<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN">
<HTML><HEAD>
<META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=iso-8859-2">
<TITLE>Zpráva</TITLE>

<META content="MSHTML 6.00.2800.1528" name=GENERATOR></HEAD>
<BODY>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#800080><FONT face=Arial><FONT 
size=2><SPAN class=734504518-04032006><SPAN class=734504518-04032006><FONT 
color=#000000>Dobrý 
podvečer.</FONT></SPAN></SPAN></FONT></FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#800080><FONT face=Arial><FONT 
size=2><SPAN class=734504518-04032006><SPAN class=734504518-04032006><FONT 
color=#000000></FONT></SPAN></SPAN></FONT></FONT></FONT></SPAN> </DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#800080><FONT face=Arial><FONT 
size=2><SPAN class=734504518-04032006><SPAN class=734504518-04032006><FONT 
color=#000000>K diskusi o tom, zda se má v případech, kdy je na nějaké hranici 
rušena slučka (a stává se z ní tedy nová hranice pozemku) použít v 
grafickém znázornění GP tenká nebo velmi tlustá čára připojuji poněkud 
obšírnější souvislosti:</FONT></SPAN></SPAN></FONT></FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#800080><FONT size=2><SPAN 
class=734504518-04032006><SPAN class=734504518-04032006><FONT 
color=#000000></FONT></SPAN> </DIV>
<DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000 
size=2><STRONG>A) <U>Před 1.1.1976</U></STRONG></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000>Před 1.1.1976 
problém neexistoval, protože se GP vyhotovovaly ještě dvoubarevně a žádné tlusté 
čáry pro novýstav se nepoužívaly.</FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial 
color=#000000></FONT></SPAN> </DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000 
size=2><STRONG>B) <U>Od 1.1.1976 do 31.12.1992</U></STRONG></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT 
face=Arial>Dřívější <EM>Směrnice ČÚGK pro vyhotovování GP a vytyčování hranic 
pozemků</EM> č.j.: 4000/1975-22 z 31.10.1975, registrovaná v částce č. 28/1975 
Sb. (platila od 1.1.1976 do 31.12.1992) v § 7 odst. 3 písm. b) stanovila, 
že se použije:<BR><FONT color=#800080><EM>"b) plná tlustá čára pro kresbu 
<U>nového stavu</U> a vytyčené hranice pozemku (nejméně trojnásobek tloušťky 
čáry dosavadního stavu)."</EM></FONT></FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000>Zažitou 
většinovou praxí přitom bylo, ponechávat v grafickém znázornění GP u 
kresby hranic u kterých se rušila slučka tenkou čáru (jednalo se stále o 
kresbu dosavadního stavu).</FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial 
color=#000000> </FONT></SPAN><SPAN 
class=734504518-04032006><EM></EM></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000 
size=2><STRONG>C) <U>Od 1.1.1993 do 27.4.1993</U></STRONG></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000 
size=2>Neexistoval žádný platný předpis, který by vyhotovování GP a vytyčování 
hranic pozemku upravoval. Předchozí <EM>Směrnice</EM> č.j.: 4000/1975-22 byla s 
účinností od 1.1.1993 zrušena ustanovením § 31 bodu 4. zákona č. 344/1992 Sb, a 
žádná prováděcí vyhláška k tomuto zákonu ještě nebyla vydána. Skutečná praxe 
však v tomto období (a zřejmě i bez větších problémů) pokračovala podle 
ustanovení již zrušené <EM>Směrnice</EM>.</FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial 
color=#000000></FONT></SPAN> </DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT 
face=Arial><STRONG>D) <U>Od 28.4.1994 do 
31.8.1998</U></STRONG><BR></FONT></FONT></SPAN><SPAN 
class=734504518-04032006><FONT size=2><FONT face=Arial color=#000000>Teprve 
ve vyhlášce č. 126/1993 Sb., (platné od 28.4.1993 do 
9.7.1996),  došlo k "vylepšení" formulace, když bylo v bodu 17.5 písm. 
b) její přílohy stanoveno, že se použije: </FONT><EM><BR></EM><EM><FONT 
color=#000000><FONT face=Arial><FONT color=#800080>"b) plná tlustá čára pro 
kresbu <U>nového stavu hranice pozemku</U> a vytyčené hranice pozemku (nejméně 
trojnásobek tlošťky čáry dosavadního 
stavu)."</FONT>.</FONT></FONT></EM></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT 
face=Arial>V původním znění vyhlášky č. 190/1996 Sb., pak byla převzata do bodu 
16.5 písm. b) její přílohy naprosto stejná formulace z bodu 17.5 písm. b) 
přílohy k předchozí vyhlášce č. 126/1993 Sb., tj. bylo opět stanoveno, že se 
použije:<BR><EM><FONT color=#800080>"b) plná tlustá čára pro kresbu <U>nového 
stavu hranice pozemku</U> a vytyčené hranice pozemku (nejméně trojnásobek 
tloušťky čáry dosavadního stavu)."</FONT>.</EM></FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000>Podle tohoto 
ustanovení, kdy se měla plná tlustá čára používat pro kresbu nového stavu 
hranice <U>pozemku</U>, by se musela v GP vyznačovat tenkou čarou i např. 
zaměřená novostavba budovy, pokud by netvořila samostatný pozemek a byla by jen 
prosloučena do okolní stavební parcely. Nebylo to rozhodně šťastné 
"vylepšení" dosavadní mnohaleté a zažité praxe a velmi pochybuji, že se jím nová 
praxe skutečně řídila.</FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000>V tomto 
období také začal být na ČÚZK uplatňován tehdejším odborem legislativy a 
metodiky KN takový výklad, že stává-li se z původně jen proslučkované čáry nově 
hranice pozemku, <U>má dostat v grafickém znázornění GP přednost její kresba 
<STRONG>tlustou čarou</STRONG></U>. Takový aplikační výklad byl uplatněn např. i 
v rozhodnutí ČÚZK č.j.: 694/1997-21 z 14.11.1997 (ve věci porušení pořádku na 
úseku zeměměřictví), které bylo v anonymizované formě rozšířeno mezi ZKI jako 
<EM>Informativní materiál pro ZKI č. 19</EM> (IMZKI 19), a kterého se ZKI zřejmě 
drží i dodnes (a zřejmě i ČÚZK).</FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><EM><FONT face=Arial 
color=#000000></FONT></EM></SPAN> </DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000><STRONG>E) 
<U>Od 1.9.1998 až dodnes</U></STRONG></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000 size=2>Po 
novele vyhlášky č. 190/1996 Sb., (provedené s účinností od 1.9.1998 vyhláškou č. 
