[Katastr] Mereni GNSS a vzorec pro opakovane mereni

Pondělí Leden 20 21:10:50 CET 2014

Dobrý den,

obávám se, že stále dochází k velkému nedorozumění. Samotný 
požadavek omezující opakované měření dle bodu 9.5 zmiňované vyhlášky 
(ačkoli si o něm myslím své), mně nepřísluší komentovat a nehodlám 
ani o něm polemizovat. Jenom jsem chtěl touto cestou upozornit na 
chybu v uvedeném vzorci, ke které pravděpodobně došlo, když si 
tvůrci zmiňované vyhlášky dostatečně neuvědomili fungování systému 
GLONASS. Nikde jsem ani ve svém příspěvku nenaznačil, že by měl být 
do vyhlášky doplněna nějaká další podmínka, která by omezila 
opakované měření systému GLONASS. Pouze se snažím upozornit na to, 
že pokud ČÚZK chce docílit stejného efektu pro opakované měření v 
systému GLONASS jako u systému GPS, je třeba ze strany spoluautorů 
vyhlášky příslušný vzorec opravit na základě údajů alespoň z výše 
citované Wikipedie. Samozřejmě by bylo lepší vycházet z 
relevantnějších zdrojů, zvláště v dnešní době, kdy jsou přístupné i 
zdroje oficiální, by to neměl být velký problém.

Diskutovaný vzorec je dle vyhlášky:

---------------------------------------------------------------
<-1+n*k;n*k+1> hodin, kde:
k je počet dní a může nabývat pouze nezáporných čísel
n = 23,9333 hodin (23h56min) pro americký systém GPS-NAVSTAR a 
22,5000 hodin (22h30m) pro ruský GLONASS
---------------------------------------------------------------

pokud ovšem ČÚZK chce dosáhnout stejného efektu jak pro americký 
GPS-NAVSTAR tak pro ruský GLONASS, tak proměnné ve vzorci by měly 
být:

n = siderický den (cca 23h56m) (stejné pro oba systémy)
k počet dnů pro GPS násobkem jedné; pro GLONASS násobkem 8, neboli 
pro GPS platí, že "k" může nabývat hodnot (1;2;3;4;5;6;7 ...atd) a 
pro GLONASS (8;16;24;32;40 ...)

Pokud uvedu příklad pro hypotetickou družici COSMOS_X, kterou bych 
měl hypoteticky v nadhlavníku nad rovníkem a nultým poledníkem, v 
0h:

Tak po "x". oběhu bude nad cca "y". poledníkem po cca "z" minutách

x= 1  y= 169,4 z = 676
x= 2  y= 338,8 z = 1352
x= 3  y= 148,2 z = 2027
.....
x= 16 y= 190,6 z = 10813
x= 17 y= 360   z = 11489 <---------------

pro 17. oběh tedy můžeme počítat:
11489/(23*60+56) = 11489/1436 = cca 8 siderických dní

Doufám, že nyní je můj příspěvek již srozumitelnější.

S pozdravem,

Jiří Líbal

On Mon, 20 Jan 2014 13:10:45 +0100
<Pavel.Taraba na cuzk.cz> wrote:

> Dobrý den,
> 
> omlouvám se, ale v minulé zprávě jsem při úpravě poslední věty 2. odstavce zapomněl změnit i údaj o "předbíhání se" konfigurace satelitů GPS-NAVSTAR, která se za dva dny předběhne o 8 minut, nikoliv o 4, jak jsem nesprávně uvedl (neopravil).
> 
> Promiňte a děkuji za shovívavost.
> 
> Zdraví
> 
> Pavel Taraba
> 
> 
> 
> -----Original Message-----
> From: katastr-bounces na fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces na fsv.cvut.cz] On Behalf Of Pavel.Taraba na cuzk.cz
> Sent: Monday, January 20, 2014 12:04 PM
> To: katastr na fsv.cvut.cz
> Subject: RE: [Katastr] Mereni GNSS a vzorec pro opakovane mereni
> 
> 
> 
> Dobrý den,
> 
> v reakci si dovolím jednu krátkou, a snad ne příliš rychlou úvahu. Jestliže se Země otočí o 360°za 24 hodin a mezitím satelit GLONASSu ji "předběhne" o 1,5 hod. pak, aby Zemi předběhl o 24 hodin, tedy  jednu její celou otočku, potřebuje k tomu 24:1,5 = 16 dní, což mi trochu nesedí s údajem z wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/GLONASS), který asi byl do předchozího příspěvku načten.
> 
> Souhlasím s tím, že  jestliže GLONASS má na každé své dráze 8 symetrických satelitů, pak se 8 x zvýší četnost, kdy do stejné pozice nad místem na Zemi se dostane některý satelit systému GLONASS. A z tohoto úhlu pohledu jsou podmínky upravující použití systému GLONASS nedokonalé. Nicméně při použití duálních aparatur, je tato situace celkem dostatečně ohlídána podmínkou stanovenou pro systém GPS, neboť za dva dny jejich konfigurace "předběhne" čas o 4 minuty a z ní vypočtený "nebezpečný čas" opakované observace "ohlídá" i zmíněnou charakteristiku GLONASSu.
> 
> V roce 2007 se při stanovení podmínek v bodě 9.5 přílohy k vyhlášce 31/1995 Sb. se vycházelo z několika úvah:
> 
> - satelity GLONASS vysílají každý na mírně jiné frekvenci (viz např. i wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/GLONASS, odst. radiové signály), takže refrakční působení konkrétní překážky, v tomto případě ani tak ne stromu, ale spíše multipath, je u "na téže dráze sousedních" satelitů mírně (i když velmi mírně) jiné refrakční působení.
> 
> - vliv pravidelného rozmístění satelitů GLONASS na jejich dráhách, které ve svém důsledku způsobuje 8 násobnou četnost výskytu satelitu GLONASS nad stejným místem na Zemi, je při použití duálních aparatur s dostatečnou mírou potřeby eliminován podmínkou stanovenou pro systém GPS-NAVSTAR.
> 
> - míra rizika, že k měření pro potřeby KN bude provedeno pouze s využitím systému GLONASS, je velmi nízká, a lze předpokládat, že geodet, který se k takovému postupu odhodlá, bude v otázce problematiky využití GNSS natolik fundovaný, že tato vlastnost systému GLONASS mu bude známa a ve svém pracovním postupu ji zohlední.
> 
> - míra rizika získání dvou výsledků, které budou negativně "víc než je zdrávo" zatíženy stejným systematickým vlivem, způsobeným právě výše zmíněnou vlastností systému GLONASS, je tak nízká, že není nutné stanovovat další omezující ("zpřísňující") podmínku pro využívání tohoto GNSS.
> 
> Zdraví
> 
> Pavel Taraba