RE: [Katastr] Neznatelná hranice

Pátek Únor 14 20:29:13 CET 2014

Dobrý večer.

Pane Holý, zkoušel jsem najít nějakou schůdnou cestu k eliminaci inkriminovaného ustanovení (resp. kvalifikovanému odůvodnění jeho neaplikovatelnosti), nebo alespoň k jeho restriktivnímu výkladu.

Nepovažuji se ale za úspěšného.

Přitom z metodiky logického výkladu se mi zdála nejbližší argumentace "reductio ad absurdum".
Třeba vytyčovat se všemi náležitostmi a zvaním vlastníků "osmičkovou" stěnu v terénu reálně stojícího domu (po níž zrovna probíhá vlastnická hranice pozemku, ze které má nějaká nová hranice odbočovat). A protože se na tu "osmičkovou" stěnu přes veškerou odbornou péči přesně nestrefím (natož z absolutních souřadnic S-JTSK), nezbývá, než v tom domě v ložnici zatlouct do parket hřeb 56 cm od zdi (a navíc ho třeba i okroužkovat červeným sprejem), protože tam mi to prostě "padlo", či využít zvenčí možnosti stabilizace nepřímé pomocí čtyř mezníků na obvodu budovy. A o tom všem ještě se všemi přítomnými vlastníky sepisovat protokol, eventuálně jim k tomu líčit dobrodiní institutu zpřesnění v naději, že mi to zaplatí.

Jenže ono to všechno a úplně ve všech případech generálně absurdní není.

Při původním mapování v 1. polovině 19. století se třeba budovy nezaměřovaly průnikem zdiva s terénem, ale naopak průmětem přesahu střešního pláště na terén. Ještě dnes existují celé lokality, kde tomu tak prostě pořád je. Opustím-li zrovna budovy, pak v otázce plotů, zdí i nalezených mezníků ve zcela obecné rovině nikdy nemůžete předem bezpečně vědět, zda na té hranici pozemku skutečně jsou či nejsou (jsou ploty skutečně postavené na hranici?, nebyl zdánlivě původní mezník nějakým "ošklivým" sousedem v noci posunut?, atd.). To, co je na zemském povrchu vidět je třeba nejprve považovat jen za hranicí domnělou.
Od roku 1883 (kdy vzniknul instrument GP) až do doby nedávno minulé bylo profesně normální a samozřejmé (a z dobových předpisů vždy dovoditelné i  jako povinnost) v takových případech zaměřit vše, co je z té domnělé dosavadní hranice pozemku skutečně vidět (tedy co je v terénu znatelné po zdravém rozumu a nikoliv co je znatelné ve smyslu nějaké právní definice). Na normálním odborném úsudku kvalifikovaného "katastralisty" pak byla ponechána právě ta úvaha (někdy obtížná, někdy snadná), zda skutečně jde či nejde i o skutečný průběh hranice pozemku. Ten pak k nějakému svému závěru dospěl (možná správnému, možná nesprávnému, a někdy i zcela mylnému) po zhodnocení technického výsledku toho co sám viděl a zaměřil a jeho odborné a zkušené konfrontaci s dosavadním obsahem katastru, s přihlédnutím k panujícím sousedským poměrům mezi sousedícími vlastníky i tomu, co mu případně sami "napovídali" či přinesli z rodinného archivu, s přihlédnutím k vlastním zkušenostem z prací v dané lokalitě v minulosti, nebo i jen s upamatováním si na to, co mu "tloukl do hlavy" ten, kdo ho práci s katastrem "vyučil", či co mu někdy říkal zkušenější kolega.

Prostě každou okem viditelnou hranici v terénu se sluší nejprve a priori považovat za hranici domnělou, a to, co je skutečně vidět je třeba vždy kontrolně zaměřit (zcela bez ohledu na nějaký kód kvality, i kdyby to už bylo evidováno sebepřesněji). Jinak neprokážu, že ta domnělá hranice tou skutečně evidovanou hranicí vůbec je. Finální úsudek (po předchozím kontrolním zaměření) bude pak už vždy individuální a stanovení nějakých "přesných" parametrů je nesmysl.