179/1998 Sb.), došlo opět k dalšímu "vylepšení" formulace a po novele bylo v 
bodu 16.5 písm. b) bodu 1. přílohy stanoveno, že se použije:</FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT 
face=Arial><FONT color=#800080><EM>"b) velmi tlustá čára plná (kód čáry 0.016) 
pro <U>nový stav hranic</U> a <U>sluček</U> a pro vytyčené hranice 
pozemku,"</EM></FONT><FONT color=#000000>.</FONT></FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT face=Arial 
color=#000000>Vykreslovat nové slučky tlustě, se jeví jako docela praktické 
(jinak se na samotném grafickém znázornění GP vůbec nepozná, že slučka nově 
"přibyla"). Rozšíření použití velmi tlusté čáry (oproti předchozímu znění) kromě 
nového stavu hranic <U>pozemků</U> obecně na <U>všechny nové hranice</U> (t.j. 
zřejmě i na nové hranice obvodů budov) napravilo určitý "úlet" v předchozím 
znění.</FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT face=Arial 
color=#000000>Jednoznačné vyřešení otázky priority použité čáry v případech, kdy 
se např. nějaká hranice obvodu budovy přeškrtnutím slučky stává novou hranicí 
pozemku však ani tato novela vyhlášky nepřinesla. Ustanovení bodu 16.5 písm. b) 
bodu 1. přílohy k vyhlášce je totiž v některých případech stále kolizní s 
ustanovením bodu 16.5 písm. a) bodu 1. přílohy k vyhlášce, podle kterého se 
použije:<BR><EM><FONT color=#800080>"a) tenká čára pro dosavadní stav 
katastrální mapy"</FONT></EM>.</FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT face=Arial 
color=#000000>Je proto zcela namístě, aby zamýšlená nová vyhláška možnost 
různých výkladů odstranila.</FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT face=Arial 
color=#000000>Při svém konzervativismu se pak osobně plně kloním k názoru pana 
Hurába, že by měla být obnovena nejdéle zažitá praxe, tj. že přednost by měla 
dostat tenká čára zobrazující dosavadní stav a škrtnutí slučky považuji za 
dostatečnou informaci o tom, co se s hranicí stalo (tj. že se s ní stala hranice 
pozemku).</FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000>Grafické 
znázornění GP musí být především srozumitelné pro právnickou sféru (pro 
sepsání smlouvy je klíčové umět "přečíst" GP) a jakákoliv změna mnoho let 
zažité praxe jí může způsobit nesmírné potíže. GP především slouží jako 
technický podklad pro sepisování listin o nemovitostech a následné promítnutí 
změn do KN je až krokem druhořadým a toliko evidenčním (navíc u profesní sféry 
na KÚ se umění "číst" GP asi automaticky předpokládá).</FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial 
color=#000000></FONT></SPAN> </DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000>Pro úplnost 
níže připojuji i onen dokument IMZKI č. 19 (zmíněný výše v bodě D). Je to dlouhé 
a kdo nechce to samozřejmě číst nemusí. Problematika tlusté/tenké čáry je v něm 
naprosto okrajová - v písm. h) vytýkaných závad a bez obrázku to není ani 
patrné.</FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000>Jedná se už o 
hodně staré rozhodnutí (a podle předpisů platných v roce 1997), ale pro ty, 
kteří nikdy neviděli jak takové rozhodnutí o porušení pořádku na úseku 
zeměměřictví vypadá (a jakou pokutu a za co lze "vyfasovat" resp. v "cenové" 
úrovni roku 1997) to třeba může být v něčem poučné.</FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT face=Arial color=#000000>Byl-li by 
snad o to zájem, mohl bych nějakými obdobnými dokumenty časem přispět do 
konference i častěji (i na "průšvihu" jiných se lze nakonec také 
poučit).</FONT></SPAN><SPAN class=734504518-04032006><FONT size=2></DIV></DIV>
<DIV><FONT face=Arial><BR><FONT color=#000000></FONT></FONT></DIV></FONT></SPAN>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT face=Arial 
color=#000000>Lumír Nedvídek</FONT></FONT></SPAN></DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT face=Arial 
color=#000000></FONT></FONT></SPAN> </DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT face=Arial 
color=#000000></FONT></FONT></SPAN> </DIV>
<DIV><SPAN class=734504518-04032006><FONT color=#000000 size=2><FONT 
color=#000000><FONT face=Arial>
<HR style="MARGIN-TOP: 0px; MARGIN-BOTTOM: 0px" color=#006600>
</FONT>
<H1 style="MARGIN: 3px 0px 0px; WORD-SPACING: 0px; LINE-HEIGHT: 100%" 
align=center><FONT face=Arial size=5>INFORMATIVNÍ MATERIÁL PRO ZKI - IMZKI č. 
19</FONT></H1>
<P style="MARGIN-TOP: 6px; MARGIN-BOTTOM: 0px; WORD-SPACING: 0px" 
align=left><FONT face=Arial><U><FONT size=1><I>UPOZORNĚNÍ</I></FONT></U><FONT 
size=1><I>: Informativní materiály vydávané v očíslované řadě odborem kontroly a 
dohledu ČÚZK jsou určeny jako metodická pomůcka pro interní potřebu 
zeměměřických a katastrálních inspektorátů. Vycházejí vždy z řešení určitých 
zcela konkrétních případů a názory v nich obsažené nelze ztotožňovat s obecnými 
výkladovými stanovisky ČÚZK. Obecná výkladová stanoviska ČÚZK může podle 
organizačního řádu ČÚZK zpracovávat pouze odbor legislativy a metodiky katastru 
nemovitostí. Na informativní materiály určené pro ZKI proto nelze ve správní 
činnosti odkazovat jako na závazná stanoviska resortu 
ČÚZK.</I></FONT></FONT></P><FONT face=Arial>
<HR color=#006600>
</FONT>
<H2 style="MARGIN-TOP: 0px; MARGIN-BOTTOM: 6px; WORD-SPACING: 0px" 
align=center><FONT color=#ff0000><FONT face=Arial><FONT 
size=4><U>ANOTACE</U>:</FONT></FONT></FONT></H2>
<OL 
style="MARGIN-TOP: 0px; FONT-WEIGHT: bold; MARGIN-BOTTOM: 0px; COLOR: #ff0000; LIST-STYLE-TYPE: decimal">
  <LI>
  <P style="MARGIN: 0px; WORD-SPACING: 0px" align=left><FONT 
  face=Arial>V případě, že obviněný je uznán vinným z porušení pořádku 
  na úseku zeměměřictví je nezbytné, aby tato skutečnost byla ve výroku 
  rozhodnutí ZKI konstatována a aby byl výstižně a úplně popsán skutek, který 
  byl předmětem projednávání s uvedením místa a času jeho spáchání.  
