<html xmlns:v="urn:schemas-microsoft-com:vml" xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=iso-8859-2"><meta name=Generator content="Microsoft Word 14 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:Wingdings;
panose-1:5 0 0 0 0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:Wingdings;
panose-1:5 0 0 0 0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Tahoma;
panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4;}
@font-face
{font-family:Consolas;
panose-1:2 11 6 9 2 2 4 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Verdana;
panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:12.0pt;
font-family:"Times New Roman","serif";
color:black;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed
{mso-style-priority:99;
color:purple;
text-decoration:underline;}
pre
{mso-style-priority:99;
mso-style-link:"Formátovaný v HTML Char";
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:10.0pt;
font-family:"Courier New";
color:black;}
span.moz-smiley-s3
{mso-style-name:moz-smiley-s3;}
p.normlnweb1, li.normlnweb1, div.normlnweb1
{mso-style-name:normlnweb1;
mso-margin-top-alt:auto;
margin-right:0cm;
mso-margin-bottom-alt:auto;
margin-left:0cm;
font-size:12.0pt;
font-family:"Times New Roman","serif";
color:black;}
p.Normlnweb10, li.Normlnweb10, div.Normlnweb10
{mso-style-name:"Normální \(web\)1";
margin-top:7.2pt;
margin-right:0cm;
margin-bottom:14.4pt;
margin-left:0cm;
text-align:justify;
font-size:12.0pt;
font-family:"Times New Roman","serif";
color:black;}
span.StylE-mailovZprvy20
{mso-style-type:personal;
font-family:"Arial","sans-serif";
color:#0070C0;
font-weight:normal;
font-style:normal;
text-decoration:none none;}
span.FormtovanvHTMLChar
{mso-style-name:"Formátovaný v HTML Char";
mso-style-priority:99;
mso-style-link:"Formátovaný v HTML";
font-family:Consolas;
color:black;}
span.StylE-mailovZprvy23
{mso-style-type:personal-reply;
font-family:"Arial","sans-serif";
color:#0070C0;
font-weight:normal;
font-style:normal;
text-decoration:none none;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
font-size:10.0pt;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapedefaults v:ext="edit" spidmax="1026" />
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapelayout v:ext="edit">
<o:idmap v:ext="edit" data="1" />
</o:shapelayout></xml><![endif]--></head><body bgcolor=white lang=CS link=blue vlink=purple><div class=WordSection1><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Dobrý den.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Reaguji několika poznámkami na některé pasáže z příspěvku Václava Čady.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal><u><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>K fotogrammetrickému mapování THM</span></u><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>:<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><i><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>„… Vždyť neexistuje naprosto žádný doklad o tom co bylo zobrazováno při tvorbě mapy THM letech 1968-74 při fotogrammetrickém vyhodnocení!“<o:p></o:p></span></i></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Tím dokladem je přeci samotná mapa. Dle mého názoru fotogrammetrické vyhodnocení probíhalo v letech 1968-1974 nepochybně jen analogově (prostřednictvím mechanického spojení vyhodnocovacího přístroje s koordinatografem) a mapa tak vznikala při vyhodnocování průběžně přímo „na papíře“. Co má být vyhodnoceno (jaké konkrétní hranice) bylo naznačeno v náčrtech z místního šetření. Nějaké souřadnice podrobných bodů nebylo třeba při samotném vyhodnocení podrobných bodů ani registrovat. Vznikající analogový mapový originál byl pak dále upravován a doplňován o výsledky doměřovacích prací (např. případné redukce střešních plášťů či doměření nevyhodnocených prostorů či bodů). Teprve ve finále se zpětně na koordinátografu odečítaly souřadnice podrobných bodů (tj. kartometricky z papíru), které se použily pro výpočet výměr (bylo to rychlejší i přesnější než pracné planimetrování). Takové dodatečně získané kartometrické souřadnice samozřejmě už neměly originální měřickou (vyhodnocenou) hodnotu. Domnívám se tedy, že ani nelze </span><span style='font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>psá</span><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>t, že se souřadnice nedochovaly a spíše se jedná o situaci, že v té době souřadnice ani nebyly pořizovány (tedy souřadnice z přímého fotogrammetrického vyhodnocení). Existovaly ale značné krajové odlišnosti, takže tomu možná bylo někde i jinak. I analogové vyhodnocení mělo být pochopitelně kontrolováno (např. prostřednictvím oměrných). Nemám čas bádat v dobových předpisech, ale jsem přesvědčen, že i v nich byla zřejmě zakotvena povinnost (nebo jen možnost?) přebírání předchozích přímých měření v terénu provedených při údržbě dosavadní mapy (alespoň u nějakých rozsáhlých GP). Dle mých zkušeností se toho ale moc nepřebíralo, spíše vůbec nic.