Na finálním odborném úsudku pak záleží i to, zda pro další práci budete preferovat to co je vidět (a co jste měřením ověřil), nebo to, čeho jste dosáhl případným vlastním vytyčením (protože to, co je vidět, jste nevyhodnotil jako důvěryhodné).

K naplnění mnou výše uvedených zásad bych si však možná vystačil i jen s § 75 KatV  - s kvalifikovanou volbou identických bodů (kde jinde a kde lépe než přímo na té viditelné domnělé hranici) a s měřením prokázanou spolehlivostí jejich skutečné identity (hranice tím pro mne přestává být už jen domnělou).

V případech, kdy v terénu žádná hranice okem vidět není je především diskutabilní, zda pro to, abych se na ni se zamýšleným novým bodem přiměřeně "strefil", vůbec potřebuji znát její oba konce (vytyčení bodu ze souřadnic na přímce je úlohou primitivní). Individuální odbornou úvahou si je však třeba vyřešit, zda využiji souřadnice absolutní (uprostřed stohektarového uvláčeného lánu) nebo relativní s vazbou na nejbližší okolí a identické body (třeba v intravilánu). Míra očekávané spolehlivosti může být případ od případu různá. I samotná užitečnost případné přítomnosti dotčených vlastníků může být různá. Někdy může mezi nimi dojít k žádoucímu upřesnění hranice, někdy třeba upozorní na dosud neobjevený mezník, někdy přinesou z kredence nějakou užitečnou předchozí dokumentaci, někdy ale také jen škodí, zdržují, planě polemizují a nakonec se ještě pohádají sami mezi sebou.

Snaha o nějakou algoritmizaci toho "správného" postupu a podrobný popis všech potřebných podrobností musí dle mého názoru skončit vždy fiaskem.

No, nic zrovna pozitivního jsem asi nenapsal.

Ale třeba někdo nějaký "šalamounský" výklad objeví a nazve ho třeba výkladem teleologickým (při něm se zkoumá účel a smysl normy). :)

Ustanovení § 81 odst. 3 KatV samotnému obsahu katastru nijak neškodí (jsou horší věci), těm lidem z komerční sféry, kteří mu rozumí, a kteří ho mají svou kvalifikovanou činností udržovat, však v mnoha případech ubližuje v míře "větší než malé", a v některých případech dokonce strašně.

Lumír Nedvídek

> -----Original Message-----

> From: katastr-bounces na fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces na fsv.cvut.cz] On

> Behalf Of Petr Holý

> Sent: Friday, February 14, 2014 3:50 PM

> To: Katastr nemovitosti

> Subject: Re: [Katastr] Neznatelná hranice

>

> Dobrý den,

> no já myslím, že když se katastrální vyhláška považuje za písmo svaté, tak ZKI

> nemohl zvolit jiný výklad.

> To ale nic nemění na tom, že jde (spolu s nedomyšlenými definicemi

> geometrického a polohového určení) o jedno z nejhloupějších a

> nejškodlivějších ustanovení vyhlášky.

> Napadlo mě, dala by se druhá část ustanovení §81, odst.3 nějak právně

> napadnout? Třeba že odporuje ústavě, katastrálnímu zákonu, občanskému

> zákoníku, jiným zákonům? V právním státě by žádný tvůrce vyhlášky neměl

> mít právo měnit smysl slov a zakotvovat vyhláškou zjevné nesmysly

> odporující obecnějším principům. A pokud to udělá, tak by ustanovení

> kolidující se zákony a obecnějšími principy nemělo být platné.

> Petr Holý
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20140214/0895c3b5/attachment.htm>
------------- další část ---------------
_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr na fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr