<html xmlns:v="urn:schemas-microsoft-com:vml" xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40">
<head>
<meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=iso-8859-2">
<meta name=Generator content="Microsoft Word 12 (filtered medium)">
<style>
<!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:Wingdings;
panose-1:5 0 0 0 0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:Wingdings;
panose-1:5 0 0 0 0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed
{mso-style-priority:99;
color:purple;
text-decoration:underline;}
p
{mso-style-priority:99;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:12.0pt;
font-family:"Times New Roman","serif";}
span.StylE-mailovZprvy17
{mso-style-type:personal-compose;
font-family:"Arial","sans-serif";
color:windowtext;
font-weight:normal;
font-style:normal;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page Section1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.Section1
{page:Section1;}
-->
</style>
<!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapedefaults v:ext="edit" spidmax="1026" />
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<o:shapelayout v:ext="edit">
<o:idmap v:ext="edit" data="1" />
</o:shapelayout></xml><![endif]-->
</head>
<body lang=CS link=blue vlink=purple>
<div class=Section1>
<p class=MsoNormal><span style='font-size:10.0pt;font-family:"Arial","sans-serif"'>Dobrý
den.<br>
<br>
Přátelům Forejtovi a Čadovi děkuji za jejich nadmíru lichotivá slova o
rétorickém umění. V této písemné konferenci snad ale nemohu verbálních
dovedností nijak využít natož zneužít.<br>
<br>
Pokud Václav uvede <i><span style='color:#7030A0'>"že se jedná o naprosto
zásadní zásah do vlastnických práv majitele"</span></i> je to jeho tvrzení,
je to jeho názor, je to nějaká jeho myšlenka vyjádřená slovy. V kontextu
platného právního řádu však neuvádí na oporu tohoto tvrzení jeden jediný
argument.<br>
Za tohoto stavu (absence jakékoliv argumentace) se mi to tedy nutně (z mého
úhlu pohledu) jeví jako „Čadův axiom“.<br>
Se stejně průzračnou jednoduchostí mohu uvést „Nedvídkův axiom“ <i><span
style='color:#7030A0'>„Zpřesněním ani nezpřesněním hranice pozemku nedochází
k žádnému zásahu do vlastnických práv“</span>.<br>
</i>A to je vše. Netřeba argumentovat. Věřte - nevěřte.<br>
Při použití výrazových prostředků běžné mluvy mohu třeba tvrdit <i>„Paní
X. Y. je idiot“</i> a bude se na tom se mnou shodovat třeba i celá
vesnice. Přitom paní X. Y. nikdy nebyla úředně idiotem shledána, a stále disponuje
plnou způsobilostí k právním úkonům. Je tedy paní X. Y. idiot nebo není paní
X. Y. idiot? V hospodě mi dá určitě každý za pravdu, u soudu nikdo.<br>
V této konferenci naprosto cíleně a úmyslně nazírám věci optikou platného práva,
neboť takový úhel pohledu považuji pro účastníky této konference za užitečný. Z tohoto
úhlu pohledu tedy pro mne paní X. Y. idiot není, ač bych mohl z jiného úhlu
pohledu třeba i doplnit, že je navíc i blbá. </span><span style='font-size:
10.0pt;font-family:Wingdings'>J</span><span style='font-size:10.0pt;font-family:
"Arial","sans-serif"'><br>
<br>
Ust. § 19a odst. 5 katastrálního zákona zní:<br>
<i><span style='color:#984806'>„Zpřesněním evidenčních údajů katastru o
geometrickém a polohovém určení hranice pozemku a výměře parcely <u>nedochází
ke změně právních vztahů</u> k pozemku".</span></i><br>
Ust. § 5 odst. 7 katastrálního zákona zní:<br>
<i><span style='color:#984806'>"<u>Právní vztahy nemohou být dotčeny</u> revizí
údajů katastru, opravou chyb v katastrálním operátu, pokud jejich změna není
doložena listinou".<br>
</span></i>Co je vlastně obsahem onoho vlastnického práva je definováno v § 123
občanského zákoníku takto:<br>
<i><span style='color:#984806'>„Vlastník je v mezích zákona oprávněn
předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat
s ním.“<br>
</span></i>Je-li zákonem výslovně stanoveno, že zpřesněním evidenčních údajů
katastru o hranici pozemku nedochází k žádné změně právních vztahů, jak by
mohla být <i>„zásadním zásahem do vlastnických práv“</i>
skutečnost, že se v katastru evidenční údaje o hranici nezmění vůbec
(soused nechce nic zpřesnit ač vlastník chce). Jak zásadně zasahuji do
vlastnického práva (držet, užívat, požívat plody a užitky a nakládat) tím, že v dosavadní
evidenci katastru vůbec nic nezměním?<br>
<br>
Ilustrativní příklad, který Václav Čada popisuje Martinu Forejtovi, mimo jiné staví
na hypotéze <i><span style='color:#7030A0'>„…jedná se o pokojnou
držbu…“</span></i>. Jak to ví, že jde o pokojnou držbu, když se
soused vůbec nedostaví? Jak to ví, že jde o pokojnou držbu, když to soused odmítne
stvrdit písemně? Jen proto, že to soused říká? Jak po létech prokážete (bez listinného
důkazu), že se tehdy (při zpřesnění) skutečně jednalo o pokojnou držbu, když