  </FONT></P>
  <LI>
  <P style="MARGIN: 6px 0px 0px; WORD-SPACING: 0px" align=left><FONT 
  face=Arial>Je nepřípustné, aby ZKI v odůvodnění svého rozhodnutí nahradil 
  popis všech podstatných zjištění skutkových okolností a jejich právního 
  významu, nebo provedených důkazů a jejich hodnocení, odkazem na záznam ZKI o 
  dohledu na zeměměřické činnosti, který není součástí rozhodnutí. </FONT></P>
  <LI>
  <P style="MARGIN: 6px 0px 0px; WORD-SPACING: 0px" align=left><FONT 
  face=Arial>Je nezbytné v odůvodnění rozhodnutí ZKI uvést, jaké konkrétní 
  a nejzávažnější nedostatky byly v ověřených geometrických plánech 
  shledány a k jakému konkrétnímu porušení právní normy došlo. Teprve 
  následně lze dovozovat, že nebyly dodrženy podmínky stanovené právním řádem 
  pro ověřování těchto geometrických plánů. </FONT></P>
  <LI>
  <P style="MARGIN: 6px 0px 0px; WORD-SPACING: 0px" align=left><FONT 
  face=Arial>Bylo-li záměrem měření zpracovat v místním souřadnicovém 
  systému, lze považovat za neodbornost, aby takový systém byl zvolen tak, že 
  numerické hodnoty souřadnic bodů v tomto místním systému přímo vedou 
  k záměně za souřadnice v S-JTSK. </FONT></P>
  <LI>
  <P style="MARGIN: 6px 0px 0px; WORD-SPACING: 0px" align=left><FONT 
  face=Arial>Skutečnost, že měření, bylo připojeno na geometrický základ, kterým 
  byly takové podrobné body, jejichž úplná vzájemná poloha (souřadnice) nebyla 
  získána nebo ověřena na základě zeměměřických činností v terénu, ale byla 
  pouze odsunuta kartometricky z mapy, je  hrubou vadou plánu. Je 
  nepřípustné, aby vzájemná poloha podrobných bodů výsledně určená podle § 68 
  odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb., pravoúhlými souřadnicemi (a to bez ohledu na 
  použitý systém) nevycházela z hodnot v terénu skutečně zjišťovaných 
  a měřených. Takovým postupem je porušeno ustanovení § 66 vyhlášky č. 190/1996 
  Sb., kde již sám název tohoto paragrafu (t.j. <I>„Zeměměřické činnosti 
  v terénu“</I>) zcela vylučuje jakoukoliv možnost vyhotovovat geometrický 
  plán aniž by vzájemná výsledná poloha bodů geometrického základu a nových 
  podrobných bodů byla zjišťována jinak, než z výsledků přímého měření 
  potřebných veličin v terénu.  </FONT></P>
  <LI>
  <P style="MARGIN: 6px 0px 0px; WORD-SPACING: 0px" align=left><FONT 
  face=Arial>Je nepřípustné, aby protokol o výpočtu nahrazoval zápisník 
  s výjimkou případů, kdy určovací a kontrolní údaje byly již přímo 
  v terénu pořizovány např. na magnetický záznam a kde vstup těchto údajů 
  do výpočtu se děje rovněž automatizovaně a nemůže již být ovlivněn žádnou 
  chybou spočívající v omylu při přepisu. </FONT></P>
  <LI>
  <P style="MARGIN: 6px 0px 0px; WORD-SPACING: 0px" align=left><FONT 
  face=Arial>Tovární komín není ani budovou ani dalším prvkem polohopisu souboru 
  geodetických informací katastru. </FONT></P></LI></OL><FONT face=Arial>
<HR style="MARGIN-TOP: 6px" color=#008000 SIZE=1>
</FONT>
<H2 style="MARGIN-TOP: 6px; MARGIN-BOTTOM: 0px; WORD-SPACING: 0px" 
align=center><B><FONT face=Arial><FONT 
size=4><U>PODROBNĚ</U>:</FONT></FONT></B></H2>
<H3 align=center><I><FONT color=#006600><FONT face=Arial><FONT size=3><U>Z 
rozhodnutí odboru kontroly a dohledu ČÚZK č. j.: 694/1997-21 ze dne 14. 11. 
1997</U><BR>(změněno rozhodnutí ZKI ve věci porušení pořádku na úseku 
zeměměřictví)</FONT></FONT></FONT></I></H3>
<P class=MsoNormal style="WORD-SPACING: 0px; TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Zeměměřický a katastrální inspektorát v <B>Q.</B> (dále jen "Inspektorát") svým 
rozhodnutím č.j.: P013/96-40-41, ze dne 21. ledna 1997, rozhodl ve věci porušení 
pořádku na úseku zeměměřictví takto:</FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><I><FONT face=Arial>"Zeměměřický 
a katastrální inspektorát v Q. dle § 9 odst. 1) zák. č. 359/92 Sb. ukládá 
Ing. X. Y<STRONG>.,</STRONG> bytem ... ..., úředně oprávněnému zeměměřickému 
inženýru dle zák. č. 200/94 Sb., položka seznamu ČÚZK č. xxxx/xx, pro porušení 
pořádku na úseku zeměměřictví ve smyslu § 7 písm. g) zák. č. 359/92 Sb. ve znění 
§ 22 zák. č. 200/94 Sb., kterého se dopustil tím, že nedodržel podmínky 
stanovené pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr 
nemovitostí České republiky, pokutu ve výši 20.000,- Kč,slovy  dvacet tisíc 
korun českých.</FONT></I></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><I><FONT face=Arial>Ing. X. Y. je 
povinen částku 20.000,- Kč uhradit dle § 9 odst. 4 zák. č. 359/92 Sb. do 30 dnů 
od právní moci tohoto rozhodnutí na účet č. xx-xxxxx-xxx/xxxx u České národní 
banky."</FONT></I></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            V 
odůvodnění svého rozhodnutí Inspektorát uvedl, že Ing. X. Y., oprávněný ověřovat 
výsledky zeměměřických činností ve smyslu § 13 odst. 1 písm. a) zák. č. 200/94 
Sb., položka Seznamu ČÚZK č. xxxx/xx, že geometrické plány svými náležitostmi a 
přesností odpovídají právním předpisům, tyto geometrické plány a další 
dokumentaci a přílohy ověřil, ačkoliv měly zjištěné zjevné hrubé vady. Vady 
v dokumentaci geometrického plánu GP ZPMZ č. 396 v k. ú. S. hodnotí 
inspektorát jako neodstranitelné a spatřuje je v tom, že identické body 
nebyly zaměřeny současně s podrobným měřením geodetickou metodou, ale byly 
jen určeny kartometricky v S-JTSK, převážně pro zaměření podrobných bodů 
nebyla použita geodetická metoda, ale „měření po oměrných“ bez další možné 
kontroly a posouzení přesnosti měření, zaměření některých bodů není 
dokumentováno nebo byly určeny početně také bez dokumentace výpočtu, ortogonální 
metody jsou připojeny jen na dva body dříve určené a posouzení přesnosti chybí. 
