RE: [Katastr] Re: Vytyčování v mapách KMD
Lumir.Nedvidek na cuzk.cz
Lumir.Nedvidek na cuzk.cz
Pondělí Únor 6 17:01:24 CET 2012
Dobrý den.
V panem Pěčonkou odkazovaném dokumentu IMZKI 074 na URL:
http://www.zememeric.cz/rozhodovacipraxe/imzki074.htm
šlo o situaci, kdy vytyčovaná hranice byla při předchozí obnově operátu NOVÝM MAPOVÁNÍM (ZMVM vyhlášené v r. 1987) nově komisionálně vyšetřena a poté nově zaměřena. V takových případech pozbývají předchozí měřické podklady (vyhotovené před obnovou novým mapováním) svou právní relevanci a jejich využití pro vytyčení dle platného katastru již není namístě. Při obnově novým mapováním je totiž měřeno to, co bylo nově v terénu vyšetřeno (zjištěno) zákonem stanovenou autoritou (komisí), a to za součinnosti či účasti (nebo umožněné součinnosti či účasti) všech dotčených vlastníků. Smyslem nového katastrálního mapování není na zemském povrchu zpětně nalézat a poté zaměřovat naprosto shodně a přesně to, co bylo zaměřeno kdysi v minulosti, ale zaměřit to, co bylo shledáno na základě komisionálního šetření stavem momentálně aktuálním. Jedná se o zcela novou obsahovou kvalitu nejen po stránce technické, ale i po stránce právní relevance. Co se v případě takového šetření považuje za vlastnickou hranici mají třeba docela pěkně popsáno ve slovenském katastrálním zákoně č. 162/1995 Z. z. - o katastri nehnuteĺností a o zápise vlastníckych a iných práv k nehnuteĺnostiam (katastrálny zákon). V § 3 odst. 2 tohoto slovenského zákona je uvedeno:
"(2) Hranicu pozemku určujú lomové body. Za hranicu susedných pozemkov vymedzenú vlastníckym právom sa považuje hranica podľa skutočnej držby, ak ju vlastníci susedných pozemkov uznávajú a ak nie je medzi nimi sporná."
Komisí vyšetřený aktuální právní stav prostě nemusí být naprosto totožný s historickým (minulým) právním stavem, jaký tu byl třeba před 100 lety. Skutečná právní hranice se totiž může měnit (a mění), aniž by to bylo vůbec evidenčně podchyceno, třeba na základě právního institutu vydržení. Pokud se týká pojmů držba, oprávněná držba, neoprávněná držba, vlastnictví, vydržení či dobrá víra, nezbývá mi než odkázat na náš platný občanský zákoník. Má-li být dnes podle údajů katastru vytyčena nějaká hranice v území, kde byl v minulosti katastrální operát platně obnoven novým mapováním, je třeba v terénu vytyčením nalézat ten stav, který byl při tomto novém katastrálním mapování i nově vyšetřen (zjištěn) a tudíž i nově zaměřen.
Zcela stejný přístup je pak třeba dnes zachovávat i u těch hranic, jejichž průběh byl vlastníky v terénu upřesněn, a výsledné zpřesnění bylo do katastru zapsáno na podkladě listin ve smyslu ust. § 19a našeho platného katastrálního zákona. Také tam, ztrácejí předchozí podklady smysl a praktickou využitelnost.
Je principiálně nesprávné vytyčovat stav platný před obnovou operátu novým mapováním (či před upřesněním hranice a následném zpřesnění jejího geometrického a polohového určení v katastru na podkladě písemného právního úkonu všech dotčených vlastníků) a takový vytyčený historický stav vydávat za výsledek vytyčení podle údajů platného katastru.
Chce-li někdo brojit proti údajům katastru vycházejícím z jeho obnovy novým mapováním nebo z listiny o zpřesnění, je na něm, aby tak činil právně relevantními prostředky (např. podáním určovací žaloby a procesem následného nalézacího řízení soudního).
Dokument IMZKI 076, na URL:
http://www.zememeric.cz/rozhodovacipraxe/imzki076.htm
na který pan Pěčonka také odkázal, popisuje jiný zajímavý případ. Jedná se o hranici, která byla prvotně zaměřena již při původním mapování v měřítku 1:2880 v 1. polovině 19. století a evidenčně pak nebyla již nikdy měněna. Původně se jednalo se o okraj polní cesty, která však postupem času výrazně změnila svůj faktický a v části i evidenční průběh. Při vytyčení bylo nesprávně využito měr z dalších měřických podkladů, které byly vyhotoveny až po časovém odstupu mnoha desítek let od původního (určovacího) měření. Nejednalo se v nich tedy o původní míry určovací (kterými by byla hranice prvotně zaměřena), ale o míry kontrolní či zajišťovací, a to pro geometrický plán, netýkající se vůbec vytyčované hranice. Tyto míry byly pochopitelně měřeny k tehdy již faktickému (změněnému) průběhu cesty a hrubě se odlišovaly od jejího původního zaměření. Došlo tak ke stavu, že vytyčení bylo provedeno na základě údajů, které neměly s původním zaměřením (stále platným geometrickým a polohovým určením) vytyčované hranice nic společného, resp. byly v nich zachyceny délky ke skutečnému průběhu cesty a nikoliv k evidovanému průběhu cesty. U nalezených dochovaných podkladů je třeba odlišit, co jsou míry, kterými je hranice skutečně prvotně určena, a co jsou míry, které byly pořízeny až později a pro jiný účel. I takové dodatečně naměřené údaje mohou být samozřejmě využitelné, nebudete-li se mýlit ve svém odborném úsudku, že se skutečně vztahují k hledanému původnímu průběhu hranice a nikoliv třeba jen k plotu, postavenému až 48 let poté a jinde.
Lumír Nedvídek
-----Original Message-----
From: katastr-bounces na fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces na fsv.cvut.cz] On Behalf Of Pěčonka Jan
Sent: Sunday, February 05, 2012 11:57 PM
To: katastr na fsv.cvut.cz
Subject: [Katastr] Re: Vytyčování v mapách KMD
Dobrý večer,
co říkáte po přečtení níže uvedeného odkazu na současný stav vytyčování hranic pozemků?
http://www.zememeric.cz/rozhodovacipraxe/imzki074.htm
Je to zajímavé čtení a nutí to srovnávat s dnešními nároky předpisů. Chvíli jsem byl z toho takříkajíc "jelen". Posuďte sami.
Je zajímavé v odkazu pak změnit číslo 074 např. na 076.
S pozdravem Pěčonka Jan
Další informace o konferenci Katastr