soused najednou tvrdí (a třeba lže), že tomu tak vůbec nebylo? Předvoláním
svědka geodeta, který u toho byl a slyšel všechno, co přítomní říkali? Onoho geodeta,
kterého (za týden, za rok, za 10 let) po zpřesnění přejela tramvaj a nebude už
nikdy nikomu svědčit o ničem? Jak by vůbec čelil onen geodet otázkám typu, jak
věděl, že skutečně jedná se sousedem panem Novákem, když se mu pan Novák
nelegitimoval (a proč by také měl)? Byl u toho vytyčení vůbec soused pan Novák,
nebo si jen geodet myslel, že to je soused pan Novák?<br>
Je-li ona hypotéza <i><span style='color:#7030A0'>„jedná se o pokojnou
držbu“</span></i> skutečně pravdivá, nic přece nebrání tomu, aby tuto
skutečnost stvrdili dotčení vlastníci i svým podpisem na zákonem předvídané a
vyžadované listině. Neučiní-li tak, pak se dosavadní evidenční údaje katastru nezmění,
protože onu tvrzenou pokojnou držbu zákonem předepsaným způsobem dotčení
vlastníci nedokládají. <br>
<br>
Praktickou ukázku oné právní optiky, jakou soudy nazírají na spory o hranice
pozemku a jak k nim vůbec přistupují najdete třeba v rozsudku Nejvyššího
soudu ČR ze dne 27.4.2009 sp. zn. 22 Cdo 646/2009 (jedná se tedy o judikát
poměrně nový), který si každý může přečíst na URL:<br>
<a
href="http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=48915&searchstr=22+Cdo+646%2F2009">http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=48915&searchstr=22+Cdo+646%2F2009</a><br>
Mimo jiné se v něm dočtete:<br>
<i><span style='color:#984806'>„Odvolací soud vyšel z právního názoru,
že stav katastru nemovitostí je pro soud v řízení o ochraně vlastnického
práva závazný. <u>Tento názor však není v souladu ani se zákonem, ani s ustálenou
soudní praxí</u>. Jako vlastník nemovitostí může být v katastru zapsána i
osoba, které vlastnické právo nesvědčí, např. proto, že je vydržel někdo jiný,
nebo proto, že smlouva, o kterou se vklad do katastru opíral, byla neplatná
apod. K nesouladu mezi stavem katastru a skutečným vlastnictvím může dojít
i v důsledku nesrovnalostí v katastru. Nejvyšší soud vyslovil, že
obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitostem
a nemůže měnit vlastnictví k nim.“</span></i><span style='color:
#984806'>.</span><br>
Co především vrtá hlavou právníkovi při sporech o hranice pozemku, Vám také
může přiblížit článek <i>„Spor o hranice pozemku“</i> Pavla
Kotradyho (justičního čekatele Krajského soudu v Ostravě), kterého se lze
prostřednictvím Internetu dopídit na URL:<br>
<a href="http://pravniradce.ihned.cz/c1-26019880-spor-o-hranice-pozemku">http://pravniradce.ihned.cz/c1-26019880-spor-o-hranice-pozemku</a><br>
<br>
Geodeta volajícím po právní závaznosti katastru, by ovšem musel vyloženě
potěšit rakouský hraniční katastr (rakouský zeměměřický zákon z roku 1969).
Nějakou představu o něm si můžete udělat i z příspěvku Spolkového úřadu
pro cejchování a vyměřování, který byl 16.6.1997 přednesen na Vídeňské
konferenci o moderní pozemkové knize. Částečný překlad příspěvku do češtiny
najdete na URL:<br>
<a href="http://www.vugtk.cz/nzk/c1-98/zaklady.htm">http://www.vugtk.cz/nzk/c1-98/zaklady.htm</a><br>
Těm, kteří plédují pro právně závazný katastr musí přímo lahodit tato slova o
principech rakouského hraničního katastru:<br>
<i><span style='color:#984806'>„Jádrem zeměměřického zákona je stanovení
dosavadní praxe při užívání katastrální mapy jako zabezpečení hranic a
technického prokazování jejich průběhu, jak se zavedla již na přelomu století.
Zeměměřický zákon definuje hraniční katastr jako <u>právně a technicky závazný
důkaz o průběhu hranic s konečnou platností</u>, jako se stanovily při
hraničním vyměřování nebo hraničním projednávání. <u>Vydržení částí
katastrálního pozemku není přípustné</u>. Připojení každého hraničního
vyměřování měřickými úřady a oprávněnými zeměměřiči na bodové pole zabezpečuje
reprodukovatelnost pozemků hraničního katastru a též všech číselně popsaných pozemků
pozemkové daně v terénu.“</span></i><span style='color:#984806'><br>
</span>Když jsem se tehdy vrátil z Vídně, považoval jsem to přímo za vzor,
jaké mety může katastr dosáhnout. To nadšení mi vydrželo asi tři roky. Dnes už
ho nesdílím. To odstranění institutu vydržení z právního řádu (tj. ta nezpochybnitelná
právní závaznost hranic evidovaných v hraničním katastru) je totiž po
uplynutí více desítek let spíše kontraproduktivní. Máte-li možnost, zkuste si o
faktickém efektu rakouského hraničního katastru podiskutovat s nějakým rakouským
kolegou.<br>
A jen tak mimochodem, v roce 1997 bylo v rakouském hraničním katastru
zapsáno cca 10% pozemků. Bylo tedy pošlapáno právo na ochranu vlastnictví u
všech ostatních vlastníků, kteří se onoho dobrodiní zápisu svých pozemků do hraničního
katastru od státu ještě nedočkali?<br>
<br>
Přeji všem příjemný den.<br>
Lumír Nedvídek<o:p></o:p></span></p>
</div>
</body>
</html>