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Vznikla tak nová pozemková mapa, která vykazovala už od samého počátku výrazně nižší přesnost (a tu nikdo nezastíral a stát s ní byl srozuměn), než údaje měřických náčrtů pořízené přímým měřením v terénu za desítky let údržbových prací (tj. od roku 1883).<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal><u><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>K rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 1840/2003 z 3.1.2005</span></u><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>:<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Tento rozsudek nepřináší vůbec nic nového ani překvapivého. Zásadně platí, že o skutečné existenci nebo neexistenci nějakého právního vztahu může rozhodovat jedině soud. Zákonem přiznaná dobrá víra ve správnost zápisů v katastru učiněných po 1. 1. 1993, znamená tedy důvěru v to, že zápisu bylo dosaženo na základě zákonného rozhodování a perfektních úředních postupů katastrálních orgánů. Nemůže však nikdy znamenat důvěru v to, že stav tabulární je ve všech případech absolutně shodný se stavem naturálním. Tak tomu nebylo ani v době, kdy byly na území České republiky právní vztahy evidovány v pozemkové knize. Jako příklad lze citovat z více jak 80 let starého judikátu Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 1932 č.j.: Rv I 75/31</span><span style='font-family:"Arial","sans-serif";color:windowtext'>:</span><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'><br> </span><i><span style='font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>„Knihovní převod bez platného titulu nemá jiný význam než odevzdání při movitých věcech, a má hmotněprávní účinnost jen, jsou-li splněny veškeré předpoklady, jež předepisuje občanský zákon pro zamýšlenou a chtěnou změnu. Knihovní převod zjednává nabyvateli jen knihovní držbu, jež není skutečnou držbou ve smyslu § 309 obč. zák. a neskýtá ani posesorní ochranu.“</span></i><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>.<br>I za stavu, kdy budou absolutně bezchybně dodrženy všechny katastrální předpisy, bude stále existovat velmi mnoho případů, kdy tabulární (evidovaný) právní stav (a to bezchybně evidovaný stav) nebude odpovídat právnímu stavu naturálnímu (skutečnému).<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Příklad:<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Podle ust. § 460 občanského zákoníku:<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><i><span style='font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'>„Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele“</span></i><span style='font-family:"Arial","sans-serif";color:#7030A0'><o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Jakmile tedy dědeček umře, přestal být vlastníkem a od této právní události je vlastníkem dědic. Katastr nikdy nemůže takovou právní události sám zachytit a evidovat právní skutečnost (nového vlastníka). Po dobu několika měsíců (v případě sporů i několika let) bude v katastru evidována jako vlastník osoba již zemřelá, tj. stav, který je ve zcela hrubém rozporu s právní skutečností. Katastr přitom nijak nepochybil.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Zrovna tak v případě nového mapování může být vyšetřena a sousedními vlastníky i odsouhlasena hranice, kterou soud v pozdějším nalézacím soudním řízení nalezne ve skutečnosti jinde. A je úplně jedno, jestli tomu tak je proto, že došlo k nastoupení institutu vydržení, nebo zda sousedi při místním šetření jednali v omylu či dokonce lhali.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Ve sporech o hranice pozemku je obsah katastru jen jedním z možných důkazních prostředků a je zcela na soudu nakolik k takovému důkazu přihlédne nebo zda u něj převáží důkazy jiné. Celý smysl upřesňování a zpřesňování hranic pozemků také spočívá především v tom, že si prozíravě budujete výrazně silnější důkazní situaci pro nějaký případný budoucí hypotetický spor a výrazně si tím zvyšujete pravděpodobnost úspěchu v takovém případném budoucím hypotetickém sporu. Absolutně vaši hranici neochrání nikdy nic, jako vás nic absolutně neochrání před tím, že vás zabije opilý řidič, nebo před tím, že soud rozhodne ve váš neprospěch pravomocně, a přitom nesprávně a nekvalifikovaně.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Oblíbené spojení slov <i>„chyba v katastru“</i> se v běžné řeči používá hodně promiskuitním způsobem a většinou ještě se značně negativní emotivní akcentací. Přitom se z pohledu právních předpisů jedná o právem dost podrobně popsaný pojem v § 8 KatZ. Za chybu v katastru ve smyslu § 8 KatZ prostě nelze paušálně označovat každý rozpor mezi tabulárním (evidovaným) a naturálním (skutečným) stavem.