RE: [Katastr] definice "zbořeniště"

Pondělí Leden 30 17:40:22 CET 2012

Dobrý den.

Pojem "zbořeniště" se v katastrálních předpisech netýká stavby jako takové, ale jde toliko o název způsobu využití pozemku, evidovaného v katastru s druhem pozemku nazvaným  "zastavěná plocha a nádvoří".
Podle bodu 2. přílohy platného znění vyhlášky č. 26/2007 Sb. (katastrální vyhlášky) je význam kódu 13 pro způsob využití pozemku "zbořeniště" definován jako: "Pozemek, se zbořenou budovou nebo zříceninou".

Předmětem evidence v katastru nemovitostí nejsou všechny stavby, ani jakékoliv stavby, ale jen některé nemovité stavby (viz ust. § 2 platného znění zákona č. 344/1992 Sb.).

K otázce, kdy stavba vzniká nebo zaniká jako věc ve smyslu občanského práva (tj. velmi zjednodušeně, aby mohla být vůbec zapsána na list vlastnictví v katastru nemovitostí nebo z něj vymazána), odkazuji na odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 111/98 z 30.9.1998:
"Pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, kterou je i posuzovaná budova, stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené. Vše, co v důsledku přístavby, přestavby, jiné stavební změny nebo dokončovacích prací tak ke stavbě přiroste, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku svého vzniku.
            Z podobného pohledu jako je posuzován okamžik vzniku stavby je nutno zkoumat okamžik jejího zániku jako věci. Nadzemní stavba tudíž zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. U staveb obytných a staveb občanských tato zásada platí bezvýjimečně. I když může k zániku stavby jako věci v občanskoprávním smyslu dojít ojediněle i jiným způsobem (např. obestavěním), stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby občanského vybavení a ve zcela převažující většině i stavby sloužící výrobním účelům zanikají vždy destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním nadzemním podlažím (obvykle při současném odstranění zdiva příček), v důsledku čehož zaniká stav poskytující obraz o dispozičním řešení původní stavby. Z hlediska posouzení otázky zániku původní stavby přitom není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudované konstrukce pak tvoří součást stavby nové a nebo nezanikla a nově zbudované konstrukce tvoří součást stavby původní. Pro posouzení zániku původní stavby je tedy v těchto případech významné to, co bylo odstraněno, nikoliv to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující, zda došlo k úplné či částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží. Při úplné destrukci těchto obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těchto zdí je nutno posoudit míru těchto zásahů."

Z výše uvedené citace vyplývá, že nemusí být vždy zřetelná hranice, kdy je nějaká stavba stále ještě věcí, která může být předmětem vlastnictví, a kdy míra její destrukce pokročila již tak, že se její zbytky staly právní součástí pozemku.
Při vyhotovování GP je důležité vědět, zda je taková destruovaná stavba stále evidována na listu vlastnictví a zda je skutečně záměrem takového evidovaného vlastníka ji z evidence skutečně odstranit (pak k tomu musí předložit katastrálnímu úřadu i potřebné doklady) nebo zda ji hodlá obnovit (přestavět, dostavět, rekonstruovat) do použitelného stavu (pak ať řeší se stavebním úřadem, zda se jedná skutečně o pouhou rekonstrukci či stavbu zcela novou).
Někdy i to, co laicky vidíme jako "zbořeniště" zůstává v katastru nadále evidováno jako samostatný předmět vlastnictví, třeba i s původně přiděleným číslem popisným (destrukce není v takové míře, aby stavba, jako věc ve smyslu právním, zanikla).

Samotným geometrickým plánem nikomu zrušení evidence stavby v katastru nezajistíte, stejně jako nikomu nezajistíte evidenci stavby nové. Je důležité znát záměr klienta a poučit ho, jaké další doklady bude pro naplnění svého záměru potřebovat a co vše je třeba učinit.

Vnitroresortní předpis ČÚZK "Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí" (č.j.: 4571/2001-23 z 14.8.2001) vede katastrální úřady při odstranění (zrušení) budovy k následujícímu postupu:
6.2.7 Odstranění (zrušení) budovy
6.2.7.1 Budova se v katastru zruší na základě ohlášení vlastníka, že stavba je odstraněna, doloženého:
a) rozhodnutím stavebního úřadu o odstranění stavby (§ 90 zvláštního předpisu /8/) nebo
b) stavebním povolením [§ 19 písm. d) zvláštního předpisu /26/]nebo
c) rozhodnutím soudu o odstranění stavby nebo
d) potvrzením stavebního úřadu, že stavba na daném pozemku již neexistuje.
Při zrušení budovy v katastru se současně zapíše změna druhu pozemku. Zastavěná plocha a nádvoří se změní, pokud v rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby není stanoveno jinak, na ostatní plochu se způsobem využití jiná plocha. Jedná-li se o změnu v katastrálním území s dvojí číselnou řadou pro číslování parcel, vyhotoví katastrální úřad pro tuto změnu ZPMZ a parcele přiřadí nové parcelní číslo pozemkové parcely. Vlastníkovi se oznámí, že budova byla v katastru zrušena a u parcely byl podle bodu 1 přílohy k vyhlášce změněn druh pozemku na ostatní plochu, popřípadě že bylo změněno u parcely i parcelní číslo.
6.2.7.2 Při zápisu odstranění budovy se založí řízení Z s typem předmětu řízení "vlastnictví" kód 2. Do objektů řízení se zapíše budova a vlastník se označí typem účastníka "oprávněný" (OP). Listina, která je podkladem zápisu se nepřiřazuje (není obsahem výpisu z katastru). Informace o této listině je v katastru uložena obdobně jako informace o ostatních listinách, které nemění právní vztahy (odstavec 9.1.3).

Pokud se týká případné změny druhu pozemku např. ze zahrady na zastavěnou plochu a nádvoří se způsobem využití pozemku "zbořeniště", pak se toho týkal příspěvek Květy Olivové v této konferenci už před více jak třemi roky (18.12.2008) a lze jej nalézt na URL:
http://mailman.fsv.cvut.cz/lists/katastr/2008/msg00132.html

Lumír Nedvídek

From: katastr-bounces na fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces na fsv.cvut.cz] On Behalf Of Vít Maršálek na abgp.cz
Sent: Saturday, January 28, 2012 7:35 PM
To: Katastr nemovitosti
Subject: [Katastr] definice "zbořeniště"

Vážení kolegové!
neví někdo z Vás, kde bych mohl najít (zákonnou) definici pojmu "zbořeniště"? Dohaduji se nyní, u jedné zakázky, se stavebním úřadem o to, zda-li mnou řešená stavba je zbořeniště, či zda je to stavba ( i když pobořená). Situace na místě je taková, že z původní stavby o 2NP zbylo částečně obvodové zdivo z 1. NP a sklepy.
Prosím Vás proto, zda-li by mě někdo z Vás nemohl odkázat na nějakou (závaznou) definici tohoto pojmu.
Vít Maršálek

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <https://katastr.zememeric.cz/pipermail/katastr/attachments/20120130/c8441a4b/attachment-0001.htm>