
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN">

<HTML><HEAD>

<META http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=windows-1250">

<META content="MSHTML 6.00.2800.1543" name=GENERATOR>

<STYLE></STYLE>

</HEAD>

<BODY bgColor=#ffffff>

<DIV><FONT face=Arial size=2>V časopisu Zeměměřič č.07/10 v článku ID 2667 pan 

ing. Votoček popisuje situaci , kdy používá nadále bod bodového pole č. 

0009-1416-0360 který je stabilizován hromosvodem na nádražní budově , a který 

byl "asi před 20 lety zrušen " . Dle stanoviska katastrálního úřadu , respektive 

ing. Babického ( ředitel KP Litoměřice ), nelze měřit na bod , který byl v roce 

1987 zrušen . Dále pan ing. Babický doporučuje zpracovat úplnou dokumentaci 

zřízení bodu PPBP a tu předat na KP . Myslím , že je to zbytečné .Podle § 69 , 

odst. 1 , písm.a  lze za geometrický základ podrobného měření použít " body 

PBPP , popřípadě pomocné měřické body" . Fakticky mohu pro připojení použít i 

měřické body z dokumentace skutečného provedení stavby , mapového podkladu pro 

projekt a jiných geodetických činností , pokud jsou tyto ověřeny ÚOZI . Pokud 

zmiňovaný bod byl  použit v některém ZPMZ ověřerném před rokem 1987 ( 

kdy byl oficiálně zrušen  ) , lze jej nepochybně použít i dnes . Samozřejmě 

s ověřením jeho polohy v terénu .( Dost jednoduché .) U nás v Jižních Čechách 

máme asi štěstí  na pracovníky KP , kteří nám bez problémů potvrzují 

geometrické plány připojené na nejrůznější vysílače mobilních operátorů , či na 

vysílač na Kleti , který je viditelný i ze značných vzdáleností . Jediným 

diskutabilním ( podle mě malicherným ) bodem  by mohlo být číslování 

takových bodů . Jejich využití však vyhláška nepochybně povoluje .</FONT></DIV>

<DIV><FONT face=Arial size=2>S pozdravem Jan Tošner</FONT></DIV></BODY></HTML>