[Katastr] Geometrické a polohové určení hranice pozemku.
Cada Vaclav
cada na kma.zcu.cz
Úterý Duben 9 03:30:58 CEST 2013
Dobrý den.
Děkuji všem za cenné poznámky a zkušenosti, které ač z rozdílných koutů
republiky, jsou myslím konvergentní. Velice si vážím především naprosto
přesné analýzy pana ředitele Nedvídka. Dovolím si proto pouze krátkou
(dvoubodovou) rekapitulaci (opakování matka moudrosti ;-) ):
1) V platném katastrálním zákoně jsou *geometrické určení* i *polohové
určení* definovány jako *samostatné a svébytné pojmy* a tyto samostatné
definice jsou platné beze změny od 1.1 1993 až do dnešních dnů.
2) Přesto *podzákonné normy* (katastrální vyhlášky) v různých časových
úsecích platnosti KatZ *dané definice vysvětlují různě a dokonce odlišně*.
Vyhláška č.126/1993 Sb. podrobnější definici řešila poměrně elegantně
§5, neboť bylo stanoveno, že geometrické a polohové určení je dáno:
a) *číselným vyjádřením hranic pozemků* .... *souřadnicemi jejich
lomových bodů v S-JTSK*, popř. i údaji pro pro automatizované zobrazení
polohopisu digitální katastrální mapy nebo
b) *údaji ZPMZ* s případným výpočtem souřadnic podrobných bodů...*nebo jen*
c) *zobrazením hranice* pozemků ... *v katastrální mapě*.
Tento *výčet vylučujícím způsobem* jednoznačně říkal *co je* v kterém
případě *geometrické i polohové určení a jak kvalitní*! Bylo např.
zřejmé, že údaje v ZPMZ (měřené hodnoty ve standardizovaném zápisníku
měření pro počítačové zpracování) jsou kvalitnější než vlastní zákres v
katastrální mapě...
Naprostý chaos do této problematiky vnesla poslední novela vyhlášky č.
26/2007 Sb., která říká, že nejsou-li hranice pozemků *určeny*
geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami *v S-JTSK*, pak
geometrické a polohové určení je *dáno zobrazením hranic pozemků v
katastrální mapě*. I toto ustanovení však neříká, že geometrické a
polohové určení je dáno *zákresem hranic pozemků v katastrální mapě*. A
aby bylo možno totiž *něco zobrazovat*, tak přece musí být *co
zobrazovat*...
V případě mnou dříve popsaném je *evidentní shoda mezi skutečným stavem
v terénu trvale vyznačených vlastnických hranic označených ploty s
původním geometrickým plánem z roku 1949* (posuzováno odchylkami přímo
měřených měr po hranicích stávajících plotů a oměrnými mírami uvedenými
na původním GP). *Nesoulad nastává* právě *při porovnání skutečného
stavu terénu se zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě*, která
vznikla v letech 1968-74 fotogrammetricky a nezachovaly se žádné
souřadnice podrobných bodů! I přes tyto zjištěné skutečnosti je možné se
tvářit, že *geometrickým a polohovým určením ve znění KatZ je zákres v
katastrální mapě*? Vždyť neexistuje naprosto žádný doklad o tom co bylo
zobrazováno při tvorbě mapy THM letech 1968-74 při fotogrammetrickém
vyhodnocení!
Všechny vaše odpovědi snad vyčerpávajícím způsobem (přetrvávající
pochybnosti uvádím výše) řeší pouze mé první dvě otázky. Velice by mě
však také zajímalo jak v těchto případech má být řešena *problematika
určování výměr* a především *z čeho by mělo vycházet přepracování
katastrálního operátu při tvorbě DKM.*
Zajímalo by mě to především v souvislosti s judikátem *Rozhodnutí NS ČR,
sp. zn. 22 CDO 1840/2003*, obnova katastrálního operátu a změna
vlastnictví. Celý judikát je hutný, tak snad pouze pro "ochutnání"...
Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, v § 2 odst. 2 stanoví, že
evidence nemovitostí obsahuje měřické a písemné operáty a sbírku listin;
jejím technickým podkladem jsou mapy velkých měřítek. Obnova operátu
evidence nemovitosti a jeho oprava je upravena v § 5 odst. 4 a 5
vyhlášky č. 23/1964 Sb., ve kterých se uvádí: "Stane-li se některý
operát evidence nemovitostí nebo jeho část pro své opotřebení nebo
nepřehlednost k dalšímu vedení nezpůsobilým, nahradí se jeho opisem nebo
otiskem podle právě platného stavu. Měřický a písemný operát se obnoví
vždy při technickohospodářském mapování. Pokud bylo nesporně zjištěno,
že zákresy vlastnických hranic v mapách evidence nemovitostí byly
provedeny nesprávně, opraví chybné zákresy orgány geodézie po předchozím
protokolárně zjištěném souhlasu vlastníků dotčených pozemků".
Zápisy údajů a zákresy vlastnických hranic v evidenci nemovitostí neměly
vliv na skutečné právní vztahy k nemovitostem, pokud byly s tímto
zápisem v rozporu. Tak v R 12/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek se uvádí: "Závaznost údajů evidence nemovitostí ve smyslu
ustanovení § 6 zák. č. 22/1964 Sb. a § 8 vyhl. č. 23/1964 Sb. je nutno
vykládat jen v rozsahu vymezeném v § 6 zák. č. 22/1964 Sb. a v
souvislosti s účelem sledovaným tímto zákonným ustanovením, jímž je
získání a udržování podkladů pro plánování a řízení zemědělské výroby i
nákup zemědělských výrobků. Takto chápaná závaznost údajů evidence
nemovitostí nebrání jistě tomu, aby si státní notářství ověřilo v řízení
o registraci smlouvy, zda jsou údaje evidence nemovitostí v souladu se
skutečným stavem věci".
Od účinnosti zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
republiky (katastrální zákon) se operát evidence nemovitostí považuje za
katastrální operát (§ 29 odst. 1 katastrálního zákona). *Nadále platí,
že v případě rozporu mezi údaji katastru nemovitostí a skutečným stavem
práv k nemovitosti platí skutečný stav.* Např. v rozsudku Nejvyššího
soudu České republiky ze dne 5. září 2000, sp. zn. 22 Cdo 389/99, se
uvádí: "Vlastnické právo k nemovitosti, která se zapisuje do katastru
nemovitostí, nelze sice bez vkladu do katastru převést, avšak existence
tohoto práva není na údajích katastru závislá. To ostatně vyplývá i z §
11 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv
k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb., podle něhož ten, kdo
vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré
víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel
vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti. Pokud by zákon
nepředpokládal, že může být rozdíl mezi skutečným právním stavem a jeho
zápisem v katastru nemovitostí, postrádalo by uvedené ustanovení smysl".
S přáním úspěšného dne
Václav Čada
Dne 3.4.2013 15:44, Lumir.Nedvidek na cuzk.cz napsal(a):
>
> Dobrý den.
>
> Odpověď na otázku Václava Čady *co je platným geometrickým a polohovým
> určením* by byla v různých dobách různá.
>
> Ustanovení § 27 písm. e) a f) KatZ zní:
>
> /"Pro účely tohoto zákona se rozumí/
>
> /e) *_geometrickým určením_* nemovitosti a katastrálního území určení
> tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich
> hranicemi v zobrazovací rovině,
> f) *_polohovým určením_* nemovitosti a katastrálního území určení
> jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím,"/
>
> Ze zákonné definice geometrického určení lze vyrozumět, že předpokládá
> existenci nějakého rovinného zobrazení (zobrazovací roviny).
>
> Zákonná definice polohového určení pak ani nevychází z předpokladu
> existence nějakého absolutního souřadnicového systému, ale jedná se o
> určení polohy nemovitosti a katastrálního území vzhledem
> k nemovitostem a katastrálním územím ostatním.