Kromě porušení obecných zásad postupu měření polohopisu geodetickými metodami 
jsou práce vyhotoveny v rozporu s ust. § 66, § 68, § 72 a přílohy 
12 vyhl. č. 190/96 Sb. Ing. X. Y. v zápise z ústního jednání, konaného 
dne 20. 1. 1997 výslovně uznal zjištěné zjevné vady geometrických plánů, které 
ověřil, včetně toho, že pro tyto vady práci ověřit neměl. Při rozhodování o výši 
pokuty Inspektorát přihlédl zejména k tomu, že účastník řízení přistupoval 
ke správnímu řízení v rámci možností korektně.</FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Proti výše uvedenému rozhodnutí Inspektorátu podal Ing. X. Y. odvolání sepsané 
dne 4. února 1997 bez uvedení důvodů, které bylo Inspektorátu doručeno dne 
7. února 1997. Tentýž den, t.j. 7. února 1997 bylo rovněž Českému úřadu 
zeměměřickému a katastrálnímu (dále jen „Úřad“) doručeno písemné podání In<SPAN 
class=734504518-04032006>g</SPAN>. X. Y. sepsané dne 4. února 1997 a 
v nadpise označené jako: <I>„Odvolání k rozhodnutí zeměměřického a 
katastrálního inspektorátu při dohledu nad zeměměřickými činnostmi“</I>. Protože 
podle § 54 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád): 
<I>„Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal“</I>, 
postoupil Úřad toto podání Inspektorátu, aby je v řízení o odvolání vzal 
rovněž v úvahu. Ing. X. Y. uvádí, že rozhodnutí Inspektorátu bylo provedeno 
na podkladě kontroly na Katastrálním úřadu v Z. dne 3. 12. 1996 a 
z jednání na Inspektorátu dne 21. 1. 1997. Předmětem kontroly byl záznam 
podrobného měření změn číslo 396, katastrální území S., obec S., okres Z. 
Prostor v němž bylo měření prováděno je prostorem dle § 66 odst. 2 písm. b) 
vyhlášky č. 190/1996 Sb. Polohopis katastrální mapy Ostrava 0-2/3 je 
v S-JTSK. Nemovitosti obsahu katastrální mapy v lokalitě měření jsou 
zaměřeny geodetickou metodou, avšak číselná dokumentace tohoto měření není 
součástí souboru geodetických informací katastru (jde o základní plán závodu), 
ale je uložena u příslušného odboru akciové společnosti DČ., a. s., 
v jejímž areálu se měřilo. Porovnáním zákresu v mapě se skutečností 
v terénu bylo zjištěno, že zákres je velice přesný a dotčené budovy jsou 
beze změn. V daném prostoru jsou však další budovy, které nejsou zobrazeny 
v katastrální mapě a je zde uloženo i značné množství materiálu, který 
znemožňoval polygonální propojení od budov na parc. č. 3746/33 k 3746/39. Od 
původního záměru, kdy měl být pro každou změnu zvolen vlastní souřadnicový 
systém se po zjištění přesností zobrazení upustilo a byl zvolen jeden systém 
odvozený z kartografických souřadnic. Postupovalo se tak, že u polární 
metody byl zaměřen nadbytečný počet připojovacích bodů, souřadnice těchto bodů 
byly třikrát nezávisle odsunuty z mapy KN. Souřadnice aritmetického průměru 
dvou nejvzdálenějších bodů byly pak základem výpočtu ostatních bodů dle prvků 
z polární metody. Takto vypočtené souřadnice se porovnaly se souřadnicemi 
odsunutými z mapy. Body, jejichž souřadnice byly vně trojice kart. 
souřadnic byly vyloučeny, ostatní byly ponechány. U ortogonální metody bylo 
postupováno obdobně, ale počítalo se z úsečky spojnice dvou bodů. Úhly a 
vzdálenosti v zápisníku záznamu podrobného měření změn jsou skutečně 
naměřené hodnoty a souřadnice připojovacích bodů neporušují ustanovení § 66 
odst. 8 vyhlášky č. 190/1996 Sb. a zároveň splňují i ustanovení odst. 5 tohoto 
paragrafu. Celé hodnoty souřadnic byly ponechány proto, aby pracovníci 
katastrálního úřadu věděli, že můžou nové podrobné body vynášet z křížku 
mapy a poznámka k seznamu souřadnic se uvedla pro zdůraznění kvality 
souřadnic. Ing. X. Y. se dále ve svém podání již nevyjadřuje k rozhodnutí 
samému, ale oponuje jednotlivým částem obsahu zápisu z ústního jednání ze 
dne 20. ledna 1997.</FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Inspektorát podanému odvolání nevyhověl a předložil jej spolu se spisovým 
materiálem Úřadu. V předkládacím dopisu uvedl, že trvá na důvodech porušení 
pořádku na úseku zeměměřictví Ing. X. Y., které jej k udělení pokuty vedly. 
Inspektorát dále uvedl, že výše pokuty byla udělena v relaci 
s pokutami udělovanými Inspektorátem za podobná provinění jiným 
ověřovatelům. </FONT></P>
<P class=MsoNormal style="MARGIN-LEFT: 0px; TEXT-INDENT: 0pt; MARGIN-RIGHT: 0px" 
align=left><B><FONT face=Arial>Český úřad zeměměřický a katastrální v odvolacím 
řízení napadené rozhodnutí Inspektorátu změnil takto:</FONT></B></P>
<P class=MsoNormal 
style="MARGIN-LEFT: 17pt; TEXT-INDENT: -17pt; MARGIN-RIGHT: 0cm; TEXT-ALIGN: justify"><I><FONT 
face=Arial>1. Úředně oprávněný zeměměřický inženýr Ing. X. Y., nar. xx.xx.xxxx, 
bytem ... ..., je uznán<SPAN style="LETTER-SPACING: 4pt"> <U>vinným</U> 
</SPAN>z porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 7 písm. g) zákona 
číslo 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 
107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 62/1997 Sb., t.j. z 
nedodržování podmínek stanovených pro ověřování výsledků zeměměřických činností 
využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové 
dílo. Ing. X. Y. porušil pořádek na úseku zeměměřictví tím, že dne 8. srpna 1996 
při výkonu své podnikatelské činnosti ověřil geometrický plán číslo 396-113/96, 
katastrální území S., obec S.., okres Z., který obsahoval vady popsané 
v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Tímto svým jednáním porušil Ing. X. Y. 
povinnosti fyzické osoby s úředním oprávněním stanovené v § 16 odst. 1 
písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, t.j. nejednal odborně a 
nevycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci.<?XML:NAMESPACE PREFIX = O 
/><O:P> </O:P></FONT></I></P>
<P class=MsoNormal 
style="MARGIN-LEFT: 17pt; TEXT-INDENT: -17pt; MARGIN-RIGHT: 0cm; TEXT-ALIGN: justify"><I><FONT 
face=Arial>2. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q. ukládá za výše 
uvedené porušení pořádku na úseku zeměměřictví Ing. X. Y. podle § 9 odst. 1 
zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,<SPAN 
style="LETTER-SPACING: 4pt"> <U>pokutu ve výši 20.000,-Kč</U> </SPAN>(slovy: 
Dvacettisíckorunčeských). Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci 
tohoto rozhodnutí na účet Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Q. u 
České národní banky, číslo účtu xx-xxxxx-xxx/xxxx.“</FONT></I></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-INDENT: 0pt" align=left><B><FONT face=Arial>Z 
odůvodnění rozhodnutí ČÚZK:</FONT></B></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT face=Arial> Úřad 
přezkoumal napadené rozhodnutí inspektorátu v celém rozsahu a dospěl 
k závěru, že odvolání je přípustné a bylo podáno včas. Odvolání je důvodné, 
i když mimo rámec důvodů uplatněných odvolatelem.</FONT></P>
<P class=MsoNormal 
style="MARGIN-BOTTOM: 0px; TEXT-INDENT: 35.4pt; TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>Rozhodnutí Inspektorátu především obsahuje vážné nedostatky již ve 
svém výroku, který je zcela soustředěn na stanovení druhu a výměry sankce. Výrok 
je základem a nejdůležitější částí rozhodnutí, jíž se určují konkrétní práva a 
povinnosti účastníků řízení. Správní orgán ve výroku formuluje, jak rozhoduje ve 
věci, která je předmětem řízení. Důležité proto je, aby výrok byl přesný a 
určitý. Obecně je nezbytné v případě, že obviněný je uznán vinným 
z porušení pořádku na úseku zeměměřictví, aby tato skutečnost byla ve 
výroku konstatována a aby byl výstižně a úplně popsán skutek, který byl 
předmětem projednávání s uvedením místa a času jeho spáchání. Ve výroku 
napadeného rozhodnutí především chybí samotné vyslovení viny z porušení 
pořádku na úseku zeměměřictví a konkrétní popis skutku s označením času, 
kdy k němu došlo. Úřad pak považuje za částečně nekonkrétní i odůvodnění 
napadeného rozhodnutí. Odůvodnění musí shrnovat všechny skutečnosti, které 
odůvodňují výrok rozhodnutí a má přesvědčit o správnosti rozhodnutí a postupu 
správního orgánu. Úřad považuje za nepřípustné, aby správní orgán 
v odůvodnění svého rozhodnutí nahradil popis všech podstatných zjištění 
skutkových okolností a jejich právního významu, nebo provedených důkazů a jejich 
hodnocení, odkazem na záznam Inspektorátu o dohledu na zeměměřické činnosti, 
který není součástí rozhodnutí. Je nezbytné v odůvodnění rozhodnutí uvést, 
jaké konkrétní a nejzávažnější nedostatky byly v ověřených geometrických 
plánech shledány a k jakému konkrétnímu porušení právní normy došlo. Teprve 
následně lze dovozovat, že nebyly dodrženy podmínky stanovené právním řádem pro 
ověřování těchto geometrických plánů. Úřad pak v projednávaném případě 
shledal i nedostatečné a neúplné zjištění skutečného stavu věci Inspektorátem. 
Z odůvodnění napadeného rozhodnutí ani ze spisového materiálu nijak 
nevyplývá, že by se Inspektorát vůbec zabýval otázkou, zda se tvrzeného porušení 
pořádku na úseku zeměměřictví  obviněný dopustil při výkonu své 
podnikatelské činnosti a je tedy možné za takový skutek uložit pokutu podle § 9 
odst. 1 platného znění zákona č. 359/1992 Sb., nebo zda se jedná o přestupek ve 
smyslu § 8 tohoto zákona. </FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-INDENT: 35.4pt; TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>Vzhledem ke všem popsaným okolnostem dospěl Úřad k názoru, že 
napadeným rozhodnutím došlo k porušení zákona, zejména § 3 odst. 4 a § 47 
odst. 2 a odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád). Podle § 
59 odst. 1 správního řádu odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí 
v celém rozsahu; je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popřípadě 
zjištěné vady odstraní. </FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Úřad nejdříve doplnil spisový materiál o další podklady, které si vyžádal od 
Katastrálního úřadu v Z. a následně nařídil ústní jednání ve věci, ke 
kterému předvolal obviněného a dále jako svědka Ing. A. B., rod č. xx xx 
xx/xxxx, trvalý pobyt ... ... . Obviněnému současně Úřad uložil, aby při ústním 
jednání předložil evidenci výsledků zeměměřických činností, které jako úředně 
oprávněný zeměměřický inženýr od 1. ledna 1995 ověřil, a kterou je povinen vést 
podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a 
doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Ústní jednání 
proběhlo dne 30. října 1997 v budově Úřadu v Praze. </FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Při ústním jednání Úřad provedl tyto důkazy:</FONT></P>
<UL>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l0 level1 lfo1"><FONT 
  face=Arial>z kopie prvopisu geometrického plánu č. 396-113/96, 
  katastrální území S., vyhotovené Katastrálním úřadem v Z. dne 13. října 
  1997 Úřad zjistil, že tento geometrický plán zaměřil dne 27. 7. 1996 a 
  vyhotovil dne 5. 8. 1996 Ing. A. B. a dne 8. 8. 1996 tento geometrický plán 
  ověřil obviněný Ing. X. Y., že náležitostmi a přesností odpovídá právním 
  předpisům. Ve spisu Inspektorátu je založen příslušný originál záznamu 
  podrobného měření změn ověřený obviněným. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l0 level1 lfo1"><FONT 
  face=Arial>ze spisu Úřadu č.j. 2978/1995-12 Úřad zjistil, že obviněný je 
  držitelem úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností 
  podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., t.j. pro ověřování 
  geometrického plánu a dokumentace o vytyčení vlastnické hranice pozemku. 
  </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l0 level1 lfo1"><FONT 
  face=Arial>ze sdělení Katastrálního úřadu v Z. č.j. I 858-97/62170 ze dne 
  13. 10. 1997 Úřad zjistil, že obviněný Ing. X. Y. předložil tomuto 
  katastrálnímu úřadu v roce 1996 celkem 176 a v roce 1997 celkem 57 
  jím ověřených geometrických plánů. Jednalo se převážně o plány zaměřené a 
  vyhotovené Ing. A. B.. Katastrální úřad v Z. v tomto sdělení dále 
  uvedl, že katastrální mapy v k. ú. S. vznikly převodem ze systému S-42, 
  neexistují polní náčrty. Geometrický plán číslo 396-113/96 v k. ú. S. 
  není dosud proveden v katastrálním operátu. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l0 level1 lfo1"><FONT 
  face=Arial>z evidence výsledků ověřovaných zeměměřických činností vedené 
  obviněným Ing. X. Y. podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb., 
  kterou obviněný při ústním jednání předložil Úřad zjistil, že tato evidence je 
  vedena od roku 1996, že v roce 1996 je v ní evidováno 158 ověření 
  geometrického plánu a v roce 1997 je v ní evidováno 32 výsledků 
  ověření geometrického plánu. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l0 level1 lfo1"><FONT 
  face=Arial>z rozhodnutí Inspektorátu č.j. P001/96-40-41 ze dne 20. 3. 
  1996, které nabylo právní moc dne 7. dubna 1996  Úřad zjistil, že 
  obviněný Ing. X. Y. se již v minulosti dopustil porušení pořádku na úseku 
  zeměměřictví ve smyslu § 7 písm g) zákona č. 359/1992 Sb., a za tento skutek 
  mu byla Inspektorátem udělena pokuta ve výši 3.000,- Kč. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l0 level1 lfo1"><FONT 
  face=Arial>Úřad vyslechl svědka Ing. A. B., rod. č. xx xx xx/xxxx, trvalý 
  pobyt ... ... . Svědek mimo jiné do protokolu uvedl, že je podnikatelem 
  v oboru zeměměřické činnosti. Geometrický plán číslo 396-113/96, k. ú. S. 
  vyhotovil.na základě objednávky obchodní společnosti DšS., a. s. ze dne 22. 
  dubna 1996. Po vyhotovení tohoto plánu objednateli vyúčtoval cenu 14.000,- Kč. 
  Geometrické plány, které svědek vyhotovoval ověřoval zpravidla obviněný, a 
  svědek za tuto činnost obviněnému nikdy nehradil žádnou finanční částku, ale 
  poskytoval obviněnému protiplnění, které spočívalo v poskytování měřické 
  techniky a osobní výpomocí při zakázkách vyhotovovaných obviněným. Svědek 
  uvedl, že měření nepřipojil na S-JTSK, neboť to nebylo vzhledem k provozu 
  v závodě možné. Předchozí geometrické plány nepoužil, protože nebyly 
  zaměřeny v S-JTSK. Jako podklad použil mapu vedenou na Katastrálním úřadu 
  v Z. na hliníkové fólii a zjistil, že některé objekty které mají být 
  předmětem geometrického plánu jsou v této mapě zobrazeny. Správnost 
  tohoto zobrazení ověřil zaměřením oměrných měr po obvodech těchto budov. 
  Souřadnice identických bodů číslo 17 a 18 získal kartometrickým odměřením 
  z mapy na hliníkové fólii. Souřadnice bodu číslo 18 pak ještě upravil na 
  základě přímého měření na vzdálenost vypočtenou Pythagorovou větou 
  z trojúhelníka vymezeného body číslo 17, 33 a 18. Obdobně pak postupoval 
  i na druhé straně objektu v případě bodů číslo 19, 20 a 34. U polárního 
  měření ze stanoviska 4001 postupoval tak, že místní soustava byla definována 
  body číslo 2 a 4, jejichž souřadnice zjistil kartometricky a jejich správnost 
  ověřil porovnáním vzdálenosti těchto bodů vypočtené z přímého polárního 
  měření. Svědek uvedl, že záznam podrobného měření změn (dále jen „ZPMZ“) 
  neobsahuje všechny výpočty, které ve skutečnosti provedl, aby ověřil správnost 
  kartometricky odsunutých souřadnic. Uvedl, že souřadnice bodu číslo 24 získal 
  výpočtem z přímky mezi body 23 a 25 a použitím oměrné míry 30,83 m a 
  tento výpočet není v ZPMZ dokumentován. Svědek dále uvedl, že pokud je 
  v protokolu o výpočtu uváděno, že nové body byly vypočteny ortogonální 
  metodou, pravé úhly při této metodě nebyly měřeny a pravoúhlost objektu byla 
  předpokládána. Svědek uvedl, že tento předpoklad neověřil úplným oměřením 
  objektu a početní kontrolou jeho pravoúhlosti. Dále uvedl, že při měření 
  nevyužil možnosti automatického záznamu naměřených hodnot a výsledky měření 
  zapisoval do konceptu. Tento koncept však k ZPMZ jako zápisník 
  nepřiložil. Svědek uvedl, že obviněný se měřických prací v terénu 
  nezúčastnil. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l0 level1 lfo1"><FONT 
  face=Arial>Úřad vyslechl obviněného Ing. X. Y., který mimo jiné do protokolu 
  uvedl, že je podnikatelem v oboru zeměměřictví. Obviněný uvedl, že 
  dotčený geometrický plán vypracoval Ing. A. B., který mu jej přinesl na 
  ověření. Podkladem je mapa v S-JTSK. Pro výpočty byl zvolen místní 
  systém, kartometrické souřadnice nebyly použity k výpočtu, ale byly 
  použity místní souřadnice určené z přímého měření. Testování předepsané 
  přesnosti provedl Ing. A. B. doma na počítači a obviněný uvedl, že se 
  přesvědčil, že požadovaná přesnost byla dodržena. Obviněný dále uvedl, že 
  měření v terénu se nezúčastnil a ani před ověřením plánu na místě samém 
  nebyl. Obviněný Ing. X. Y. uvedl, že za ověřování plánů vyhotovovaných Ing. A. 
  B. nikdy neobdržel žádnou finanční částku. Místo ní mu Ing. A. B. poskytoval 
  protiplnění spočívající v zapůjčování měřických přístrojů a osobní pomoc 
  při zakázkách vyhotovovaných obviněným. ZPMZ dokumentovaný ve spisu 
  Inspektorátu považuje obviněný za úplný, kromě toho Katastrálnímu úřadu 
  v Z. při žádosti o potvrzení plánu předložil výpočet výměr, průsvitku se 
  zobrazením změny a geometrické plány určené k potvrzení. Obviněný při 
  výslechu označil podrobné body číslo 1 až 4 a 17 až 25 za identické body. 
  Uvedl, že souřadnice těchto 13 identických bodů považuje za souřadnice 
  v místním systému. Obviněný dále uvedl, že se domnívá, že správně měly 
  být zvoleny dva místní systémy a uznává, že identické body nejsou vzájemně 
  úplně propojeny na základě měření v terénu a vzájemná vazba identických 
  bodů byla určena kartometricky. </FONT></P></LI></UL>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Úřad zhodnotil všechny podklady shromážděné ve spisu Inspektorátu včetně 
podkladů a důkazů kterými řízení sám doplnil a dospěl k následujícím 
závěrům:</FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Obviněný, jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr ve smyslu § 16 odst. 3 
zákona č. 200/1994 Sb., ověřil dne 8. srpna 1996 podle § 12 odst. 2 zákona č. 
200/1994 Sb., že geometrický plán číslo 396-113/96 v katastrálním území S. 
svými náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Při tomto ověření byl 
podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb. obviněný povinen jednat 
odborně, nestranně a vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Podle § 
16 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb. je obviněný odpovědný za odbornou úroveň, za 
dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle 
právních předpisů tohoto jím ověřeného geometrického plánu.</FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Obviněný je podnikatelem v oboru zeměměřictví. Ověřování geometrických 
plánů provádí samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Ze zjištění 
provedených Katastrálním úřadem v Z. i z vlastní zákonem předepsané 
evidence obviněného vyplývá, že jen v roce 1996 obviněný ověřil nejméně 158 
geometrických plánů. Úřad tím považuje za prokázané, že ověřování geometrických 
plánů provádí obviněný jako svou soustavnou činnost. Velkou většinu 
geometrických plánů ověřených v roce 1996 obviněným vyhotovil Ing. A. B.. 
Z výpovědi Ing. A. B.  i z výpovědi obviněného Ing. X. Y. 
vyplývá, že obviněný za ověřování geometrických plánů vyhotovených Ing. A. B. od 
něj přijímal mezi nimi vzájemně dohodnutá protiplnění spočívající 
v zapůjčování měřických přístrojů a osobní výpomoci při zakázkách, které 
jako podnikatel v oboru zeměměřictví vyhotovuje sám obviněný. Úřad dospěl k 
názoru, že záměrem a motivem obviněného, který jej vedl k ověřování více jak 
stovky případů geometrických plánů vyhotovených Ing. A. B. bylo i dosahování 
zisku, kterého se však obviněnému dostávalo v nepeněžité formě tím, že mu 
Ing. A. B.   zapůjčoval měřické přístroje a osobně vypomáhal při 
podnikatelské činnosti. Výše popsané okolnosti pak Úřad vedly k závěru, že 
geometrický plán číslo 396-113/96 v katastrálním území S. obviněný ověřil 
při výkonu své podnikatelské činnosti.</FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Úřad dále vycházel ze zjištění Inspektorátu, které nebylo obviněným zpochybněno, 
že katastrální území S. <U>není</U> prostorem vymezeným v § 66 odst. 2, poslední 
větě vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., 
kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných 
věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90 
Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České 
republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. (dále jen 
„Vyhláška“). Katastrální území S. tedy <U>není</U> prostorem, ve kterém se 
určuje poloha podrobných bodů povinně v S-JTSK (srv. § 1 odst. 1 písm. c) 
nařízení vlády č. 116/1995 Sb.).</FONT></P>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            
Úřad shledal, že geometrický plán číslo 396-113/93 v katastrálním území S., 
jeho náležitosti a dokumentace vykazují řadu vážných i drobných vad, 
například:</FONT></P>
<OL type=a>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l1 level1 lfo2"><FONT 
  face=Arial>Souřadnice všech bodů v geometrickém plánu jsou uvedeny 
  v jediném souřadnicovém systému. Na počátku výpočetního protokolu, který 
  je součástí ZPMZ je uvedeno 13 bodů (body číslo 1 až 4 a body číslo 17 až 25), 
  které obviněný ve své výpovědi označil za identické body a jejichž souřadnice 
  jsou v protokolu předem dány jako výchozí. V ZPMZ je u souřadnic 
  těchto 13 bodů od vyhotovitele plánu učiněna výslovná poznámka <I>„Odsunuto 
  z mapy KN“</I>. Vyhotovitel plánu Ing. A. B. ve své svědecké výpovědi 
  uvedl, že souřadnice těchto bodů získal kartometrickým odsunutím z mapy 
  vedené na hliníkové fólii, a některé z nich pak ještě následně početně 
  upravil, aby odpovídali některým přímo nebo nepřímo měřeným délkám. 
  Kartometrické odsunutí souřadnic bylo provedeno v systému S-JTSK, 
  z popisového pole ZPMZ však vyplývá, že se jedná o systém místní. 
  Obviněný sám pak v průběhu celého řízení zaujímal k této skutečnosti 
  vzájemně rozporná stanoviska, když na jednu stranu tvrdil, že se jedná o 
  souřadnice místní a na druhou stranu uváděl ve svém dopise ze dne 4. 
  února 1997 adresovanému Úřadu a označeném jako odvolání, že záměrem bylo, aby 
  zaměstnanci katastrálního úřadu mohli nové podrobné body vynášet <I>„... 
  z křížku mapy ...“</I>. V katastrálním území S. je platná 
  katastrální mapa v systému S-JTSK a od zobrazení křížků čtvercové sítě je 
  možné vynášet pouze souřadnice S-JTSK. Bylo-li snad záměrem skutečně měření 
  zpracovat v místním souřadnicovém systému, lze pak považovat za 
  neodbornost, aby takový systém byl zvolen tak, že přímo vede k záměně za 
  S-JTSK. Úřad dospěl k přesvědčení, že záměrem vyhotovitele bylo změnu 
  skutečně zpracovat v S-JTSK o čemž nakonec svědčí i to, že Ing. A. B. ve 
  své svědecké výpovědi uvedl, že předchozí geometrické plány nevyužil právě 
  proto, že nebyly v S-JTSK zpracovány. Skutečnost, že měření (ve výsledku 
  prezentované v jediném souřadnicovém systému), bylo připojeno na 
  geometrický základ, kterým byly takové podrobné body, jejichž úplná vzájemná 
  poloha (souřadnice) nebyla vůbec získána nebo ověřena na základě zeměměřických 
  činností v terénu, ale byla pouze odsunuta kartometricky z mapy, je 
  zcela zásadní a hrubou vadou plánu. Je zcela nepřípustné, aby vzájemná poloha 
  podrobných bodů výsledně určená podle § 68 odst. 1 Vyhlášky pravoúhlými 
  souřadnicemi (a to bez ohledu na použitý systém) nevycházela z hodnot 
  v terénu skutečně zjišťovaných a měřených. Takovým postupem je hrubě 
  porušeno celé ustanovení § 66 Vyhlášky, kde již sám název tohoto paragrafu 
  (t.j. <I>„Zeměměřické činnosti v terénu“</I>) zcela vylučuje jakoukoliv 
  možnost vyhotovovat geometrický plán aniž by vzájemná výsledná poloha bodů 
  geometrického základu a nových podrobných bodů byla zjišťována jinak, než 
  z výsledků přímého měření potřebných veličin v terénu. 
  V geometrickém plánu číslo 396-113/96 v k. ú. S. ani v jeho 
  dokumentaci Úřad neshledal vůbec žádné v terénu skutečně naměřené 
  hodnoty, z kterých by bylo možné určit nebo ověřit např. vzájemnou polohu 
  bodů číslo 17 a 5 nebo bodů číslo 34 a 27 nebo bodů číslo 30 a 13. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l1 level1 lfo2"><FONT 
  face=Arial>Bod číslo 24 je v ZPMZ uveden jako bod geometrického základu i 
  když se jedná nepochybně o nový podrobný bod. Souřadnice tohoto bodu nemohly 
  být při dodržení platných právních předpisů pro vyhotovování geometrického 
  plánu bez měřických prací v terénu předem vůbec známy. Přesto je tento 
  bod dále využit jako geometrický základ pro určení dalšího nového podrobného 
  bodu číslo 30. Pokud Ing. A. B. ve své svědecké výpovědi uvedl, že bod číslo 
  24 byl určen jako bod na přímce spojující body číslo 23 a 25 s využitím 
  oměrné míry 30,83 m Úřad v ZPMZ nenalezl nic, co by svědčilo tomu, že 
  takové zaměření skutečně bylo realizováno, že by údaj 30,83 m byl průběžným 
  staničením a měřická přímka byla doměřena do konce a byla testována přesnost 
  dosaženého výsledku. Pokud byly souřadnice bodu číslo 24 určeny pouze na 
  základě jediné skutečně měřené míry 30, 83 m, došlo k porušení ustanovení 
  bodu 12.8 Vyhlášky, když přesnost souřadnic tohoto bodu (získaných na základě 
  jediného určovacího údaje) nebyla již nijak ověřena. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l1 level1 lfo2"><FONT 
  face=Arial>Úřad považuje za další velmi vážný nedostatek skutečnost, že ZPMZ 
  vůbec neobsahuje zápisník, v kterém by byly zaznamenány prvotně naměřené 
  veličiny. Došlo tak k porušení § 66 odst. 6 Vyhlášky. Je nepřípustné, aby 
  protokol o výpočtu nahrazoval zápisník s výjimkou případů, kdy určovací a 
  kontrolní údaje byly již přímo v terénu pořizovány např. na magnetický 
  záznam a kde vstup těchto údajů do výpočtu se děje rovněž automatizovaně a 
  nemůže již být ovlivněn žádnou chybou spočívající v omylu při přepisu. 
