CD-ROM: zememerictvi a katastr 1999

[Ing. Lumír Nedvídek]

> Planujeme i do budoucna vydavat obdobna CD-ROM, ktera budou vzdy
> obsahovat nejake "perly" jako byla v tomto prvnim pripade ucebnice o
> katastru od F. Novotneho. Uvital bych proto od ucastniku konference co
> nejvice nametu na obsah budoucich informacnich CD-ROM o zememerictvi a
> katastru. Nemusi byt zamerena specielne jen na katastr. Mnozstvi
> informaci, ktere je CD-ROM schopno pojmout, je pri vhodne zvolene
> forme jejich ulozeni opravdu uctyhodne, neni proto duvodu se nejak
> zvlast omezovat. Zastavame vsak nazor, ze maji-li vznikat dalsi
> obdobna CD-ROM, mela by obsahovat opravdu potrebne informace, a to o
> ktere se jedna vite nejlepe vy, tj prakticti zememerici pracujici v
> oboru. Prvni takovy tip, ktery jsem jiz dostal, je "Instrukce B". Jaky
> je vas nazor?

Hezke odpoledne,
	k chvalyhodnemu umyslu VUGTK vybudovat jakousi "elektronickou knihovnu
zememerice" si tedy na primou vyzvu Ing. Talicha dovolim nekolik poznamek:

1) Je to vec mimoradne potrebna jak pro statni spravu, tak pro komercni
sferu a myslim, ze i pro odborne skolstvi. Jeji realizace je vsak zcela
zavisla na ufinancovatelnosti. Kazdy z oboru by si mel uvedomit, ze dnes
zrejme neexistuje nikdo, kdo by byl tak sileny (nebo marnotratny), aby si
dovolil takovy rozsah a takovou rozmanitost informaci vydat v tistene
knizni forme. Vzhledem k poctu eventualnich zajemcu (jsme jen personalne
nepocetny obor) a tudiz k ocekavanemu nakladu knizni formy a jeji
prodejnosti by cena takove knizni formy byla radove v desitkach tisic za
jeden vytisk. Elektronicka forma je jedinou sanci jak za prijatelnou cenu
dale sirit nektera aktualni nebo nadcasova ci vyjimecna odborna dila
(myslim ze 1.000,- Kc za odbornou publikaci takoveho rozsahu prijatelnou
cenou je). Nedelam si zadne iluze, ze nekdo nekdy jeste vubec knizne vyda
napr. Geodezii akademika Rysaveho nebo Vyrovnavaci pocet prof. Bohma nebo
Inzenyrskou geodezii prof. Krumphanzla (a to bude jeste chvili trvat nez
jejich obsah bude novym technickym vyvojem dokonale prekonan a bude se
jednat uz jen o mrtve archivalie - mozna se mylim). Prodejnost edice je
tedy predevsim zasadni podminkou jejiho mozneho pokracovani, a proto volam
predem tisickrat hamba vsem, kdo se budou chtit domoct jeji nelegalni kopie
(bude tou posledni co ziskaji, protoze zadne pokracovani by uz pak nebylo).
Cast financi by bylo snad mozne ziskat i zarazenim rozumneho mnozstvi
reklamy ci demonstracnich demoverzi nekterych SW ci komercnich produktu.

2) Instrukci B ovsemze ano (a to ve verzich jejiho historickeho vyvoje),
ale i instrukci A a i jine byt dnes jiz neplatne technicke predpisy. Jsou v
nich popisy parametru a technologie vzniku a udrzby map vyuzivanych dodnes.

3) Dnesni vyhlaska c. 190/1996 Sb. uvadi uz jen finalni presnostni kriteria
pro vysledky zememerickych cinnosti a malo kdo si umi z techto finalnich
kriterii odvodit potrebne technologicke postupy a zasady nebo dilci mezni
odchylky konkretnich merickych metod (vetsina odevzdane spoleha na kriteria
zabudovana do pouzivaneho SW). To bylo napr. obsazeno v Metodickem navodu
pro zrizovani, urcovani a vyhledavani bodu podrobneho bodoveho polohoveho
pole (984 128 MN - 1/85) nebo v Technologickem postupu pro podrobne mereni
polohopisu geodetickymi metodami (984 210 TP - 1/82) nebo v Metodickem
navodu pro zamerovani a zobrazovani zmen a pro vypocet vymer v evidenci
nemovitosti (984 423 MN - 1/83). Mnohe jiz neplatne technicke predpisy tak
zustavaji v podstate nicim nenahrazenou odbornou literaturou. Totez se tyka
i technickych norem. Obecne zavazny predpis jako vyhlaska nemuze jit do
odbornych technologickych podrobnosti a ja jen zasnu, kdyz mi pod ruku
chodi takova "zverstva", jako napr. z orientace na vzdalenost 5 metru
vytyceny 100 metrovy rajon.

4) Z historickych dokumentu je pro publikovani stale relevantni vse od roku
1817, kdy byl nas novodoby katastr zalozen. Z reprezentativnejsich
publikaci by jiste staly za elektronickou reedici dva dily "Vyvoj mapoveho
zobrazeni uzemi Ceskoslovenske republiky" vydane  byvalou USGK (1. dil v r.
1959 a 3. dil v r. 1961 - zamysleny 2. dil a 4. dil nebyly vsak nikdy
vydany) - autorsky nebo jako recenzenti se na techto publikacich podileli
znama jmena jako: Doc. Dr. Karel Kuchar, prof. Dr. Bohuslav Horak, Ing. Dr.
Frantisek Boguzsak, Ing. Dr. Jan Cisar, Dr. Ivan Honl, prof Ing. Dr. Pavel
Potuzak, Ing. Jaroslav Slitr, Ing. Frantisek Steiner.
Videl jsem i ruzne ceske preklady puvodnich merickych instrukci a
cisarskych patentu.

5) Velice zajimave jsou i anotace nebo zkracene preklady zahranicni
literatury - coz je jiz dlouhou dobu domenou prave ODIS VUGTK.

6) Vetsiho rozsireni by jiste zasluhovala i nektera odborna vysokoskolska
scripta, podle nichz je v soucasne dobe vyucovano (praxe se k nim nejen
hure dostava - ale ani poradne nevi co bylo vubec publikovano). (Edicni
plany vysokoskolskych skript by ovsem bylo vhodne aktualne sledovat napr. i
v casopisech Zememeric /s plusem i bez plusu/).

7) Je zde i moznost obsahoveho rozsireni o prekryvne nebo souvisejici obory
(knihovni pravo, pozemkove upravy, informatika, stavebnictvi).

8) Bez zajimavosti by jiste nebylo i opetovne rozsireni nekterych odbornych
clanku ci referatu z ruznych sborniku ruznych odbornych akci (knihovna
VUGTK je v tomto ohledu takrka nevycerpatelnym zdrojem).

9) V kazdem vydani by pak mel byt aktualni stav relevantnich pravnich
predpisu.

10) Kdyz jsem videl digitalniho Zememerice, tak mne napadlo, jak vytecne by
bylo jednou zdigitalizovat vsechny titulni anotace clanku z GaKO a
systematicky je setridit (kdysi jsem si takovou kartoteku vedl rucne).
Samozrejme by to chtelo i Zpravodak CUZK.

Tak to mi jen tak namatkou prochazelo hlavou (a zamerne jsem nemyslel na
prekazky napr. v autorskem pravu). Ozvat by se vsak meli i ostatni.

Hezky zbytek dne preje
Lumir Nedvidek