[Katastr] Doručování písemností - vytyčování

Úterý Říjen 9 23:30:37 CEST 2012

Dobrý den,

dne 3.10 2012 mi přišla odpověď, stanovisko ČUZK na dotaz "doručování 
písemností při provádění zeměměřických činnostech pro katastr nemovitostí".

Bohužel až nyní jsem měl čas se k celé věci vrátit a napsat svůj názor na 
toto stanovisko. Tento svůj názor jako neformální sdělení jsem poslal panu 
řediteli Janečkovi a posílám jej i vážení kolegové Vám.

Samotné stanovisko si můžete stáhnout ze serveru uložto.cz :
http://www.ulozto.cz/xEKkXUh/stanovisko-doruc-pisemnosti-pdf

v případě nefunkčnosti mě prosím kontaktujte.

S pozdravem pěčonka Jan

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Odpověď na závěr CUZK  na doručování písemností:

Dobrý den,

dne 3.10. 2012 jsme dostali odpověď na naši žádost o stanovisko k 
"doručování písemné pozvánky k seznámení s výsledkem vytyčení". Za Vaši 
odpověď děkujeme.

Úřad bere "neúspěšný pokus o doručení písemné pozvánky k vytyčení" za 
prokazatelné nepřizvání vlastníka pozemku k seznámení s vytyčenou hranicí. 
Dále Úřad uvádí, že podle platných rozhodnutí soudů a podle tzv. "teorie 
dojití" je podmínka doručení (přizvání vlastníka k seznámení) prokazatelně 
splněna i tímto způsobem a že na vytyčování ve veřejném zájmu se nevztahuje 
správní řád.

Tuto teorii dojití však musí (tak jak jsem pochopil) vždy potvrdit v rámci 
daného soudního sporu nezávislý soud, zda se tato teorie může aplikovat na 
daný případ. Tedy těžko o tomto doručení či nedoručení může rozhodnout 
správní orgán, katastrální úřad, CUZK, zeměměřický inspektorát. Na internetu 
je k "teorii dojití" mnoho odkazů a dokumentů i více rozhodnutí soudů, které 
o tomto pojednávají. Dokonce tato teorie připouští i prosté vhození obálky s 
obsahem sdělení do schránky, doporučený dopis (respektive lístek o uložení 
doporučené zásilky), předání obálky s obsahem sdělení za účasti svědka, 
dokonce využití exekutorského zápisu o doručení obsahu sdělení a jiné 
možnosti. (např. 
http://www.epravo.cz/top/clanky/uskali-dorucovani-vypovedi-z-najmu-bytu-bez-privoleni-soudu-51214.html )

Tedy z odpovědi a ze samotné teorie plyne, že katastrální úřad ani ČUZK, ZKI 
a jejich zaměstnanci nemohou účelně rozhodnout o tom, zda byla splněna 
podmínka doručení nebo nikoliv a tuto možnost má jen nezávislý soud. Tato 
situace (jestli jsem ji správně popsal) není opravdu ideální a záleží, kdy 
toto Úřad v rámci legislativních změn  dokáže změnit a prosadit.

Ovšem touto "teorií dojití" nás Úřad staví do pozice, kdy kdykoliv se 
nepodaří doručit pozvánku (z jakéhokoliv důvodu) a to jakoukoliv formou, pak 
se zeměměřič vystavuje riziku, že výsledek jeho činnosti může být k ničemu 
(tedy relativně nepoužitelný pro právní úkon) a vhodný pouze pro vnitřní 
potřebu (tedy např. pro vytyčení v rámci jednoho vlastnictví a podobně). Pro 
objednatele zeměměřické činnosti se však tato nejistota stává ZÁSADNÍ a 
vystavuje se riziku, že jeho další právní úkon bude relativně neplatný, může 
přijít o nemalé finanční prostředky, o vizi rozvoje, .. a tak dále. V tomto 
světle je skoro nemožné spravedlivě po zeměměřiči požadovat, aby se obával 
neplatnosti zeměměřických úkonů a  aby si dával stranou peníze na možné 
soudní spory s objednateli (už z tak trhem podhodnocených zeměměřických 
prací). Případná výhra v soudní při nic neřeší, protože finanční prostředky 
vložené do soudního procesu a za advokáty je již vynaložena a může být 
soudem uznána za nárokovou třeba až za několik let nebo ne v plné výši, o 
ztrátě času a nervů ani nemluvě. Zeměměřič nevyřeší svou situaci ani 
odmítnutím dále pokračovat v zeměměřické činnosti, neboť pak bude zpravidla 
skoro nemožné vymoci po objednateli odměnu za provedenou (nedokončenou) 
práci a odkázat jej (se stejným rizikem) na jinou zeměměřickou společnost. 
Nebo je možné práci přerušit, že až si sám objednatel "prokazatelně pozve" 
souseda k projednání, tak budu pokračovat? Navíc prokazatelně má pozvat 
vytyčovatel.

