RE: [Katastr] přesnost hranice k.ú. v sáhové mapě

[Lumir.Nedvidek na cuzk.cz]

Dobrý den.

Pane Holý, považuji Vás v oblasti katastru za erudovaného (letitá praxe i zkušenosti jsou znát) a stěží Vám na dálku k Vaší konkrétní záležitosti po technické stránce něčím "generálně objevným" přispěji. Dopídit se prostřednictvím "katastrální archeologie" skutečné "pravdy" či alespoň "nejpravděpodobnější pravdy", to nemusí být záležitostí nejen hodin, ale často ani dnů. O různých možných podrobnostech bychom se pak navzájem mohli upsat k smrti. Hodně dobré je, že máte celou konkrétní lokalitu na základě předchozích měření docela dobře "přečtenou", a to i z hlediska možných historických souvislostí. Ve Vašich úvahách mne z mého neúplného vnějšího pohledu nic neiritovalo a Vaše domněnky se jeví jako možné i pravděpodobné.
Podporu hypotézy, že JV hranice parcely pp. 524/1 (která je současně hranicí katastrální, obecní a okresní) je hranicí historickou, která byla v mapě zobrazena již při původním mapování v 19. století a od té doby nebyla měněna, lze orientačně nalézt v císařském povinném otisku stabilního katastru (samozřejmě po shlédnutí listů z obou stran hranice).
Hypotézu o tom, že skutečnou vlastnickou hranici pozemků (a šťastnou shodou okolností i historické "katastrální obce") v terénu tvořila skutečně vodoteč (jak ji většina vlastníků respektuje i dnes a jak tomu nasvědčuje i orientační zákres této vodoteče i v dosavadní analogové mapě) by bylo možné i bez jakéhokoliv měření posílit skoro na jistotu, pokud by byl dohledán dobový popis hranic obou dotčených katastrálních obcí. "Co se týče popisu obecních hranic, stanoveno bylo, že provésti se má po skončené grafické triangulaci a nejméně rok před měřením podrobným. Současně nařízeno bylo, aby hranice obecní byly vymezníkovány, tj. osazeny kameny, tak kde se hranice lomí aneb, je-li přímá ve vzdálenosti 100o od sebe. Výminku činily ovšem hranice přirozené, jako na př. potoky, řeky a horské hřbety." Z takového popisu se lze dozvědět, zda hranice vedla korytem vodoteče nebo po jejím pravém či levém břehu. Dochované popisy hranic katastrálních obcí jsou dnes uloženy v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru, který je specializovaným archivem, a který vede Zeměměřický úřad. Na Internetu se však k tomu od ZÚ lze dočíst toto: "Poznámka: Popisy hranic katastrálních obcí, které jsou obsahem inventární jednotky C1, se vyskytují v archivně nezpracovaném písemném operátu, je nutné přeřazení.", viz poslední věta na URL:
http://archivnimapy.cuzk.cz/ISAR/Data/Popisy/B2/B2-a.htm
Zda jsou takové dokumenty pro dotčená konkrétní dvě sousedící k.ú. dochovány nebo zda jsou dohledatelné, to se lze dozvědět asi jen po provedení "průzkumu bojem".
Pokud se týká měřických podkladů, tak nejpřesnějším dochovaným podkladem jsou kartografické originály původních map stabilního katastru. Jsou rovněž uloženy v ústředním archivu ZÚ, avšak pochybuji, že by Vás s nimi někdo nechal fyzicky pracovat (možná se mýlím). Asi by bylo možné se nějak domoci (asi za peníze, a nevím jak velké) přesného "měřického" skenu takového originálu (na plošném, velkoformátovém skeneru). Mapy PK (uložené dnes u KÚ) jsou jen tiskem, a většinou se jedná o jejich už několikáté litografické zpracování (když byla mapa celá "červená" změnami a "umolousaná" fyzickým používáním skoro k nečitelnosti, znovu se vyryla a vytiskla celá černě a vše další se zas od té chvíle doplňovalo ručně a červeně). Každé takové nové litografické zpracování a následný tisk s sebou pochopitelně nesly další desetiny milimetru možných (a v podstatě nevyhnutelných) chyb. A každá taková desetina milimetru reprezentuje dalších 30 centimetrů v terénu. Prostě každá obnova měřického operátu, která nevychází z nového měření je ve své podstatě další plošnou devastací měřické hodnoty předcházejícího díla, natož díla zcela původního. Jenom zapsané číselné údaje takové devastaci "obnovou" vlastně nepodléhají.
Zjistit, po technické stránce, k čemu vlastně ve Vámi popisovaném konkrétním případu skutečně došlo, a kde se stala chyba (a zda se jedná skutečně "jen" o realizační chybu nějakého předepsaného algoritmického postupu), to znamená nastudovat si "Návod pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK", č.j.: 1015/2004-22 z URL:
http://cuzk.cz/NAVODY_CUZK
a bádat, co který realizovaný krok skutečně způsobil. Dnešní výpočetní technika Vám prakticky cokoliv ztotožní s čímkoliv.
Přitom dotčenou katastrální hranicí (a to jako hranicí k.ú. H. v okrese B) se prvotně muselo zabývat jiné katastrální pracoviště (v sousedním okrese), než u jakého námitku podáváte. Námitkou dotčené katastrální pracoviště (k.ú. R. v okrese A) zřejmě katastrální hranici jen přebíralo, jako již platnou (z druhé strany). Problém tedy již musí existovat v technologické fázi tvorby "souvislého rastru".
Tak jako lze z technického hlediska hovořit o žádoucím "štěstí", že se jedná zrovna o hranici katastrální (obecní, okresní), která je zřejmě skutečně původní a netřeba se zabývat případnými okolnostmi reambulace a případných dalších změn, tak je to z procesního hlediska mimořádnou "smůlou".
Po procesní stránce Vám mohu jen doporučit, abyste neprošvihnul termín pro podání námitky. Řešit věc později, a to formou opravy chyby v katastrálním operátu (§ 8 KatZ) Vás dle mého názoru dostane do ještě výrazně horšího postavení procesního.

