustanovení však nezasahuje do <br></i>><i> veřejnoprávních povinností, které stanoví zvláštní právní předpisy. <br>
</i>><i> Jedná se například o povinnosti vlastníků objektů, které jsou <br></i>><i> stanoveny právními předpisy na úseku státní památkové péče."/<br></i>><i><br></i>><i> *K úvahám uvedeným ve včerejším nočním příspěvku pana Jana Šafáře mohu <br>
</i>><i> níže poznamenat jen své osobní názory:*<br></i>><i><br></i>><i> *§ 1024<br></i>><i> (1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené <br></i>><i> nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.*<br>
</i>><i> Znamená tento § skutečnost, že když si na své hranici na své náklady <br></i>><i> zbuduji oplocení ve formě betonové zdi široké 30cm (líc k otočený k <br></i>><i> sousedovi je na hranici, líc otočený do mého pozemku je 30cm od <br>
</i>><i> hranice), pozbývám tímto automaticky její výhradní vlastnictví a <br></i>><i> stávám se pouhým spoluvlastníkem?<br></i>><i><br></i>><i> Neznamená. Jedná se jen o vyvratitelnou domněnku, která se aplikuje až <br>
</i>><i> v případě, nepodaří-li se zjistit (tj. v případě sporu prokázat), čí <br></i>><i> existující rozhrada skutečně je. Za zajímavou bych považoval i možnou <br></i>><i> úvahu o tom, zda za takovou rozhradu bude možné považovat i mezníky na <br>
</i>><i> hranicích pozemků. Řešilo by to totiž otázku, kdo vlastně utrpěl <br></i>><i> škodu, když jeden ze sousedů takový mezník zničí.<br></i>><i><br></i>><i> ***(2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny <br>
</i>><i> její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. <br></i>><i> Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v <br></i>><i> užívání jeho části.*<br></i>><i> V případě kladné odpovědi na předchozí otázku toto znamená, že si <br>
</i>><i> soused může vesele bourat výklenky v úrovni terénu a do nich na můj <br></i>><i> pozemek sázet růže? Hranice je stále totožná s lícem stěny, na který <br></i>><i> kouká soused, nebo se tímto § hranice posunula doprostřed zdi?<br>
</i>><i><br></i>><i> Neznamená, protože odpověď na předchozí otázku není dle mého názoru <br></i>><i> kladná.<br></i>><i><br></i>><i> *§ 1028<br></i>><i> Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused <br>
</i>><i> právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. <br></i>><i> Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.*<br></i>><i> Budu-li z toho zmaten a na pochybách, obrátím se na soud, který <br>
</i>><i> hranici určí. Tento § nepřipouští, že by tak neučinil - zřejmě se <br></i>><i> předpokládá, že soudy budou umět ovládat obsah pojmu "slušné uvážení" <br></i>><i> v kontextu určování polohy hranic. Znamená zde slovo "určit" totéž, co <br>
</i>><i> "v terénu označit a do katastru zaznamenat"? Obzvlášť vtipné mi to <br></i>><i> přijde v situaci, kdy je hranice evidovaná lomovými body kk3, je <br></i>><i> neznatelná (např. po KPÚ) a sousedé o ní nevedou žádný spor, jen <br>
</i>><i> chtějí vědět, kudy ta hranice jde. Dokážete mi někdo vysvětlit, proč <br></i>><i> je v tomto § kromě slova "pochybné" (což chápu) i slovo "neznatelné"?<br></i>><i><br></i>><i> Na toto ustanovení NOZ reaguje vládní návrh nového KatZ, kde se <br>
</i>><i> v navrhovaném znění § 48 odst. 1 stanovuje:<br></i>><i><br></i>><i> /"(1) Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které <br></i>><i> má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit <br>
</i>><i> do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové <br></i>><i> určení *_nebo byl-li průběh hranice určen soudem_*."///<br></i>><i><br></i>><i> V navrhované znění ustanovení § 50 odst. 1 je pak stanoveno:<br>
</i>><i><br></i>><i> /"(1) Změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na <br></i>><i> podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků, upřesnění nebo <br></i>><i> rekonstrukce přídělů, nebo *_určení hranice pozemků_* se zapisuje na <br>
</i>><i> podkladě žádosti vlastníka nebo jiného oprávněného, jejíž přílohou je/<br></i>><i><br></i>><i> /a) listina dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků, nebo/<br></i>><i><br></i>><i> /b) *_rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků_*."/<br>
</i>><i><br></i>><i> Já osobně považuji ustanovení § 1028 o možnosti určení hranice soudem <br></i>><i> za velmi užitečné a už dlouho potřebné. Od roku 1811 do roku 1950 bylo <br></i>><i> obdobné ustanovení obsaženo i v Obecném zákoníku občanském. Jedině <br>
</i>><i> nezávislý soud si totiž může vytvářet  i názor na to, nakolik jsou <br></i>><i> třeba údaje katastru již "překryty" institutem vydržení a skutečná <br></i>><i> (naturální) vlastnická hranice vede jinudy, než jak je v katastru <br>
</i>><i> evidována (a je úplně jedno s jakým kódem charakteristiky kvality <br></i>><i> souřadnic). Dosavadní "náhradní" praxe (na kterou např. správně <br></i>><i> upozornil i pan Blábol) je totiž příliš složitá a nepraktická.<br>
</i>><i><br></i>><i> Jak bude po 1.1.2014 vypadat i skutečná aplikační praxe při využívání <br></i>><i> NOZ (tak třeba i nového KatZ) lze samozřejmě tušit jen vzdáleně. <br></i>><i> Zejména v prvních letech asi nebude vůbec možné hovořit o nějaké <br>
</i>><i> ustálené či konstantní judikatuře.<br></i>><i><br></i>><i> Hezký den přeje<br></i>><i><br></i>><i> Lumír Nedvídek<br></i></div>