<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN">
<HTML><HEAD>
<META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=iso-8859-2">
<TITLE></TITLE>
<META content="MSHTML 6.00.2800.1528" name=GENERATOR></HEAD>
<BODY>
<P><FONT face=Arial size=2>Dobrý den.</FONT></P>
<P><FONT face=Arial size=2>K dotazu pana Štalmacha (přeposlanému do konference
redakcí časopisu Zeměměřič) lze těžko něco psát, když nejsou známy žádné
podrobnosti o konkrétních okolnostech rámcově popsaného případu.<BR>Nabyl
restituent vlastnictví na základě dohody o vydání nemovitostí uzavřené s
povinnou osobou a schválené pozemkovým úřadem, nebo na základě rozhodnutí
pozemkového úřadu o vlastnictví oprávněné osoby?<BR>Byly v okamžiku vydání
dotčené pozemky evidovány v KN nebo bylo v listinách pouze odkázáno na nějakou
jejich dřívější evidenci? Pokud byly evidovány v KN, byly již evidovány jako
řádné parcely katastru nebo jen jako parcely zjednodušené evidence?<BR>Jednalo
se o hranice pozemků v terénu neznatelné, které nebyly v katastru geometricky a
polohově určeny (a toto jejich geometrické a polohové určení tedy bylo obsaženo
v některé z dřívějších pozemkových evidencí)? Byl nedílnou součástí listin i
geometrický plán?<BR>Jaké měřítko má platná katastrální mapa a jaké je závazné
geometrické a (nezávazné) polohové určení vydaných nemovitostí?<BR>A mohou se
vyskytnout i mnohé jiné relevantní otázky nezbytné ke kvalifikovanému posouzení
věci.</FONT></P>
<P><FONT face=Arial size=2>V obecné rovině mohu jen poznamenat, že považuji (a
vždy jsem považoval) za velmi špatné, realizovat restituční proces převážně
administrativním způsobem, aniž by byly vydávané pozemky vůbec fyzicky vymezeny
na zemském povrchu a jejich hraniční znaky předány v terénu novým vlastníkům
(restituentům).<BR>Kdyby byl nedílnou součástí rozhodnutí pozemkového úřadu
geometrický plán (zpracovaný podle ust. § 78 odst. 4 vyhlášky č. 190/96 Sb. na
základě předchozí dokumentace o vytyčení hranic) byla by situace právně
podstatně průzračnější.<BR>Politický tlak na rychlost restitučního procesu
prostě převážil nad dobrým zajištěním vlastnických jistot a bezpečností právního
obchodu s nemovitostmi (zcela obdobně tomu ostatně bylo i po 2. světové válce
při rozsáhlých majetkových změnách v rámci přídělových řízení).<BR>Nepříznivé
důsledky se potáhnou mnoho desítek let a za neschopné budou označeni jak
komerční zeměměřiči (oni to neumí spolehlivě vytyčit), tak katastrální úřady
(nemají spolehlivě dokumentováno, kde hranice jsou).</FONT></P>
<P><FONT face=Arial size=2>V popsaném konkrétním případě někdo někomu vykácel
les. Je tedy na tom, kdo tvrdí, že les byl jeho (a nikdo neví zda má skutečně
pravdu), aby se domáhal náhrady na tom, kdo les vykácel. Musí při tom unést
důkazní břemeno, tj. prokázat, že les byl opravdu jeho. Žádný úřad (ani
katastrální ani pozemkový) není účastníkem takového sporu. Bude-li soud v tomto
sporu řešit (jako otázku předběžnou) i to, kde je skutečná vlastnická hranice
pozemku, nemusí být při svém rozhodování vázán žádnou dokumentací o vytyčení
hranice pozemku ani znaleckými posudky (to mohou být jen jedny z důkazů, které
si soud zhodnotí dle vlastní úvahy sám).</FONT></P>
<P><FONT face=Arial size=2>Pokud v daném konkrétním případě komerční zeměměřické
sféra spornou hranici v terénu fakticky vytyčila, ale výslednou předepsanou
dokumentaci o tomto vytyčení nepředala katastrálnímu úřadu, lze mít za to, že k
vytyčení hranice pozemku ve smyslu ust. oddílu desátého vyhlášky č. 190/1996 Sb.