Pokud jste v obecné rovině napsal: "Obávám se, že právní závaznost geometrického a polohového určení nemovitostí podle zákresu KMD a explicitní vyjadřování dvojích souřadnic i na geometrický plán, bude našimi následovníky hodnoceno stejně negativně, jako JEP, souvislé zobrazení nebo FÚO. KMD je po technické stránce schopna plnit funkci méně přesné mapy, v podstatě přehledky do níž se kreslí aktuální stav. Podle mého názoru mělo být v prováděcí vyhlášce jasně řečeno že v případě rozporu mezi originálními podklady a KMD se vytyčuje podle originálních podkladů, a to i tam kde nelze z procesních důvodů udělat opravu zákresu. Pak by vyhlašování platnosti KMD, deformace zákresu a vytváření nových nehomogenit nemuselo vlastníky nijak vzrušovat.", tak jsou mi opět tyto Vaše názory velmi blízké (tedy až na to, že "polohové" určení právně závazné opravdu není a nikdo to netvrdí). Nakonec to je možné vyrozumět i z mého příspěvku do této konference, kdy se diskutovalo o tom, zda se je či není třeba pídit po různých původních podkladech pro vytyčení (tedy v oblasti sáhových map), či zda je dostatečné "plácnutí" souřadnic S-JTSK do terénu, padni jak padni. Je to otázka aplikačního výkladu § 85 odst. 1 věty druhé a třetí KatV. A aplikační výklad už je vždy otázkou jednotlivého konkrétního případu a jeho konkrétních skutkových okolností. Při takovém aplikačním výkladu v nějakém konkrétním případu pak nelze pominout ani souvislosti s jinými ustanoveními právního řádu, např. s povinností jednat "odborně" stanovenou zákonem úředně oprávněným zeměměřickým inženýrům. A výklad neurčitého právního pojmu "odbornost", to už je něco, co je ještě o několik "levelů" výš, než hledání toho, co lze a co nelze považovat za  "prokazatelné doručení písemné pozvánky". :)

Hezký zbytek neděle přeje

Lumír Nedvídek



> -----Original Message-----

> From: katastr-bounces na fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces na fsv.cvut.cz]

> On Behalf Of Petr Holy

> Sent: Saturday, May 19, 2012 8:38 AM

> To: katastr na fsv.cvut.cz

> Subject: [Katastr] přesnost hranice k.ú. v sáhové mapě

>

> "Lítání pětimetrů či desetimetrů při celkovém rovnání díla do

> absolutního S-JTSK není z širšího pohledu až tak překvapivé (pohybujete

> se vlastně v měřítku grafické triangulace 1:14400) a je otázkou vhodné

> volby identických bodů (či mnohdy i jen štěstí při jejich volbě) zda se

> některé deformace podaří zmírnit, lépe rozložit, nebo zda se věc

> lokálně ještě zhorší."

