Digitalizace map KN - k soudnimu reseni sporu o prubeh vlastnicke hranice

[Ing. Lumír Nedvídek]

Dobre odpoledne,
	k otazce moznosti eventualniho soudniho reseni sousedskych sporu o prubeh
vlastnicke hranice v terenu povazuji za nejlepsi zverejneni zcela
konkretniho prikladu. Jedna se o (anonymizovanou) odpoved na konkretne
uplatnenou stiznost (zde ve zkracene verzi). V teto odpovedi jsem kdysi
zpracoval i urcity obecny nazor na vec (ovsemze se nejedna o zadny nazor
obecne zavazny). Jen poznamenavam, ze odkazy se vztahuji na vyhlasku c.
190/96 Sb. jeste pred jeji novelou. Nize uvedeny material byl rovnez
poskytnut (v plne verzi) vsem zememerickym a katastralnim inspektoratum, a
to jako Informativni material pro ZKI c. 23. 

Zacatek citace:
	"Kontrolni organ Ceskeho uradu zememerickeho a katastralniho (dale jen
"Urad") povazuje za vhodne uvest v obecne rovine i nektere dalsi
skutecnosti a uvahy, ktere se dotykaji vyznamu katastru nemovitosti pro
reseni obcanskopravnich sporu vlastniku sousednich pozemku, ktere spocivaji
v pravni nejistote ve vymezeni rozhrani mezi temito sousednimi pozemky.
Predem vsak poznamenava, ze mu neni nijak znam obsah spisu ani petit
konkretni zaloby uplatnene u Okresniho soudu v R. pod sp. zn. 8 C
424/95-130 U.
	Rozhodovani sporu, ktere spocivaji v pravni nejistote ve vymezeni rozhrani
mezi sousednimi pozemky neprislusi organum statni spravy zememerictvi a
katastru nemovitosti. Je proto treba postupovat cestou poradu prava, pri
ktere o sporne veci rozhoduje v nalezacim rizeni obecny soud. 
	Nas pravni rad nezna zvlastni zalobu na urceni hranice pozemku. O zalobach
na urceni hranice pozemku proto muze soud jen tezko rozhodovat. Samotny
pojem hranice oznacuje abstraktum, ktere neni ani veci ani pravem. Rovnez
judikat publikovany ve Sbirce soudnich rozhodnuti a stanovisek pod c.
53/1973 hovori o tom, ze: 
	"Obraci-li se nekdo na soud se zadosti o urceni ci vymereni hranic mezi
pozemky jeho a zalovaneho a tvrdi, ze hranice mezi sousednimi pozemky jsou
nejasne a z toho duvodu dochazi k nesrovnalostem, ma soud vest zalobce k
uprave navrhu tak, ze zalovany je povinen zdrzet se uzivani pozemku
patriciho zalobci.".
	 Z novejsi judikatury je pak mozne jako priklad uvest usneseni Krajskeho
soudu v Hradci Kralove ze dne 1. 12. 1994 sp. zn. 17 Co 548/94, publikovane
v casopisu Pravni rozhledy, c. 8/1996 str. 374-375 s pravni vetou:
	"Urceni nebo vymereni hranice mezi pozemky nespada do pravomoci soudu"
 	(kontrolni organ Uradu se vsak neztotoznuje s nazorem publikovanym na
str. 375 jako poznamka k tomuto judikatu o tom, ze zadosti o vymereni
hranic by bylo mozne uplatnovat u soucasnych katastralnich uradu). 
	Jako mozny postup se proto jevi otazku urceni hranice pozemku resit
klasickou zalobou urcovaci (nebo eventualne revindikacni), kdy je na soudu
pozadovano urceni pravniho vztahu (vlastnictvi) ke konkretni casti zemskeho
povrchu, a to pozemku, jako veci ve smyslu pravnim. 
	Obtize pri rozhodovani soudu pak mohou nastat zejmena v tom, jak takovou
spornou cast zemskeho povrchu ve vyroku rozsudku urcitym a nezamenitelnym
zpusobem individualizovat, pokud neni tato sporna cast zemskeho povrchu v
katastru nemovitosti dosud jako samostatny pozemek se samostatnym parcelnim
cislem vubec evidovana. 
	V takovych pripadech se jevi pouziti technicko pravniho instrumentu
geometrickeho planu jako vhodnejsi, oproti nakladnemu a vetsinou nic
neresicimu vytycovani hranic pozemku podle udaju katastru.
	Vytyceni hranic podle katastru neni a ani nikdy v minulosti nebylo pravnim
radem stanoveno jako zavazne a ani judikatura nikdy takovy nazor
nevyslovila.
	Samo vytyceni je pak vzdy zatizeno i jistou neurcitosti, zpusobenou ve
vetsine pripadu absenci jednoznacneho technickeho podkladu. Na 70 %
statniho uzemi jsou platne katastralni mapy odvozeny z merickych praci
provadenych v prvni polovine minuleho stoleti a technicky zduvodnitelny
rozptyl vysledku nezavisle provadenych vytycovacich praci se muze pohybovat
i v metrech. Podle bodu 12.12 prilohy k dnes platne vyhlasce c. 190/1996
Sb. se presnost zobrazeni zmen v katastralni mape meritka 1 : 2880 povazuje
za vyhovujici, neprekroci-li (u delek do 50 m) rozdil hodnot odmerenych z
katastralni mapy a hodnot primo merenych 2,66 m. Muze byt proto v takovych
pripadech vyhotoveno i ruznymi soudnimi znalci nekolik znaleckych posudku,
v nichz kazdy soudni znalec dospeje k jinemu nazoru na prubeh vytycene
hranice podle katastru, aniz by bylo mozne kterykoliv z takovych znaleckych
posudku oznacit za nespravny. Podle ustanoveni § 20 zakona c. 344/1992 Sb.
je sice zavaznym udajem katastru geometricke urceni nemovitosti (velmi
zjednodusene receno urceni tvaru a rozmeru jejiho zobrazeni v katastralni
mape, t.j. zpusobu jejiho evidovani), avsak jeji polohove urceni zavaznym
udajem katastru neni (srv. vymezeni pojmu v § 27 pism. c) a pism. d) zakona
c. 344/1992 Sb.). 	To znamena, ze ty technicke udaje, ktere urcuji polohu
pozemku ve vztahu k pozemkum okolnim (t.j. i skutecny prubeh jejich
vzajemne hranice na zemskem povrchu), zavaznymi udaji katastru nejsou. Je
treba jeste poznamenat, ze pokud platne zneni vyhlasky c. 190/1996 Sb. v §
77 odst. 1 ve spojeni s § 76 odst. 1 pism. a) stanovi jako prioritne
vyuzitelny podklad pro vytyceni hranice podle katastru geometricky plan a
jeho dokumentaci, jedna se o takovy geometricky plan, ktery je soucasti
listiny o pravnich vztazich k nemovitostem zapsanych v platnem katastralnim
operatu (srv. i § 82 odst. 1 pism. a) drive platne vyhlasky c. 126/1993
Sb.). V konkretnim pripade soucasti listin o pravnich vztazich k pozemkum
parcelni cislo 893/17, 893/16 a 893/31 zapsanych v platnem katastralnim
operatu geometricky plan zrejme neni (t.j. není ani soucasti nabyvaciho
titulu manzelu Y. c.j. R I 236/89 ani soucasti nabyvacich titulu manzelu R.
č.j. R II 33/83 a R I 240/84). Mericka dokumentace z roku 1929, archivovana
katastralnim uradem, obsahuje technicke udaje o prubehu hranic tehdejsich
pozemku parcelni cislo 893/16 a 893/17 zjistene v dobe porizeni teto
dokumentace. Jedine soud pak muze vyslovovat stanovisko k tomu, nakolik je
v konkretnich projednavanych pripadech vyznamny stav katastru (t.j. stav
vlastnictvi evidovaneho - tabularniho) pro skutecne existujici pravni
vztahy (t.j. vlastnictvi skutecne - naturalni).
	Ucelne se jevi, kdyz jsou ve spornych pripadech geometrickym planem
zamereny hranice t v r z e n e  ucastniky sporu. Vznikle casti zemskeho
povrchu, vymezene takovymi tvrzenymi hranicemi muze vyhotovitel
geometrickeho planu oznacit jako nove samostatne pozemky i novymi
samostatnymi parcelnimi cisly. Soud pak v nalezacim rizeni muze rozhodovat
o vlastnictvi (resp. o vyklizeni) techto nove a jednoznacne
individualizovanych pozemku, vymezenych v geometrickem planu jako nove
parcely, pricemz neni nijak vazan hranici zobrazenou v katastru, nebot
skutecne pravni vztahy, ktere ma soud v rizeni nalezt a rozsudkem
deklarovat, jiz nemusi teto hranici ani odpovidat (napr. v dusledku
nastoupeni institutu vydrzeni) nebo soud prihledne i k jinym dukazum nez
jen k nezavaznym udajum o polohovem urceni pozemku obsazenym v
katastralnich operatech. 
	Soud ve svem rozsudku pak veci, ktere jsou predmetem sporu, t.j. nove
pozemky, muze jiz bezpecne oznacovat svymi novymi parcelnimi cisly
uvedenymi v geometrickem planu a tento geometricky plan se stane
neoddelitelnou soucasti rozsudku (srv. § 5, odst. 1, pism. a), a § 19 odst.
1 zakona c. 344/1992 Sb. ve zneni zakona c. 89/1996 Sb.). Takovy rozsudek
bude zpusobily zapisu do katastru nemovitosti a obsah katastru se tak
dostane do souladu s vyrokem rozhodnuti soudu. Katastralni urad nasledne
muze, v souladu s katastralnimi predpisy, po zapisu rozsudku do katastru
tyto nove pozemky prisloucit k puvodnim pozemkum toho, kdo byl u soudu ve
sporu uspesny.
	Kontrolni organ uradu povazuje za vhodne zaverem poznamenat, ze ani
eventualni namitky vlastníku pozemku proti obsahu katastralnich operatu
neni na miste resit formou stiznosti. Pokud vlastnik, nebo jiny opravneny
tvrdi, ze udaje katastru jsou chybne, je nutno postupovat zpusobem
upravenym v § 8 platneho zneni zakona c. 344/1992 Sb. Za chybne se povazuji
udaje, ktere vznikly zrejmym omylem pri vedeni a obnove katastru nebo
nepresnosti pri podrobnem mereni, zobrazeni predmetu mereni v katastralni
mape a pri vypoctu vymer parcel, pokud byly prekroceny mezni odchylky
stanovene provadecim predpisem. Pokud nektery vlastnik nebo jiny opravneny
nesouhlasi s provedenou opravou nebo se sdelenim katastralniho uradu o tom,
ze se nejedna o chybu, vyda katastralni urad rozhodnuti o veci. Proti
rozhodnuti katastralniho uradu je mozno podat odvolani k zememerickemu a
katastralnimu inspektoratu. "
Konec citace.

Budiz vyse uvedene radky k nejakemu uzitku, alespon jako prispevek do
diskuze. Pracne jsem z materialu odstranoval ceskou diakritiku, a pokud
jsem snad neco prehledl a dostanete zpotvorene znaky, tak se predem
omlouvam.
Vec lze pak dale jeste komplikovat napr. tim, ze nektere soudy pripousteji
pouze vydrzeni cele veci (t.j. nikoliv jen casti pozemku), jine zase ne,
nebo tim, ze je rozdil mezi cinnosti soudniho znalce a cinnosti uredne
opravneneho zememerickeho inzenyra pri vytycovani hranic (soudni znalec
napr. nemusi byt nekdy vubec vazan katastralnimi predpisy), atd. Zdanlive
jednoduche (a nejnakladnejsi) reseni prinasi napr. v Rakousku jejich
"hranicni katastr", ktery ovsem nema jinde ve svete dosud zadnou obdobu.
Hezky zbytek dne preje
Lumir Nedvidek