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Například prostý rozpor obrazu nějaké stavby mezi ortofotem a přepracovanou katastrální mapou vidí kromě nevidomých každý, a to i s katastrální odborností nulovou. Je pak jednoduché primitivní tvrzení o <i>„chybě v katastru“</i> a mnohametrovém „posunu“ nějaké budovy. Pečlivější, opatrnější a zkušenější třeba zjistí, že v katastrální mapě je stále správně zobrazena původní stavební parcela (byť stavba na ní již byla dávno zbořena) a ve skutečnosti stojí o něco jinde budova nová (byť nikdy nezaměřená a třeba ani nezkolaudovaná).<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Samozřejmě, že moc dobře vím, že i těch chyb odpovídajících smyslu § 8 KatZ je víc než dost. Jsou nastřádány za 200 let vývoje katastru celými generacemi geodetů, úředníků i právníků a mnohdy se jedná i o plošnou devastaci katastrálního operátu v důsledku pochybných nebo nereálně ambiciózních technologií.<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Pochopit skutečnou míru entropie katastru a porozumět mu (zejména jeho skutečnému právnímu významu pro individuální konkrétní případy) je značně obtížné a zpravidla to vyžaduje opravdu mnohaletou praxi včetně absolvování několika vlastních fatálních omylů. </span><span style='font-family:Wingdings'>J</span><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'><o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Hezký den přeje<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Arial","sans-serif"'>Lumír Nedvídek<o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'><o:p> </o:p></span></p><p class=MsoNormal><span style='font-size:11.0pt;font-family:"Arial","sans-serif";color:#0070C0'><o:p> </o:p></span></p><div style='border:none;border-left:solid blue 1.5pt;padding:0cm 0cm 0cm 4.0pt'><div><div style='border:none;border-top:solid #B5C4DF 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal><b><span style='font-size:10.0pt;font-family:"Tahoma","sans-serif";color:windowtext'>From:</span></b><span style='font-size:10.0pt;font-family:"Tahoma","sans-serif";color:windowtext'> katastr-bounces@fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces@fsv.cvut.cz] <b>On Behalf Of </b>Cada Vaclav<br><b>Sent:</b> Tuesday, April 09, 2013 3:31 AM<br><b>To:</b> Katastr nemovitosti<br><b>Subject:</b> [Katastr] Geometrické a polohové určení hranice pozemku.<o:p></o:p></span></p></div></div><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div><p class=MsoNormal style='margin-bottom:12.0pt'> Dobrý den.<br><br>Děkuji všem za cenné poznámky a zkušenosti, které ač z rozdílných koutů republiky, jsou myslím konvergentní. Velice si vážím především naprosto přesné analýzy pana ředitele Nedvídka. Dovolím si proto pouze krátkou (dvoubodovou) rekapitulaci (opakování matka moudrosti <span class=moz-smiley-s3>;-) </span>):<br>1) V platném katastrálním zákoně jsou <b>geometrické určení</b> i <b>polohové určení</b> definovány jako <b>samostatné a svébytné pojmy</b> a tyto samostatné definice jsou platné beze změny od 1.1 1993 až do dnešních dnů.<br>2) Přesto <b>podzákonné normy</b> (katastrální vyhlášky) v různých časových úsecích platnosti KatZ <b>dané definice vysvětlují různě a dokonce odlišně</b>.<br><br>Vyhláška č.126/1993 Sb. podrobnější definici řešila poměrně elegantně §5, neboť bylo stanoveno, že geometrické a polohové určení je dáno:<br>a) <b>číselným vyjádřením hranic pozemků</b> .... <b>souřadnicemi jejich lomových bodů v S-JTSK</b>, popř. i údaji pro pro automatizované zobrazení polohopisu digitální katastrální mapy nebo<br>b) <b>údaji ZPMZ</b> s případným výpočtem souřadnic podrobných bodů...<b>nebo jen</b><br>c) <b>zobrazením hranice</b> pozemků ... <b>v katastrální mapě</b>.<br>Tento <b>výčet vylučujícím způsobem</b> jednoznačně říkal <b>co je</b> v kterém případě <b>geometrické i polohové určení a jak kvalitní</b>! Bylo např. zřejmé, že údaje v ZPMZ (měřené hodnoty ve standardizovaném zápisníku měření pro počítačové zpracování) jsou kvalitnější než vlastní zákres v katastrální mapě...<br><br>Naprostý chaos do této problematiky vnesla poslední novela vyhlášky č. 26/2007 Sb., která říká, že nejsou-li hranice pozemků <b>určeny</b> geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami <b>v S-JTSK</b>, pak geometrické a polohové určení je <b>dáno zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě</b>. I toto ustanovení však neříká, že geometrické a polohové určení je dáno <b>zákresem hranic pozemků v katastrální mapě</b>. A aby bylo možno totiž <b>něco zobrazovat</b>, tak přece musí být <b>co zobrazovat</b>...