Opět se mi zdá, že je snad nemožné posuzovat činnosti prováděné ve veřejném 
zájmu dvojím metrem, jedním úředním a jedním neúředním.

Tato nejistota je opravdu skličující a proto žádám Úřad o co možná 
nejrychlejší snahu o řešení.

Nabízí se nyní otázka, zda by měl zeměměřič při provádění zeměměřických 
činností na tuto skutečnost upozornit objednatele a férově tak nezamlčet 
žádnou skutečnost. Tady mám však pocit, že kdyby se toto rozkřiklo mezi 
lidmi, pak  toho spíše český člověk využije až zneužije.

Ve své odpovědi se Úřad vyhnul (nebo jinak nekomentoval) stanovisku k dalším 
úkonům vlastníka nebo jiného oprávněného v případě nedoručení pozvánky na 
seznámení s hranicí (např. při rozdělení pozemku na neznatelné hranici) a 
toho, že by mohlo jít možná o relativní neplatnost právního úkonu. Nejspíše 
je důvodem fakt, že o těchto věcech může rozhodnout až soud a jen soudu 
přísluší vykládat zákon a jeho smysl.

Ve stanovisku Úřadu mě dále zaujalo tvrzení, že prokazatelné nedoručení 
pozvánky na seznámení s vytyčenou hranicí nijak nebrání vlastnímu vytyčování 
v rámci občanskoprávních nebo obchodněprávních vztahů nebo pro vlastní 
potřebu. Tady nemohu s tímto názorem zcela souhlasit, neboť vytyčování 
hranice pozemku se děje i v těchto vztazích za účelem zpravidla pro jiná 
řízení, např. pro stavební řízení, pro rozdělení pozemků, upřesnění hranice, 
znalost okolních subjektů kudy hranice vede a podobně. Umím si představit 
jen minimum možností, které nevedou k dalším řízením. Např. vytyčení hranice 
pro kácení porostů (až do doby, kdy soused prokáže opak), vytyčení uvnitř 
jednoho vlastnictví, vytyčení pro osobní potřebu (až do doby, kdy bude 
soused někdo jiný a bude po vytyčení následovat jiný úkon).

Správně možná nerozumím zákonu o zeměměřictví (ZZ) a jeho §§ 3, 4, 5 a 12 ve 
kterých se píše o zeměměřických činnostech a o ověření výsledku této 
činnosti.

Zůstává asi nesporné, že vytyčovat hranice pozemku může (za všech okolností 
a ve všech případech) jenom a pouze způsobilá osoba podle § 3 ZZ.
Podle § 4 odst. c) ZZ je vytyčování pozemků činnost ve veřejném zájmu a to 
bez omezení.
Podle § 5 lze dovodit, že zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu mohou 
vykonávat zase jenom a pouze osoby oprávněné podle § 3 ZZ.
Podle § 12 vyplývá, že pro správu a vedení katastru musí být dokumentace o 
vytyčení hranice pozemku ověřena.
Podle § 19a katastrálního zákona (KZ) je vytyčování hranic pozemků 
zeměměřickou činností, při které se vyznačí poloha bodů hranice podle údajů 
katastru.

Katastrální zákon nikde nedefinuje, že řeší jen a pouze zeměměřické činnosti 
ve veřejném zájmu a na úseku katastru  (některé zákony se vymezují). Navíc 
hranice pozemků se mohou vytyčovat jen z údajů katastru.

Za jakých podmínek tedy může zeměměřič (nebo kdokoliv ?) vytyčovat hranici 
pozemků aniž by se jednalo o vytyčování podle právních předpisů? Jaké jsou 
relevantní příklady takových vytyčení?

Budu-li vytyčovat hranici pozemku z jiných údajů než údajů katastru jedná se 
vůbec o vytyčení hranice pozemku?

Nechávám zcela na vůli Úřadu, zda se tímto mým přípisem bude zabývat nebo ne 
a případně odpoví na východiska a dotazy zde vyjádřené.

Děkuji.

S pozdravem Ing. Jan Pěčonka 

__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 7565 (20121009) __________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr na fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr