<html>
  <head>
    <meta content="text/html; charset=ISO-8859-2"
      http-equiv="Content-Type">
  </head>
  <body bgcolor="#FFFFFF" text="#000000">
    Všem přeji hezké odpoledne,<br>
    těší mě, že téma zaujalo, tak zkusím na některá dílčí témata trochu
    rozvést svou polemiku (nechci se s nikým hádat, kdo má pravdu, mým
    cílem je odnést si z tohoto tématu co nejvíce různých názoru a
    zkušeností).<br>
    1)    <u>Multipath</u>. V dnešní době je poměrně značně
    propracována metodika, jak se vícecestného šíření signálu zbavit, je
    to řešeno buď elektrotechnickým prvkem v systému antény nebo
    početním zpracování signálu (např. využitím různých polarit přímého
    a odraženého signálu). Z vlastní zkušenosti vím, že pokud do
    případného měření či výpočtu ambiguit vstoupí odražený signál,
    projeví se to okamžitě na chybových hodnotách, které jsou k
    dipozici. Zde se omlouvám, přiznám se, že mám za osm let práce s GPS
    zkušenost jen s jedním typem roveru, družicemi jen GPS a jen dvěma
    ze současných tří sítí permanentních referenčních stanic. Je možné,
    že jiné aparatury se chovají jinak (méně sdílně co do možných
    charakteristik měření).<br>
    <br>
    2)    <u>Opakovaná měření</u>. Souhlasím s názorem, že jedno měření
    = žádné měření. Ale do jaké hloubky výpočtu chceme jít? Při výpočtu
    jedné polohy pomocí GPS (GNSS) jsou vždy měřené veličiny v
    nadbytečném počtu a výsledná poloha je vždy výsledkem vyrovnání MNČ
    s použitím nadbytečných veličin. Předpokládám, že mezi námi není
    mnoho nadšenců, kteří by si určili stanovisko s nadbytečným počtem
    veličin (vyrovnáním MNČ) a pro jistotou jej pak určili znovu s
    nadbytečným počtem veličin na jiné připojovací body (už jen z toho
    důvodu, že zde prostě jiné nebudou k dispozici, protože každý
    normální geodet už všechny použil pro první výpočet). Pokud bych měl
    kontrolovat měření totální stanicí ve stejném rozsahu, jako mi
    vyhláška nařizuje kontrolovat měření GNSS, musel bych se chovat
    právě takto.<br>
    <br>
    3)    <u>Extrémní podmínky pro měření</u>. Samozřejmě naprosto
    respektuji nevhodnost některých podmínek pro provedení měření a tím
    pádem značnou nejistotu ve výsledku takového měření. Ale na začátku
    jsem měl spíš na mysli takové měření GPS/GNSS, které bude provedeno
    za "standardních" (dobrých) podmínek a takové jsme schopni zjistit
    už v terénu (parametry RDOP, RMS, SNR a další). Rovněž respektuji
    takový postup, kdy pro bodové pole je asi potřeba důslednějšího a
    spolehlivějšího způsobu měření, než pro podrobné body, ale dle mého
    názoru vyhláška (příloha č. 9) činí některá měření zbytečně složitá
    a naopak nepostihuje některé chyby, které mohou u měření nastat. V
    zásadě si pak na jednu stranu vnášíme do katastru možné neodhalené
    chyby a na druhou stranu házíme klacky pod nohy přesné a efektivní
    technologii, která je s dostatečně odborně poučenou obsluhou schopna
    produkování rychlých a slušných výsledků, pro katastr více než
    dostačujících. <br>
    <br>
    Těším se na rozvoj diskuze a názory,<br>
    zdravím,<br>
    Martin Raška.<br>
    <br>
  </body>
</html>