>
> Není bez zajímavosti, že tyto definice nebyly nikdy v KatZ měněny
> (platí tedy beze změny už od 1.1.1993) a doslovně jsou převzaty i ve
> vládním návrhu nového KatZ. Bylo by proto možné soudit, že se tyto dvě
> definice osvědčily a nepřinášejí žádné praktické potíže.
>
> Podrobnější definice toho, co se vlastně za geometrické a polohové
> určení považuje však v podzákonných normách (katastrálních vyhláškách)
> zdaleka stabilní nebyly.
>
> *Od 1.1.1993 do 27.4.1993*žádná katastrální vyhláška neexistovala a
> každý si tedy po svém rozumu musel vystačit jen se zákonnou definicí
> pojmů geometrické a polohové určení.
>
> *Od 28.4.1993 do 31.8.1998*bylo ve vyhláškách č. 126/1993 Sb. a č.
> 190/1996 Sb. stanoveno, že katastrální území a nemovitosti jsou
> v katastru geometricky a polohově určeny mimo jiné i:
>
> /"... údaji záznamu podrobného měření změn *s _případným_ výpočtem*
> souřadnic podrobných bodů v jiném souřadnicovém systému než S-JTSK ..."/
>
> V tomto období tedy nemusely být vůbec žádné souřadnice v ZPMZ ani
> spočteny (tj. ani souřadnice místní) a přesto se údaje i v takových
> ZPMZ považovaly za geometrické a polohové určení. Jednalo se o ZPMZ,
> kde změny byly třeba zaměřeny ortogonálně na různé přímky, které ani
> nebyly měřicky navzájem propojeny a tudíž nebylo možné ani žádné
> souřadnice v nějakém jediném místním systému spočítat (natož
> v S-JTSK). Pochopitelně se i dnes dá z takových ZPMZ dobře vytyčovat,
> pokud nalezneme původní identické body geometrického základu.
>
> *Od 1.9.1998 do 28.2.2007*bylo v novelizované vyhlášce č. 190/1996 Sb.
> stanoveno, že katastrální území a nemovitosti jsou v katastru
> geometricky a polohově určeny mimo jiné i:
>
> /"...údaji záznamu podrobného měření změn *s výpočtem *souřadnic
> podrobných bodů v případném jiném souřadnicovém systému než S-JTSK ..."///
>
> Vyžadovaly se už tedy v každém případě souřadnice (byť třeba jen
> místní). Nešel-li ZPMZ do jediných souřadnic (byť jen místních)
> spočítat nebylo možné považovat údaje v něm obsažené za geometrické a
> polohové určení.
>
> *Od 1.3.2007 do 30.6.2009*bylo ve vyhlášce č. 26/2007 Sb. stanoveno:
>
> /"Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru
> geometricky a polohově určeny číselným vyjádřením hranic pozemků,
> obvodů budov a vodních děl daným *souřadnicemi* lomových bodů určených
> *v S-JTSK nebo v jiném souřadnicovém systému* a jejich spojnicemi,
> nebo jen zobrazením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl v
> katastrální mapě podle § 16 odst. 1 písm. b)."/
>
> Striktně tedy již začaly být vyžadovány souřadnice (a třeba i jen
> místní) a bez ohledu na podklad. Nebyly-li souřadnice k dispozici bylo
> geometrické a polohové určení dáno zobrazením v katastrální mapě.
>
> *Od 1.7.2009 až dodnes*je v novelizované vyhlášce č. 26/2007 Sb.
> stanoveno, že katastrální území a nemovitosti jsou v katastru
> geometricky a polohově určeny:
>
> /"Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru
> *_geometricky a polohově určeny_* číselným vyjádřením hranic pozemků,
> obvodů budov a vodních děl daným *_souřadnicemi_* lomových bodů, které
> byly určeny geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami *_v S-JTSK_*
> a spojnicemi těchto bodů, *_nebo jen zobrazením_* hranic pozemků,
> obvodů budov a vodních děl v katastrální mapě."/
>
> Geometrickým a polohovým určenímjsou tedy dnes buď souřadnice v S-JTSK
> (a to určené skutečným měřením a nikoliv tedy získané kartometricky
> nebo z vektorizace) nebo jen obraz v mapě.
>
> V případě, který popsal Václav Čada bude tedy geometrické a polohové
> určení dáno převážně zobrazením hranic pozemků, obvodů budov a vodních
> děl v analogové katastrální mapě (samozřejmě kromě hranic které
> vznikly nově nebo již byly zpřesněny na podkladě GP v S-JTSK).
>
> Možnost využít pro případné vytyčení původní GP z roku 1949 je
> samozřejmě velmi lákavá, ale skrývá v sobě jednu velkou ošidnost.
> V dané lokalitě byl měřický operát (tj. tehdejší pozemková mapa EN)
> obnoven novým mapování. A nelze jen tak paušálně tvrdit, že třeba
> v roce 1970 bylo v souvislosti s novým mapováním skutečně vyšetřeno to
> samé, co bylo v roce 1949 zaměřeno. Při novém mapování byl za účasti
> vlastníků vyšetřován aktuální právní stav hranic, který již nemusel
> být zcela totožný se stavem hranic v roce 1949 (třeba z důvodu
> uplatnění institutu vydržení).
>
> Za stavu, kdy byl měřický operát obnoven pozdějším novým mapováním
> není předcházející GP z roku 1949 už oním /"původním"/ výsledkem
> zeměměřických činností jak o něm hovoří § 85 odst. 1, věta druhá KatV.
> Tím /"původním"/ výsledkem zeměměřických činností je v takovém případě
> právě pozdější nové mapování (výsledek fotogrammetrického
> vyhodnocení). Ten GP z roku 1949 by v takovém případě ale bylo možné
> využít jako tzv. /"_jiný_"/ výsledek zeměměřických činností a to ve
> smyslu poslední věty téhož ustanovení KatV.
>
> Pojem /"_půdní výsledek zeměměřické činnosti_"/ jev KatV legálně
> definován v § 2 písm. i) KatV takto:
>
> /"Pro účely této vyhlášky se rozumí/
>
> /i) původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických
> činností při obnově katastrálního operátu nebo geometrický plán,
> _který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového
> určení_."/
>
> V daném případěnebyl GP z roku 1949 podkladem pro zápis platného
> geometrického a polohového určení, tím podkladem byl výsledek procesu
> nového mapování (jehož součástí bylo i místní šetření). GP z roku 1949
> proto už nemůže být oním /"původním výsledkem zeměměřických
> činností"/. Kdyby tomu tak nebylo, ztrácelo by jakékoliv nové mapování
> zcela svůj smysl (proč nově mapovat, když přednost by mělo mít stejně
> vždy to starší).
>
> Já osobně bych nejdříve hranice vytyčil z GP z roku 1949, výsledek
> bych zaměřil a porovnal se zobrazením v analogové katastrální mapě.
> V případě nějakých rozdílů přesahujících parametry přesnosti dané
> grafické mapy by bylo namístě třeba i pátrat v dobových náčrtech
> místního šetření a ve finále třeba i preferovat výsledek nového
> mapování. Žádné paušální algoritmické řešení neexistuje a každý případ
> i jednotlivá hranice může mít svůj zcela specifický osud.
>
> Některé úvahy o podkladech pro vytyčení tam, kde proběhlo nové
> mapování, by bylo možné najít v dokumentu, který jsem kdysi zveřejnil
> i prostřednictvím serveru časopisu Zeměměřič na URL:
>
> http://www.zememeric.cz/rozhodovacipraxe/imzki074.htm
>
> Jedná se ale o dokument 6 let starý a odpovídající tehdejší platné
> právní úpravě (vyhlášce č. 190/96 Sb.).
>
> Lumír Nedvídek
>
>
>
> _______________________________________________
> Katastr mailing list
> Katastr na fsv.cvut.cz
> http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20130409/28c942e9/attachment.htm>
------------- další část ---------------
_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr na fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr
Další informace o konferenci Katastr