  </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l1 level1 lfo2"><FONT 
  face=Arial>Zaměření nových podrobných bodů u budovy na pozemku evidovaném jako 
  parcela č. 3746/4 je zcela nedostatečné a neodborné. Nejedná se o ortogonální 
  metodu, při které jsou měřeny úsečky a pořadnice a kolmice vytyčovány 
  hranolem. Jedná se o metodu konstrukčních oměrných, z odborného hlediska 
  používanou při měřických pracech pro pozemkové evidence při určování rohů 
  pravoúhlých výstupků na zdech a budovách do maximální šířky 2,0 metrů, a to 
  jen v těch případech, kdy rozdíl součtů rovnoběžných délek (součet 
  rovnoběžných délek na jedné straně budovy mínus součet rovnoběžných délek na 
  druhé straně budovy) nepřekročí hodnotu 6 cm. V konkrétním případě však 
  jsou nově doměřované výstupky o velikosti zhruba 5 metrů, budova nebyla celá 
  oměřena, a nemohl tak být nijak potvrzen předpoklad její pravoúhlosti. Ověření 
  geometrického základu měření je tak zcela nedostatečné. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l1 level1 lfo2"><FONT 
  face=Arial>Na geometrickém plánu je uvedeno, že je vyhotoven pro <I>„vyznačení 
  budov“</I>. Na jižní straně nově oddělovaného pozemku označeného jako parcela 
  číslo 3746/37 není plocha, která by byla zastavěna budovou, ale je zastavěna 
  továrním komínem. Tovární komín není ani budovou ani dalším prvkem polohopisu 
  souboru geodetických informací katastru. Tím bylo porušeno ustanovení § 62 
  odst. 1 Vyhlášky, v které je stanoveno k jakému účelu se geometrický 
  plán zhotovuje. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l1 level1 lfo2"><FONT 
  face=Arial>ZPMZ není zhotoven na platném tiskopisu Úřadu č. 9.01-1994. Tím 
  bylo porušeno ustanovení § 66 odst. (6) Vyhlášky. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l1 level1 lfo2"><FONT 
  face=Arial>Zobrazení změn a jejich okolí (shodně v ZPMZ i 
  v grafickém znázornění geometrického plánu) není úplné či správné. 
  V severovýchodní části je např. uvedena parcela 3746/15, ač má být 
  správně uvedeno číslo 3746/16, chybí polohové bodové pole, mezi parcelou č. 
  3746/34 a 3746/33 jsou dvě uzavřené plochy neoznačené ani parcelním číslem ani 
  nejsou přisloučené do okolní parcely. </FONT></P>
  <LI>
  <P class=MsoNormal 
  style="MARGIN-TOP: 6px; TEXT-ALIGN: justify; mso-list: l1 level1 lfo2"><FONT 
  face=Arial>Podle bodu 16.5 písm. b) přílohy k Vyhlášce se 
  v grafickém znázornění použije pro kresbu nového stavu hranice pozemku 
  plná tlustá čára. V dotčeném plánu vznikají nové hranice pozemku 
  v případě parcel č. 3746/33, 3746/34, 3746/35, 3746/36, 3746/37, aniž by 
  tyto nové hranice pozemku byly vyznačeny tlustou čarou. </FONT></P></LI></OL>
<P class=MsoNormal style="TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            Po 
zhodnocení výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, shodným se 
závěrem Inspektorátu, že obviněný Ing. X. Y. při ověřování výše uvedeného 
geometrického plánu nejednal odborně a nevycházel ze spolehlivě zjištěného stavu 
věci. Tím porušil povinnost, kterou mu jako fyzické osobě s úředním 
oprávněním ukládá ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb. 
Nedodržování podmínek stanovených pro ověřování výsledků zeměměřických činností 
využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové 
dílo je podle § 7 písm. g) platného znění zákona č. 359/1992 porušením pořádku 
na úseku zeměměřictví. Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví, kterého se 
dopustí fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti může inspektorát 
uložit pokutu až do výše padesátinásobku minimální mzdy (srv § 9 odst. 1 zákona 
č. 359/1992 Sb.). Při určení výměry sankce Úřad zvážil všechna potřebná 
kritéria. Shodně s názorem Inspektorátu dospěl k závěru, že obviněný 
porušil pořádek na úseku zeměměřictví závažným způsobem, když ověřil takový 
geometrický plán, v kterém určení souřadnic podrobných bodů nevycházelo 
v celém rozsahu z údajů získaných přímým měřením v terénu, ale 
bylo zcela nepřípustně použito údajů odměřených z mapy kartometrickým 
způsobem. Úřad je přesvědčen, že tuto skutečnost obviněný při ověřování 
geometrického plánu věděl, nevyvodil z ní však správné odborné a právní 
závěry. Úřad rovněž vzal v úvahu skutečnost, že obviněný se dopustil 
porušení pořádku na úseku zeměměřictví ve smyslu § 7 písm. g) platného znění 
zákona č. 359/1992 Sb. již v minulosti. Úřad však nedospěl k názoru, 
že by se obviněný svého protiprávního jednání dopustil úmyslně a míru jeho 
zavinění spatřuje především v jeho nevědomé nedbalosti, kdy nevěděl, že 
jedná protiprávním způsobem, ač to vědět mohl a měl. Z toho důvodu úřad 
považuje výši sankce stanovenou v napadeném rozhodnutí Inspektorátu částkou 
20.000,- Kč, t.j. přibližně ve výši jedné šestiny její zákonem stanovené horní 
hranice za přiměřenou.</FONT></P>
<P class=MsoNormal style="MARGIN-BOTTOM: 0px; TEXT-ALIGN: justify"><FONT 
face=Arial>            Po 
doplnění řízení a odstranění všech nedostatků, které Úřad shledal 
v napadeném rozhodnutí Inspektorátu Úřad toto napadené rozhodnutí změnil 
tak, jak je ve výroku uvedeno</FONT><FONT face=Arial>
<HR color=#008000>
</FONT></P></DIV></FONT></FONT></SPAN></SPAN></FONT></FONT></SPAN></BODY></HTML>