Transformace v KMD

[Lumir Nedvidek]

Dobre odpoledne.
Trosku si zkusim zamudrovat nad prispevkem pana Neuzila.

> Pri zpracovani GP v KMD jsme narazili na problem s
> transformaci merenych souradnic do souradnic KMD v pripade,
> ze merene identicke body nelezi jen na lomovych bodech
> hranic, ale take na hranicich (napr. kraj lesa, hrana meze,
> stena prestavene budovy apod.). V extravilanu nekdy ani jine
> body neexistuji.
> Pri dosavadnim zpracovani se tyto body daly bez problemu
> vyuzit, protoze prusvitka v mistni soustave se pres ne dala
> napasovat na mapu.
> V KMD je ale nutno tento postup provest a popsat v ZPMZ
> pomoci shodnostni transformace (stoceni a posun).
> Zajimalo by me, zda je v nejakych me neznamych materialech
> vzeslych od tvurcu KMD definovan postup jak ziskat
> transformacni koeficienty za vyuziti vyse uvedenych bodu,
> nebo zda ma nekdo nejake poznatky jak tuto situaci resit.
>
> Petr Neuzil

Pane Neuzil asi Vas zklamu.
	Myslim, ze popsana situace za stavajiciho zneni predpisu asi zadne formalne
"posvecene" reseni nema (Prozatimni navod pro obnovu katastralniho operatu
prepracovanim souboru geodetickych informaci a pro jeho vedeni, c.j.:
5238/1998-23 z 21.12.1998, ucinnost od 1.1.1999).

	Praxi dle meho nazoru chybi programovy produkt (alespon o nem nevim, ze by
ho uz nekdo na trhu nabizel), ktery by umoznoval SIMULOVAT dosavadni postup
pri praci s analogovou mapou. To znamena chybi SW, ktery by umoznoval
provadet shodnostni transformaci podle klice stanoveneho "ad hoc"
zpracovatelem. (Jedna se mi o prvni fazi zobrazovacich praci, to jest o fazi
tzv.  "prirazeni" zmeny). Tato faze je pritom dle meho nazoru dost klicovou
a v podstate celym "tajemstvim" prace v sahovych mapach.
	Deformace sahovych map jsou takove rozmanitosti, velikosti, druhu i puvodu,
ze je takrka nemozne praci s takovou mapou algoritmizovat prostrednictvim
nejakeho matematickeho aparatu.
	Pro uspesnou praci se sahovou katastralni mapou vystupuji vyrazne do
popredi i ciste lidske faktory, jako jsou znalosti jejiho historickeho
vyvoje, znalost historickych predpisu platnych v ruznych dobach a etapach
jeji udrzby, dlouhodoba prakticka zkusenost, cit, odhad a dokonce i
zkusenosti v praci v tom kterem konkretnim katastralnim uzemi (pet generaci
mistnich geodetu treba moc dobre vi, ze ten meznik u lesa sedi a ze ta
stodola za potokem je uplne spatne a tu zkusenost si postupne predavaji,
kdyz pak prijde nejaky prespolni meric neznaly te mistni konkretni situace
tak ma potize - uredni opravneni se take v minulosti tykalo jen uzemi
urciteho konkretniho soudniho okresu a nemelo pausalne celostatni rozsah).
	Analogove "sibovani" pauzaku po mape je vlastne hledani takoveho "ad hoc"
transformacniho klice, ktery akceptuji pouhym "odbornym okem". Pri tom beru
ohled a v hlave generalne vyhodnocuji i takove vlivy, na ktere se pocitac
vubec "nezmuze" - napr. kteremu identickemu bodu dam vetsi duveru (ja jsem
byl venku - pocitac ne - ja mohu treba odhadnout, ze ten dum byl asi
pristaven o tu garaz - pocitac ne) a kteremu duveru mensi (mohu odhadovat,
ktere body jsou z puvodniho mereni stolovou metodou, ktere se do mapy
dostaly az pri reambulaci, kdy dum je z puvodniho mereni a je tedy jeste
zobrazen presahem stresniho plaste a kdy uz prunikem zdiva s terenem, vetsi
vahu mohu take pro ucel spravnosti zakresu napr. prisoudit bodum v blizkem
okoli zmeny a mensi vahu bodum vzdalenejsim) okem mohu vyhodnocovat i jak mi
koreluji ruzne identicke linie (napr. osa komunikace ci hrana meze nebo
okraj lesa), okem mohu prihlizet i k tomu, jak se mi novy stav blizi ve
stycnych mistech ke stavu dosavadnimu (to je vlastne i to nejblizsi okoli
zmeny) atd., atd., atd.
	Pocitac mi sice umi nabidnout prvotni prirazeni okamzite a treba tak, ze
soucet ctvercu vsech odchylek na identickych bodech bude minimalni, ale i v
pripade, ze vsechny tyto odchylky budou v dopustnych mezich muze byt presto
takove prirazeni spatne a neodborne. Ja si pak mohu jen hrat s tim, ktere
body vypustim a ktere ne, a koukat co to s velikosti odchylek dela.
Komplexnejsi souvislosti mi pritom dost unikaji - resp. SW mi neumoznuje je
lepe vyuzit (napr. zrovna treba ty identicke linie).
Mne by vyhovovalo, kdyby mi SW sice sam orientacne nabidl jakesi prvni
prirazeni zmeny (treba i to s vyrovnanim MNC), ale aby mi pak umoznil i
korekce zavisejici jen na me vuli a posouzeni a v podstate stejne jako pri
analogovem zpracovani. T.j. pomoci mysi bych "siboval" po obrazovce se
zmenou (posun a otaceni) stejne jako pauzakem po mape. V tom okamziku, kdy
bych povazoval stav s ohledem na vsechny faktory (ktere vyhodnocuji prubezne
a komplexne jen v hlave) za optimalni bych obraz napr. pravym tlacitkem mysi
"zamknul" a tim okamzike bych vlastne stanovil "ad hoc" ci "zvolil" svuj
vlastni transformacni klic - z pocitace by pak nasledne mohly vypadnout
odchylky odpovidajici tomuto mnou stanovenemu klici, a ja bych mohl
posoudit, zda jsem stale jeste v dopustnych mezich, nebo u kterych bodu pri
takto stanovenem transformacnim klici v dopustnych mezich jsem a u kterych
uz ne.
	Dalsi faze zobrazeni - t.j. presne "napojeni" zmeny na dosavadni stav je uz
jen rutinni pocitani pruseciku (eventualne spousteni kolmic) a asi se nijak
nelisi od analogoveho postupu dotahovani a napojovani car.
	Problem prokazovani (resp. protokolovani) dosazene presnosti v pripade
vyuzivani identickych linii je ovsem znacny (ale to nakonec i pri reseni GP
analogovou formou), zejmena kdyz ten identicky prvek je v dosavadnim stavu
treba i virtualni (t.j. zadna fakticka cara v mape neexistuje - napr. osa
komunikace).
	Problemem SW pro praci s KM-D se dle mych informaci hloubeji zabyva napr.
pan Ing. Martin Forejt s firmy Geus, treba by jste se konkretne od nej mohl
dozvedel vic (Ovsem, ze nejlepsi by bylo, kdyby napr. sam prispel do teto
konference).

Lumir Nedvidek