>

> S lítáním pětimetrů a desetimetrů už jsem se taky vícekrát setkal, ale

> všechny tyto případy měly společné, že tam byla 1.pozemková reforma,

> realizovaná jedním rozsáhlým geometrickým plánem. Vnitřní přesnost

> geometrického plánu byla různá. Někdy úctyhodná, s délkami které po

> zaměření stejné vzdálenosti totální stanicí souhlasily na 1 km na 30-40

> cm. Jindy byly na stejnou vzdálenost délkové odchylky mezi tehdy a dnes

> měřenou vzdáleností 3-4 m. Společné ale měly to, že bylo pro vynesení

> do mapy vyneseno jen několik málo bodů nebo dokonce jen dva pro celé

> katastrální území. Vnitřní přesnost zákresu mezi body téhož plánu byla

> velmi vysoká, ale za tu cenu že se odchylky nahromadily na okraji plánu

> a způsobovaly tam ono lítání pětimetrů a destimetrů.

> Kde se geom. plán 1.pozemkové reformy pasoval do mapy vždy na nejbližší

> pevné body, tam toto nahromadění odchylky na jednom místě zpravidla

> nebylo. Naopak, kde jsme při vytyčování dokázali na obou stranách

> hranice dokázali najít identické body a linie zaměřené již při

> stabilním katastru, tam jsme se i při vytyčovánín přes katastrální

> hranici obvykle vešli do obvyklých 2-3 metrů.

> Nemyslím, že by hlavní příčinou velkých nehomogenit na hranicích

> katastrálních území byla grafická trinagulace stabilního katastru. Na

> základě zhruba 15-letých zkušeností z časté práce v "dálném

> extravilánu"

> se domnívám, že převažujícím důvodem tak velkých nehomogenit jsou

> rozsáhlé změny realizované velkými geometrickými plány.

> V terénu při prvním měření tento typ případu často vypadá hezky. Najde

> se spousta mezníků, ty se spolu s pár mezemi a budovami zaměří, člověk

> odjíždí do kanceláře s pocitem že příprava vytyčení půjde snano. Někdy

> ano, ale kolikrát je to přesně naopak. Pevné body k sobě zoufale

> nejdou.

> Nápadně často k sobě jdou budovy, starší panské mezníky a meze mimo

> geom. plán 1.pozemkové reformy. Stejně tak k sobě vzájemně jdou mezníky

> z 1.pozemkové reformy, ale obojí dohromady prostě nejde. Vzhledem k

> rozsahu geom. plánu 1.pozemkové reformy je situace neřešitelná.

> Technicky si sice lze představit, že by se geom. plán 1.pozemkové

> reformy převynesl, ale vzhledem k předpisům je to naprosto nemožné.

> Zrovna před měsícem jsem navrhoval opravu zákresu hájovny, "obklíčené"

> hranicemi z 1.pozemkové reformy, které překvapivě zasahovaly i do části

> lesa. Posun byl asi 4 metry. Technicky správnějším řešením by ale v

> daném případě bylo převynesení geom. plánu zhruba z roku 1933, protože

> budova odpovídala vzdáleným panským mezníkům i vzdálené silnici. Tento

> technicky vhodnější způsob opravy jsem ale vyhodnotil jako prakticky

> zcela vyloučený, přitom se to nějak vyřešit muselo.

>

> Obávám se, že právní závaznost geometrického a polohového určení

> nemovitostí podle zákresu KMD a explicitní vyjařování dvojích souřadnic

> i na geometrický plán, bude našimi následovníky hodnoceno stejně

> negativně, jako JEP, souvislé zobrazení nebo FÚO.

> KMD je po technické stránce schopna plnit funkci méně přesné mapy, v

> podstatě přehledky do níž se kreslí aktuální stav. Podle mého názoru

> mělo být v prováděcí vyhlášce jasně řečeno že v případě rozporu mezi

> originálními podklady a KMD se vytyčuje podle originálních podkladů, a

> to i tam kde nelze z procesních důvodů udělat opravu zákresu. Pak by

> vyhlašování platnosti KMD, deformace zákresu a vytváření nových

> nehomogenit nemuselo vlastníky nijak vzrušovat.

> Petr Holý
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20120520/1f5fde5c/attachment-0001.htm>