zatím vůbec nedošlo, a šlo tedy zřejmě o nějaké jiné zeměměřické
činnosti. Pozemkový úřad by se měl zajímat o to, co si vlastně objednal a
za co zaplatil (pokud zaplatil). Vždy jsem pozemkovým úřadům doporučoval, aby
pokud objednávají vytyčení hranic pozemku, ve svém zadání (objednávce)
požadovaly dodržení všech náležitostí a kvalitativních parametrů daných
vyhláškou č. 190/1996 Sb. (tj. nebyla-li dokumentace předána i KÚ, nebylo ještě
splněno vše, co bylo objednáno, a ještě nezaplatím).</FONT></P>
<P><FONT face=Arial size=2>Je velmi odvážné o výsledku jakéhokoliv vytyčení
hranice pozemku tvrdit, že je chybné (alespoň z pohledu předpisů). Zejména v
oblastech sáhových katastrálních map a při absenci původní měřické dokumentace
se technologicky zdůvodnitelný (či obhajitelný) rozptyl možných výsledků
vytyčení pohybuje i v řádu několika metrů. Přesto měřiči zkušenější v
katastrálních aktivitách dosahují zpravidla výsledků výrazně
pravděpodobnějších, než novic, který jen mechanicky aplikuje teoreticky bezvadné
měřické postupy, aniž by přihlížel k historickým souvislostem a okolnostem
majícím význam pro tu či onu konkrétní lokalitu a vytyčovaný případ.<BR>Opravdu
těžko se začátečníkovi vysvětluje, co vlastně udělal chybně, která konkrétní
míra mu nesedí nebo jaký konkrétní předpis porušil (a vysvětlit to
případnému soudu bývá takřka nemožné). Nic nezměřil špatně, žádný předpis
neporušil a přesto by mu zkušený katastrální matador řekl, že je se
svým výsledkem vytyčení "zcela mimo mísu".<BR>Pro skutečně úspěšné a
moudré vyřešení nějakého sporu o hranice pozemku má pak často daleko větší
význam dobrá vůle dotčených vlastníků, než sebelepší technika sebelepšího
geodeta.<BR>Doslechl jsem se i o smutně-veselém případu restituenta, který se v
rámci restitučního procesu soudil se státem o vše (včetně každých 10 cm hranic
pozemků v oblasti sáhových map). Po mnoha letech a mnoha soudech různých
instancí a mnoha znaleckých posudcích (samozřejmě vzájemně rozporných) bylo
shledáno právo na jeho straně, byl tedy úspěšný a své rozsáhlé spory
vyhrál. Poté za 3 měsíce zemřel, a protože nezanechal žádných dědiců, připadlo v
ten den vše zase zpět do vlastnictví státu jako odúmrť.</FONT></P>
<P><FONT size=2><FONT face=Arial>Na závěr ještě popíši ještě jeden konkrétní
případ.<BR>Jednalo se o vytyčení hranice pozemku mezi dvěma domy v oblasti
sáhové katastrální mapy. Hranici postupně vytyčili 3 různí měřiči a následně
byly zpracovány i 3 znalecké posudky. Podle toho, jaké byly zvoleny identické
body se výsledky vytyčení (resp. závěry znaleckých posudků) vzájemně lišily (v
řádu několika metrů). Všichni měřiči i znalci zjistili fakt, že vzdálenost mezi
domy neodpovídá skutečnosti. Jedna skupina dospěla k názoru, že posunutý je levý
dům, druhá k názoru, že posunutý je pravý dům, jedni vyslovovali mínění, že ten
či onen dům byl přestavěn (a fakticky tedy změnil polohu), jiní, že ten či onen
dům je chybně zakreslen v kat. mapě. V závislosti na všech těchto různých
názorech pochopitelně "putoval" po zemském povrchu i konkrétní
výsledek toho či onoho vytyčení (či výsledek znalecké činnosti
toho či onoho znalce).<BR>Oba domy i jejich zahrady (mezi nimiž byla sporná
hranice) přitom měly již poddělená parcelní čísla, a přesto všichni konstatovali
(a někteří se tomu i divili), že KÚ v dokumentačních fondech žádnou měřickou
dokumentaci o rozdělení původních pozemků nenalezl.<BR>Nikoho za této situace
nenapadlo, pokusit se náhledem do pozemkové knihy blíže zjistit, kdy vlastně k
onomu původnímu rozdělení parcel došlo. Z prvních zápisů v pozemkové knize
datovaných rokem 1878 je patrné, že už v té době (tj. v roce 1878) byla parcelní
čísla poddělená. K faktickému rozdělení pozemků tedy muselo
dojít ještě před rokem 1883 (tj. před rokem, ve kterém byla nařízena
pravidelná údržba katastru a ve kterém vůbec vzniknul technicko právní
instrument geometrického plánu) a hledání nějaké měřické dokumentace k tomuto
rozdělení bylo již předem marné. K faktickému rozdělení nepochybně došlo
již v rámci reambulace stabilního katastru (prováděné v letech 1869-1881).
