Zmeny vymer pri tvorbe KMD + neco navic

[Lumir.Nedvidek na cuzk.cz]

Dobry vecer,
	asi nestacim dostatecne "pruzne" na diskusi reagovat.

Nejdrive k dotazu pana Retta:

> > Za neuzavrenou
> > vsak povazuji otazku, zda se v souvislosti s "kancelarskou" 
> > digitalizaci
> > sahovych map nepokusit preci jen i o jiste "vylepseni" stavajiciho 
> > dila
> > spocivajici zejmena v technicky moznem i odborne zduvodnitelnem 
> > odstraneni
> > nekterych deformaci. To by se vsak zrejme neobeslo bez kodifikovani 
> > novych
> > pravnich i technickych pravidel jak s takovym pretvorenym dilem 
> > zachazet a
> > jak jej dale udrzovat.
> > Lumir Nedvidek

> Mohl byste mi laskave trochu vysvetlit Vase vyse uvedena slova, rad
> bych se na vylepseni procesu tvorby KM-D podilel (aspon myslenkove).
> Mate snad nejaky napad, jak urcite deformace odstranovat ?
> Ing. Tomas Rett

Po ciste technicke strance je pomerne dost moznosti, jak sahove mapove dilo
(zejmena v souvislosti s prevodem jeho formy do pocitacoveho prostredi)
statisticky vyznamnym zpusobem "vylepsit" a treba i pretvorit do narodniho
systemu (u nas S-JTSK). V archivech jsou napr. casto dochovany historicke
predlohy na kvalitnejsich podlozkach nez listy, ktere byly pozdeji pri
aktualizovanych reprodukcich vytisteny a jsou k dispozici na KU (samozrejme
nezachycuji aktualni stav, ale mnohe hranice jsou stale relevantni).
Existuji predlohy se zakresy bodu puvodni graficke triangulace i souradnice
techto bodu (jejich "mericka" hodnota je sice dost nezajimava, ale zajimavy
je udaj o jejich umisteni na mapovem listu pro moznost eventualniho
stanoveni lokalni srazky podlozky). Od roku 1883 existuji napr. miliony
archivovanych manualu o skutecnych primych merenich hranic (dalsi statisice
jsou asi ztraceny, mnoho dochovanych zase treba neni jiz relevantnich). Od
roku 1927 existuje i v lokalitach sahovych map mnoho archivovanych vysledku
mereni realizovanych jiz v narodnim systemu S-JTSK. Existuje bodove pole
(nekde dost huste jinde takrka zadne). Vyuziti fotogrammetrie umoznuje
zjistit (i napravit) zasadni globalni deformace v zobrazeni, ktere jsou
velmi casto systematickeho charakteru typu stoceni ci posunu celeho k.u. ci
jeho ucelenych enklav (nektere archivni letecke snimky dokonce dokumentuji i
skutecny stav uzemi pred tim "rozoravanim mezi" a je to informace jiste
hodnotnejsi, nez dnesni stav, kdy je treba doplnovat zjednodousenou evidenci
a venku je souvisle, 120 ha velke rozorane pole). I napr. v tom konkretnim
pripade popsanem panem Hejdou by fotogrammetricke metody mohly odhalit
globalni tvar a umisteni te jeho nekolikahektarove "diry v lese".
Kdysi jsem treba v teto konferenci poukazal na postup uplatneny v Dansku a v
jejich podminkach:
<A HREF="http://web.fsv.cvut.cz/lists/katastr/1999/msg00102.html">http://web.fsv.cvut.cz/lists/katastr/1999/msg00102.html</A>
K ciste technokratickemu pohledu jednorazove mozneho je vsak treba pripojit
i pohled ekonomicky (za jakou namahu kolik skutecne a fakticky vyuzitelne
"muziky"), pohled do budoucna (podle jakych pravidel a zasad to dal udrzovat
a jak pokracovat v tom nepretrzitem dynamickem "zpresnovani" na zaklade
kazdeho dalsiho primeho mereni) a v pripade katastru i nesmirne dulezity
pohled pravni (o cem to bude skutecne vypovidat, co a s jakou pravni
relevanci to bude vlastne dokumentovat, co, koho a jak to bude zavazovat, na
jakych urovnich a jakymi procesnimi mechanismy lze proti tomu brojit). Jak,
podle jakych pravidel ci zasad a s jakou relevanci by se take vytycovaly z
takoveho hybridniho dila zpetne hranice na zemsky povrch.
Na vsechny tyto otazky existuje dost ruznych moznych pohledu i dost siroky
sortiment (prevazne vsak jen dilcich - a to jeste ruznych) odpovedi.