<br><br>V případě mnou dříve popsaném je <b>evidentní shoda mezi skutečným stavem v terénu trvale vyznačených vlastnických hranic označených ploty s původním geometrickým plánem z roku 1949</b> (posuzováno odchylkami přímo měřených měr po hranicích stávajících plotů a oměrnými mírami uvedenými na původním GP). <b>Nesoulad nastává</b> právě <b>při porovnání skutečného stavu terénu se zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě</b>, která vznikla v letech 1968-74 fotogrammetricky a nezachovaly se žádné souřadnice podrobných bodů! I přes tyto zjištěné skutečnosti je možné se tvářit, že <b>geometrickým a polohovým určením ve znění KatZ je zákres v katastrální mapě</b>? Vždyť neexistuje naprosto žádný doklad o tom co bylo zobrazováno při tvorbě mapy THM letech 1968-74 při fotogrammetrickém vyhodnocení!<br><br>Všechny vaše odpovědi snad vyčerpávajícím způsobem (přetrvávající pochybnosti uvádím výše) řeší pouze mé první dvě otázky. Velice by mě však také zajímalo jak v těchto případech má být řešena <b>problematika určování výměr</b> a především <b>z čeho by mělo vycházet přepracování katastrálního operátu při tvorbě DKM.</b><br><br>Zajímalo by mě to především v souvislosti s judikátem <b>Rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 22 CDO 1840/2003</b>, obnova katastrálního operátu a změna vlastnictví. Celý judikát je hutný, tak snad pouze pro "ochutnání"...<o:p></o:p></p><p class=normlnweb1 style='line-height:170%'><span style='font-size:6.0pt;line-height:170%;font-family:"Verdana","sans-serif";color:#494949'>Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, v § 2 odst. 2 stanoví, že evidence nemovitostí obsahuje měřické a písemné operáty a sbírku listin; jejím technickým podkladem jsou mapy velkých měřítek. Obnova operátu evidence nemovitosti a jeho oprava je upravena v § 5 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 23/1964 Sb., ve kterých se uvádí: „Stane-li se některý operát evidence nemovitostí nebo jeho část pro své opotřebení nebo nepřehlednost k dalšímu vedení nezpůsobilým, nahradí se jeho opisem nebo otiskem podle právě platného stavu. Měřický a písemný operát se obnoví vždy při technickohospodářském mapování. Pokud bylo nesporně zjištěno, že zákresy vlastnických hranic v mapách evidence nemovitostí byly provedeny nesprávně, opraví chybné zákresy orgány geodézie po předchozím protokolárně zjištěném souhlasu vlastníků dotčených pozemků“.</span><span style='font-size:6.0pt;line-height:170%;font-family:"Verdana","sans-serif";color:#0070C0'><br></span><span style='font-size:6.0pt;line-height:170%;font-family:"Verdana","sans-serif";color:#494949'>Zápisy údajů a zákresy vlastnických hranic v evidenci nemovitostí neměly vliv na skutečné právní vztahy k nemovitostem, pokud byly s tímto zápisem v rozporu. Tak v R 12/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek se uvádí: „Závaznost údajů evidence nemovitostí ve smyslu ustanovení § 6 zák. č. 22/1964 Sb. a § 8 vyhl. č. 23/1964 Sb. je nutno vykládat jen v rozsahu vymezeném v § 6 zák. č. 22/1964 Sb. a v souvislosti s účelem sledovaným tímto zákonným ustanovením, jímž je získání a udržování podkladů pro plánování a řízení zemědělské výroby i nákup zemědělských výrobků. Takto chápaná závaznost údajů evidence nemovitostí nebrání jistě tomu, aby si státní notářství ověřilo v řízení o registraci smlouvy, zda jsou údaje evidence nemovitostí v souladu se skutečným stavem věci“.</span><span style='color:#0070C0'><br></span><span style='font-size:6.0pt;line-height:170%;font-family:"Verdana","sans-serif";color:#494949'>Od účinnosti zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) se operát evidence nemovitostí považuje za katastrální operát (§ 29 odst. 1 katastrálního zákona). </span><b><span style='font-family:"Verdana","sans-serif";color:#494949'>Nadále platí, že v případě rozporu mezi údaji katastru nemovitostí a skutečným stavem práv k nemovitosti platí skutečný stav.</span></b><span style='font-size:6.0pt;line-height:170%;font-family:"Verdana","sans-serif";color:#494949'> Např. v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. září 2000, sp. zn. 22 Cdo 389/99, se uvádí: „Vlastnické právo k nemovitosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, nelze sice bez vkladu do katastru převést, avšak existence tohoto práva není na údajích katastru závislá. To ostatně vyplývá i z § 11 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb., podle něhož ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti. Pokud by zákon nepředpokládal, že může být rozdíl mezi skutečným právním stavem a jeho zápisem v katastru nemovitostí, postrádalo by uvedené ustanovení smysl“.</span><span style='color:#0070C0'><o:p></o:p></span></p><p class=MsoNormal style='margin-left:5.25pt'><br>S přáním úspěšného dne<br> Václav Čada<o:p></o:p></p></div></div></div></body></html>