O technické úrovni "zeměměřických" prací pro tuto reambulaci se z dobové
literatury dočteme: <SPAN
style="FONT-SIZE: 10pt; FONT-FAMILY: 'Times New Roman'; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman'; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA"><EM><FONT
face=Arial>„Stávající změny v kulturách pozemků a změny povstalé dělením a
proměněním pozemku na místa stavební provedeny byly jen povrchně a často byly
jen od oka do mapy zakresleny“</FONT></EM></SPAN><SPAN
style="FONT-SIZE: 10pt; FONT-FAMILY: 'Times New Roman'; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman'; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA"><FONT
face=Arial> (František Novotný: Nauka o rakouském katastru a knihách pozemkových
se zvláštním zřetelem na Království České, vydáno nakl. Alois Wiesner, Praha
1896)</FONT>. <SPAN
style="FONT-SIZE: 10pt; FONT-FAMILY: 'Times New Roman'; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman'; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA"><FONT
face=Arial>Technická úroveň zákresů učiněných do katastrálních map při
reambulaci stabilního katastru byla na tak mimořádně nízké úrovni (často
<EM>„jen od oka“</EM>), že nenachází obdobu v žádné z předchozích ani
pozdějších etap vedení novodobých pozemkových evidencí. Reambulace přitom
znehodnotila mapové sílo trvalým způsobem, protože nesprávným a hrubě
zdeformovaným zákresům byly následně přizpůsobovány i mnohé pozdější nastalé
změny (relativně přesně zaměřená změna byla přizpůsobena předchozímu
zdeformovanému zákresu okolí).<BR>V daném případě se tedy všichni snažili přesně
vytyčit (či znalecky posoudit) něco, co nikdy přesně změřeno zřejmě vůbec nebylo
a do mapy se tedy nejspíše dostalo jen odhadem.<BR>Za tohoto stavu věci jsou
tedy dle mého názoru hrubě v mapě zdeformovány zákresy obou domů i jejich okolí
(souvisejících zahrad) a rekonstrukci polohy (dnes sporné) hranice mezi
nimi je nutné odvíjet spíše od poměru vzdáleností v jakém je mezi oběma domy na
mapě zobrazena, než od odměřování nějakých konkrétních měr (ať už od pravého či
od levého domu). Byla-li např. sporná hranice původně odhadnuta a do mapy
zakreslena v 1/3 vzdálenosti mezi oběma domy, je pravděpodobné, že na zemském
povrchu bude asi taky probíhat v 1/3 této vzdálenosti (byť samotná vzdálenost
mezi domy oproti mapě hrubě nesouhlasí).<BR>Kde je pravda samozřejmě nevím.<BR>A
co ten či onen měřič nebo znalec v daném případě porušil? A porušil vůbec
něco?<BR>Lze vůbec takové případy (a vůbec nejsou výjimečné) v předpisech
normativně nějak posat?<BR><BR>Hezký den Vám všem přeje<BR>Lumír
Nedvídek</FONT></SPAN></SPAN></FONT></FONT></P>
<P><FONT size=2>> -------- Původní zpráva --------<BR>> Datum: Thu, 09 Feb
2006 14:07:58 +0100 (CET)<BR>> Od: lukas.stalmach@email.cz<BR>> Přeposláno
- Komu: lukas.stalmach@email.cz<BR>> Komu: zememeric@ini.cz<BR>><BR>>
Dobrý den,<BR>> měl bych na Vás dotaz ohledně vytyčení pozemku jednoho
zákazníka. Asi<BR>> před dvěmi lety mu byl v restituci vrácen majetek (louka
a lesy).<BR>> Pozemkový úřad tehdy převod provedl (dnes je již na LV zapsán
daný<BR>> zákazník) a zadal jedné nejmenované geodetické firmě vytyčení
hranic<BR>> těchto pozemků. Firma vytyčení provedla a předala výsledný
elaborát<BR>> (vytyčovácí náčrt + protokol o vytyčení hranice) jak
objednateli<BR>> (Pozemkový úřad), tak restituentům (novým vlastníkům). Toto
vytyčení<BR>> bylo provedeno někdy v květnu 2003, avšak dodnes daná firma
nepředala<BR>> kopie dokumentace příslušnému katastrálnímu pracovišti k
založení do<BR>> dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu
SGI (§ 78<BR>> odst. (3) Vyhl. 190/1996 Sb).<BR>><BR>> V současné době
došlo ke sporu mezi dvěma sousednímy vlastníky o<BR>> hranici, která byla
tehdy vytyčena. Na základě takto vytyčené hranice<BR>> došlo k vykácení části
lesa, a tedy ke škodě na majetku jedné strany.<BR>> Později se totiž ukázalo,
že vytyčení nebylo vpořádku. Já<BR>> tedy vím, že<BR>> existuje
nějaký dřívější podklad o vytyčení (u vlastníka a u<BR>> objednatele<BR>>
= Pozemkový úřad), ale já mohu použít dle §76 odst. (2) podklady pro<BR>>
vytyčení hranic pozemku, které získám u katastrálního úřadu.<BR>> Nastává zde
tedy začarovaný kruh, neboť jak se zdá výše<BR>> uvedené vytyčení<BR>>
nebude v pořádku, a proto dotyčná firma nepředala kopii dokumentace<BR>>
příslušnému katastrálnímu pracovišti.<BR>><BR>> Zajímalo by mne , jak v
tomto případě postupovat a u koho se má daný<BR>> vlastník dovolávat nápravy.
Tento můj zákazník (restituent)<BR>> se bude, po<BR>> konzultaci s
právníkem, domáhat nápravy od pozemkového
úřadu.<BR>> S
pozdravem Ing. Lukáš Štalmach<BR></P></FONT></BODY></HTML>