[Katastr] A opet ke zpresnovani hranic pozemku

Čtvrtek Srpen 6 19:11:29 CEST 2009

Dobrý den,
  dovolil bych si poopravit Váš názor na tvrzení ing. Čady jednoduchým 
popisem situace, která je běžná:

	Hranice v terénu evidovaná s kk8, klidný stav držby. Plot na části 
obvodu pozemku okolo mojí chaty, kteý stavěl sousedův dědeček však na 
jaře spadnul a soused v listopadu postavil plot nový. Jsem geodet a plot 
jsem měřil z cvičných důvdů se synkem. Teď ale mám plot o metr posunutý 
a můžu jen smutně koukat ...
	A hranici jsem přitom chtěl zpřesnit včas, sousedova babička (která je 
spoluvlastníkem) s ní i souhlasí, ale kvůli svému panickému strachu z 
listin mi žádné souhlasné prohlášení nepodepíše a soused mi ho také 
nepodepsal, dokud prý nepodepíše babička ...

	Myslím, že nezpřesněním hranice pozemku došlo k výraznému zásahu do 
vlastnických práv. Katastr nemovitostí se tak stává zbytečnou agendou, 
která mě nijak nechrání, ačkoliv mi jako vlastníkovi předepisuje poustu 
různých povinností.

	Neřeším kontext platného právního řádu - ten je zcela irelevantní. 
Důležitým je však dopad na moje práva a na moje vlastnictví. A ten zde je.
	Nedvídkův axiom je sice pravdivý, vzhledem k jeho čistě právnímu 
formalismu je však natolik odtržený od řešeého problému, že by mu mělo 
patřit samostatné vlákno.