A nyni k otazce pana Hejdy.

> > V podstate by se jednalo o jakousi "lokalni" fazi 
> >"zjistovani hranic"
> > vykonavanou jinak KU v celoplosnem rozsahu pri obnove
> > katastralniho ooperatu
> > novym mapovanim.
> > Lumir Nedvidek

> Hranicni katastr ?
> Ing. Hejda

	Nemel jsem na mysli hranicni katastr rakouskeho typu. Po
nekolikaletem vahani jsem jiz presvedcen (a nejsem sam), ze by ani nebylo
dobre ho zavadet. Odstranit z pravniho radu institut vydrzeni by prineslo
spolecnosti vice nestesti nez uzitku. Pravo ma podporovat pokojne sousedske
vztahy a nikoliv navzdy petrifikovat jediny evidovany stav. Uz jsem se
smiril s tim, ze kazde katastralni dilo zachycuje pravni stav odpovidajici
dobe, kdy byl ten stav vysetren a zameren. Vlastnicke hranice budou v
dlouhodobych casovych horizontech asi stale "putovat", a kazda obnova
katastralniho operatu jednou zastara (pro stavbu plotu proste mezi sousedy
neplati presnostni kriteria katastralni vyhlasky, voda dost casto jeste
potece kudy bude chtit ona a ne soused, atd.). Proto take nejsem velkym
priznivcem nazoru, pledujicich pro to, stanovit jako pravne zavazne i
polohove urceni nemovitosti.
	Funkce technickeho notare ci merickeho komisare by vsak bylo treba
proto, aby produkty komercni sfery mohly byt komplexne prebirany do zavazne
statni evidence s odpovidajici pravni relevanci. Dnes zname vicemene jen
proces obnovy operatu s naslednym namitkovym rizenim nebo proces opravy
chyby v katastralnim operatu stavajicim. Chybi nam proces jak promitnout do
katastru nejaky aktualne zjisteny a merenim zachyceny lokalni pravni stav
(tykajici se treba i jedine hranice, ci jen deseti parcel), ktery rozhodne
nelze nazvat obnovou operatu a ani se nejedna o zadnou "chybu" v dile
stavajicim (aktualni pravni stav je jen proste jiny, nez jaky byl pred 20,
50 ci 100 lety a vsichni dotceni ho nesporne uznavaji). Asi neni zrovna
ekonomicke, aby k takovym eventualnim jednotlivym pripadum vyjizdel zvlast
statni urednik (jako formalni statni autorita provadejici setreni) a
komercni sfera (provadejici mereni a nasledne technicke zpracovani).
	Nakonec - nebylo by jednou mozne si u komercni sfery treba objednat
i obnovu katastralniho operatu jako komplexni dodavku (t.j. vcetne faze
zjistovani hranic)?? Delba prace za soucasneho stavu by rozhodne nebyla
optimalni a mohla by byt zdrojem "krvavych" konfliktu. Jeden to ma zjistit a
oznacit a druhy (zpravidla v jinou dobu) to oznacene zamerit. Co kdyz to ten
prvni vubec neoznacil a vykaslal se na to, co kdyz to oznacil, ale soused to
znicil, co kdyz to soused prenesl o 3 metry dal, co kdyz ten, kdo meril, to
flakal a pak tvrdi ze to bylo jinde oznacene, atd., atd.??? Kdo ma zjistovat
a soudit kde je pravda? Dle meho nazoru je spravne, aby ten kdo zjistil kde
to je si to i sam zameroval a zpracovaval, a aby pro to zjistovani byl nadan
i potrebnou autoritou a pravomoci a pochopitelne nesl i plnou a vysokou
odpovednost za vysledek.
	Za stavu, kdy je statni kasa prazdna jde ovsem o prilis futuristicke
a odvazne uvahy.

Hezky zbytek vecera.
Lumir Nedvidek