	               Jiri Hurab

Lumir.Nedvidek na cuzk.cz napsal(a):
> Dobrý den.
> 
> Přátelům Forejtovi a Čadovi děkuji za jejich nadmíru lichotivá slova o 
> rétorickém umění. V této písemné konferenci snad ale nemohu verbálních 
> dovedností nijak využít natož zneužít.
> 
> Pokud Václav uvede /"že se jedná o naprosto zásadní zásah do 
> vlastnických práv majitele"/ je to jeho tvrzení, je to jeho názor, je to 
> nějaká jeho myšlenka vyjádřená slovy. V kontextu platného právního řádu 
> však neuvádí na oporu tohoto tvrzení jeden jediný argument.
> Za tohoto stavu (absence jakékoliv argumentace) se mi to tedy nutně (z 
> mého úhlu pohledu) jeví jako „Čadův axiom“.
> Se stejně průzračnou jednoduchostí mohu uvést „Nedvídkův axiom“ 
> /„Zpřesněním ani nezpřesněním hranice pozemku nedochází k žádnému zásahu 
> do vlastnických práv“.
> /A to je vše. Netřeba argumentovat. Věřte - nevěřte.
> Při použití výrazových prostředků běžné mluvy mohu třeba tvrdit /„Paní 
> X. Y. je idiot“/ a bude se na tom se mnou shodovat třeba i celá vesnice. 
> Přitom paní X. Y. nikdy nebyla úředně idiotem shledána, a stále 
> disponuje plnou způsobilostí k právním úkonům. Je tedy paní X. Y. idiot 
> nebo není paní X. Y. idiot? V hospodě mi dá určitě každý za pravdu, u 
> soudu nikdo.
> V této konferenci naprosto cíleně a úmyslně nazírám věci optikou 
> platného práva, neboť takový úhel pohledu považuji pro účastníky této 
> konference za užitečný. Z tohoto úhlu pohledu tedy pro mne paní X. Y. 
> idiot není, ač bych mohl z jiného úhlu pohledu třeba i doplnit, že je 
> navíc i blbá. J
> 
> Ust. § 19a odst. 5 katastrálního zákona zní:
> /„Zpřesněním evidenčních údajů katastru o geometrickém a polohovém 
> určení hranice pozemku a výměře parcely _nedochází ke změně právních 
> vztahů_ k pozemku"./
> Ust. § 5 odst. 7 katastrálního zákona zní:
> /"_Právní vztahy nemohou být dotčeny_ revizí údajů katastru, opravou 
> chyb v katastrálním operátu, pokud jejich změna není doložena listinou".
> /Co je vlastně obsahem onoho vlastnického práva je definováno v § 123 
> občanského zákoníku takto:
> /„Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, 
> užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.“
> /Je-li zákonem výslovně stanoveno, že zpřesněním evidenčních údajů 
> katastru o hranici pozemku nedochází k žádné změně právních vztahů, jak 
> by mohla být /„zásadním zásahem do vlastnických práv“/ skutečnost, že se 
> v katastru evidenční údaje o hranici nezmění vůbec (soused nechce nic 
> zpřesnit ač vlastník chce). Jak zásadně zasahuji do vlastnického práva 
> (držet, užívat, požívat plody a užitky a nakládat) tím, že v dosavadní 
> evidenci katastru vůbec nic nezměním?
> 
> Ilustrativní příklad, který Václav Čada popisuje Martinu Forejtovi, mimo 
> jiné staví na hypotéze /„…jedná se o pokojnou držbu…“/. Jak to ví, že 
> jde o pokojnou držbu, když se soused vůbec nedostaví? Jak to ví, že jde 
> o pokojnou držbu, když to soused odmítne stvrdit písemně? Jen proto, že 
> to soused říká? Jak po létech prokážete (bez listinného důkazu), že se 
> tehdy (při zpřesnění) skutečně jednalo o pokojnou držbu, když soused 
> najednou tvrdí (a třeba lže), že tomu tak vůbec nebylo? Předvoláním 
> svědka geodeta, který u toho byl a slyšel všechno, co přítomní říkali? 
> Onoho geodeta, kterého (za týden, za rok, za 10 let) po zpřesnění 
> přejela tramvaj a nebude už nikdy nikomu svědčit o ničem? Jak by vůbec 
> čelil onen geodet otázkám typu, jak věděl, že skutečně jedná se sousedem 
> panem Novákem, když se mu pan Novák nelegitimoval (a proč by také měl)? 
> Byl u toho vytyčení vůbec soused pan Novák, nebo si jen geodet myslel, 
> že to je soused pan Novák?
> Je-li ona hypotéza /„jedná se o pokojnou držbu“/ skutečně pravdivá, nic 
> přece nebrání tomu, aby tuto skutečnost stvrdili dotčení vlastníci i 
> svým podpisem na zákonem předvídané a vyžadované listině. Neučiní-li 
> tak, pak se dosavadní evidenční údaje katastru nezmění, protože onu 
> tvrzenou pokojnou držbu zákonem předepsaným způsobem dotčení vlastníci 
> nedokládají.
> 
> Praktickou ukázku oné právní optiky, jakou soudy nazírají na spory o 
> hranice pozemku a jak k nim vůbec přistupují najdete třeba v rozsudku 
> Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.4.2009 sp. zn. 22 Cdo 646/2009 (jedná se 
> tedy o judikát poměrně nový), který si každý může přečíst na URL:
> http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=48915&searchstr=22+Cdo+646%2F2009 
> <http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=48915&searchstr=22+Cdo+646%2F2009>
> Mimo jiné se v něm dočtete:
> /„Odvolací soud vyšel z právního názoru, že stav katastru nemovitostí je 
> pro soud v řízení o ochraně vlastnického práva závazný. _Tento názor 
> však není v souladu ani se zákonem, ani s ustálenou soudní praxí_. Jako 
> vlastník nemovitostí může být v katastru zapsána i osoba, které 
> vlastnické právo nesvědčí, např. proto, že je vydržel někdo jiný, nebo 
> proto, že smlouva, o kterou se vklad do katastru opíral, byla neplatná 
> apod. K nesouladu mezi stavem katastru a skutečným vlastnictvím může 
> dojít i v důsledku nesrovnalostí v katastru. Nejvyšší soud vyslovil, že 
> obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotněprávní vztahy 
> k nemovitostem a nemůže měnit vlastnictví k nim.“/.
> Co především vrtá hlavou právníkovi při sporech o hranice pozemku, Vám 
> také může přiblížit článek /„Spor o hranice pozemku“/ Pavla Kotradyho 
> (justičního čekatele Krajského soudu v Ostravě), kterého se lze 
> prostřednictvím Internetu dopídit na URL:
> http://pravniradce.ihned.cz/c1-26019880-spor-o-hranice-pozemku
> 
> Geodeta volajícím po právní závaznosti katastru, by ovšem musel vyloženě 
> potěšit rakouský hraniční katastr (rakouský zeměměřický zákon z roku 
> 1969). Nějakou představu o něm si můžete udělat i z příspěvku Spolkového 
> úřadu pro cejchování a vyměřování, který byl 16.6.1997 přednesen na 
> Vídeňské konferenci o moderní pozemkové knize. Částečný překlad 
> příspěvku do češtiny najdete na URL:
> http://www.vugtk.cz/nzk/c1-98/zaklady.htm
> Těm, kteří plédují pro právně závazný katastr musí přímo lahodit tato 
> slova o principech rakouského hraničního katastru:
> /„Jádrem zeměměřického zákona je stanovení dosavadní praxe při užívání 
> katastrální mapy jako zabezpečení hranic a technického prokazování 
> jejich průběhu, jak se zavedla již na přelomu století. Zeměměřický zákon 
> definuje hraniční katastr jako _právně a technicky závazný důkaz o 
> průběhu hranic s konečnou platností_, jako se stanovily při hraničním 
> vyměřování nebo hraničním projednávání. _Vydržení částí katastrálního 
> pozemku není přípustné_. Připojení každého hraničního vyměřování 
> měřickými úřady a oprávněnými zeměměřiči na bodové pole zabezpečuje 
> reprodukovatelnost pozemků hraničního katastru a též všech číselně 
> popsaných pozemků pozemkové daně v terénu.“/
> Když jsem se tehdy vrátil z Vídně, považoval jsem to přímo za vzor, jaké 
> mety může katastr dosáhnout. To nadšení mi vydrželo asi tři roky. Dnes 
> už ho nesdílím. To odstranění institutu vydržení z právního řádu (tj. ta 
> nezpochybnitelná právní závaznost hranic evidovaných v hraničním 
> katastru) je totiž po uplynutí více desítek let spíše kontraproduktivní. 
> Máte-li možnost, zkuste si o faktickém efektu rakouského hraničního 
> katastru podiskutovat s nějakým rakouským kolegou.
> A jen tak mimochodem, v roce 1997 bylo v rakouském hraničním katastru 
> zapsáno cca 10% pozemků. Bylo tedy pošlapáno právo na ochranu 
> vlastnictví u všech ostatních vlastníků, kteří se onoho dobrodiní zápisu 
> svých pozemků do hraničního katastru od státu ještě nedočkali?
> 
> Přeji všem příjemný den.
> Lumír Nedvídek
> 
> 
> ------------------------------------------------------------------------
> 
> _______________________________________________
> Katastr mailing list
> Katastr na fsv.cvut.cz
> http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr
------------- další část ---------------
_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr na fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr